Rady a návody

KREATIVITA ANEB FANTAZII SE MEZE NEKLADOU
Pojem kreativita překládáme do jednoduchého českého slova tvořivost nebo také invence, což znamená nalézat či objevovat. Je to zvláštní soubor schopností, které nám umožňují provádět tvůrčí činnosti. Jejím projevem je vznik nového produktu, díla nebo myšlenky. V dnešním článku si pojem rozebereme více do hloubky a ukážeme si, ve kterých částech vaší prezentace byste se na něj měli zaměřit.
 
Stupně kreativity
Tvořivost dělíme na dvě základní oblasti – uměleckou a vědecko-technickou. Obě kategorie mají společné znaky. Dále můžeme určit jednotlivé stupně kreativity, ukážeme si klasifikaci podle dvou různých autorů.
 
Flanagan rozlišuje tři stupně tvořivosti:

• produktivitu – množství ideí
• kreativitu – kvalita ideí
• ingenuitu (důmyslnost) – objevování problémů a jejich překvapivé řešení

 
Maňák rozděluje tvořivost do čtyř stupňů:

• expresivní (spontánní) – dílo vznikne z náhlé potřeby, nutkání
• inovativní – vznik novinek oproti běžné praxi, záměrná snaha o něco nového
• inventivní – vynalézavost, originalita a nová řešení
• emergentní – projev geniality

 
Všechny stupně jdou spolu ruku v ruce, pro tvorbu prezentace ovšem není ani tak zapotřebí obrovská produktivita jako kreativita. Nejde nám o co největší počet myšlenek, ale o jejich smysl a kvalitu. Důmyslnost je vlastnost, která se hodí vždycky. Spontánní stupeň je skvělé následovat, pokud je to zrovna možno. Sami jistě znáte situace, kdy si sednete k práci, a nic vám nejde. A vedle toho jsou dny, kdy tu stejnou práci máte během chvilky hotovou, baví vás, a přichází jeden nápad za druhým. Těchto momentů využijte, jakmile přijdou, zasedněte a pracujte na své prezentaci. Vhodné je si všechny nápady zapisovat
a poznamenávat, abyste se k nim později mohli vracet a na nic nezapomněli.
 
Jak se projevuje tvořivý člověk
Obecně se udává, že pro tvořivost není zapotřebí vysoká míra inteligence. Přehnaná inteligence může být naopak mnohdy překážkou. Tvořivý člověk má široké zájmy, je zvídavý a hravý, snadno se nechává inspirovat okolím a rád zkouší nové věci. Do své činnosti zapojuje vlastní představivost a fantazii. Projevuje zájem také o formu a eleganci, není až tak přesný
a pečlivý, jedná intuitivně a je do jisté míry náladový. Má cit pro estetiku, emoce a sociální oblast. V některých ohledech se může vymykat konvencím a očekáváním běžné doby. Tak co, poznali jste se v některých bodech?
 
Kreativita v prezentování
Základní složkou vaší prezentace, ve které byste měli kreativitu uplatnit, je téma. To musí být nové, zajímavé a přínosné. Pokud si výběrem nejste jisti, nebojte se nechat si poradit a inspirovat se. Inspiraci můžete čerpat z knih, filmů, aktuálního dění či problémů, využijte také konzultace s kamarády nebo zkušenými osobami z praxe.
Jistou dávku tvořivosti vložte také do vizuální prezentace, budete-li ji připravovat. Grafická prezentace podpoří váš projev a vy se na ní můžete dosyta vyřádit, co se formy, barev, textu a obrázků týče. Zde ovšem doporučujeme držet fantazii lehce na uzdě, protože prezentace by neměla připomínat divokou džungli, ale jasnou a přehlednou práci.
V neposlední řadě kreativně přistupujte k průběhu celého vašeho projevu. Kromě zajímavých myšlenek, které chcete sdělit, se zamyslete, zda neexistuje něco, co by váš dlouhý proslov oživilo a udělalo z něj nekonvenční záležitost. Může se jednat o drobné maličkosti a změny, které publikum překvapí. Připravte si netradiční otázky, zapojte publikum, obdarujte lidi malým dárkem, zvolte neobvyklou hru či ledolamku. Zde se fantazii meze opravdu nekladou.
 
Práce na kreativitě
Přestože kreativita byla do jisté míry dána každému z nás a její úroveň se
u jednotlivých jedinců liší, nezoufejte, pokud jí zrovna neoplýváte. Je samozřejmě vhodné ji rozvíjet už v dětství formou různých her a tvořivé činnosti, dětský věk již u sebe nevyužijete, stále ale existují mnohá řešení, jak na vlastní kreativitě zapracovat. V první řadě se nebojte zkoušet nové věci. Poohlédněte se také po kurzech kreativity a tvůrčí činnosti, mnohdy zde naleznete zajímavé tipy, rady a zkušenosti.

JAK SE OBLÉCI NA PREZENTACI ANEB VZHLED JE DŮLEŽITÝ
,,Na vzhledu nezáleží“ nebo ,,Není důležité, jak vypadáš, ale jaký jsi uvnitř“ slýcháte jistě často. A nezbývá nic jiného, než se s těmito výroky ztotožnit, nicméně ne v našem případě, který se týká veřejného prezentování. Ať chcete nebo ne, publikum řečníka většinou nezná do hloubky, a tak prvním měřítkem zaujmutí je právě jeho vzhled a to, jak vypadá. Zevnějšek proto nepodceňte, ať vašemu projevu zbytečně neuberete na důvěryhodnosti.
 
Oblečení
Při výběru oblečení znovu platí stále dokola omílané pravidlo – musíte vědět, v jaké situaci budete prezentovat a pro koho budete prezentovat. Je zcela zřejmé, že jiný oděv zvolíte pro důležitou bussiness prezentaci ve velkém společenském sále, než pro krátké představení vašeho projektu či díla spolužákům. Vždy ale funguje jednoduchá zásada – buďte oblečení o stupeň lépe než vaši posluchači.
V dnešní demokratické společnosti si na sebe můžete vzít prakticky cokoli. Pokud se jedná o společenské prostředí, ženy nic nezkazí kalhotovým kostýmkem či sukní a halenkou doplněnou sáčkem. Pokud se rozhodnete pro šaty, také neuděláte chybu, nevybírejte ovšem příliš mini délku. Barevné odstíny by měly do sebe hezky zapadat. Čistá pohodlná obuv vhodně doplní celý outfit. Muži by měli vsadit na tmavé kalhoty a jednobarevnou košili zastrčenou dovnitř, dle důležitosti situace pak může být přidán motýlek, kravata či sako. Tmavé polobotky dodají šmrnc.
Ale čemu se vyvarovat? Určitě výrazným křiklavým barvám a vzorům, které by zbytečně rušily a odváděly pozornost publika od vašeho projevu. Dále si dejte pozor na to, aby veškeré vaše oblečení bylo pohodlné, a vy jste se v něm cítili dobře. Není nic horšího, než když si žena vezme své nádherné lodičky na vysokém podpatku, a po dvaceti minutách stání ji začnou nohy bolet takovým způsobem, že přemýšlí, zda prezentaci vůbec dokončí. Váš oděv by vás neměl nikterak rušit. Pánové zase zkontrolují, zda jim z bot nevylézají vysoké, křiklavě barevné ponožky. Ani žádné vyzývavé modely nejsou na místě. V neposlední řadě se přesvědčte, že jsou všechny součásti vašeho oděvu čisté a vyžehlené.
 
Doplňky
Doplňky zde mohou být vnímány jako dvě různé kategorie, a to jako módní doplňky, které oživí váš outfit, a ty, jež můžete využít přímo ve prospěch prezentace. Co se týče prvních zmíněných, platí zde stejná pravidla jako u volby oblečení. Volte decentní šperky, které podtrhnou vaši přirozenost. Opět nic velkého, výrazného a rušivého. Ani doplňky vám nesmí nijak zavazet a omezovat vás ve vašem projevu.
U druhé kategorie máte možná zatím jeden velký otazník. Patří sem maličkosti, které mnozí považujeme za samozřejmost, jejich důležitost si ale uvědomíme, až když je potřebujeme a zrovna nejsou po ruce. Zařadíme sem propisovací tužku, která plní hned dvojí funkci. Za prvé si můžete něco rychle poznamenat (kontakt na posluchače nebo na vás), za druhé její svírání v prstech působí jako antistresový prostředek. Další nezbytností jsou hodinky. Nespoléhejte na to, že v místnosti, kde bude prezentace probíhat, hodiny budou. Není nic horšího než řečník, který ztratil pojem o čase, a buď přetahuje půl hodiny přes limit, nebo se nervózně snaží hlídat čas pomocí mobilního telefonu. Kapesníček je také věc, kterou je dobré mít vždy po ruce pro všechny případy.
Jako doplněk určitě nevyužívejte mobil, ten by měl být vypnutý, ideálně ho během svého projevu nechte hluboko ve vaší tašce. Ujistěte se, že máte minimálně ztišené vyzvánění, ať se nestane, že by vás během prezentace někdo vyrušil. Na publikum by to rozhodně nepůsobilo příjemně.
 
Doladění detailů
Tady už se jedná o úplné detaily, když se jich ale sejde více negativních, nedá to o vás publikum pěkný obrázek a ztratíte na důvěryhodnosti. Začneme od hlavy. Jak dámy, tak pánové, by měli použít před výstupem na veřejnosti hřeben, aby jejich vlasy vypadaly upraveně. Dámy mohou použít make-up dle vlastního uvážení a potřeb, zbytečně to ale nepřehánějte, pouze podtrhněte svou přirozenou krásu. Také upravené ruce jsou vizitkou člověka. I zde platí, že nemusíte mít nutně nalakované nehty všemi možnými i nemožnými odstíny barev, stačí pěstěné nehty a žádné záděry. V posledním bodě zapřemýšlejte o vašem parfému. Méně je někdy více, nezapomeňte, že co sedí vám, nemusí sedět druhým,
a přehnané množství použité vůně by nemuselo všem dělat dobře.
 
Připravila: Caterine

PRÁCE S PUBLIKEM
Publikum je abstraktní, těžko vyjádřitelný pojem, a přesto se jedná o nejdůležitější část vaší prezentace. Jsou to právě diváci, pro které je váš projev připraven, bez nich by nemělo vůbec smysl ho provádět. Práce s publikem je velice důležitá, pokud se vám podaří naladit se na stejnou vlnu s vašimi posluchači, vznikne interakce, díky které se vám bude prezentovat mnohem lépe, a diváci si tak odnesou o dost více než v případě, kdy by jen seděli a poslouchali řečníka, jehož projev by je nebavil.
 
Typy publika a co od nich očekávat
Během vaší kariéry se můžete setkat s různými typy posluchačů. Některé z nich budou inklinovat k tomu, že práce s nimi bude snadná a příjemná, je ovšem třeba počítat také s tím, že ne vždy budou všichni vašemu projevu přítomni dobrovolně či z osobního zájmu, tam je pak potřeba vše pečlivě promyslet, zapojit více faktorů a postavit se k tomu čelem.
 
> Laické publikum
Při přednášení pro publikum, které se v dané problematice neorientuje tolik do hloubky, si připravte svůj projev tak, abyste si byli jisti, že vám lidé budou rozumět. Nemusíte se vším zabírat velmi dopodrobna, neznamená to ovšem, že vy sami danému tématu dobře nerozumíte. V případě jakéhokoli dotazu ze strany diváka byste měli být připraveni odpovědět. Vyvarujte se užívání odborných termínů, pokud to bez nich nejde, každý pojem dobře vysvětlete, můžete si pomoci třeba grafickou prezentací, ve které přidáte vysvětlivky, tak budou mít vaši diváci stále před očima, o čem se mluví.
 
> Odborné publikum
V tomto případě se jedná o jednu z nejnáročnějších prací vůbec. Buďte připraveni na to, že vaši posluchači dobře znají problematiku, vy si tedy musíte být jisti tím, o čem budete mluvit, a mít znalosti ideálně o stupeň vyšší než oni. Zde není radno podcenit faktickou přípravu, o daném tématu si načtěte a zjistěte dostatečné množství informací. Když by se přeci jen stalo, že divák položí dotaz, se kterým si nebudete vědět rady, nezoufejte a hlavně si na nic nehrajte a nevymýšlejte. S klidem poděkujte za trefnou otázku a ujistěte posluchače, že odpověď brzy najdete a tazateli ji zašlete. V tomto případě si na něj vezměte kontakt a svůj slib dodržte.
 
> Dobrovolné publikum
Do této kategorie patří lidé, kteří jdou shlédnout vaši prezentaci sami, dobrovolně, nikým nenuceni a z vlastního zájmu. Obecně platí, že pro takové publikum je radost přednášet, protože dychtí po znalostech a nových informacích. Tento přístup si užijte
a buďte za něj vděční.
 
>Povinné publikum
Tady už to taková idylka není. Lidé tohoto typu většinou vaši přednášku musí absolvovat povinně, třeba jako součást školní výuky nebo plnění požadavku zaměstnavatele. Mnohdy to považují za ztrátu času a netěší se. Počítejte s tím, že vám možná svůj nezájem dají patřičně najevo a budou se vás snažit vyvést z míry. Zde je potřeba investovat více než pouhé znalosti a vědomosti, a to svůj důvtip a charakter. Nenechte se rozhodit a zkuste pro takové publikum připravit zábavnější formu prezentace a přesvědčit je, že jejich negativní přístup není na místě.
 
Ledolamky
Téže známé pod anglickým výrazem ,,ice-breaker“, jsou to pomocníci, kteří vám pomohou prolomit ledy mezi vámi a publikem, tedy překonat počáteční bariéru a zajistit dobrý start pro následnou bezproblémovou komunikaci. Může se jednat o veselý vtípek při zahájení prezentace nebo třeba o krátkou interaktivní hru, do které diváky zapojíte. Dejte ovšem pozor, aby z jejich pohledu nešlo o nic trapného, při provádění čehokoli by se měli cítit komfortně a příjemně. Ledolamka vám pomůže budovat důvěru.
 
Tipy na závěr

• chovejte se ke všem stejně, nevybírejte si v publiku své oblíbence, se kterými budete komunikovat více
• vytiskněte svoji prezentaci či její osnovu pro každého diváka, pomůže jim to zorientovat se ve výkladu a ocení váš zájem o ně
• připravte si drobné dárky a pozornosti, kterými můžete obdarovat například za dotaz a aktivitu
• máte-li v publiku známého, domluvte si s ním dopředu jeden až dva závěrečné dotazy, napomohou rozproudit diskuzi
• zanechte publiku na sebe kontakt

 
Připravila: Caterine

JAK PRACOVAT SE VZDÁLENOSTNÍMI ZÓNAMI
Dnešní téma patří do oblasti proxemiky, čili vzdáleností mezi dvěma a více subjekty ve vzájemné interakci. Částečně se zde můžeme inspirovat zvířaty, protože původ proxemiky má kořeny v teritoriálním chování. Každá osobnost vnímá kontakt jinak, proto není zcela snadné určit, zda je někomu vaše přítomnost příjemná nebo jestli už je to pro něho moc. Můžeme se ale zaměřit na všeobecně definované vzdálenostní zóny, které vám pomohou odhalit, jakou optimální vzdálenost byste měli při prezentování udržovat s vaším publikem.
 
Intimní zóna (menší než 0,6 m) Do této zóny člověk obvykle vpustí pouze své nejbližší. Jedná se o rodinu a partnera. Takhle blízké vzdálenosti se v prezentaci pro publikum, které dobře neznáte, vyhněte.
 
Osobní zóna (0,6 – 1,2 m) V osobní zóně může probíhat kontakt přátel nebo osob, které spolu mají společnou řeč. Při prezentaci ji můžete využít například, položí-li vám někdo z posluchačů dotaz. Není nic proti ničemu k němu přistoupit blíže a odpovědět.
 
Společenská zóna (1,2 – 3,6m) V této zóně se pravděpodobně bude odehrávat největší část vašeho projevu. Je to vzdálenost osob, které si nejsou blízké, ale jsou mezi sebou ve vzájemné interakci a mají stejný zájem. Je to zóna, ve které necháte posluchačům dostatečný osobní prostor, zároveň vás ale budou dobře slyšet a neztratíte s nimi kontakt.
 
Veřejná zóna (3,6 – 7,6m – někdy i více) Tady už se jedná o větší vzdálenost, ve které se cizí lidi běžně míjejí na veřejnosti. Pokud se dostanete v průběhu prezentace za její hranici, dobře zvažte, zda vás publikum slyší a zda nemáte pocit, že už jste vzájemně příliš daleko. Doporučujeme se k horní hranici spíše nedostávat, přece jen nechcete ztratit zájem lidí.
 
Počítejte ale s tím, že uvedené vzdálenosti jsou pouze orientační, a jak již bylo zmíněno výše, každý bude vnímat blízkost druhého jinak. V prezentacích se můžete setkat také s vertikální proxemikou, která bývá aplikována za účelem vytvoření vyššího společenského statusu. Jedná se o stupínek, katedru či pultík, který vás postaví nad úroveň publika. Tyto věci sice mohou mít pozitivní vliv na klid řečníka a dávají mu pocit bezpečí, klidně je využijte, jsou-li k dispozici, doporučujeme ale řídit se pocitem a stále dbát na to, abyste se svým publikem neztratili kontakt a byli mu přirozeně blízko.

HLAS JAKO VÁŠ NÁSTROJ
Málokdo se práci s hlasem při prezentování věnuje, přitom se jedná o jeden z nejdůležitějších aspektů veřejného projevu. Právě prostřednictvím hlasu a řeči zprostředkováváte posluchačům své myšlenky, proto byste mu měli věnovat patřičnou pozornost. V dnešním článku se zaměříme na čtyři aspekty hlasu, a to hloubku, dynamiku, intonaci a pauzování. Co vlastně znamenají a jak by se jich mělo v prezentaci správně užívat, se dozvíte v následujících řádcích.
 
Vysoký nebo hluboký?
Výška hlasu byla dána do vínku každému z nás. V obecné rovině můžeme rozlišit tři typy hlasů, hluboký hlas (říkáme mu bas a alt), hlas v mezích normálu a vyšší hlas (tenor, soprán). Mnoho lidí si myslí, že jejich hlas nezní dobře a mají s tím problém, ve skutečnosti však nezáleží na tom, jak vysoký či hluboký váš hlas je, ale jak je vstřícný k posluchačům a jak s ním umíte pracovat. Celkově byste se v projevu měli pokusit užívat klidný, hluboký, vyrovnaný a přátelský tón.
 
Správná dynamika
Dynamika neboli síla hlasu je důležitou součástí tematiky práce s hlasem. Opět zde rozlišujeme tři kategorie, mezi které řadíme tichý projev (šepot), hlasitost v mezích normálu a hlasitý projev (hluk). Při prezentování byste se měli vyhnout oběma krajním extrémům, svůj hlas ovšem udržujte na poměrně vysoké úrovni hlasitosti, aby vás posluchači dobře slyšeli a bylo vám rozumět. Pokud víte, že váš hlas není dostatečně silný, máte dvě možnosti, jak s tím v průběhu projevu pracovat. Zkraťte si vzdálenost mezi vámi a diváky, případně zkuste dopředu ovlivnit jejich rozsazení tak, že se posunou blíže k vám. Další možností je využití mikrofonu, který vám projev usnadní. Nezapomeňte však provést zvukovou zkoušku, pokud zkušenosti s ozvučením nemáte, mohlo by vás nemile překvapit.
 
Jak se poprat s intonací
Intonací rozumíme melodii řeči. Patří mezi suprasegmentální jevy, což jsou zvukové vlastnosti jazyka, které se uplatňují na úrovni vyšší, než je jeden tón. Díky intonaci můžeme rozlišovat rozkaz, otázku, přání a prosté oznámení. Také nám dovoluje vyjádřit citové zabarvení výpovědi. Intonace vašeho projevu by neměla být jednotvárná, stále stejná neboli monotónní. Ta by vaše posluchače velice rychle omrzela. Nejlepší je zůstat po většinu povídání v přirozené intonaci, chcete-li ovšem nějaký argument významně zdůraznit, nebojte se zabrousit do kategorie přehnané intonace. Pomůže vám publikum upozornit na důležitý fakt. Nemusíte ovšem tento nástroj užívat velmi často, opravdu jen pro důležité body.
 
Užívání pauz v projevu
Je mnohdy velmi náročné určit tempo řeči. Ve stresových situacích zpravidla inklinujeme k tomu náš projev zrychlit, začneme drmolit a publikum nám nerozumí. Způsobuje nám to také nedostatek dechu, po kterém lapáme, tím znervózníme ještě více
a naše mluva není pro posluchače příjemná.
Není vůbec na škodu se nad tím zamyslet a váš proslov prokládat pauzami. Nebojte se na chvilku zastavit po každé důležité informaci, zabijete hned dvě mouchy jednou ranou. Za prvé dáte prostor divákům si v klidu promyslet a vstřebat to, co jste řekli, za druhé získáte prostor sami pro sebe, vydechnete a v klidu se zamyslíte nad tím, co plánujete sdělit dál. Také se vám zlepší dýchání a celkově se vám bude hovořit lépe.
Kde všude tedy pauzy vložit, na to existuje snadná odpověď. Zmírněte všude tam, kde byste v psaném projevu vložili tečku či čárku. Také za každým důležitým sdělením nebo argumentem, o kterém je potřeba více popřemýšlet. Vyzkoušejte si v klidu domova cvičení, ve kterém budete číst psaný text, pauzy v něm zaznamenejte a dodržujte. Dobré je, aby vás ze začátku někdo krotil a kontroloval.
Teď už znáte základní principy a oblasti, ve kterých se dá s hlasem pracovat. A slyšeli jste už o pojmu hlasová hygiena? Tento pojem je užíván převážně ve spojitosti s uměleckým odvětvím, herectvím a zpěvem. Řečnictví s ním ovšem přímo souvisí. Jedná se cvičení, díky kterým zlepšujete techniku hlasového projevu, nepřetěžujete váš hlas, a ten vám tak bude dobře sloužit po dlouhá léta. Nezapomeňte, že hlas je vaším mocným nástrojem, díky kterému se můžete projevovat a zprostředkovávat tvrzení, tak se o něho dobře starejte
a neunavujte ho zbytečným křičením a přetěžováním.

7x ANO A 7x NE PRO VAŠI PREZENTACI ANEB CO DĚLAT A NEDĚLAT, ABY BYL VÁŠ VÝSTUP DOKONALÝ
Každému z nás byly dány jiné schopnosti, a právě to nás dělá originálem. Pro někoho je prezentace snadná záležitost, pro někoho může představovat projev na veřejnosti čistou hrůzu. Pokud patříte do první kategorie, zkontrolujte si podle následujících doporučení, zda opravdu děláte všechno dobře, jestli se ovšem řadíte spíše ke druhému případu, vezměte si z našeho textu rady a poučení co dělat a čemu se raději vyhnout.
 
Přesně takhle ano …

• Buďte milí a přátelští – vaše publikum se nechce dvě hodiny dívat na zamračeného řečníka, pozitivní přístup jistě ocení.
• Dobře se připravte – jedině tak si budete jistí sami sebou a vaší prezentací, budete moci kvalitně přednést dané téma a zodpovědět případné dotazy.
• Využijte vizuální podpory – vytvořením grafické prezentace pomůžete jak sobě, tak divákům lépe se zorientovat v daném tématu, váš projev bude zajímavější.
• Vzhled profíka – dejte si záležet na svém outfitu, nemusíte přijít ve večerní róbě, čistý upravený zevnějšek však ještě nikoho neurazil.
• Příjemný hlas – mluvte pomalu, klidně, hluboce a přátelsky. V projevu dělejte pauzy, pomůže vám to s dechovou kapacitou a divákům tak zprostředkujete prostor pro vstřebání důležitých informací
• Buďte kreativní – a to jak při volbě tématu, tak při projevu. Nebojte se vymyslet něco nového, překvapit diváky, udělat vaši prezentaci jedinečnou
  a zamapatovatelnou.
• Zmapujte místo prezentace – ať se v den prezentace můžete soustředit pouze
  a jen na váš projev, a nic vás nepřekvapí. Zajímejte se o technické a zvukové možnosti prostoru, také o přítomnost a především případnou absenci všech věcí, o kterých víte, že je budete potřebovat.

 
A takhle NE …

• Nepapouškujte text – pokud si připravíte grafickou prezentaci a z ní budete předčítat slovo od slova vložený text, nikoho tím neoslníte ani nepotěšíte, věřte, že posluchači by si ho stejně dobře přečetli v klidu domova, a možná mu ještě lépe porozuměli.
• Nekřičte a nebuďte hrubí – nikdy! Emoce do vašeho projevu nepatří, a už vůbec ne ty, kterými byste se jakkoli dotkli vašeho diváka. O tom pánovi, který vám už po čtvrté položil stejně zbytečný dotaz, si myslete, co chcete, chovejte se k němu však s úctou.
• Nepřežeňte to s informacemi – lepší zprostředkovat méně kvalitních faktů
  a dostatečný prostor pro jejich zpracování, než chrlit jednu větu za druhou a sám pomalu nevědět, o čem mluvíte.
• Nevymýšlejte si – zprostředkovávejte pouze informace, kterými jste si jisti. Pokud vám někdo položí dotaz, na který neznáte odpověď, vyrovnaným hlasem poděkujte, vezměte si na dotyčného kontakt a slibte, že odpověď vyhledáte a dodáte.
• Zapomeňte na hovorový jazyk – užívejte češtinu v její plné spisovné kráse. Hovořte spisovně, o použití vulgarismů ani nepřemýšlejte.
• Nepřežeňte to s časem – dopředu si zjistěte, kolik na prezentaci budete mít času či kolik času budete potřebovat, a toho se držte. Lepší kvalitní informace v kratším čase, než tři hodiny vymýšlet, plácat a nevědět, co říkáte, hlavně že zaplníte čas. Publikum neudrží pozornost dlouho, krátkou pauzu v průběhu projevu zcela jistě ocení.
• Gestikulace s mírou – vaše ruce nemusí připomínat šermířský zápas. Pokud s přehnanou gestikulací bojujete, cvičte před zrcadlem. Nebo si vezměte do rukou nějaký předmět či se opřete o řečnický pultík. To by vaše pohyby mohlo zmírnit.

 
Určitě byste našli celou řadu dalších doporučení a rad, jak by se správný řečník měl
a neměl projevovat. Základem je připravenost, zájem o prezentaci i publikum, a přirozenost. Buďte sami sebou, na nic si nehrajte a věřte, že diváci to poznají a ocení. Před každou prezentací si také uvědomte, že přestože je pro vás v daný moment velice důležitá, existují
i důležitější věci. Když nejde o život, nejde o nic, a i kdyby se vám náhodou nepodařilo všechno zcela dle vašich představ, nic tak hrozného se nestane, vezměte si z chyb ponaučení pro příště, vaše další prezentace bude jistě dokonalá!
 
Připravila: Caterine

10 CHYB PŘI PREZENTOVÁNÍ ANEB ČEMU SE VYVAROVAT
Kdo z vás už si vyzkoušel roli řečníka, dá nám za pravdu, že se mnohdy nejedná o nic snadného. Každý projev vyžaduje dávku odhodlání a úsilí. Pokud jste zavítali na tyto stránky, předpokládáme, že vás nějaká prezentace zřejmě čeká. Pro dokonalý výsledek se zkuste zaměřit ne jen na to, co musíte udělat dobře, ale také na negativní věci. Jestliže si je zavčasu uvědomíte a budete je znát, můžete zapracovat na tom, aby se ve vaší prezentaci vůbec neobjevily, a tím ji pozvednete na vyšší úroveň. Přinášíme přehled nejčastějších chyb, co lidé nevědomky dělají.
 
1) MLUVA A HOVOROVÁ ČEŠTINA
Ať už se jedná o jakoukoli formu prezentace, na veřejnosti byste se vždy měli vyvarovat hovorovému jazyku. Mluvte klidně, hlasitě, jasně a srozumitelně, soustřeďte se ale na korektní užívání spisovného jazyka. Celou prezentaci si doma v klidu projděte a zaměřte se na výrazy, kterými si nejste jisti. Nemusíme mluvit o tom, že zvýšení hlasu či jakékoli náznaky vulgarismů do vašeho projevu vůbec nepatří.
 
2) PŘEHNANÁ GESTIKULACE
Tento problém se týká nejednoho řečníka. Pohyby vašich rukou by rozhodně neměli připomínat nebezpečný šerm, také ale není dobré, pokud je složíte na prsou, do kapes nebo dáte v bok a necháte je v této poloze po celou dobu prezentace. Jejich pohyb by měl přirozeně doplňovat váš proslov. Pokud víte, že s přehnanými gesty máte potíže, přeříkejte si váš projev několikrát doma před zrcadlem a zaměřte se na to. Na veřejnost si pak můžete vzít do rukou vhodný předmět, například propisku, který budete svírat a tím mírně zamezíte velkému pohybu.
 
3) ČTENÍ TEXTU Z PREZENTACE
Rozhodnete-li se pro grafickou podporu vašeho projevu, je to jistě skvělý krok. Nesmí se ovšem jednat o to, že si napíšete veškerý text a ten budete divákům předčítat. Každý umí číst, takže tuhle fázi by mohlo vaše publikum zvládnout samo v klidu doma. Přínosnější bude vypsat si pouze hlavní body, všechny ostatní informace se naučit nazpaměť a umět o nich dle záchytných bodů hovořit vlastními slovy.
 
4) ZAHLCENÍ INFORMACEMI
Tady platí zlaté pravidlo ,,Méně je někdy více.“ Zamyslete se, zda je lepší přednést tři stránky textu, z nich si posluchači zapamatují vše, nebo dovykládat čtyřicet stran s předpokladem, že již po páté vás nebude nikdo poslouchat. Cílem prezentace samozřejmě je, aby se divák dozvěděl nové informace a znalosti, mnohem důležitější ovšem je, aby téma pochopil a nezačalo ho po pár minutách nudit.
 
5) NEPŘEHLEDNOST
Nabídnete-li posluchačům změť neuspořádaných informací, pravděpodobně se to nesetká s očekávaným uznáním. V první řadě si sami dobře promyslete, co a v jakém sledu chcete sdělit, následně vypracujte osnovu, a té se držte. Můžete ji také vytisknout divákům či promítnout na zeď, tak budou mít všichni přehled, o čem se právě hovoří. Vše berte postupně a neskákejte z jednoho slidu na druhý.
 
6) NEPŘIPRAVENOST
Pokud si nezajistíte dostatečné znalosti daného tématu, věřte, že to publikum pozná. Podaří-li se vám nějakým záhadným způsobem přežit hlavní číst prezentace, můžete jen doufat, že v závěrečné diskuzi nepadne příliš mnoho dotazů, na které nebudete znát odpověď. Právě pečlivá příprava zajišťuje kvalitu vaší prezentace.
 
7) ZDLOUHAVÝ ČAS
Nesnažte se uměle natáhnout váš projev do co nejdelšího časového úseku. Nezapomeňte, že většina lidí je schopna udržet pozornost maximálně třičtvrtě hodiny, pak se dostaví únava. Pokud si všimnete, že vaše publikum ztrácí koncentraci, nehroťte situaci
a dopřejte lidem oddych. Není na škodu prokládat prezentaci přestávkami na kávu či na chvíli zastavit a odlehčit téma krátkým interaktivním proslovem s diváky.
 
8) NEUPRAVENÝ VZHLED
Je to sice trochu povrchní, nicméně vzhled je to první, co divák na řečníkovi spatří. Nevyžaduje se po vás, abyste přišli oblečeni jako na večerní koncert nebo do divadla, dodržení základních zásad slušného oblékání je však více než vhodné. Dbejte na to, aby váš oděv byl čistý, vyžehlený a působil upraveně. Stejně tak jako váš celkový vzhled, který podtrhuje vaši osobnost a dodá projevu na důvěryhodnosti.
 
9) ODHALENÍ TRÉMY A NERVOZITY
Na světě je jen málo lidí, kteří se veřejného vystupování nebojí a ani v nejmenším nepociťují stres. Věřte tomu, že pocity nervozity, strachu, třesoucích se rukou či suchého hrdla před prezentováním s vámi sdílí naprostá většina populace. Nedávejte ovšem na sobě nic znát. Publikum vás jistě dovede pochopit, nechce ale poslouchat to, že máte s něčím problém. Zkuste na své trémě pracovat a naučit se s ní zacházet. Bere ji do jisté míry jako dobrou vlastnost, protože poukazuje na to, že vám na vašem výstupu opravdu záleží, nutí vás vystoupit z komfortní zóny a pozvednout váš výkon na vyšší úroveň. Před začátkem prezentace si uvědomte, že jsme jen lidi, nikdo není dokonalý a chybovat je lidské. A hlavně, když nejde o život, tak nejde o nic. Pravidelným prezentováním můžete nervozitu výrazně zmírnit, a uvidíte, že to nakonec nebude tak hrozné a pocit po odprezentování si užijete, protože jste to zvládli!
 
10) SEBESTŘEDNOST A SEBEVĚDOMÍ
Nemáme zde najevo přirozené sebevědomí, to je naopak více než vhodné. Pokud se ale bude jednat o přehnané sebevědomí a povyšování se nad diváky, je to velice špatně. Takovému člověku publikum nedá dobrou zpětnou vazbu, a to se projeví na atmosféře celé prezentace. Nemluvte také příliš mnoho o sobě. Je v pořádku se představit a seznámit diváky s věcmi týkajících se vašeho příběhu, ovšem pouze do té míry, do jaké si souvislosti s prezentací žádají. Zmiňte své přednosti, kvality a úspěchy, rozhodně ale ne v samolibé vychloubačné formě. Když naopak projevíte nenucený zájem o své posluchače, setkáte se s daleko větším úspěchem.
Pokud vás prezentování čeká, vezměte si příklad z výše zmíněných bodů a snažte se jim vyvarovat. Vše si důkladně promyslete a připravte, neztrácejte ale na přirozenosti. Pokud se prezentace na poprvé nevyvede, nevěšte hlavu a nebuďte z toho smutní. Žádný učený z nebe nespadl, a také jak víte, trénink dělá mistra!
 
Připravila: Caterine

PROJEVY TĚLA PŘI PREZENTOVÁNÍ
Málokdo si dovede představit, co všechno o vás prozradí vaše tělo. V tomto článku volně navážeme na články Pohyb při prezentaci a Gestikulace, a přidáme k těmto dvěma oblastem ještě další. Bude se jednat o pohyby očí, mimiku, haptiku, proxemiku a biologické projevy těla. Všechny tyto faktory mají vliv na vaše působení a celkový výsledek prezentace, bývají vrozené a každému jedinci přirozené, s některými se dá pracovat, s jinými nenaděláte nic, vždy je ale dobré o nich alespoň vědět a vnímat, že existují.
 
Pohyby očí
Oči jsou okno do duše člověka. Věřte tomu, že váš pohled je důležitý, a publikum si ho všimne. Krátkým přirozeným očním kontaktem projevíte zájem o druhou osobu. Nemělo by se ovšem jednat o dlouhý, ostrý a přímý pohled. Chápeme, že možná hledáte záchytný bod, nevybírejte si ale jednu konkrétní náhodnou osobu, kterou budete celou dobu upřeně sledovat, za prvé by ji mohl váš přehnaný pohled znervózňovat, za druhé by ostatní získali pocit, že se jim dostatečně nevěnujete. Pokud nevíte, co s očima, ideální bude opisovat pohledem tvar písmene ,,Z“ lehce nad hlavami posluchačů.
 
Mimika
V souvislosti s mimikou se jedná o vyjadřování pocitů výrazem tváře. Způsobují ji stahy svalů obličeje a je úzce spjata s očním kontaktem. Pomocí těchto projevů mohou posluchači vyčíst z vaší tváře nervozitu, radost, štěstí, smutek a další pocity. Mezi nejvýraznější prvky mimiky se řadí smích a pláč. Pláč se do prezentování samozřejmě nehodí, ale dejte pozor na smích, který je ovlivnitelnější. Není problém se krátce zasmát, žádá – li si to situace a je to v rámci přirozenosti, ovšem dlouhý, hlasitý smích, ještě ke všemu svému vlastnímu vtipu, není to, co diváci uvítají s otevřenou náručí.
 
Haptika
Haptika je záležitost, která by to prezentace zcela patřit neměla, přesto ji někteří užívají, tak na ni upozorníme. Jedná se o kontakt prostřednictvím hmatu, čili dotyku. Dotek dělíme na přímý (kůže na kůže) a nepřímý (kůže na oblečení). V případě prezentace by se dal užít prvek potřesení rukou jako přátelský projev, pokud se do vhodné situace s nějakým posluchačem dostanete. Rozhodně byste to však neměli s kontaktem nijak přehánět, níže se dočtete o proxemických zónách, v těch se pohybujte. Co by mohlo být vašim dalším prozrazujícím faktorem je takzvaná sebehaptika, v překladu dotýkání se vlastního těla. Například propletené ruce v klíně mohou značit nervozitu.
 
Proxemika
Jedná se o druh neverbální, tedy bezeslovné komunikace. Vyjadřuje vztah mezi subjekty prostřednictvím vzdálenosti, která je od sebe dělí. Hlavními kategoriemi vzdálenosti jsou čtyři zóny. Intimní, ve které je vzdálenost komunikujících menší než 60 centimetrů, následuje osobní, kde se jedná o rozptyl mezi 60 – 120 cm, společenská zóna je brána od 1,2 do 3,6 metrů, poslední zónou je zóna veřejná, od 3,6 do 7,6 metrů. Se vzdáleností od diváků byste měli pracovat. Rozhodně nevyužívejte intimní zónu, ideální je pohybovat se kolem společenské hranice. Zkuste jednat přirozeně podle situace, pokud odpovídáte na konkrétní dotaz konkrétnímu člověku, klidně k němu přistupte blíže, následně popojděte a vraťte se na své místo. Snažte se s publikem neztratit kontakt, pokud budete stát stále na stejném místě jako kůl v plotě, diváky to brzy přestane bavit.
 
Biologické projevy
Do poslední kategorie jsou řazeny ostatní tělesné projevy, které jsou pro každého z nás individuální, a většinou s nimi bohužel nic moc nenaděláme. Pokud si je ale uvědomíme a budeme s nimi dopředu počítat, nepřekvapí a nezastihnou nás nepřipravené.
Sucho v ústech při mluvení je častým jevem, při kterém neporadíme nic jednoduššího, než si připravit k ruce sklenici či lahev vody, ze které se můžete napít v průběhu projevu. Zvýšené pocení je zrovna záležitost, se kterou nic moc udělat nejde, dobré je si alespoň vzít s sebou oblečení, na kterém nebudou patrné žádné stopy, a tím pádem vás jejich viditelnost ještě více znervózní. Třes rukou je nepříjemná záležitost, vezměte si k sobě pomocný předmět, například propisku, kterou můžete v prstech svírat,
a to vás bude uklidňovat. Případně se můžete opřít o řečnický pult, který vám dodá jistotu
a stabilitu.
Na závěr je nutno přidat jednu důležitou informaci. Nezapomínejte na to, že jsme jen lidé, a jakékoli tělesné projevy jsou lidské. Není třeba se zbytečně stresovat, i když je vaše prezentace důležitá, nejde o život. S tímto přístupem to půjde určitě snadněji!
 
Autor návodu: Caterine

STRUKTURA A TVORBA GRAFICKÉ PREZENTACE
Grafická prezentace je skvělý prostředkem, jak podpořit a ozvláštnit váš projev na veřejnosti. Hovoříme vlastně o souhrnu sdělení, který můžete obohatit vložením animací, videí, odkazů nebo zvuků, a to vše sladit do divácky přitažlivé formy. Tvorba prezentace s sebou nese jistá úskalí a její špatná forma vám může naopak uškodit. Dnes se podíváme na několik rad a typů, jak by struktura takové prezentace měla vypadat.
 
Obsah prezentace
Zde je jasné, že obsah by měl korespondovat s tím, o čem budete přednášet. Měl by váš souvislý projev podporovat a vhodně doplňovat. Je třeba si na začátku určit, co chcete říct a jakou formou. Prezentace by pak měla obsahovat téma, úvod, všechny důležité body sdělení, závěrečné shrnutí a informace o autorech.
 
Délka prezentace
Této kapitole věnujte zvláštní pozornost. Vzpomeňte si na to, když jste se sami jako divák v minulosti zúčastnili prezentace, a vybavte si, jaké pocity jste měli, když se vás nervózní řečník snažil zahltit všemožnými dostupnými informacemi po dobu nekonečných dvou hodin. Méně je někdy více. V prezentaci byste měli zmínit vše důležité, ale zbytečně ji nenatahovat do co nejdelšího časového úseku. Co se týče počtu slidů, řiďte se jednoduchým pravidlem. Kolik minut plánujete mluvit, maximálně tolik slidů bude vaše prezentace obsahovat. Ještě lepšího efektu dosáhnete, když počet minut vydělíte třemi. Pokud tedy plánujete hodinové povídání, optimální počet bude dvacet slidů.
 
Úvodní slide
Otevření vašeho výstupu, první, co divák uvidí, proto je velice důležitý. Uveďte výstižný název (měl by se skládat maximálně ze sedmi slov, raději méně), jména autorů (případně spoluautorů) a instituci, ze které přicházíte.
 
Slide číslo 2
Stránka plnící funkci úvodu. Vložte do něj osnovu přednášky tak, aby si publikum mohlo udělat představu o tom, co je čeká a na co se mohou těšit.
 
Obsahové slidy
,,Vnitřek“ prezentace je již zcela ve vaší režii. Důležité je ale uvědomit si jednu věc, kterou spousta lidí stále nechápe. Prezentace není o tom, že do ní napíšete co nejvíce textu, v nejhorším případě ani nenecháte dostatečný prostor pro jeho přečtení. Veškeré znalosti máte v hlavě, a jste to právě vy, kdo je slovní formou zprostředkuje. Do obsahu prezentace zaneste pouze hlavní a nejdůležitější body, volte heslovitou formu. Doplnění obrázkem, tabulkou či odkazem není nic proti ničemu, naopak to pomůže udržet diváky svěží a vzbudit v nich zájem.
 
Závěrečné slidy
Rozhodněte se, zda zvolíte pouze jeden či dva. Obě varianty jsou přípustné, nejvíce se nám ovšem osvědčila možnost dvou slidů, přičemž na předposledním v několika větách shrňte základní myšlenky toho, o čem jste mluvili, na posledním potom poděkujte spolupracovníkům a divákům, a dejte prostor pro diskuzi a dotazy. Můžete uvést také kontakt na vás.
 
Grafika prezentace
To, jak bude vaše prezentace vypadat, je důležité přizpůsobit situaci a charakteru publika. Jestliže chystáte povídání pro dětské publikum, nemusíte se bát barev a obrázků. Pokud ovšem bude vaše prezentace pro odborné dospělé publikum, výrazné křiklavé barvy
a spousta různých úprav a doplňků vaše dílo znepřehlední tak, že na diváka nedopadne kýžený efekt.
Vždy je lepší držet se mírnější varianty, takzvané ,,čisté“ verze, pozadí by mělo být světlé (bíle, světle šedé, béžové) a na něm dobře čitelné písmo (tmavě hnědé, černé). Stylem či barvou odlište nadpisy a podnadpisy. Nic ale nepřehánějte, prezentace musí působit jasně a přehledně. Můžete využít možnosti vložit již přednastavené grafické úpravy, které najdete v prezentačních programech, anebo vytvořit svůj vlastní osobitý styl.
 
Autor návodu: Caterine

Prezentace, čili projev na veřejnosti, je proces, kterým můžete oslovit širokou škálu lidí a potenciálních posluchačů. Vyžaduje ale určité schopnosti, znalosti a zkušenosti, aby proběhla co nejlépe. Základními složkami efektivní komunikace je projev verbální, nonverbální a technické prostředky. Na všechny tyto kategorie byste měli při přípravě výstupu myslet. Pojďme se podívat na pár bodů, které když budete následovat, stane se vaše prezentace profesionální a nezapomenutelnou.
 
DOBŘE ZVOLENÉ TÉMA JE POLOVINA ÚSPĚCHU
Téma prezentace by mělo být aktuální, zajímavé a přínosné. Vždy uvažujte, pro jakou skupinu lidí projev připravujete. Snažte se volit neobvyklá témata, která zaujmou.
Tip: Pokud se stane, že je téma předem dané a vy víte, že vám nesedí, nezoufejte. V dnešní době dostupné literatury a online zdrojů zvládnete během chvilky najít potřebné informace, zkuste se k tématu postavit jako k výzvě a udělat ho něčím zvláštní a stravitelnější.
 
BUĎTE PŘIPRAVENI
To je jeden ze základních pilířů úspěchu. Nepodceňte projev s tím, že ,,to přece nějak řeknete“, ale pečlivě si nastudujte téma, rozmyslete si, co chcete sdělit a jak si to časově rozvrhnete, nestyďte se vyzkoušet si prezentaci několikrát nanečisto doma nebo před kamarády. Využijte podpůrných materiálů v podobě vizuální prezentace či osnovy.
 
ZAČÁTEK JE DŮLEŽITÝ
Na to myslete! Tak, jak se předvedete v první minutě, už vás bude vaše publikum pravděpodobně vnímat až do konce prezentace. Buďte milí, vstřícní, jistí sami sebou, ale ne přehnaně sebevědomí či arogantní.
Tip: Připravte si takzvaný ,,icebreaker“ neboli ledolamku, drobný vtip či nápaditou myšlenku, která pomůže prolomit bariéru mezi vámi a publikem.
 
UDRŽTE SVÉ PUBLIKUM
Publikum je to, co vás na tom všem zajímá nejvíce. Právě pro něj prezentujete své myšlenky, a proto byste se o lidi měli náležitě postarat. Nezavalte posluchače tisícem informací a souvislého textu, naopak, na začátku řekněte, co chcete říct, pak to proveďte,
a na závěr jednotlivých částí rekapitulujte, ať mají diváci stále přehled. Sem tam vložte otázku, pauzu, krátký odpočinek, ať lidé zůstanou svěží. Rozhodně netlačte na pilu.
Tip: Připravte vytištěnou prezentaci k dispozici pro každého posluchače, pomůžete mu tak lépe se orientovat ve výkladu. Můžete také nachystat drobné dárky v podobě odznáčků či propisek, a obdarovat osoby například za aktivitu nebo za dotazy při závěrečné diskuzi.
 
VÁŠ HLAS JE VÁŠ NÁSTROJ
A proto mu věnujte patřičnou důležitost. Měli byste mluvit zhruba dvakrát pomaleji než obvykle, a to hlubokým, klidným, přátelským hlasem. Hovořte nahlas tak, ať vás publikum dobře slyší. Za každou vyřčenou důležitou věcí se na malou chvíli odmlčte, ať mají posluchači prostor informaci zpracovat.
Tip: Mluvte záměrně pomaleji a artikulujte. Většina lidí má ve stresu tendence zvýšit frekvenci mluvy a začít drmolit, nikdo jim potom nerozumí.
 
CO O VÁS ŘEKNE VAŠE TĚLO?
Projevy vašeho těla, zvláště pak ty, o kterých ani nevíte, o vás prozradí více, než si myslíte. Zaměřit byste se měli celkově na pevný, sebevědomý postoj, tělo natočeno mírně k publiku. Ruce založené na prsou nebo ještě hůře v kapsách rozhodně neřadíme mezi vstřícná gesta. S gestikulací to obecně moc nepřehánějte. Udržujte lehký oční kontakt, nemusíte se dívat zcela zpříma, zkuste očima opisovat tvar písmene ,,Z“ kousek nad hlavami diváků. Příjemným úsměvem také nic nepokazíte.
 
IMAGE
Oblečte se tak, jak si bude žádat aktuální situace. Vždy ale buďte vyladěni
o stupínek lépe, než vaše publikum. Vyvarujte se křiklavým barvám a zvolte vhodné doplňky. Stará okousaná propiska, kterou budete nervózně převracet v ruce, na důvěryhodnosti rozhodně nepřidá.
 
BUĎTE PŘIROZENÍ
A nic nepřehánějte. Chovejte se mile, vstřícně, přátelsky a příjemně. Žádné strojené postoje, gesta a intriky. Publikum to stejně dříve či později pozná. S poctivostí nejdál dojdete, tak na to pamatujte!
 
Autor návodu: Catarine