Téma prezentace: Předtucha – rozbor (Marie Pujmanová)
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Annem
Popis materiálu:
Jedná se o rozbor díla Předtucha ve formě prezentace. Autorkou této knihy je česká spisovatelka Marie Pujmanová. Materiál byl vytvořen do hodin ČJ.
Osnova:
Marie Pujmanová
*08. 06. 1893 – †19. 05. 1958
prozaička, básnířka, literární kritička, novinářka, národní umělkyně
autorka sociálních próz
rodné jméno Marie Hennerová
Pujmanová – podle druhého manžela Ferdinanda Pujmana (operní režisér Národního divadla)
Život
pocházela z Prahy
měla soukromé vzdělání
věnovala se dělnické problematice, navštívila několikrát Sovětský svaz
1932 – podporovala stávku horníků v Mostě
přispívala do Rudého práva, Lidových novin, Českého slova
v 50. letech se stala propagátorkou politických procesů
1953 – jmenována národní umělkyní
hodně cestovala, což ovlivnilo její tvorbu
Díla
počátky tvorby jsou ovlivněny impresionismem, pozdější tvorba je již zcela pod vlivem socialistických myšlenek
její tvorbu ovlivnil František Xaver Šalda a Růžena Svobodová
později na ni velmi zapůsobil Julius Fučík
Pod křídly – 1917
Povídky z městského sadu – (1920) reakce na první světovou válku
Pacientka doktora Hegla – (1931) v této románové prvotině vylíčila příběh svobodného mateřství
Předtucha – novela zabývající problémem dospívajících dětí, příběh o úzkosti o životy blízkých
Svítání – (1949) zachycuje zde měnící se život mládeže, jedná se o soubor povídek, které jsou rozděleny do třech částí:
Za časů císaře pána – život dětí v Rakousku-Uhersku
Čerti s ním šijí – z období první republiky
Včera a dnes – po roce 1945
Sestra Alena – (1958) novela z lékařského prostředí
Modré Vánoce – (1958)
Románová trilogie
Lidé na křižovatce – (1937) román z prostředí velkého závodu (továrník Kazmar – Tomáš Baťa), zde na osudech lidí sleduje změny politického myšlení 20. let 20. století
Hra s ohněm – (1948), politický román vypráví o osudu G. Dimitrova (obviněného ze zapálení říšského sněmu)
Život proti smrti – (1952), dokončuje osudy hlavních postav na konci války
Poezie
– je velmi politická
Zpěvník – (1939)
Verše Mateřské – (1940)
Rafael a Satelit – (1944), veršovaná jinotajná povídka o domově – téměř nepolitické dílo
Radost i žal – (1945)
Vyznání lásky – (1949)
Milióny holubiček – (1950)
Čínský úsměv – (1954)
Praha – (1954)
Marie Curieová – (1957), poéma – téměř nepolitické dílo
Struktura literárního díla
Bibliografický údaj: PUJMANOVÁ, M. Předtucha. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1967.
druh: epika
žánr: novela (psychologická povídka)
forma: prozaická
1. vydání: v roce 1942
Tematická vrstva
téma: strach Jarmily o rodiče – obraz citového zrání mladé dívky (zobrazení zmatků, myšlenek, citů)
námět: dospívání a problémy mladých lidí
hlavní myšlenka:
Øobraz psychologie dospívajících, přes překážky probojovávání se k rozumnému postoji k životu
Jarmila se pod vlivem kritických chvil (strach o rodiče) mění v dospělého člověka nejen fyzicky, ale i morálně.
motivy: bezmocnost, vztah dětí k rodičům, nejistoty a zmatky mládí, odjezd rodičů do Malory
prostředí: letní sídlo Lichnov
čas: přesně neurčen, asi 20. stol. , náznakem zachyceno nejisté období okupace (období nejistoty)
Hlavní postavy:
Jarmila Jelínková – patnáctileté dívka, její vztah k rodičům je vzdorovitý, touží prosadit vlastní názory, má neustálé roztržky s nejbližšími, zkrátka prožívá nepokoje dospívajícího člověka
tramp Toufar – dvoří se Jarmile, těší ho ovlivňovat ji, zastrašuje ji, předvádí se a uráží Jarmilu, je velice lehkomyslný a povrchní frajer, předstírá, že je redaktorem, ale je škodolibý a zákeřný
Václav a Ivan – bratři Jarmily ( Václav starší, Ivan mladší)
v
Jarmilini rodiče – nechtějí, aby se scházela s Toufarem, odjíždí na pracovní cestu do Malory
Cilka – služka u Jelínkových, stará se o děti
Čert – pes
autorský postoj: vážný
Obsah
Jarmila žije se svými rodiči, bratry a služkou Cilkou v menší vilce. Její rodiče mají odjet na konferenci do Malory, ale její bratři si to nepřejí – vadí jim, že je rodiče postavili před hotovou věc. Naléhají na ně, aby zůstali – Jarmila jim v tom nepomáhá, je naopak ráda, že odjedou. Prožívá právě svou první velkou lásku k devatenáctiletému Toufarovi, ale rodiče jí zakázali se s ním stýkat. Toufar je povrchní, rád se předvádí, chlubí, ironizuje a pohrdá všemi ostatními – snaží se dostat Jarmilu pod svůj vliv, což se mu úspěšně daří. Rodiče odjíždějí a Jarmila má ve stejný den předtuchu o srážce vlaků. Rychle ji zažene a jde na smluvenou schůzku s Toufarem k němu na chatu. Cestou ale náhodně zaslechne útržek zpráv z otevřeného okna jakési chalupy, že na trase do Malory došlo k obrovskému železničnímu neštěstí. Ihned si vzpomene na svoji předtuchu, okamžitě se otočí a běží domů. Teprve v této chvíli si uvědomí, co pro ni rodiče vlastně znamenají. Spolu se svými bratry a chůvou Cilkou zažívá Jarmila hodiny nejistoty, kdy se marně pokouší o telefonní spojení. Až druhý den ráno přichází vysvobození, telegram od rodičů, ve kterém píší, že jeli až pozdějším vlakem, a že v pořádku dorazili do Malory.
Jarmilu těchto několik hodin strachu úplně změnilo, když opět potkává Toufara, pochopí, že ji chtěl jen využít, a tak se mu vysměje a jde zpátky za svou partou.
Kompoziční vrstva
kniha má 14 kapitol, které na sebe navazují
ilustrace: Eva Bednářová
postup: chronologický
filmové zpracování od
Otakara Vávry (1947)
Ukázka
,,Máš tady ten telegram,˝ řekla chůva. Strhla ten červený kolek nebo co to je, vzpouzející se papír, zpřekládaný jak se ji zdálo, nesčíslněkrát, rozevřela jej, uviděla tiskací písmena ve dvou vylepených řádcích a ještě na kousku. A najednou, jako když zahraje hudba, písmena vykročila v tanečních skupinách, slova otevřela oči a Jarmila začala křičet:
,,Cilko! Drahoušku! Má zlatá Cilinko! ˝ chytla chůvu kolem krku.
,,Václave! Václave! Volala a přitom vzlykla: ,,Šťastně dojeli! Zdrávi.
Jazyková vrstva
dílo ceněno hlavně kvůli mistrovskému užívání jazyka
využití moderních stylistických prostředků
jazyk: spisovná čeština
slovní zásoba: spisovná i nespisovná, archaismy, citově zabarvená slova
styl: vyprávěcí a popisný – dialogy, monology, řeč přímá, polopřímá
použita: er forma
Jazykové prostředky
zastaralé výrazy: bujel, rouhal, onehdy, onikání
hanlivá slova: idioti, vole
přirovnání: byla jako na trní, spím jako na vodě
personifikace: slunce syčela a sršela, cítíc v zádech, kruhová pila se k nim prokousávala
oxymóron: v hrůze se jí líbil
metafora: schovej si slzy, v prknech zbyly lesní vzpomínky
řečnické otázky: Co jsem mu udělala? Můžu za to já? Proč bydlí tak sám?
Vlastní hodnocení
Kniha se mi docela líbila, měla jednoduchý děj, dobře a rychle se četla.
Zdroje informací
PUJMANOVÁ, M. Předtucha. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1967.
SOCHROVÁ, M. Literatura v kostce. Praha: Albatros, 2007.
ULRICHOVÁ, L. Obsahy z děl české literatury. Humpolec: nakladatelství Jas, 2000.
EISLEROVÁ, J. Čtenářský deník. Praha: Fragment, 1999.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Marie_Pujmanov%C3%A1
Děkuji za pozornost!
