Kojení

Téma prezentace: Kojení
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Kačulka
 

• Novorozenci a kojenci mají sací reflex, který jim umožňuje sát a polykat mléko z mléčné žlázy
• mateřské mléko je tím nejlepším zdrojem potravy pro lidské novorozence.
• Dítě může být kojeno vlastní matkou nebo jinou ženou v laktaci.
• Mateřské mléko může být odstříkáváno a podáváno dítěti z lahve.
• Rovněž je možné používat pasterizované mléko od dárkyň.
• Pro děti matek, které nemohou nebo nechtějí své děti kojit, jsou k dispozici náhradní mléka.
• používání těchto náhrad je všeobecně považováno za méně hodnotné než kojení, a to jak pro normálně narozené, tak i pro nedonošené děti.
• V mnoha zemích je krmení náhradní kojeneckou výživou spojeno se zvýšenou úmrtností kojenců na průjmová onemocnění.
• Ovšem pokud se používá nezávadná voda a jsou dodržovány další hygienické zásady, je krmení náhradním mlékem považováno za přijatelné.

• Laktace
• = tvorba a vylučování mateřského mléka
• Od třetího měsíce těhotenství ženský organismus produkuje hormony, které stimulují růst systému mléčných kanálků v prsech: Progesteron ovlivňuje růst alveolů a laloků žlázy. Hladiny progesteronu a estrogenů po porodu prudce klesají, což vyvolá tvorbu mleziva (kolostrum).
• Estrogeny stimulují růst mléčných kanálků. Hladina estrogenů klesá po porodu a zůstává nízká po dobu prvních asi sedmi měsíců kojení. Doporučuje se proto, aby kojící ženy neužívaly hormonální antikoncepci s obsahem estrogenů. Zvýšení hladiny estrogenů může omezit tvorbu mléka.
• Prolaktin přispívá ke zvýšenému růstu alveolů během těhotenství.
• Oxytocin stahuje hladké svalstvo dělohy během porodu. Po porodu oxytocin stahuje hladké svalstvo okolo alveolů prsní žlázy, čímž vypuzuje nově vytvořené mléko do kanálků. Oxytocin je nezbytný pro vypuzovací reflex (ejekce mléka při sání).
• Laktaci je možné vyvolat uměle

• Laktogeneze I
• Na konci těhotenství vstupuje mléčná žláza do první fáze laktogeneze. V této fázi produkuje kolostrum (mlezivo), hustou, někdy nažloutlou tekutinu. V této fázi ještě vysoké hladiny progesteronu blokují většinu produkce mléka.
• Laktogeneze II
• Porod placenty způsobí náhlý pokles hladin progesteronu, estrogenů a HPL (lidský placentární laktogen), zatímco hladina prolaktinu zůstává i nadále vysoká. Toto náhlé snížení hladiny progesteronu ve spojení s vysokou hladinou prolaktinu stimuluje tvorbu bohatou produkci mléka
• Po první stimulaci prsu se zvýší hladina prolaktinu v krvi (s vrcholem po cca 45 minutách) a během asi 3 hodin se opět vrátí do stavu před započetím kojení. Tento vzestup hladiny prolaktinu spustí v alveolech tvorbu mléka. Prolaktin se rovněž vylučuje do mléka.
• Do tohoto procesu se rovněž zapojují i jiné hormony – inzlín, thyroxina kortizol, jejich role však zatím není úplně jasná. Ačkoliv biochemické ukazatele naznačují, že druhá fáze laktogeneze začíná asi 30–40 hodin po porodu, matky obvykle začínají mít pocit plnosti prsů až po 2–3 dnech po porodu.
• Kolostrumneboli mlezivo je první mléko, které kojené dítě dostává. Obsahuje větší množství bílých krvinek a protilátek než zralé mléko. Zejména to je vysoké množství imunoglobulínuA (IgA), který pokryje sliznici nevyzrálého tenkého střevaítěte. Tím pomáhá chránit dítě před průnikem mikroorganismů do organismu. Sekreční IgA rovněž pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií. Po dvou týdnech od porodu se kolostrum postupně mění ve zralé mléko
• Laktogeneze III
  
• Jakmile je tvorba mléka pevněji nastolena, začíná se uplatňovat řízení autokrinní (hormony působící v místě své tvorby).
• V této fázi se tvoří tím více mléka, čím více je ho z prsu odebíráno. Výzkumy rovněž naznačují, že úplnější vyprázdnění prsu rovněž podpoří tvorbu mléka. Tvorba mléka je tedy silně závislá na tom, jak často se dítě krmí a jak dobře je schopno odebírat mléko z prsu.
• Nízká tvorba mléka může být způsobena:
• nedostatečnou frekvencí kojení nebo odstříkávání;
• neschopností dítěte odebírat efektivně mléko z prsu z důvodu např. deficitu čelistí nebo struktury úst;
• endokrinní (hormonální) poruchou u matky;
• nedostatečně vyvinutou prsní tkání;
• poruchou metabolismu nebo trávení u dítěte;
• nedostatečný kalorický příjem nebo malnutrice (nedostatek živin) u matky.

• Výhody kojení pro dítě
• Kojené děti mají nižší riziko náhlého úmrtí (tzv. syndrom náhlého úmrtí dítěte, SIDS) a dalších onemocnění. Sání prsů povzbuzuje správný vývoj zubů a řečových orgánů. Sání rovněž pomáhá předcházet obstruktivní spánkové apnoe (přerušení dýchání během spánku uzavřením dýchacích cest). Kojení dítě uklidňuje, když je unavené, protivné, nemocné či zraněné.  Kojení je rovněž spojeno se snížením rizika následujících onemocnění:
• alergie;
• astma;
• bakteriální meningitida (zánět mozkových blan);
• celiakie(nesnášenlivost lepku);
• Crohnova choroba(zánětlivé onemocnění střev);
• průjem;
• ekzémy;
• gastroenteritida (zánět žaludku a střev, infekčního i jiného původu);
• nekrotizujícíenterokolitida(závažný zánět střev);
• infekcemočových cest.
• Atd…..

• Potíže při kojení
• Bolestivé bradavky
• bolestivost prsních bradavek je pravděpodobně tou nejčastější potíží, na kterou si ženy po porodu stěžují. Obecně se udává od druhého dne po porodu, ale zlepšuje se během 5 dnů. Bolest po uplynutí prvního týdne, silná bolest, praskání kůže, trhliny a lokalizovaný otok nejsou normální, a proto by žena měla tyto problémy konzultovat s lékařem. Bolestivost bradavek rovněž způsobuje, pokud se dítě nesprávným způsobem přisává k bradavce. To vyvolává zvýšený tlak na bradavku a snižuje efektivitu sání. K problémům rovněž přispívá nesprávné použití odsávačky nebo topických přípravků (mastí, krémů apod.). Může se také jednat o příznak infekce.
• Podrážděné bradavky je možné ošetřovat např. regenerační mastí nebo krémem s obsahem panthenolu.

• Kandidóza
• Kandidóza je způsobena kvasinkou (jednobuněčnou houbou) Candida albicans. Příznaky kandidózy prsů jsou bolest, svědění, pálení a zarudnutí. Taktéž mohou být lesklé nebo bílé skvrny na povrchu. U dítěte se může objevit bílý povlak na jazyku, který nelze setřít. Často v ústech dítěte vzniká moučnivka. Infekce se musí zbavit matka i dítě. Léčba zahrnuje lokální podávání antimykotik (antibiotika proti kvasinkám a plísním;) na bradavky a do úst dítěte. Je také potřeba důkladně prát prádlo a desinfikovat odsávačku mléka.
• Městnání mléka
• Může dojít k tomu, že mléčné kanálky jsou blokovány a mléko nemůže dobře odtékat. Tento problém může postihnout i jen část prsu. Není způsoben infekcí. Obvykle se dá vyřešit měněním poloh dítěte při kojení a působením tepla před kojením. Pokud se to stane opakovaně, je třeba lékařské vyšetření.
• Mastitida
• mastitida je zánět mléčné žlázy způsobený bakteriální infekcí. Projevuje se typickými znaky – bolest (dolor), teplota (calor), zarudnutí (rubor) a otok (tumor). Velmi často se objevuje 2–3 týdny po porodu, objevit se však může i jindy. Typickými původci infekce jsou bakterie rodu Staphylococcusa Streptococcusa Escherichia coli. Včasná léčba antibiotiky může předejít komplikacím, jako je vznik abscesu (hnisavého ložiska). Během léčby je potřeba pokračovat v kojení (odběru mléka z prsu) a mít dostatek klidu. V těžkých případech je potřeba podávat antibiotika intravenózně

• Strava matky při kojení
• Nejlépe zeleninovou polévku zahuštěnou některým druhem obilovin nebo smetanovou bílou polévku, které podáváme se starším celozrnným chlebem nebo pečivem. Do polévek lze postupně opatrně přidávat malé množství zeleného hrášku nebo červené čočky. Pokud miminko nereaguje nadýmáním, můžeme uvařit i fazole a hrách a dávat je v malém množství do zeleninových polévek, těstovin či obilných „rizot“ se zeleninou. Luštěniny vaříme s tymiánem, saturejkou, majoránkou, pak tolik nenadýmají. Skladovat se mají v mrazničce (zdravější je samozřejmě mít luštěniny vždy čerstvě uvařené).
• Nadýmavou zeleninu (zelí, kapustu, květák, brokolici) po porodu do jídelníčku nezařazujeme. Začneme si jí připravovat až kolem druhého až třetího měsíce věku dítěte, a to v normálním hrnci, ne tlakovém, aby se některé látky mohly volně odpařovat. Vaříme ji s bylinkovým kořením, které snižuje potíže s nadýmáním (majoránkou, tymiánem, saturejkou, kmínem).
• Cukr se nahrazuje medem, rýžovou nebo ječmennou sladěnkou. Pochoutky je nejlepší připravovat ze sušeného ovoce nebo z medu a celozrnné mouky.
• Je třeba jíst čerstvé plodiny a jídlo připravovat ze surovin, které se brzy kazí – jsou živé a velmi hodnotné.

• Co by v jídelníčku nemělo chybět
  
• Celá zrna:rýže, jáhly, pohanka, kukuřice, oves, kuskus, ječmen (kroupy), pšenice, žito. Velmi hodnotné jsou také klíčky. Při každodenní konzumaci celozrnných obilovin do jídelníčku není třeba mít starost o nedostatek vápníku, hořčíku a železa.
• Zelenina:kořen, nať i plod. Zejména zelené natě jsou velmi důležité jako zdroj vápníku a železa. Důležitá je petrželová nať, pažitka, v polévkách vyvařujeme nať jarní mrkve, mladé listy květáku, kedlubny, brokolic atd. (ovšem jen ze zeleniny z vlastní zahrádky). Je také dobré naučit se používat při vaření plané byliny. Větší množství zeleniny alespoň krátce tepelně upravujeme (dušením, krátkým restováním na oleji do polosyrová, vařením v páře), je pak lépe stravitelná a nenadýmá.
• Luštěninyzačneme přidávat do jídel po druhém až třetím měsíci věku dítěte.
• Panenské oleje a semínka (dýňové, slunečnicové, sezamové semínko, zlatý len, mák) jsou důležitou a nepostradatelnou součástí jídelníčku kojící maminky zejména pro vysoký obsah vápníku a nenasycených mastných kyselin.
• Ovoce by nemělo tvořit větší část denní stravy a není vhodné ho jíst ve větším množství.

• Co je vhodné k pití
  
• Obilné kávy:slabý odvar melty, špaldové kávy nebo obilné kávy Caro vylepšený malým množstvím mléka.
• Obilné čaje:Dvě polévkové lžíce nasucho opraženého obilí (kroupy, bezpluchý oves, pšenice, špalda) vsypeme do 350 ml vroucí vody. Vaříme 10 minut a 10 minut necháme odstát.
• Bylinný čaj na podporu tvorby mléka: Jde o čaj z kopřivy, anýzu, fenyklu a kmínu. Mohou ho pít i maminky, jejichž děti trpí na nadýmání. Čaj se však nemá pít stále a už vůbec ne preventivně.
• Ovocné čaje z čerstvého nebo sušeného ovoce:Vroucí vodou zalijte jakékoliv měkké ovoce a nechejte vylouhovat.Tvrdé ovoce krátce povařte.
• Kvalitní pramenitá voda, průmyslově neupravovaná, ze známého a ověřeného zdroje.

• Matka by při kojení neměla kouřit a požívat alkoholické nápoje škodí to jak ji tak i dítěti!!
• Žena v době kojení by měla používat kojenecké vložky k zabránění zašpinění prádla mlékem, kdy dochází k samovolnému odtoku mléka.
• Děkuji za pozornost J
• http://www.babyweb.cz/Rubriky/s91-Kojeni-a-vyziva-maminky-a-ditete.aspx?utm_source=adwords&utm_medium=cpc&utm_campaign=deti
• http://cs.wikipedia.org/wiki/Kojen%C3%AD

• Vypracovala : Kateřina Šmotková