Židovské symboly – prezentace

Téma prezentace: —Židovské symboly

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Františka Brávková

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace je na téma židovská symbolika. Popisuje významy a historii židovských symbolů a dodržování tradic v židovských domácnostech.

 

Osnova:

 

Židovské zvyky a symboly

lJudaismus – souhrn tradic, zvyků, kultury Židů a náboženství, způsob života.

lŽidovská tradice vychází z hebrejských biblických knih, Tory a knihy proroků a spisů.

lŽidovské tradice a zvyky tvoří zásady praktického života při bohoslužbách i v osobním životě.

Židovské zvyky u dětí

Mezi židovskými tradicemi existují mnohé, týkající se dětí :

lObřízka

lPidjon ha-ben

lBar micva, Bat micva

Obřízka ( brit mila )

= zařazení jedince do náboženského života

ltradiční židovský náboženský obřad, který vítá nově narozené židovské chlapce

lprováděna na znamení uzavření smlouvy s Bohem, za přítomnosti rodiny a přátel novorozeněte

ldochází k ní osmý den po narození

lobřízka se skládá z obřadu, během kterého získá obřezaný své hebrejské jméno

Obřízka

Pidjon ha-ben

= důležitý židovský rituál, který spočívá ve vykoupení prvorozeného dítěte

lnarodí-li se prvorozený syn, musí jej otec podle biblického nařízení vykoupit

lprobíhá po obřízce, jakmile chlapec dostane své hebrejské jméno

lpeníze, za které je chlapec vykoupen, jsou většinou věnovány na dobročinné účely nebo na údržbu a provoz synagogy

Bar micva

ljeden z nejdůležitějších obřadů

lžidovský chlapec se stává nábožensky dospělým mužem

lpo obřadu „muži“ přijímají veškerou odpovědnost za dodržování všech přikázání

lpřed obřadem musí chlapec absolvovat minimálně roční studium, učí se hebrejsky a také všem náboženským povinnostem, které bude muset po dosažení dospělosti dodržovat

Bar micva

Bat micva

lobdoba Bar micva, týká se dcer

ldívka slaví Bat micva po dovršení věku dvanácti let

lv některých dostávají dívky talit i tfilin, v některých jen talit, v některých ani jedno, ale jsou počítány do minjanu (=modlitebního minima, skupina deseti dospělých starších 13 let)

Bat micva

Židovská domácnost

lŽidé se řídí nakázáním Tóry, kde se v jednom úseku píše, že by doma měli mít vlastní „malou Izrael“

lžidovská domácnost je proto brána jako jakýsi mikroorganismus

lvšechno má svůj řád a účel

lvelmi striktně se dodržuje čistota v domácnosti a konzumace pokrmů

Čistota

lrituální čistota v oblasti jídla tzv. kašrut = označuje v judaismu soubor pravidel pro rituální způsobilost

lpoužívá se zejména v souvislosti s potravinami: co je povoleno k jídlu, označení „košer“

lpokrmy se dělí na rituálně čisté (povolené) a nečisté (zakázané)

 

Rituální čistota

lpotraviny se pak dělí ještě na masité, mléčné a neutrální

ldůležité je také dodržovat zásady, jako míchání mléčné a masité stravy

laby ke smíchání nedošlo, obsahuje každá kuchyně dvě oddělené sady nádobí, jednu na mléčnou a druhou na masitou stravu

Šchita

lzvíře musí být poraženo rituálně správným způsobem, který se nazývá šchita

lšochet přetne souvislým tahemnože hrtan a jícen zvířete a zpravidla společně s nimi i krční tepny

lzvíře během několika sekund umírá a je z něj odstraněna většina krve

lzbylá krev, kterou Tóra zapovídá jíst, je odstraněna při nasolování masa

Košer

Mezuza

= malé pouzdro umístěné na dvěříchve výšce dvou třetin veřejí na pravé straně

lv něm je uložen svitek s textem Dt 6, 4-10 a je zároveň naplněním přikázání

lmezuzou by měly být opatřeny každé dveře v židovské domácnosti

Mezuza

Židovská svatba

ldělí se na dvě hlavní části, svatbu provádí rabín

lsvatbou uzavřou muž se ženou smlouvu o společném soužití, zplození a vychovávání potomků

lpřed svatbou se snoubenci týden nestýkají

lketuba – smlouva, která obsahuje především slib manžela

lpodepisují ji dva svědkové a někdy i ženich

Židovská svatba

lobřad probíhá pod chupou

lchupa = stojí na čtyřech tyčích, které někdy drží čtyři přátelé ženicha (svobodní muži) a znázorňuje budoucí domov manželů

lnevěsta je předtím ještě prověřena, že není podstrčená

lpoté je nevěsta přivedena k ženichovi a sedmerým obejitím muže pod chupou zahajuje první část svatebního obřadu

Chupa

Židovská svatba

lvše se odehrává „pod dohledem“ dvou způsobilých svědků – obřadníka a deseti dospělých mužů = minjan

lpo požehnání nad vínem se snoubenci napijí z poháru

lženich, který navlékne nevěstě prsten na ukazováček pravé ruky

ltradičně pak manžel rozdupává skleničku

Židovský pohřeb

lnebožtík je pohřben v rakvi nebo zahalen do svého modlitebního pláště a oblečen v bílém pohřebním rubáši

lběhem pohřbu jsou odříkávány zádušní modlitby, smuteční řeč přednáší rabín

lpohřeb má být nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí

lblízcí příbuzní ještě před obřadem natrhnou oblečení jako výraz smutku

Židovský pohřeb

lpo smuteční řeči se celý průvod seřadí podle správného pořadí

lkdyž je rakev spuštěna do hrobu, každý z přítomných na ni vysype tři lopatky hlíny

lpři odchodu si všichni rituálně umyjí ruce a odeberou se hostinu útěchy

lzpopelňování zesnulých těl je v judaismu zakázáno

Židovský pohřeb

 

Židovské symboly

lŽidé jsou spojeni s mnoha označeními a chrakteristickými symboly:

lDavidova hvězda

lMenora

lKypa

lTalit

lTfilin

Davidova hvězda

l= Magen David, Šalamounova pečeť

lsymbolika života

lznačuje rovněž šest pracovních dní a šábes – den svatý

lpro zasvěcence rovněž symbol dokonalého Bohočlověka

li přesto, že má mnoho významů, je hlavně symbolem společenství věčně žijícího navzdory všem nebezpečím

Davidova hvězda

ltrojúhelník s vrcholem vzhůru značí oheň a mužskou energii.

ltrojúhelník opačně položený pak vodu a ženskou energii.

lzákladny symbolizují vzduch a zemi

Menora

lsedmiramenný svícen a tradiční symbol judaismu – národní symbol Izraele

lsymbolizuje hořící keř, jenž spatřil podle Tóry Mojžíš na hoře Sinaj nebo odkazuje na sedm dnů stvoření

lje blízce spojen s židovským svátkem Chanuka

ldevět ramen – devět dní hoření rituální oleje po znesvěcení Šalamounova chrámu

Menora

Kipa

lpokrývka hlavy

lpodle tradice ji Židé musí nosit, aby nestáli před Bohem „nazí“ = vyjadřuje úctu k Bohu

lčlověk je povinný kipu nosit při modlitbě a studiu Tóry

lněkteří ortodoxní Židé ji nosí neustále

Kipa

Talin

lmodlitební plášť, který nosí židé při modlitbě

lnosí se při ranní modlitbě šacharit, v mnohých obcích při odpolední modlitbě (mincha) a někde i při večerní modlitbě

lvýjimkou je Jom kipur, kdy jej nosí všichni členové obce i večer a po celý den

lpo smrti je žid v diaspoře uložen do prosté dřevěné rakve oděn do kitlu (pohřební bílý rubáš) a svého talitu, kterému je ustřižen jeden roh

Talit

Tfilin

lmodlitební řemínky

ljeden z nejstarších znaků judaismu

ljsou tvořeny dvěma malými černými krabičkami (batim = „domečky“), ve kterých jsou malé pergamenové svitky s pasážemi z Tóry

lkaždá z krabiček je upevněna na dlouhém černém koženém řemínky, kterými se jedna připevňuje na ruku a druhá na hlavu

Tfilin

Synagoga

lmísto bohoslužby, výuky a společenské centrum

lveřejné pobožnosti se mohou konat jen za přítomnosti minjanu, bohoslužbu vede kantor

ljedná se o samostatnou budovu – dominantní část tvoří velký modlitební sál

ldvě nejdůležitější místa v sále jsou aron ha-kodeš (schrána na Toru) + bima (podium) – zde se předčítá z Tory

l v tradičních synagogách se ženy a muži modlí odděleně

Synagoga