Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

Ekonomika, ekonomie, tržní ekonomika

Téma prezentace: Ekonomika, ekonomie, tržní ekonomika
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Hoofina
 


 
Popis materiálu:
Ekonomie, Ekonomika, Tržní ekonomika a mechanismus, makro a mikroekonomie, subjekty ekonomie, charakteristiky, příklady, vztah nabídky, poptávky + grafy. Jedná se o zpracovanou maturitní otázku, je však ve formě prezentace.
 
Osnova:
Ekonomie a ekonomika,
tržní ekonomika
Maturitní otázka č.9
Ekonomie
Společenská věda, zkoumající nejobecnější souvislosti v hospodářském životě společnosti
Zkoumá: hospodaření s materiálními zdroji, vytvářené a rozdělované bohatství, výrobu, spotřebu zboží a služeb
Týká se každého jedince, žijícího v určité ekonom. realitě, učí ho chápat ekonomické jevy
Zabývá se nejobecnějšími souvislostmi jako je rozdělování a spotřeba zdrojů a jejich alternativní využívání
dělí se na makro a mikroekonomii
Mikro a makroekonomie
MIKROEKONOMIE
Zabývá se studiem ekon. úrovní jednotlivce
–> jedné domácnosti, firmy, cenami výrobků, plánů výroby, prodeje
MAKROEKONOMIE
Zkoumá ekonom. činnost na národní úrovni
-> integrací státu do většího systému – EU, Visegrádské 4
Analýza HDP, obchodní politiky
-> inflace, řešení nezaměstnanosti, směrné kurzy, hospodářský růst, stagnace
Její výsledek: snaha určit, jak nejlépe řídit stát. hospodářství, aby se dosáhlo zvýšení růstu a poklesu inflace a nezaměstnanosti
Zkoumá cesty k širšímu zapojení státu do větších ekonom. celků s cílem zlepšit ekon. situaci v celé společnosti
Základní ekonomický problém
CO? Vyrábět – jaké vlastnosti má mít výrobek a za jakých podmínek je možné ho vyrobit
JAK? Vyrábět
PRO KOHO? vyrábět
Subjekty ekonomie
Domácnosti – jednotlivé rodiny, potřeby, potraviny, pití, finance, vzdělání, práce
-> rodina je základní ekon. jednotka, kt. je velice důležitá z hlediska ekon. strany
Podniky ( firmy) – osoby, kt. Podnikají, nabízejí služby nebo výrobu pro zisk
Stát – všechny orgány státu – parlament, vláda, ministerstvo, úřady
-> stanovují obecná pravidla pro ekon. život společnosti, příjmají zákony a předpisy
-> stát je konzumentem – zaměstnává členy domácnosti, nakupuje výrobky, služby od podniků nebo firem
Mezi jednotlivými subjekty dochází k vzájemné ekonom. výměně
(spolupráci)
Základní ekonomické pojmy
POTŘEBY
Vznikají jako pocit nedostatku, kt. si subjekt uvědomuje a má potřebu tento nedostatek překonat
Mění se s věkem, s přírodním a společen. klimatem, se soc. a život. prostředím, s místem i tradicí
Člověk, kt. žije ve velice vyspělé společnosti, má tím více rozmanitější potřeby
Čím je čověk vzdělanější, tím spíš preferuje rozmanité kulturní a nehmotné potřeby
Základní ekonomické pojmy
STATKY
Předměty, kt. slouží k uspokojování potřeb či činnosti ( výrobě)
Statkem mohou být služby – užitečná činnost, kterou provádějí jedni pro druhé
Cizí činnost uspokojující lidské potřeby vzájemně
Služba placená nebo výměnou
Základní ekonomické pojmy
VÝROBA
Zabývají se jí podniky
Slouží k produkci statků, pokud se tak děje za náhradu, pak se jedná o hospod. činnost
Dochází k poskytování služeb
Předpokladem pro výrobu jsou vstupy ( vklady ekonom. faktorů)
-> přírodní zdroje, půda, práce, jako užitečná účelná činnost, vykonávaná za mzdu, je závislá na počtu zaměstnanců, je závislá na motivaci, druhu práce, kvalifikaci, druhu tech. vybavení
Kapitál: hmotný, peněžní – továrny, stroje x nehmotný – technologie
Výstupy – jsou výsledkem výroby a poskytování služeb
Ekonomika
Chápána jako oblast hosp. života společnosti
Zahrnuje výrobu statků, poskytování služeb, přerozdělování bohatství, spotřebu a směnu -> oblast společenské praxe
POJETÍ EKONOMIKY
1.Hospodářství – chápáno prostorově jako oblast, kt. je plánovaná – světové, národní, regionální, podnikové
2.Činnost = hospodaření – je naplánované – naplánování výroby, zajištění dodávek, surovin, pracovní síly, odbytu
3.Účelnost = hospodárnost – využití vstupních zdrojů při výrobě, snaha maximalizovat výstupy
EKONOMICKÉ SEKTORY
Rozlišujeme sektory
1.Primární – prvovýroba, těžba surovin, zemědělství
2.Sekundární – zpracovatelský prům., stavebnictví
3.Terciální – služby – obchody, nemocnice
4.Kvartální – věda, výzkum, školství, informace
Hospodářské soustavy
Ekonomický systém – způsob organizace ekonom. života společnosti
Co, jak, pro koho dělat, vyrábět -> výroba musí mít konkrétní cíl, odbytiště, předem známé skupiny obyv., které výrobek budou odebírat
EKONOMICKÉ SYSTÉMY
1.Zvykový – veškeré ekon. chování je založeno na tradicích a zvycích  ( dnes pouze u někt. primitivních národů)
2.Centrálně plánovaný ( příkazový) – řízení celkového ekon,. života vládou (státem), pomocí centrálního plánu a jeho rozpracováním na nižší úrovně (dříve u bývalých socialist. států – převaha stát. vlastnictví a monopol. postavení výrobců)
3.Tržní – odpovídá situaci, kdy je ekonomika koordinována pouze prostřednictvím trhů (neexistují žádné zásahy vlády x stát vždy minimálně zasahuje), kapitalismus 19.st.
4.Smíšenýkoexistence – spolužití tržního systému se zásahy vlády  (řízeným hosp.), dnes převládající systém u vyspělých svět. ekonomik
Tržní ekonomika
TRH = prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou, dochází zde ke směně zboží
1.Trh podle místa – regionální, národní, světový
2.Trh podle komody – zboží a služeb
3.Trh peněz – dluhopisy, cenné papíry, akcie, výrobní faktory – pozemky, suroviny
Charakteristika trhu: každý subjekt (prodávající, kupující) rozhoduje samostatně, ale vždy je ovlivňován trhem
Výrobce musí znát stav trhu, aby dosáhl zisku
Trh je schopen řešit zákl. ekon. otázky – co, jak, za kolik, pro koho
Podléhá společenským změnám
Fungování trhu
Kupující – co nejvíce a nejlevněji
Prodávající – co nejvíce a za nejvyšší ceny, musí sledovat náklady na výrobu zboží a zisk
Důležitá pro odbyt je reklama
Cena – částka, za kterou je kupující schopný koupit a prodávající prodat
Poptávka = demand – souhrn všech zamýšlených nákupů; množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určité ceny
S rostoucí cenou poptávka klesá => zákon klesající poptávky
Agregátní ( souhrnná) poptávka – souhrn všech zamýšlených koupí, výsledkem je poptávková křivka
Individuální poptávka – jediný kupující
Dílčí poptávka – po jediném výrobku
Poptávka
Poptávková křivka – vztah mezi cenou a množstvím
Lidé se při koupi řídí cenou
Nabídka
Supply – S – souhrn všech zamýšlených prodejů
Souhrn zboží, kr. jsou prodejci ochotni prodat za určité ceny
Je potřeba sledovat náklady na výrobu a zisk
Tržní rovnováha
EQUILIBRUME – stav, kdy se lidé dohodli na ceně za určité množství
Rovnováha nastává v případě, kdy za celk. objem poptávky se nabízí celková nabídka
Je průsečíkem nabídky a poptávky
Odpovídá rovnovážné ceně Pe a rovnováž. produktu Qe
Změna D ( poptávky)
Růst D – růst bohatství domácnosti, snížení daní, snížení úrokové míry, hrozba inflace, vliv reklamy, růst populace
Roste HDP, roste zaměstnanost, ale roste i inflace
Pokles D ( poptávky)
Zdražení nákladů, snížení produktivity práce
Důsledek: snížení produktů, zvýšení ceny
Stagflace – roste cena, ale klesá množství produktů
Složky trhu
Je možné je rozdělit na segmenty
1.Trh zboží a služeb – dochází ke střetu poptávky a nabídky
2.Trh práce – domácnosti, firmy, stát poptávají po službách a zboží, nabízejí svoje služby, zboží -> elektřina, plyn, vzdělání, zdravotnictví
3.Trh financí – obchod s penězi, cennými papíry a dluhopisy
Tržní mechanismus
Princip, děj, podle kt. Funguje tržní hospodářství
Tvoří předpoklad tržního chování všech subjektů na trhu
Měl by zabezpečit rovnováhu
Kartel – dohoda o združení, o spolupráci mezi samost. podniky, o cenách za účelem co nejvyššího zisku
–> např. kartel. dohoda o cenách benzínu, halířové rozdíly, dohody o omezení objemu produkce
TM stojí na 3 pilířích:
1.Soukromé vlastnictví – vlastnictví výrobních faktorů
2.Cenový systém
3.Konkurence – volná soutěž
1.Shodné parametry výrobku – cenová
2.Kvalita výrobku, značka, vzhled, reklama – necenová
Cenový systém
MONOPOL – forma nedokonalé konkurence, na straně nabídky existuje pouze jedna nabízená firma
Ve většině zemí jsou monopoly regulovány státem
Má plnou kontrolu nad prodejní cenou
OLIGOPOL –  na straně nabídky existuje více výrobních firem
Firmy společně brání vstupu dalších firem do odvětví, umělě udržují nedostatek zboží, jsou schopny prodávat za vyšší ceny než firmy na konkur. trhu
KONEC