Ekonomika, ekonomie, tržní ekonomika – prezentace

Téma prezentace: Ekonomika, ekonomie, tržní ekonomika

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Hoofina

 

 

Popis materiálu:

Ekonomie, Ekonomika, Tržní ekonomika a mechanismus, makro a mikroekonomie, subjekty ekonomie, charakteristiky, příklady, vztah nabídky, poptávky + grafy. Jedná se o zpracovanou maturitní otázku, je však ve formě prezentace.

 

Osnova:

Ekonomie a ekonomika,
tržní ekonomika

Maturitní otázka č.9

Ekonomie

Společenská věda, zkoumající nejobecnější souvislosti v hospodářském životě společnosti

Zkoumá: hospodaření s materiálními zdroji, vytvářené a rozdělované bohatství, výrobu, spotřebu zboží a služeb

Týká se každého jedince, žijícího v určité ekonom. realitě, učí ho chápat ekonomické jevy

Zabývá se nejobecnějšími souvislostmi jako je rozdělování a spotřeba zdrojů a jejich alternativní využívání

dělí se na makro a mikroekonomii

Mikro a makroekonomie

MIKROEKONOMIE

Zabývá se studiem ekon. úrovní jednotlivce

–> jedné domácnosti, firmy, cenami výrobků, plánů výroby, prodeje

MAKROEKONOMIE

Zkoumá ekonom. činnost na národní úrovni

-> integrací státu do většího systému – EU, Visegrádské 4

Analýza HDP, obchodní politiky

-> inflace, řešení nezaměstnanosti, směrné kurzy, hospodářský růst, stagnace

Její výsledek: snaha určit, jak nejlépe řídit stát. hospodářství, aby se dosáhlo zvýšení růstu a poklesu inflace a nezaměstnanosti

Zkoumá cesty k širšímu zapojení státu do větších ekonom. celků s cílem zlepšit ekon. situaci v celé společnosti

Základní ekonomický problém

CO? Vyrábět – jaké vlastnosti má mít výrobek a za jakých podmínek je možné ho vyrobit

JAK? Vyrábět

PRO KOHO? vyrábět

Subjekty ekonomie

Domácnosti – jednotlivé rodiny, potřeby, potraviny, pití, finance, vzdělání, práce

-> rodina je základní ekon. jednotka, kt. je velice důležitá z hlediska ekon. strany

Podniky ( firmy) – osoby, kt. Podnikají, nabízejí služby nebo výrobu pro zisk

Stát – všechny orgány státu – parlament, vláda, ministerstvo, úřady

-> stanovují obecná pravidla pro ekon. život společnosti, příjmají zákony a předpisy

-> stát je konzumentem – zaměstnává členy domácnosti, nakupuje výrobky, služby od podniků nebo firem

Mezi jednotlivými subjekty dochází k vzájemné ekonom. výměně

(spolupráci)

Základní ekonomické pojmy

POTŘEBY

Vznikají jako pocit nedostatku, kt. si subjekt uvědomuje a má potřebu tento nedostatek překonat

Mění se s věkem, s přírodním a společen. klimatem, se soc. a život. prostředím, s místem i tradicí

Člověk, kt. žije ve velice vyspělé společnosti, má tím více rozmanitější potřeby

Čím je čověk vzdělanější, tím spíš preferuje rozmanité kulturní a nehmotné potřeby

Základní ekonomické pojmy

STATKY

Předměty, kt. slouží k uspokojování potřeb či činnosti ( výrobě)

Statkem mohou být služby – užitečná činnost, kterou provádějí jedni pro druhé

Cizí činnost uspokojující lidské potřeby vzájemně

Služba placená nebo výměnou

Základní ekonomické pojmy

VÝROBA

Zabývají se jí podniky

Slouží k produkci statků, pokud se tak děje za náhradu, pak se jedná o hospod. činnost

Dochází k poskytování služeb

Předpokladem pro výrobu jsou vstupy ( vklady ekonom. faktorů)

-> přírodní zdroje, půda, práce, jako užitečná účelná činnost, vykonávaná za mzdu, je závislá na počtu zaměstnanců, je závislá na motivaci, druhu práce, kvalifikaci, druhu tech. vybavení

Kapitál: hmotný, peněžní – továrny, stroje x nehmotný – technologie

Výstupy – jsou výsledkem výroby a poskytování služeb

Ekonomika

Chápána jako oblast hosp. života společnosti

Zahrnuje výrobu statků, poskytování služeb, přerozdělování bohatství, spotřebu a směnu -> oblast společenské praxe

POJETÍ EKONOMIKY

1.Hospodářství – chápáno prostorově jako oblast, kt. je plánovaná – světové, národní, regionální, podnikové

2.Činnost = hospodaření – je naplánované – naplánování výroby, zajištění dodávek, surovin, pracovní síly, odbytu

3.Účelnost = hospodárnost – využití vstupních zdrojů při výrobě, snaha maximalizovat výstupy

EKONOMICKÉ SEKTORY

Rozlišujeme sektory

1.Primární – prvovýroba, těžba surovin, zemědělství

2.Sekundární – zpracovatelský prům., stavebnictví

3.Terciální – služby – obchody, nemocnice

4.Kvartální – věda, výzkum, školství, informace

Hospodářské soustavy

Ekonomický systém – způsob organizace ekonom. života společnosti

Co, jak, pro koho dělat, vyrábět -> výroba musí mít konkrétní cíl, odbytiště, předem známé skupiny obyv., které výrobek budou odebírat

EKONOMICKÉ SYSTÉMY

1.Zvykový – veškeré ekon. chování je založeno na tradicích a zvycích  ( dnes pouze u někt. primitivních národů)

2.Centrálně plánovaný ( příkazový) – řízení celkového ekon,. života vládou (státem), pomocí centrálního plánu a jeho rozpracováním na nižší úrovně (dříve u bývalých socialist. států – převaha stát. vlastnictví a monopol. postavení výrobců)

3.Tržní – odpovídá situaci, kdy je ekonomika koordinována pouze prostřednictvím trhů (neexistují žádné zásahy vlády x stát vždy minimálně zasahuje), kapitalismus 19.st.

4.Smíšenýkoexistence – spolužití tržního systému se zásahy vlády  (řízeným hosp.), dnes převládající systém u vyspělých svět. ekonomik

Tržní ekonomika

TRH = prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou, dochází zde ke směně zboží

1.Trh podle místa – regionální, národní, světový

2.Trh podle komody – zboží a služeb

3.Trh peněz – dluhopisy, cenné papíry, akcie, výrobní faktory – pozemky, suroviny

Charakteristika trhu: každý subjekt (prodávající, kupující) rozhoduje samostatně, ale vždy je ovlivňován trhem

Výrobce musí znát stav trhu, aby dosáhl zisku

Trh je schopen řešit zákl. ekon. otázky – co, jak, za kolik, pro koho

Podléhá společenským změnám

Fungování trhu

Kupující – co nejvíce a nejlevněji

Prodávající – co nejvíce a za nejvyšší ceny, musí sledovat náklady na výrobu zboží a zisk

Důležitá pro odbyt je reklama

Cena – částka, za kterou je kupující schopný koupit a prodávající prodat

Poptávka = demand – souhrn všech zamýšlených nákupů; množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určité ceny

S rostoucí cenou poptávka klesá => zákon klesající poptávky

Agregátní ( souhrnná) poptávka – souhrn všech zamýšlených koupí, výsledkem je poptávková křivka

Individuální poptávka – jediný kupující

Dílčí poptávka – po jediném výrobku

Poptávka

Poptávková křivka – vztah mezi cenou a množstvím

Lidé se při koupi řídí cenou

Nabídka

Supply – S – souhrn všech zamýšlených prodejů

Souhrn zboží, kr. jsou prodejci ochotni prodat za určité ceny

Je potřeba sledovat náklady na výrobu a zisk

Tržní rovnováha

EQUILIBRUME – stav, kdy se lidé dohodli na ceně za určité množství

Rovnováha nastává v případě, kdy za celk. objem poptávky se nabízí celková nabídka

Je průsečíkem nabídky a poptávky

Odpovídá rovnovážné ceně Pe a rovnováž. produktu Qe

Změna D ( poptávky)

Růst D – růst bohatství domácnosti, snížení daní, snížení úrokové míry, hrozba inflace, vliv reklamy, růst populace

Roste HDP, roste zaměstnanost, ale roste i inflace

Pokles D ( poptávky)

Zdražení nákladů, snížení produktivity práce

Důsledek: snížení produktů, zvýšení ceny

Stagflace – roste cena, ale klesá množství produktů

Složky trhu

Je možné je rozdělit na segmenty

1.Trh zboží a služeb – dochází ke střetu poptávky a nabídky

2.Trh práce – domácnosti, firmy, stát poptávají po službách a zboží, nabízejí svoje služby, zboží -> elektřina, plyn, vzdělání, zdravotnictví

3.Trh financí – obchod s penězi, cennými papíry a dluhopisy

Tržní mechanismus

Princip, děj, podle kt. Funguje tržní hospodářství

Tvoří předpoklad tržního chování všech subjektů na trhu

Měl by zabezpečit rovnováhu

Kartel – dohoda o združení, o spolupráci mezi samost. podniky, o cenách za účelem co nejvyššího zisku

–> např. kartel. dohoda o cenách benzínu, halířové rozdíly, dohody o omezení objemu produkce

TM stojí na 3 pilířích:

1.Soukromé vlastnictví – vlastnictví výrobních faktorů

2.Cenový systém

3.Konkurence – volná soutěž

1.Shodné parametry výrobku – cenová

2.Kvalita výrobku, značka, vzhled, reklama – necenová

Cenový systém

MONOPOL – forma nedokonalé konkurence, na straně nabídky existuje pouze jedna nabízená firma

Ve většině zemí jsou monopoly regulovány státem

Má plnou kontrolu nad prodejní cenou

OLIGOPOL –  na straně nabídky existuje více výrobních firem

Firmy společně brání vstupu dalších firem do odvětví, umělě udržují nedostatek zboží, jsou schopny prodávat za vyšší ceny než firmy na konkur. trhu

KONEC