Téma prezentace: Voltaire
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): Dani
Popis materiálu:
Tato prezentace popisuje život a díla spisovatele, dramatika, filozofa a historika jménem Voltaire. Jedno dílo je v prezentaci rozebráno podrobněji.
Osnova:
nVoltaire
nVlastním jménem: Francois – Marie Arouet
nSpisovatel, dramatik, filozof a historik
nVýznamný představitel francouzského osvícenství
nDatum narození: 21.11. 1694
Datum úmrtí: 30. 5. 1778
nMísto narození: Paříž, Francie
nŽivot
nPocházel ze zámožné rodiny a již od počátků se pohyboval ve vyšší společnosti. Vystudoval práva, ale již od studentských let se zajímal o literaturu a věnoval se jí.
nTřebaže byl zámožný, byl Voltaire velmi často pro své názory pronásledován, vězněn v Bastile a žil v exilu.
nByl královským historiografem, členem a ředitelem Akademie i hostem pruského krále Fridricha II.Vedl korespodenci s řadou významných evropských osobností mj. s Fridrichem II. a ruskou carevnou Kateřinou II.
nPro hloubku duchovního díla byl Voltaire považován za nekorunovaného krále Evropy a 18. století bylo označováno jako století Voltairovo.
nV posledních letech žil Voltaire na svém panství Ferney nedaleko Ženevy
nDíla
nZaměřuje se především proti náboženství, které považuje za pověru (existenci Boha však nepopírá). Ve svých dílech došel rovněž k závěru, že život je plný nesmyslného utrpení, a vysmíval se optimismu, který byl v té době propagovaný.
nJako dramatik napsal 52 her (z toho 27 tragédií). Mimo jiné psal epigramy, satirické a filozofické básně, ódy a filozofické povídky.
n1734 – Filozofické listy
n1764 – Filozofický slovník
n1751 – Století Ludvíka XIV.
n1756 – Pojednání o světových dějinách, o mravech a duchu národů
Poezie:
n1728 – Henriady
n1756 – IV. Panna
Povídky:
n1745 – Memnon
n1759 – Candide aneb Optimismus
n1748 – Zadig
n1756 – Báseň o pohromě lisabonské
n1752 – Mikromegas
n1767 – Prosťáček
Dramatická tvorba:
n1732 – Zaira
n1743 – Meropa
nCandide neboli Optimismus
nMladík Candide je vychováván na zámku barona ve Vestfálsku pod vedením filozofa Panglose, který hlásá, že všechno na světě je zařízeno tak, aby to bylo co nejlepší. Candidovi, který je tajně zamilován do baronovy dcery Kunhuty, plyne čas na zámku pomalu. Jednou ho ale baron přistihne, jak se s Kunhutou líbá a vyhodí ho ze zámku. Candide putuje světem a snaží se uplatňovat filozofii svého učitele Panglose, přestože všechno kolem něj naznačuje, že svět je zařízen právě naopak.Následuje mnoho spletitých a neuvěřitelných příhod, při kterých se Candide setkává se svými starými známými (Panglosem, baronovým synem i Kunhutou) a procestuje při tom část světa – podívá se do Portugalska, Španělska, Latinské Ameriky, Paříže, Benátek i Sedmihradského knížectví. Nakonec ale zjišťuje, že všude vládne nespravedlnost, pokrytectví a pochybná morálka. Jedinou výjimkou je mýtické Eldorádo, kde zlo neexistuje a vysoce vzdělaní lidé tu žijí v harmonii, míru a hojnosti. Candide ale opouští i toto dokonalé místo, protože si touží vzít Kunhutu za ženu.
nStaří přátelé Candide, Martin, Panglos, baronův syn, Kunhuta, která nakonec zošklivěla a stala se konfliktní manželkou, Kunhutina služebná, Paquetta a Bonifác se nakonec usadí na malém hospodářství na břehu Marmarského moře a dále filozofují o smyslu života. Potkají starého Turka a usoudí, že on si zvolil nejlepší možný způsob života – pracuje na svém hospodářství, je nezávislý a nestará se o dění v okolním světě. Cadidovi přátelé se inspirují a konečně nacházejí ten pravý smysl života.
nUmělecký text – Candide
n„Je dokázáno,“ říkával (Panglos), „že nic na světě nemůže být uspořádáno jinak než tak, jak to uspořádáno je. A jelikož všecko bylo stvořeno za nějakým účelem, musí mít všecko účel ten nejlepší. Jen si všimněte: nosy byly zřejmě stvořeny tak, abychom na nich mohli nosit brýle. A hle, zde je důvod, proč máme brýle. Nohy jsou dole zahnuté proto, abychom na nich mohli nosit boty. Proto máme boty. Kamení bylo stvořeno proto, abychom je otesávali a stavěli z něj zámky. A jelikož největší baron v kraji musí nejlíp bydlet, má náš milostpán nejhezčí zámek. Vepři byli stvořeni k tomu, abychom je jedli. Jíme tedy vepřové celý rok. Z toho vyvozuji, že lidé, kteří razili názor: všecko je dobré, neřekli nic jiného než hloupost, poněvadž měli prohlašovat, že všecko na světě je nejlepší.“
nRozbor
nLiter. druh: Próza
nŽánr: Filozofická povídka
nTéma: Otázka optimismu
nPostavy: Candide, Martin, Panglos, baronův syn, Kunhuta, Kunhutina služebná, Paquetta a Bonifác
nJazyk: Spisovný
nZaira
nDěj se odehrává v době křížových válek v Jeruzalémě, v sultánově harému.
nZaira, hlavní hrdinka tragédie, je otrokyní sultána Orosmana. Děj tohoto veršovaného díla začíná ve chvíli, kdy Zaira se svou přítelkyní Fatimou (křesťanka a otrokyně) vzpomínají na francouzského rytíře Nerestana, který byl také sultánem vězněn, ale byl propuštěn, aby mohl přivézt ze své rodné země všechen svůj majetek a vykoupit tak sebe i ostatní křesťany. V té chvíli se Zaira svěřuje Fatimě, že miluje Orosmana a bude si ho brát. Fatima ji od toho zrazuje, připomíná jí, že jako malá byla unesena při drancování Cesareje a že z té doby má malý křížek na krku – důkaz, že ačkoli byla vychovávána jako muslimka, narodila se jako křesťanka. Neměla by si tedy brát muslima a navíc takového, který vězní její druhy – křesťany. Přichází Orosman, vyznává Zaiře lásku a slibuje jí, že se vzdá všech žen v harému. Nedlouho poté přijíždí Nerestan, Orosman ale žádné peníze nepřijímá a propouští 100 křesťanů – a na Zaiřinu prosbu také stařičkého Lisignana, člena rodiny jeruzalémských králů. Zaira se setkává se skupinou propuštěných, a mimo jiné vyslechne Lusignanův příběh: při drancování Cesareje mu před očima unesli malou dcerku a staršího synka. A tak vyjde najevo, že jeho dětmi jsou Zaira a Nerestan. Za několik dní umírá Lusignan Nerestanovi v náručí a žádá ho, aby přesvědčil sestru, neboť se trápí tím, že Zaira není dobrá křesťanka. Nešťastná Zaira nechává odložit svatbu z důvodu otcova pohřbu a slibuje bratrovi, že se tajně nechá pokřtít. Nerestan jí posílá dopis, kde se domlouvají na přesném termínu schůzky. Tam přijde i Orosman a když spatří Zairu, ze žárlivosti Zairu zabíjí svou dýkou. Když pak přichází Nerestan, je již pozdě. Sultán se dozvídá, že neměl důvod k žárlení, a proto dává svobodu všem křesťanům, Nerestanovi dává na cestu peníze a chce po něm, aby ve Francii ukázal dýku, kterou zabil tu, kterou miloval. Na to se onou dýkou probodává také.
nHLAVNÍ POSTAVY
nZaira – život prožila jako otrokyně, která se zamilovala do sultána. Její city byly opětovány a ona si byla jista, že si ho chce vzít… Pak se ale objevil její bratr a otec..
nOrosman – syn muslima a křesťanky, sultán v Jeruzalémě. Neřídil se tolik islámskou vírou, s křesťany zacházel šetrně. Miloval Zairu a ze žárlivosti ji zabil.
nNerestan – Zaiřin bratr a dobrý křesťan. Z otroctví byl vykoupen a odvezen do Francie, po několika letech při návštěvě Sýrie byl ale opět zajat (poprvé Novadin, podruhé Orosman)
nLusignan – člen rodiny jeruzalémských králů. Velkou část života strávil v otroctví čekáním na setkání se svými dětmi, pak je ale nešťastný, že jeho dcera není dobrou křesťankou a umírá.
nNeumělecký text
nVoltairova chyba
nMladý Tunisan Jallel ilegálně emigruje do Francie a jako Candide, který snil o Eldorádu, jako nejlepším možném exitujícím světě, tam jede s nadějí zkusit štěstí a naplnit heslo, ve které věří: Volnost, Rovnost, Bratrství. Realita je však samozřejmě zcela odlišná od jeho představ, jedno setkání střídá druhé, potlouká se od útulku k útulku, brouzdá Paříží bezdomovců. Nedaří se mu najít obyčejné lidské štěstí a důstojný život, ale objevuje a sdílí solidaritu vyděděnců na pařížských předměstích.
Na Benátském festivalu v roce 2000 získal film Zlatého lva za nejlepší debut a Cenu mladých diváků. (oficiální text distributora)
nFunkční styl: Prostěsdělovací
nSlohový postup: Informační
nJazyk: Spisovný
nZdroje
nHttp://www.maturita.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-02]. Voltaire – Candide neboli Optimismus. Dostupné z WWW: <http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7206>.
nHttp://www.spisovatele.cz [online]. 2008 [cit. 2011-05-02]. Voltaire. Dostupné z WWW: <http://www.spisovatele.cz/voltaire>.
nHttp://www.csfd.cz [online]. 2000 [cit. 2011-05-02]. Voltairova chyba. Dostupné z WWW: <http://www.csfd.cz/film/114759-voltairova-chyba/>.
nBLÁHOVÁ, Mgr.Renata. Literatura pro 1.ročník středních škol. Brno : DIDAKTIS, 2008. 151 s. ISBN 978-80-7358-115-2.
