Téma prezentace: Vybrané filozofické směry 19. a 20. století
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Irena G
Popis materiálu:
Tato prezentace je zpracování maturitní otázky ze společenských věd na vybrané filozofické směry 19. a 20. století.
Osnova:
Vybrané filozofické směry 19. a 20. století
= období prudkého rozvoje vědy, filozofie se spojuje s vědou, literaturou nebo uměním, zabývá se problémy civilizace
POZITIVISMUS
= NOVOPOZITIVISMUS = LOGICKÝ POZITIVISMUS
navazuje na empirismus – upřednostňuje zkušenostní poznávání
cíl: utřídit vědění – člověk se lépe orientuje a dokáže svět řídit
vychází z faktů, vědeckých poznatků, ze skepticismu
Øvše zkoumá a na základě vědeckých poznatků prověřuje
Auguste Comte
Byl racionalista – upíral zájem k faktům
Důraz na:
Øveškerá věda by se měla zkoumat z jevů a faktů – jsme schopni zkoumat jenom existující jev
ØUspořádání faktů podle zákonitosti – pouze z uspořádaných dat jsme schopni dál vyvozovat
stádia vývoje lidského myšlení:
1.Teologické : fáze, kdy si lidé vše vysvětlovali skrz bohy
2.Metafyzické : období objevování abstraktních pojmů
3.Pozitivní : lidé nehledají božskou nebo filozofickou pravdu, ale pozorují a třídí jevy a poznatky
Provedl klasifikaci věd (matematika, astronomie, fyzika atd..)
považován za zakladatele sociologie
„ Láska jako princip, řád jako základ, pokrok jako cíl.“
PRAGMATISMUS
Vznikl v USA, 2. polovina 19. století
Filozofie činu a užitku
Pouhé ideje jsou zbytečné, pokud nevyvolávají jednání a nepřinášejí užitek
Relativita pravdy – co je pravdivé, to je užitečné a pro každého je pravda jiná – co je pro jednoho užitečné, může druhému škodit
V Evropě se příliš neujal
Zakladatel Charlese Pierce
Pokračovatel William James
Český pragmatik: Karel Čapek
William James
Nepátrá po absolutní pravdě – pravda je relativní
Jeho dílo Pragmatismus – obsahuje 3 teze:
Koncepce pravdy – pravdivé je to, co je užitečné v daném okamžiku
Koncepce dynamismu – svět je něco, co se neustále mění, tudíž podle potřeby můžeme měnit své názory
Koncepce plurality – na svět nelze pohlížet z jednoho úhlu pohledu
John Dewey
Vytvořil pro Ameriku novou koncepci vzdělávání – instrumentální vzdělávání ( praktická stránka )
FENOMENOLOGIE
Narozen v Prostějově
V oblasti poznání je pochybovačem
Tvrdil, že naše poznání je založeno na dogmatismu (= obecně vžitých představách o světě)
Toho je potřeba se zbavit, aby zbylo čisté vědomí
Vědomí = tvůrcem všeho, co se nám na světě jeví
Pojem „uzávokování“ = musíme se uzávorkovat a soustředit se na fenomén a na poznání
EXISTENCIALISMUS
Filozofický i umělecký směr
Zamýšlí se nad existencí člověka, hledá smysl lidského bytí – soustředění na člověka
Impuls vzniku – zkušenost 1. světovou válkou – člověk se v ní stal politickou a ideovou součástkou
Člověk zobrazen jako bytost, vržená do života a zmítající se v nejistotě
„Když člověk nahlédne na podstatu vlastní existence ( např. kvůli těžké životní zkoušce ), pak je schopen se osvobodit a začít naplňovat svůj život“
Otázka: Jak má člověk žít v iracionálním světě plném absurdních situací?
2 větve:
ØAteistická ( A. Camus, Jean Paul Sartre)
ØTeistickou ( němečtí filosofové – moc se neprojevila )
Nejvýznamnější představitelé: Jean Paul Sartre, A. Camus, Martin Heidegger, F. Kafka
Jean Paul Sartre
Odmítl Nobelovu cenu za literaturu
„Člověk je tvor svobodný a ke svobodě odsouzený, musí se pořád mezi něčím rozhodovat“
Existence předchází esenci – lidská bytost se sama ustavuje, svůj život si formuje a vytváří sama na základě vlastního rozhodnutí (nesmí přijímat rozhodnutí a role, které jsou mu přidělovány)
Existence = prosté bytí čehokoliv na světě
Esence = podstata, smysl, který člověk, tvor, věci mají ve světě
Odcizení člověka od světa – cítí se opuštěn, světu lhostejný a zbytečný
Jediná absurdní jistota je smrt
Dílo: Bytí a nicota, Zeď, Nevolnost
Albert Camus
otázka: Proč a jak žít?
Absurdno = něco nepochopeného – svět je absurdní a my z něj můžeme vystoupit pomocí revolty = vzpoury, boje, spácháni sebevraždy
(Jako jediné a přijatelné východisko z absurdní existence vidí sebevraždu)
Dílo: Cizinec
ØCizinec v lidské společnosti, světě morálních hodnot a postojů
ØOdcizený, zabloudilý, nepřizpůsobitelný, pocit nadpočetnosti
Martin Heidegger
vycházel z fenomenologie, studia teologie + filozofie
,,Velký problém Z světa není v nedostatku hodnot, ale to, že je vše převedeno na hodnotu“
existence člověka je všední a nezáživná
člověk se stává masou a ztrácí se v ní, přizpůsobujeme se
vnější požadavky nás nutí k tomu, co jsme si sami nezvolili
řešení = být apatičtí
bytí nás vede k smrti – uvědomujeme si nicotu; bytí je boj s časem = jak přežít čas
analýzu člověka rozpracoval do 6 bodů:
Øváženost (člověk vržen do světa a musí přežít)
Øobstarávání a starosti (bytí je starost, musíme se o sebe postarat)
Øspolubytí (autentické i neautentické)
Øčlověk spjat s okolím a s druhými lidmi
Øčlověk si je vědom času a své smrti
Øčlověk je bytostí pravdy (hledá ji a poznává)
poezie může být také formou poznání
ovlivnil Havla a další filozofy 20. století
díla: Bytí a čas, O pravdě a bytí
NEOMARXISMUS
rozkvět v 60. letech 20. století
ovlivněno psychoanalýzou, fenomenologií a existencionalismem
inspirace v Marxově rané filozofii, návrat k jedinci, levicový proud
kritika pozdně kapitalistické společnosti, snaha odstranit společenské bezpráví
musí být i odstraněny nerovnosti mezi lidmi – vznikly s třídní společností – odmítnutí soukromého vlastnictví
kritika Z i V, snaha o revoluci (vzbouření proti Z i V i proti přetechnizované společnosti)
snaha o demokratizaci v socialismu
představitelé: Antonio Branci, Roger Garaudy, T.W. Adorno, Georgie Lukacs
STRUKTURALISMUS
Struktura = uspořádání prvků
Doménou je lingvistika
Jazyk má svou pevnou strukturu, systém znaků – lze to dobře zkoumat
Filozofové zkoumají : Jakým způsobem jsou prvky mezi sebou spojeny?
Hledání vztahů mezi slovy
Autoři české mluvnice: Jedlička, Havránek
POSTMODERNISMUS
Umělecký a filozofický směr 60. let 20. století
Kritický k modernímu, avantgardnímu a revolučnímu chápání světa
Přehodnocuje celou evropskou tradici, pravdy jednotlivců
Snaží se zaujmout širokou veřejnost, míchání stylů a žánrů
FILOZOFIE ŽIVOTA
V literatuře z ní vychází vitalismus ( = život je dar, člověk by ho měl prožít a ne promrhat, měl by si uvědomit pravé hodnoty v životě )
vznik jako opozice proti racionalismu a klasické německé filozofii
snaží se teoreticky rozpracovat pojem život
navázání na Nietscheho a Schopenhauera
Snaha uceleného pohledu na život
Snaha vysvětlit teoreticky pojem život ve dvou liniích:
1.Život je chápán biologicky
2.Život je niterní zážitek, který nelze vysvětlit strohým pojmem
Představitelé: Henri Bergson, Hans Driesche, Sigmund Freud
