Válka v Bosně a Hercegovině – prezentace

Téma prezentace: Válka v Bosně a Hercegovině

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Elinka7

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace se týká války v Bosně a Hercegovině. Najdete zde úvodní fakta, předválečnou a válečnou situaci i informace o ukončení války. Nechybí jedna zajímavost a zdroje, ze kterých jsem čerpala.

 

Osnova:

—Válka v Bosně a Hercegovině

—Úvodní fakta

—Tato  válka byla součástí série válečných konfliktů v Jugoslávii, které vedly k rozpadu Jugoslávie na několik menších nezávislých států.

—Válka v Jugoslávii probíhala v letech 1991 – 1995, samotná válka za nezávislost v Bosně a Hercegovině probíhala v letech 1992 – 1995.

—Bosenská válka byla ze všech sporů v Jugoslávii nejkrvavější a stejně tak i v celé Evropě od dob 2. světové války.

—Obyvatelstvo dodnes tvoří tři hlavní etnické skupiny: bosenští Srbové, bosenští Chorvaté a bosenští muslimové neboli Bosňáci. Dominovali Srbové.

—

—Předválečná a válečná situace

—Po pádu komunismu ve východní Evropě se začaly objevovat separatistické tendence jednotlivých svazových republik.

—Komunistická strana ztratila v Jugoslávii na přelomu 80. a 90. let podporu, což dalo vzniknout novým politickým stranám a hnutím.

—Na přelomu listopadu a prosince 1990 se konaly parlamentní volby, v nichž vyhrály nové nacionalistické strany. Rozložení hlasů odpovídalo národnostnímu složení Bosny a Hercegoviny. U bosenských Chorvatů zvítězila Chorvatská demokratická unie (HDZ), u bosenských Srbů Srbká demokratická strana (SDS) a u Bosňáků Strana demokratické akce (SDA). O samostatnou Bosnu a Hercegovinu usilovala nejvíce SDA.

—

—Předválečná a válečná situace

—Dne 15. 10. 1991 přijal bosenský parlament deklaraci o svrchovanosti Bosny a Hercegoviny, na protest srbští poslanci parlament opustili, založili vlastní skupinu a v referendu se vyslovili pro setrvání v Jugoslávii.

—29. 2. – 1. 3. 1992 se konalo referendum o nezávislosti v Sarajevu. Bosenští Srbové ho bojkotovali, protože chtěli zůstat v rámci Jugoslávie, ale přesto bylo výsledkem referenda vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny dne 3. 3. 1992.

—Samostatný stát vyhlásilo nejprve Slovinsko a Chorvatsko, dále Makedonie, Republika Kosovo a nakonec i Bosna a Hercegovina.

—

—Předválečná a válečná situace

—V samostatné Bosně a Hercegovině však nastaly etnické spory,  které byly za komunismu potlačovány. Bosenští Chorvaté se chtěli spojit s Chorvatský národním státem, Srbové chtěli setrvat v rámci Jugoslávie a Bosňáci usilovali o samostatnou Bosnu a Hercegovinu v jejích historických hranicích.

—Vypukla občanská válka, v které se jednotlivé národnostní skupiny snažily prokázat své historické nároky na požadované oblasti. Tato válka se také označuje jako „Válka map“, jelikož národnostní skupiny se snažily o nárokování území prostřednictvím historických map.

—

—Průběh války

—Přístup jednotlivých stát k Bosenské válce byl podmíněn tradičními vztahy s aktéry konfliktu. Hlavními aktéry byly Chorvatsko a Srbsko, které válku vyprovokovaly kvůli svým územním zájmům pomocí propagandy, která měla přesvědčit jednotlivé etnické skupiny, že jejich další soužití není možné.

—Dalším důležitými aktéry bylo Rusko spolu s Řeckem a Ukrajinou, podporující Srbsko. Německo a Itálie podporovaly Chorvatsko.

—Přístup USA byl proměnlivý. Nejdříve se USA do konfliktu nezapojovaly, ale se zvyšujícím se zapojováním Ruska se zvýšil i zájem USA. Hlavním zájmem USA bylo, aby v Evropě nevznikl čistě muslimský stát.

—

—Průběh války

—Již během referenda o nezávislosti Bosny a Hercegoviny byly v Sarajevu postaveny první barikády postavené stoupenci SDS a již v průběhu března a dubna bylo zabito přes 3 000 lidí.

—Od září 1991 byly na území Bosny a Hercegoviny vyhlašovány srbské autonomní oblasti. V lednu 1992 byly tyto autonomní oblasti spojeny v celek, Republiku srbského národa Bosny a Hercegoviny plně kontrolovanou srbskými ozbrojenými silami. Prezidentem republiky byl zvolen Radovan Karadžić a velitelem ozbrojených sil Ratko Mladić. Tímto bylo znesnadněno mezinárodní uznání nezávislosti Bosny a Hercegoviny, protože mezinárodní společenství běžně neuzná nezávislost, pokud má jeho vedení pod kontrolou jen část území.

—

—Průběh války

—Nezávislost Bosny a Hercegoviny byla 6. 4. 1992 uznána Evropským společenstvím a brzy také Spojenými státy americkými.

—Brzy po začátku války byla uzavřena dohoda mezi Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Podle dohody mohou chorvatské ozbrojené síly na území Bosny a Hercegoviny operovat proti srbským polovojenským skupinám. Spojenectví Chorvatů a Bosňáků je však pouze dočasné. V roce 1992 vyhlásili bosenští Chorvaté autonomní oblast Republiku Herceg-Bosna.

—V dubnu 1992 začala blokáda a dělostřelecké ostřelování hlavního města Bosny a Hercegoviny – Sarajeva Jugoslávskou lidovou armádou. Blokáda trvala až do začátku roku 1996.

—

—Průběh války

—V květnu 1993 propukly boje o město Mostar, cetrum Herceg-Bosny, mezi chorvatským a bosňáským obyvatelstvem.

—V září 1993 bývalý člen SDA Fikret Abdić spolu se svými příznivci vyhlásil autonomní oblast Západní Bosna a v říjnu podepsal s Radovanem Kardžićem deklaraci o trvalém míru mezi svými územími, což znamená mezi Republikou srbskou a Západní Bosnou. Toto způsobilo, že Bosňáci bojovali proti sobě navzájem, protože Armáda Bosny a Hercegoviny se rozhodla dobýt území Abdićovy zpátky.

—

—Průběh války

—V únoru 1994 byla podepsána dohoda o všeobecném příměří mezi bosenskými Chorvaty a Bosňáky. V březnu prezidenti Tudjman a Izetbegović podepsali ve Washingtonu dohodu o vytvoření bosňačko-chorvatské federace. Republika Herceg-Bosna byla zrušena.

—V květnu Armáda Bosny a Hercegoviny porazila Fikreta Abdiće. Tímto zanikla autonomní oblast Západní Bosna.

—V červenci roku 1995 se odehrál Strebrenický masakr ve Strebrenici, která byla bezpečnou zónou. Bezpečné zóny byly ustanoveny OSN a byly pod ochranou jednotek UNPROFOR. Měly zajišťovat bezpečí pro civilní obyvatele, kteří byli nuceni opustit své domovy. Jelikož Srbové chtěli provést etnické vyčištění srbských oblastí od Bosňáků, obléhali město a poté na něj zaútočili. Tisíce obyvatel byli evakuovány a někteří utekli. Srbové konali masové popravy. Bylo popraveno mezi 8 000 lidí. Masové hroby v okolí města jsou dodnes odkrývány.

—

—Průběh války

—V roce 1995 se zvyšuje počet akcí NATO proti srbským pozicím kvůli nedodržování rezolucí OSN. V květnu zničilo NATO muniční sklad bosenských Srbů u města Pale. Srbové vzdorovali zajímáním vojáků UNPROFOR a pozorovatelů OSN.

—V létě bosenští Srbové dobyli bezpečné zóny ve Srebrenici a Žepu a stupňovaly se i útoky v Sarajevu. Reakcí NATO bylo bombardování srbských pozic v Bosně a Hercegovině a podařilo se jí je zcela ochromit. Toto přimělo Srby k definitivnímu ukončení bojů. Tímto strategická koncepce NATO, přijatá na římském zasedání aliance v listopadu 1991 zásadně přispěla ke konci války.

—

—Průběh války

—Válka v Bosně a Hercegovině byla oficiálně ukončena podpisem Daytonské mírové smlouvy dne 4. 12. 1995 v Paříži za přítomnosti prezidenta Billa Clintona. Smlouva byla uzavřena již v listopadu na letecké základně u Daytnu v Ohiu, ale formálně byla podepsána právě v Paříži. Signatáři byli prezident Srbska a zástupce bosenských Srbů Slobodan Miloševič, prezident Bosny a Hercegoviny a zástupce Bosňáků Alija Izetbegovič a prezident Chorvatska a zástupce bosenských Chorvatů Franjo Tudjman. Daytonská mírová smlouva obsahovala zásadní ustanovení o poválečném uspořádání Bosny a Hercegoviny.

—

—Zajímavost na konec

—Po skončení války v prosinci 1995 bylo 35 000 pohřešovaných osob. Velkou část se podařilo identifikovat pomocí analýz DNA. Do dnes se ale stále pohřešuje na 9 000 lidí.

 

—Zdroje

—Jan Rychlík, Milan Perenćević – Dějiny Chorvatska

—Vladimír Nálevka – Horké krize studené války

—http://www.valka.cz/clanek_13707.html

—http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-bosne-se-od-valky-v-90-letech-jeste-stale-pohresuje-9000-lidi/918983

—http://cs.wikipedia.org/wiki/Srebrenick%C3%BD_masakr

—http://cs.wikipedia.org/wiki/Daytonsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva