Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

Neslyšící

Téma prezentace: Neslyšící
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): E.
 


 
Popis materiálu:
Prezentace obsahuje základní pojmy a definice, podskupiny neslyšících, komunikaci osob se sluchovým postižením a mnoho dalšího.
 
Osnova:
Neslyšící
„Ne každý slyší ptačí zpěv,
ne, každý vidí let ptáků,
však každý z jara chtěl by vzlétnout do oblaků“ /E. Vyorálková, 2008/
Základní pojmy a definice

  • NEDOSLÝCHAVÍ – lidé, kteří mají největší prospěch z technického pokroku, projevující se ve stále se zlepšující kvalitě sluchadel. V komunikaci v převážné většině upřednostňují mluvenou řeč a pokud neovládají znakový jazyk, nezapadnou do komunity neslyšících. Podstatnou část nedoslýchavých tvoří staří lidé, neboť zhoršování sluchu je přirozeným důsledkem involučních změn souvisejících se stárnutím.
  • OHLUCHLÍ – ohluchlí lidé žili zcela přirozeně ve světě zvuků, o který náhle přišli. Jejich hlavní problém je tedy psychologický. Dojde-li k ohluchnutí v dětství až po rozvoji mluvené řeči, má dotyčný postižený vždy podstatně menší problémy při komunikaci.
  • NESLYŠÍCÍ – světová zdavotnická organizace (WHO) definuje jako neslyšícího toho, kdo ani s největším zesílením neslyší zvuk.

Podskupiny Neslyšících

  • Prelingválně neslyšící – lidé, kteří se narodili jako neslyšící nebo ztratili sluch v nejranějším období před jakýmkoliv rozvojem řeči. Mluvená řeč, kterou nemohou vnímat, je pro ně samozřejmě nevhodná. Nedostanou-li k dispozici žádný jazyk, stanou se – celkem logicky – dětmi bez jazyka.
  • Neslyšící podle kulturní definice – sluchově postižení uživatelé znakového jazyka chtějí být označování za Neslyšící (s velkým písmenem), protože se považují za jazykovou a kulturní menšinu. To z nich dělá existence znakového jazyka. Neslyšící jsou navíc jednou z nejsoudržnějších menšin vůbec, protože jí stmeluje velice snadná vzájemná komunikace a tisíce každodenních nedorozumění s vnějším světem.
  • Další užívaná pojmenování…

– Mezi taková patří (překvapivě i dnes) poměrně rozšířený pojem hluchoněmý, který je naprosto nevyhovující. Označuje totiž člověka, který nejen, že neslyší ale navíc také není schopen se samostatně vyjádřit. Většina sluchově postižených hlas používá. Ti, kteří se rozhodli svůj hlas nepoužívat mají zkušenost s tím, že jim slyšící nerozumí. Komunikují tedy znakovým jazykem. Nejsou němí! To, že jim slyšící nerozumí už není vina neslyšících ale jedná se o jiný problém.
                                     
Komunikace osob se sluchovým postižením

  • Znakový jazyk – je nezávislý jazyk se specifickými rysy. Řadí jednotlivé znaky bez skloňování a časování, nerozlišuje důsledně podstatná jména, slovesa, přídavná jména a příslovce. Z toho vyplývá možnost bleskové komunikace, ale také to, že slyšící člověk velmi obtížně porozumí konverzaci neslyšících. Tato „jednoduchá“ mluvnice neznamená, že sdělovací hodnota znakového jazyka je menší.
  • Znakovaná čeština – je útvar umělý, který vznikl z iniciativy slyšících. Jednotlivé znaky jsou řazeny tak, aby co nejlépe zobrazovaly detailní strukturu a gramatiku mluveného jazyka (češtinu, podobně angličtinu, němčinu) Ústy se tedy vyslovuje věta v českém mluveném jazyce a ke slovům se přirazují jednotlivé znaky. Snaží se přeložit doslovně všechny slovní druhy a tvary, dokonce i koncovky může ukazovat prstovou abecedou. Neslyšící ale tento typ jazyka příliš nepoužívají.

Specifika ošetřovatelské péče u neslyšících
Úkoly sestry :

  • zjistit rozsah postižení
  • nalézt pro pacienta vhodnou metodu komunikace
  • zajistit kontakt s okolím
  • umožnit sledování televize, četbu, setkání s blízkými lidmi

Možnosti komunikace s neslyšícím bez znalosti znakového jazyka
Čtení a psaní – Psaná forma českého jazyka je pro prelingválně Neslyšící dosti závažný problém. Učí se vlastně cizí jazyk, jelikož přirozeným, mateřským jazykem je český znakový jazyk. Navíc má čeština složitou gramatiku a nepravidelné skloňování, které je často obtížné i pro slyšící. V psané formě je ve většině případů patrná nedostatečná znalost českého jazyka. Všichni Neslyšící umějí číst, rozlišují jednotlivá písmena, ale často psanému projevu nerozumí a neznají jeho zvukovou podobu. Naprosto jiná situace je u lidí ohluchlých, kteří již mají osvojenou psanou formu českého jazyka.
Odezírání – znamená identifikovat zrakem obsah sdělení druhé osoby při mluveném projevu. K odezírání jsou potřebné vrozené dispozice a vhodné podmínky, jako je intenzita světla a jeho směr, artikulace mluvčího, znalost českého jazyka, aktuální psychický a fyzický stav jedince.
  

  • Tlumočník – Tlumočník znakového jazyka představuje jakýsi most mezi slyšícím a Neslyšícím, který odstraňuje komunikační a kulturní bariéry. Sám nic nevysvětluje, nemění význam sdělení a není aktivním účastníkem komunikace. Neslyšícím poskytuje tlumočníky Česká unice Neslyšících.

Specifika ošetřovatelské péče u neslyšících

  • ČESKÁ UNIE NESLYŠÍCÍCH (ČUN)

-je organizace, která, jak již ze samotného názvu vyplývá, vznikla za účelem ochrany a prosazování práv, zájmů a potřeb osob se sluchovým postižením, a to již v roce 1990. Sdružujeme všechny, kteří se zajímají o problematiku a specifickou kulturu neslyšících. V rámci své činnosti umožňujeme a podporujeme společenské a kulturní kontakty osob se sluchovým postižením, posilujeme jejich sociální a právní vědomí a zvyšujeme tak možnosti jejich zapojení do života společnosti. Naše služby poskytujeme na základě registrace udělené v souladu se Zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Kromě pomoci osobám se sluchovým postižením však považujeme za důležitý úkol také snahu podporovat informovanost majoritní společnosti. Podporovat respektování osob se sluchovým postižením jako rovnoprávných spoluobčanů s odlišnou jazykovou a kulturní specifikou.
Poskytují překlady pro neslyšící. (v nemocnicích, úřady atd…)
 
Zásady správného přístupu k občanům se sluchovým postižením

  • zajistěte klidné prostředí s minimem rušivých podnětů
  • vyslovujte zřetelně, přesně a pomalu artikulujte
  • zajistěte aby vám nemocný viděl do obličeje
  • obličej by měl být osvícen
  • udržujte kontakt s očima, to poskytuje neslyšícímu zpětnou vazbu
  • používejte krátké věty s jednoznačným významem
  • sdělení doplňte názorem (ukázkou části těla, pomůcek)
  • ptejte se zda nemocný rozumí, zda vás stačí sledovat
  • všímejte si neverbálních projevů
  • poskytněte možnost oddychu
  • vyjádřete uznání za ochotu spolupracovat

Nejdůležitější je trpělivost. Neslyšící oceňují i snahu a jsou vděční za každou názornou ukázku…
DĚkuji za pozornost.
Edita žáková, za.4
Ať se stanu v každé době, nyní a navždy
ochráncem těm bez ochrany,
vůdcem pro ty, kteří plují přes oceány,
mostem pro ty, kteří přecházejí přes řeky,
úkrytem pro ty, co jsou v nebezpečí,
svítilnou  pro ty, co nemají, kde hlavu složit
a sluhou pro všechny potřebné.
(Dalajlámova modlitba)