Trestní právo – prezentace (3)

Téma prezentace: —Trestní právo

Typ souboru: prezentace PPT

Přidal(a): V.Pangerl

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace popisuje trestní právo hmotné a nehmotné + nechybí samozřejmě presumpce neviny.

 

Osnova:

Trestní právo

  • Trestní právo (TP) je právní odvětví, upravující právní vztahy, které se týkají nejzávažnějších provinění proti zájmům společnosti a jednotlivců.
  • TP určuje, která protiprávní jednání jsou považována za takto závažná provinění, a nazývá je trestnými činy (TČ).
  • Název právního odvětví je odvozen od názvů sankcí: trestů.

 

TP dělíme na :

  • TP hmotné (materiální) – určuje, jaké jednání je za jakých podmínek trestné, a stanovuje za něj sankci – vymezuje, co jsou to TČ a jaké tresty se za ně ukládají,
  • hlavním pramenem je trestní zákon

 

TP procesní – reguluje postup při zjišťování TČ a jejich pachatelů, a to při soudním řízení,v kterém se za TČ ukládají sankce a následný výkon uložených sankcí,

hlavním pramenem je trestní řád

  • Pachatelem TČ může být pouze FO nebo skupina FO (spolupachatelé),
  • za účast na TČ je kromě pachatele trestán ještě návodce, pomocník nebo organizátor trestné činnosti.
  • Za trestný je považován nedokončený TČ (pokus) a také přípravu TČ (činnost, kterou si pachatel usnadňuje provedení trestné činnosti).

 

Podmínky trestní odpovědnosti

  • Trestně odpovědný je pachatel, který v době spáchání TČ splňuje podmínky trestní odpovědnosti.
  • Hlavními podmínkami jsou:

1.naplnění skutkové podstaty

2.zavinění

3.věk

4.příčetnost

5.společenská nebezpečnost jednání

Věk

  • Trestní odpovědnost vzniká nejdřív v den, který následuje po dni 15. narozenin (TČ spáchaný mladistvým se nazývá provinění).
  • Osoba mladší 15 let není trestně odpovědná pro nedostatek věku.
  • Plná trestní odpovědnost vzniká v den po dni 18. narozenin.

 

Presumpce neviny

  • je na účastníka nahlíženo jako na nevinného, dokud není  rozsudkem soudu rozhodnuto o opaku.
  • Odpovědnost za dokazování viny leží na státních zástupcích
  • obžalovaný svou nevinu dokazovat nemusí.

 

Zavinění

  • = vnitřní duševní vztah pachatele k jeho jednání, které odpovídá skutkové podstatě TČ.
  • Má dvě formy : úmysl a nedbalost.
  • Úmyslné jednání pachatelevěděl, chtěl a porušil zákonem chráněný zájem.
  • Nedbalostní zaviněnívěděl, ale spoléhal, že k porušení nedojde (nedbalost vědomá), nevěděl, přestože to vědět měl a mohl (nedbalost nevědomá).
  • Z hlediska zavinění zákon jako podmínku trestní odpovědnosti převážně požaduje úmysl, jen u malého počtu TČ je pachatel brán k odpovědnosti za nedbalost.