Předtucha – Marie Pujmanová – prezentace (rozbor)

Téma prezentace: Předtucha – Marie Pujmanová

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Annem

 

 

Popis materiálu:

Jedná se o rozbor díla Předtucha (Marie Pujmanová) ve formě prezentace.

 

Osnova:

Marie Pujmanová

*08. 06. 1893 – †19. 05. 1958

prozaička, básnířka, literární kritička, novinářka, národní umělkyně

autorka sociálních próz

rodné jméno Marie Hennerová

Pujmanová – podle druhého manžela Ferdinanda Pujmana (operní režisér Národního divadla)

Život

pocházela z Prahy

měla soukromé vzdělání

věnovala se dělnické problematice, navštívila několikrát Sovětský svaz

1932 – podporovala stávku horníků v Mostě

přispívala do Rudého práva, Lidových novin, Českého slova

v 50. letech se stala propagátorkou politických procesů

1953 – jmenována národní umělkyní

hodně cestovala, což ovlivnilo její tvorbu

Díla

počátky tvorby jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek

její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová

později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík

Pod křídly – 1917

Povídky  z městského sadu – (1920) reakce na první světovou válku

Pacientka doktora Hegla – (1931) v této románové prvotině vylíčila příběh svobodného mateřství

Předtucha – novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých

Svítání – (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:

Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku

Čerti s ním šijí – z období první republiky

Včera a dnes – po roce 1945

Sestra Alena – (1958) novela z lékařského prostředí

Modré Vánoce – (1958)

Románová trilogie

Lidé na křižovatce – (1937) román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století

Hra s ohněm – (1948), politický román vypráví o osudu G. Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu)

Život proti smrti – (1952), dokončuje osudy hlavních postav na konci války

Poezie

– je velmi politická

 

Zpěvník – (1939)

Verše Mateřské – (1940)

Rafael a Satelit – (1944), veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo

Radost i žal – (1945)

Vyznání lásky – (1949)

Milióny holubiček – (1950)

Čínský úsměv – (1954)

Praha – (1954)

Marie Curieová – (1957), poéma – téměř nepolitické dílo

Struktura literárního díla

Bibliografický údaj: PUJMANOVÁ, M. Předtucha. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1967.

druh: epika

žánr: novela (psychologická povídka)

forma: prozaická

1. vydání: v roce 1942

Tematická vrstva

téma: strach Jarmily o rodiče – obraz citového zrání mladé dívky (zobrazení zmatků, myšlenek, citů)

námět: dospívání a problémy mladých lidí

hlavní myšlenka:

Øobraz psychologie dospívajících, přes překážky probojovávání se k rozumnému postoji k životu

Jarmila se pod vlivem kritických chvil (strach o rodiče)    mění v dospělého člověka  nejen fyzicky, ale i morálně.

motivy: bezmocnost, vztah dětí k rodičům, nejistoty a zmatky mládí, odjezd rodičů do Malory

prostředí: letní sídlo Lichnov

čas: přesně neurčen, asi 20. stol. , náznakem zachyceno nejisté období okupace (období nejistoty)

Hlavní postavy:

Jarmila Jelínková – patnáctileté dívka, její vztah k rodičům je vzdorovitý, touží prosadit vlastní názory, má neustálé roztržky s nejbližšími, zkrátka prožívá nepokoje dospívajícího člověka

tramp Toufar – dvoří se Jarmile, těší ho ovlivňovat ji, zastrašuje ji, předvádí se a uráží Jarmilu, je velice lehkomyslný a povrchní frajer, předstírá, že je redaktorem, ale je škodolibý a zákeřný

Václav a Ivan – bratři Jarmily ( Václav starší, Ivan mladší)

v

Jarmilini rodiče – nechtějí, aby se scházela s Toufarem, odjíždí na pracovní cestu do Malory

Cilka – služka u Jelínkových, stará se o děti

Čert – pes

autorský postoj: vážný

Obsah

Jarmila žije se svými rodiči, bratry a služkou Cilkou v menší vilce. Její rodiče mají odjet na konferenci do Malory, ale její bratři si to nepřejí – vadí jim, že je rodiče postavili před hotovou věc. Naléhají na ně, aby zůstali – Jarmila jim v tom nepomáhá, je naopak ráda, že odjedou. Prožívá právě svou první velkou lásku k devatenáctiletému Toufarovi, ale rodiče jí zakázali se s ním stýkat. Toufar je povrchní, rád se předvádí, chlubí, ironizuje a pohrdá všemi ostatními – snaží se dostat Jarmilu pod svůj vliv, což se mu úspěšně daří. Rodiče odjíždějí a Jarmila má ve stejný den předtuchu o srážce vlaků. Rychle ji zažene a jde na smluvenou schůzku s Toufarem k němu na chatu. Cestou ale náhodně zaslechne útržek zpráv z otevřeného okna jakési chalupy, že na trase do Malory došlo k obrovskému železničnímu neštěstí. Ihned si vzpomene na svoji předtuchu, okamžitě se otočí a běží domů. Teprve v této chvíli si uvědomí, co pro ni rodiče vlastně znamenají. Spolu se svými bratry a chůvou Cilkou zažívá Jarmila hodiny nejistoty, kdy se marně pokouší o telefonní spojení. Až druhý den ráno přichází vysvobození, telegram od rodičů, ve kterém píší, že jeli až pozdějším vlakem, a že v pořádku dorazili do Malory.
Jarmilu těchto několik hodin strachu úplně změnilo, když opět potkává Toufara, pochopí, že ji chtěl jen využít, a tak se mu vysměje a jde zpátky za svou partou.
Kompoziční vrstva

kniha má 14 kapitol, které na sebe navazují

ilustrace: Eva Bednářová

postup: chronologický

filmové zpracování od

Otakara Vávry (1947)

Ukázka

,,Máš tady ten telegram,˝ řekla chůva. Strhla ten červený kolek nebo co to je, vzpouzející se papír, zpřekládaný jak se ji zdálo, nesčíslněkrát, rozevřela jej, uviděla tiskací písmena ve dvou vylepených řádcích a ještě na kousku. A najednou, jako když zahraje hudba, písmena vykročila v tanečních skupinách, slova otevřela oči a Jarmila začala křičet:

,,Cilko! Drahoušku! Má zlatá Cilinko! ˝ chytla chůvu kolem krku.

,,Václave! Václave! Volala a přitom vzlykla: ,,Šťastně dojeli! Zdrávi.

Jazyková vrstva

dílo ceněno hlavně kvůli mistrovskému užívání jazyka

využití moderních stylistických prostředků

jazyk: spisovná čeština

slovní zásoba: spisovná i nespisovná, archaismy, citově zabarvená slova

styl: vyprávěcí a popisný – dialogy, monology, řeč přímá, polopřímá

použita: er forma

Jazykové prostředky

zastaralé výrazy: bujel, rouhal, onehdy, onikání

hanlivá slova: idioti, vole

přirovnání: byla jako na trní, spím jako na vodě

personifikace: slunce syčela a sršela, cítíc v zádech, kruhová pila se k nim prokousávala

oxymóron: v hrůze se jí líbil

metafora: schovej si slzy, v prknech zbyly lesní vzpomínky

řečnické otázky: Co jsem mu udělala? Můžu za to já? Proč bydlí tak sám?

Vlastní hodnocení

Kniha se mi docela líbila, měla jednoduchý děj, dobře a rychle se četla.

Zdroje informací

PUJMANOVÁ, M. Předtucha. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1967.

SOCHROVÁ, M. Literatura v kostce. Praha: Albatros, 2007.

ULRICHOVÁ, L. Obsahy z děl české literatury. Humpolec: nakladatelství Jas, 2000.

EISLEROVÁ, J. Čtenářský deník. Praha: Fragment, 1999.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Pujmanov%C3%A1

Děkuji za pozornost!