Dalajláma a situace v Tibetu – prezentace

Téma prezentace: —Dalajláma a situace v Tibetu

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Klára Černá

 

 

Popis materiálu:

V této prezentaci najdete informace o následujících bodech:
-Co se v Tibetu stalo a Tibet dnes
– Kdo je to Dalajláma
-Tändzin Gjamccho (14. dalajláma) – Proč zrovna on ? -Dětství -Život

 

Osnova:

Život 14.dalajlámy
+
situace v Tibetu

Co se v Tibetu stalo

1950 vpád čínské armády a postupné obsazení celého území ,Číňané začali budovat silnice vedoucí do Tibetu a posilovat tam své vojenské a policejní jednotky.

Agresivní protitibetská komunistická politika Číňanů po vpádu do Tibetu v roce 1950 nakonec vedla k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959.Povstání bylo krvavě potlačeno a dalajláma byl donucen opustit Tibet a uchýlit se do indického exilu.

Bilance “úspěchů” čínské invaze, nejrůznějších kampaní, pracovních a ideologických programů a kulturní revoluce :80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo v důsledku hladomoru.Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 150-180 tisíc uprchlíků.

Totalitní diktatura krutě omezila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství. Státní populační politika nutí tibetské ženy k násilným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, zastrašování, mučení a věznění se staly součástí každodenního života Tibeťanů v jejich vlastní zemi.První stádium okupace mělo převážně vojenský, strategický a represivní charakter. Tibet byl přeměněn v gigantickou vojenskou základnu a čínskou přítomnost v zemi ztělesňovali zejména vojáci a administrativní kádry státní správy. Pohyb obyvatelstva byl přísně střežen a regulován a do Tibetu se nedostal nikdo bez úředního povolení.

Co se v Tibetu děje dnes

Od 80. let v Tibetu dochází k určitým náznakům uvolnění politických poměrů, ale zároveň se prohlubuje ničení země. Vojenskou okupaci země nahradila okupace ekonomická.

Největší hrozbu pro Tibeťany a jejich  kulturu představuje státem organizovaný a podporovaný masový příliv čínského obyvatelstva do Tibetu (vedle 6 milionů Tibeťanů žije v současnosti v Tibetu 7,5 mil. Číňanů), který pravděpodobně ještě vzroste. Další z priorit je podpora organizované turistiky v Tibetu.

V Tibetu jsou nadále porušována základní lidská práva včetně systematického potlačování svobody slova, potlačování politického a náboženského vyznání, potlačování národní a kulturní identity, zadržování a uvěznění bez řádných soudních procesů, mučení politických vězňů, Čínou regulované programy kontroly porodnosti Tibeťanů, cenzura sdělovacích prostředků a internetu, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z Tibetu do Číny. Stále častěji také dochází ke střelbě na tibetské uprchlíky.

Kdo to je dalajláma?

Politický a světský vůdce Tibeťanů

Hlavním světským představitelem školy gelugpa (Cesta věčné řehole/ Škola vzorné ctnosti)

Jeho tradiční sídlo je ve Lhase v paláci Potála a Norbulingce.

Považován za převtělence (tibetsky tulku) předchozího dalajlámy a zároveň za pozemské stělesnění Buddhy soucitu

Tändzin Gjamccho

Celým jménem Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho

*6.7.1935

Proč zrovna Tändzin?

Když byly Tändzinovi Gjamcchovi dva roky, našla jej skupina mnichů pověřená pro vyhledání převtělence 14. dalajlámy. Jednotliví dalajlamové před svou smrtí většinou blíže určí, kde se má hledat jejich nástupce, případně jsou místa hledání určena na základě různých znamení. V případě hledání 14. dalajlámy měla být hlava zesnulého 13. dalajlámy záhadně natočena k severovýchodu i přesto, že měla být původně natočena k jihu. Měla tak naznačovat směr, kde se bude nacházet nový dalajláma. Dále mělo být předpovězeno i místo jeho pobytu. Celé vyhledávání pak proběhlo tradičním způsobem. Poté, co byl Döndub rozpoznán jako převtělenec 13. dalajlámy, byl přejmenován na Džampal Ngawang Lozang Ješe Tändzin Gjamccho.

Dětství

Tändzin Gjamccho se narodil jako Lhamo Döndub chudé rolnické rodině v malé vesničce Tagccher v tibetské provincii Amdo. Dnes je vesnice i s danou částí Amda součástí čínské provincie Čching-chaj. Jeho rodiče měli celkem šestnáct dětí a Tändzin Gjamccho byl pátým nejstarším z devíti dětí, které přežili dětství. Jeho nejstarším sourozencem byla sestra Tsering Dolma, která byla o celých osmnáct let starší než on. Tändzinův nejstarší bratr Thupten Jigme Norbu byl ve svých osmi letech rozpoznán jako převtělenec Taktsera Rinpočheho, vysoce postaveného tibetského lamy. Dalajlámova sestra Džebcün Päma ztvárnila v roce 1997 jejich matku ve filmu Sedm let v Tibetu. Jeho další starší bratři jsou Gyalo Döndub a Lobsang Samden.

Život

V 6ti letech započal mnišské vzdělání

V 11ti letech se seznámil s rakouským horolezcem Heinrichem Harrerem, který se stal dalším jeho učitelem a vzdělával ho o věcech z „vnějšího světa“

1950 Tibet čelil možnému konfliktu s Čínskou lidovou republikou, byl požádán, aby se chopil duchovní i světské moci v Tibetu.

Jeho vláda však netrvala dlouho. V říjnu téhož roku zabrala tibetské území Čínská lidově osvobozenecká armáda a dalajlámovo působení v Tibetu v roli světského a duchovního vůdce byla u konce.

Květen-1951 byla v Pekingu podepsána tzv. Sedmnáctibodová dohoda, čímž měla být čínsko-tibetská krize zahnána

Září -1954 dalajláma společně s pančenlámou navštívil Peking, kde se setkal s představiteli čínské vlády v čele Mao Cetungem

1959- dalajláma ve svých dvaceti pěti   slavnostně zakončil své dlouholeté studium zejména buddhistické nauky a obdržel titul geše

O několik dní později Tibeťané povstali proti čínské okupaci, čímž pro Tibet nastala krizová situace. Dalajláma se rozhodl odejít do exilu,  17. března se vydal na cestu do Indie, kam dorazil 31. dne téhož měsíce.

1959 se dalajláma usídlil v malém indickém městě Dharamsala v Himáčalpradéši.

Ustanovil zde Ústřední tibetskou správu. Ta dodnes funguje coby tibetská exilová vláda a sama se považuje za jedinou oprávněnou vládu Tibetu.

Dalajlámu následovalo přibližně 80 000 Tibeťanů.

Zajistil proto ve městě vzdělávací systém pro tibetské uprchlíky, ve kterém se tibetské děti učilí tibetskému jazyku, dějinám, náboženství a kultuře.

Podílel na zakládání různých vzdělávacích zařízení, jako je Centrální institut vyšších tibetských studií či Tibetský institut divadelních umění. Ve snaze zachovat tibetskou kulturu, která je těsně spjata s tibetským buddhismem, podporoval znovuzaložení asi 200 klášterů, jelikož velká část jich byla zničena čínskou armádou.

Dalajláma naléhal na Organizaci spojených národů, aby se zabývala situací v Tibetu. Výsledkem těchto snah byly tři rezoluce OSN – první byla vydána ještě v roce 1959, další v roce 1961 a 1965. Všechny vyzývají čínskou vládu, aby zajistila dodržování lidských práv Tibeťanů.

V roce 1963 dalajláma vydal demokratickou ústavu pro budoucí Tibet, založenou na Všeobecné deklaraci lidských práv.

Začal cestovat po celém světě, v roce 1970 se setkal s Pavlem VI., s Janem Pavlem II. se setkal hned několikrát.

Pro své mírové aktivity v roce 1989 obdržel Nobelovu cenu míru.

Konec J