Téma prezentace: Židovské symboly
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Františka Brávková
Popis materiálu:
Tato prezentace je na téma židovská symbolika. Popisuje významy a historii židovských symbolů a dodržování tradic v židovských domácnostech.
Osnova:
Židovské zvyky a symboly
lJudaismus – souhrn tradic, zvyků, kultury Židů a náboženství, způsob života.
lŽidovská tradice vychází z hebrejských biblických knih, Tory a knihy proroků a spisů.
lŽidovské tradice a zvyky tvoří zásady praktického života při bohoslužbách i v osobním životě.
Židovské zvyky u dětí
Mezi židovskými tradicemi existují mnohé, týkající se dětí :
lObřízka
lPidjon ha-ben
lBar micva, Bat micva
Obřízka ( brit mila )
= zařazení jedince do náboženského života
ltradiční židovský náboženský obřad, který vítá nově narozené židovské chlapce
lprováděna na znamení uzavření smlouvy s Bohem, za přítomnosti rodiny a přátel novorozeněte
ldochází k ní osmý den po narození
lobřízka se skládá z obřadu, během kterého získá obřezaný své hebrejské jméno
Obřízka
Pidjon ha-ben
= důležitý židovský rituál, který spočívá ve vykoupení prvorozeného dítěte
lnarodí-li se prvorozený syn, musí jej otec podle biblického nařízení vykoupit
lprobíhá po obřízce, jakmile chlapec dostane své hebrejské jméno
lpeníze, za které je chlapec vykoupen, jsou většinou věnovány na dobročinné účely nebo na údržbu a provoz synagogy
Bar micva
ljeden z nejdůležitějších obřadů
lžidovský chlapec se stává nábožensky dospělým mužem
lpo obřadu „muži“ přijímají veškerou odpovědnost za dodržování všech přikázání
lpřed obřadem musí chlapec absolvovat minimálně roční studium, učí se hebrejsky a také všem náboženským povinnostem, které bude muset po dosažení dospělosti dodržovat
Bar micva
Bat micva
lobdoba Bar micva, týká se dcer
ldívka slaví Bat micva po dovršení věku dvanácti let
lv některých dostávají dívky talit i tfilin, v některých jen talit, v některých ani jedno, ale jsou počítány do minjanu (=modlitebního minima, skupina deseti dospělých starších 13 let)
Bat micva
Židovská domácnost
lŽidé se řídí nakázáním Tóry, kde se v jednom úseku píše, že by doma měli mít vlastní „malou Izrael“
lžidovská domácnost je proto brána jako jakýsi mikroorganismus
lvšechno má svůj řád a účel
lvelmi striktně se dodržuje čistota v domácnosti a konzumace pokrmů
Čistota
lrituální čistota v oblasti jídla tzv. kašrut = označuje v judaismu soubor pravidel pro rituální způsobilost
lpoužívá se zejména v souvislosti s potravinami: co je povoleno k jídlu, označení „košer“
lpokrmy se dělí na rituálně čisté (povolené) a nečisté (zakázané)
Rituální čistota
lpotraviny se pak dělí ještě na masité, mléčné a neutrální
ldůležité je také dodržovat zásady, jako míchání mléčné a masité stravy
laby ke smíchání nedošlo, obsahuje každá kuchyně dvě oddělené sady nádobí, jednu na mléčnou a druhou na masitou stravu
Šchita
lzvíře musí být poraženo rituálně správným způsobem, který se nazývá šchita
lšochet přetne souvislým tahemnože hrtan a jícen zvířete a zpravidla společně s nimi i krční tepny
lzvíře během několika sekund umírá a je z něj odstraněna většina krve
lzbylá krev, kterou Tóra zapovídá jíst, je odstraněna při nasolování masa
Košer
Mezuza
= malé pouzdro umístěné na dvěříchve výšce dvou třetin veřejí na pravé straně
lv něm je uložen svitek s textem Dt 6, 4-10 a je zároveň naplněním přikázání
lmezuzou by měly být opatřeny každé dveře v židovské domácnosti
Mezuza
Židovská svatba
ldělí se na dvě hlavní části, svatbu provádí rabín
lsvatbou uzavřou muž se ženou smlouvu o společném soužití, zplození a vychovávání potomků
lpřed svatbou se snoubenci týden nestýkají
lketuba – smlouva, která obsahuje především slib manžela
lpodepisují ji dva svědkové a někdy i ženich
Židovská svatba
lobřad probíhá pod chupou
lchupa = stojí na čtyřech tyčích, které někdy drží čtyři přátelé ženicha (svobodní muži) a znázorňuje budoucí domov manželů
lnevěsta je předtím ještě prověřena, že není podstrčená
lpoté je nevěsta přivedena k ženichovi a sedmerým obejitím muže pod chupou zahajuje první část svatebního obřadu
Chupa
Židovská svatba
lvše se odehrává „pod dohledem“ dvou způsobilých svědků – obřadníka a deseti dospělých mužů = minjan
lpo požehnání nad vínem se snoubenci napijí z poháru
lženich, který navlékne nevěstě prsten na ukazováček pravé ruky
ltradičně pak manžel rozdupává skleničku
Židovský pohřeb
lnebožtík je pohřben v rakvi nebo zahalen do svého modlitebního pláště a oblečen v bílém pohřebním rubáši
lběhem pohřbu jsou odříkávány zádušní modlitby, smuteční řeč přednáší rabín
lpohřeb má být nejlépe ještě ten den, kdy dojde k úmrtí
lblízcí příbuzní ještě před obřadem natrhnou oblečení jako výraz smutku
Židovský pohřeb
lpo smuteční řeči se celý průvod seřadí podle správného pořadí
lkdyž je rakev spuštěna do hrobu, každý z přítomných na ni vysype tři lopatky hlíny
lpři odchodu si všichni rituálně umyjí ruce a odeberou se hostinu útěchy
lzpopelňování zesnulých těl je v judaismu zakázáno
Židovský pohřeb
Židovské symboly
lŽidé jsou spojeni s mnoha označeními a chrakteristickými symboly:
lDavidova hvězda
lMenora
lKypa
lTalit
lTfilin
Davidova hvězda
l= Magen David, Šalamounova pečeť
lsymbolika života
lznačuje rovněž šest pracovních dní a šábes – den svatý
lpro zasvěcence rovněž symbol dokonalého Bohočlověka
li přesto, že má mnoho významů, je hlavně symbolem společenství věčně žijícího navzdory všem nebezpečím
Davidova hvězda
ltrojúhelník s vrcholem vzhůru značí oheň a mužskou energii.
ltrojúhelník opačně položený pak vodu a ženskou energii.
lzákladny symbolizují vzduch a zemi
Menora
lsedmiramenný svícen a tradiční symbol judaismu – národní symbol Izraele
lsymbolizuje hořící keř, jenž spatřil podle Tóry Mojžíš na hoře Sinaj nebo odkazuje na sedm dnů stvoření
lje blízce spojen s židovským svátkem Chanuka
ldevět ramen – devět dní hoření rituální oleje po znesvěcení Šalamounova chrámu
Menora
Kipa
lpokrývka hlavy
lpodle tradice ji Židé musí nosit, aby nestáli před Bohem „nazí“ = vyjadřuje úctu k Bohu
lčlověk je povinný kipu nosit při modlitbě a studiu Tóry
lněkteří ortodoxní Židé ji nosí neustále
Kipa
Talin
lmodlitební plášť, který nosí židé při modlitbě
lnosí se při ranní modlitbě šacharit, v mnohých obcích při odpolední modlitbě (mincha) a někde i při večerní modlitbě
lvýjimkou je Jom kipur, kdy jej nosí všichni členové obce i večer a po celý den
lpo smrti je žid v diaspoře uložen do prosté dřevěné rakve oděn do kitlu (pohřební bílý rubáš) a svého talitu, kterému je ustřižen jeden roh
Talit
Tfilin
lmodlitební řemínky
ljeden z nejstarších znaků judaismu
ljsou tvořeny dvěma malými černými krabičkami (batim = „domečky“), ve kterých jsou malé pergamenové svitky s pasážemi z Tóry
lkaždá z krabiček je upevněna na dlouhém černém koženém řemínky, kterými se jedna připevňuje na ruku a druhá na hlavu
Tfilin
Synagoga
lmísto bohoslužby, výuky a společenské centrum
lveřejné pobožnosti se mohou konat jen za přítomnosti minjanu, bohoslužbu vede kantor
ljedná se o samostatnou budovu – dominantní část tvoří velký modlitební sál
ldvě nejdůležitější místa v sále jsou aron ha-kodeš (schrána na Toru) + bima (podium) – zde se předčítá z Tory
l v tradičních synagogách se ženy a muži modlí odděleně
Synagoga
