Literatura mezi válkami

Téma prezentace: Literatura mezi válkami

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): maturantka

 

 

Popis materiálu:

Jedná se o prezentaci popisující literaturu mezi válkami. Nechybí například základní proudy nebo osobnosti jako Jaroslav Hašek či Karel Poláček.

 

Osnova:

  • Literatura mezi válkami
  • období „první“republiky

 

Základní proudy

  • Literatura legionářská
  • Literatura humoristická
  • Literatura experimentální
  • Literatura „demokratického proudu“
  • Legionářská literatura
  • Autoři bojovali v čs. legiích v Rusku

–zpočátku po boku carských vojsk proti Rakousko-Uhersku

–později problémy s „rudými“, bojovali po boku intervenčních armád, které měly za úkol likvidovat bolševickou revoluci

–v době totality se o legionářských autorech nesmělo mluvit

 

Kdo sem patří

  • Rudolf Medek – učitel, ve válce se „našel“, po válce ředitelem Vojenského historického ústavu – patetická poezie, pentalogie Anabáze
  • Josef Kopta – inspiroval se vlastními prožitky (boje s „rudými“ na magistrále) – trilogie Třetí rota
  • František Langer – lékař, autor povídek (tematika legií) i div. her (ze života prostých lidí na periferii hl. města), po válce spolupracoval s Lidovými novinami
  • Humoristická literatura
  • Jaroslav Hašek – svérázná osobnost, problémy v rodině, ve škole, s okolím
  • Karel Poláček – redaktor Lidových novin, Žid, zemřel v koncentráku
  • Jaroslav Hašek
  • redaktor – vlastní časopis Svět zvířat – fiktivní zvířata – úžasný mistifikátor “
  • založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona (dokonce za ní kandidoval) a napsal její fiktivní dějiny
  • falšoval psí rodokmeny a prodejem psů se živil – Můj obchod se psy

 

Jaroslav Hašek (pokrač).

  • Postava Švejka kolem r. 1908 – primitivní hlupák
  • Na poč. války odvelen na frontu, přeběhl, dostal se do ruského zajetí, vstoupil do čs. legií. Redigoval legionářský časopis.
  • Po revoluci opustil legie a vstoupil do vznikající Rudé armády
  • Do Čech se vrací, aby pomohl založit KSČ, pracoval jako redaktor Rudého práva (spolupracovník Karel Vaněk dopsal 4. díl Osudů)
  • Osudy dobrého vojáka Švejka
    za světové války
  • Postava Švejka jiná než v povídkách

–Mazaný, rafinovaný, plní příkazy na 100% – ukazuje jejich nesmyslnost

  • Nadpor. Lukáš, feldkurát Katz, poručík Dub
  • Příhody z vlast. života
  • Ve 4. díle se postava Švejka mění – K. Vaněk má trochu jinou představu

 

Karel Poláček

  • Novinář a prozaik, pocházel z rodiny židovského obchodníka z Rychnova n. Kněžnou. Důvěrně poznal maloměstské prostředí, což několikanásobně zúročil ve svých románech. Jeho postavy jsou nesmírně živé a charakteristické /figurky/. Jejich osudy líčí sice většinou ironicky, ale shovívavě.
  • Dílo
  • Muži v ofsajdu – humoristický román z prostředí fotbalových fanoušků – využil zkušenosti od soudu, okoukáno ze života /pan Načeradec, otec a syn Habáskové/ – zfilmováno r. 1931 s H. Haasem.
  • Michelup a motocykl – honba za „výhodnými nákupy“ – připomíná trochu žhavou současnost
  • Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno – původně pentalogie, ztratilo se při přepadení bytu gestapem. Líčí maloměsto před 1. válkou a na jejím počátku, určité partie silně evokují situaci pře 2.válkou a na jejím počátku.
  • Hostinec U Kamenného stolu – nesměl za okupace vydávat – vydal pod svým jménem malíř Vlastimil Rada. Zfilmováno po válce – ještě nebylo známo pravé jméno autora. Jazykové mistrovství.
  • Bylo nás pět – vrchol jazykového mistrovství – dnes klenot čes. literatury pro děti /oslovuje všechny generace/. Původně nebylo pro děti myšleno – vzpomínky na dětství, ulehčoval si pravděpodobně poslední chvíle před transportem. Vypráví ústy Petra Bajzy – mistrovsky načetl pro rozhlas František Filipovský. Vyšlo až posmrtně
  • Vladislav Vančura
  • představitel experimentální literatury
  • To co poetismus a avantgarda pro čes. poezii, Vančura pro českou prózu.
  • člen Devětsilu
  • spolupráce s avantgardním divadlem
  • práce pro film

–režie Marijka nevěrnice, Naši furianti

–scénář Před maturitou

  • prozaik, dramatik /od 1919 publikoval časopisecky – Červen, Kmen/
  • Nar. v Háji u Opavy, mládí v Davli, život na Zbraslavi → vzniklo celé dílo
  • Lékař /na Zbraslavi lékař praxe, později převzala manželka Ludmila →napsala vzpomínkovou prózu – zachytila život s Vančurou – Dvacet šest krásných let/
  • Popraven za Heydrichiády

 

  • Dílo
  • Kouzlo v lyrizaci epiky – imaginativní próza
  • oslabování děje až úplné potlačení děje a časových souvislostí
  • metaforičnost jazyka

–složitá „humanistická“ souvětí

–prolínání jazykových vrstev od biblických archaismů přes kultivovaný knižní jazyk až k argotu

  • Pekař Jan Marhoulrozvádí téma „tichých a mírných“ hrdinů, kteří se objevovali už v jeho počát. povídkách /psal jako člen Devětsilu/, Marhoul – zchudlý, rytířský člověk se srdcem na dlani. Autor patetickými výzvami a komentáři neustále útočí na city čtenáře
  • Pole orná a válečná /→ reakce na 1. svět. válku/
  • Rozmarné léto /zfilmováno J. Menzel/ – ve znamení poetismu. Městečko Krokovy Vary jsou reprezentované plavčíkem Důrou, kanovníkem Rochem, majorem Hugem a jejich klid naruší příjezd komediantů – kouzelníka Arnošta a krásné Anny.

 

  • Dílo (pokrač.)
  • Markéta Lazarová /historický román – lapkové, věnoval básníku Mahenovi, s nímž příbuzný. Zfilmováno -/Fr. Vláčil s M. Vašaryovou/
  • Luk královny Dorotky /soubor renesančních povídek – typ Dekameron. Variace na téma svobodný cit nespoutaný konvencí/.
  • Konec starých časů /bělogvardějský běženec – novodobý baron Prášil / zfilmováno
  • Obrazy z dějin národa českého /původně plánoval jako trilogii – dopsány pouze dva díly /do sklonku 13. stol./, za okupace s cílem dodat sebevědomí. Vybírá si děje a postavy, které podle jeho mínění klíčové pro úspěšný hist. vývoj národa. Vyšlo až po válce.

 

  • Pro děti
  • Kubula a Kuba Kubikula – groteskní figurky, bodrý, ale básnický jazyk

 

  • Ivan Olbracht
  • prozaik, novinář
  • představitel společensko kritického proudu (demokratický proud)
  • kvůli některým dílům /Anna proletářka/ řazen v minulosti k tzv. „socialistickému realismu
  • Nar. v Semilech, vl. jménem Kamil Zeman, syn Antala Staška
  • Kultivované prostředí, levicově orientované, nedokončil práva v Praze ani Berlíně → novinářská činnost /redaktorem české redakce vídeňských Dělnických listů, Práva lidu a Rudého práva → 2x vězněn ð Zamřížované zrcadlo/

 

  • Dílo
  • krátce po 1. válce Bejvávalo /později přepracováno jako Devět veselých povídek z Rakouska i republiky – pov. Prstýnek/
  • Psychologické romány
  • Žalář nejtemnější /slepý muž + krásná mladá žena= žárlivost. Nejtemnější není slepota, ale žárlivost
  • Podivné přátelství herce Jesenia /→reakce lit na 1. válku/
  • Umělecký propad

Anna proletářka – téměř umělecky ztroskotal, že blábol poznala i soudobá komunistická kritika /B. Václavek/. V 50. letech nekriticky vyzdvihováno.

  • 30. léta – návštěva na Podkarpatské Rusi /Koločava/ – činnost ve výboru na záchranu lidu Podkarpatské Rusi /spolu se Šaldou, Nezvalem a dalšími/
  • Země beze jména /Hory a staletí/ – reportáže ze Zakarpatí
  • Golet v údolí – povídkový triptych z židovské komunity, zvyky ortodoxních židů /Zázrak s Julčou, Událost v mikve, O smutných očích Hany Karadžičové/
  • Nikola Šuhaj loupežník – jánošíkovský příběh, prolínají se místní pověsti s realitou, zběh z 1. války /→reakce na 1. válku/ – adaptace Balada pro banditu

 

  • Za války tvorba pro děti
  • Snaha

–vzbudit zájem o národní minulost

–vítězství dobra nad zlem („žádný strom neroste do nebe“)

–dodat sebevědomí

  • Ze starých rukopisů
  • Biblické příběhy
  • Čtení z Biblí kralické
  • Dobyvatel /převyprávěl Prescotovy Dějiny o dobytí Mexika/
  • O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – indické bajky

–jinotaj (alegorie)

 

  • Divadlo
  • divadla kamenná (klasická) – repertoárová
  • divadla autorská (počátek „malých forem“ – rozkvět až po 2. válce)
  • Vítězslav Nezval
  • Vedle Jaroslava Seiferta nejvýraznější osobnost meziválečné poezie, daleko širší umělecký záběr:
  • poezie, próza, drama, publicistika, literární teorie a kritika, překlady, dramaturgie /Osvobozené divadlo/, literatura pro děti.
  • ze čtyř proudů meziválečné poezie (proletářská poezie, poetismus, surrealismus, poezie nadosobních hodnot) představitelem posledních tří

 

  • Dramatická tvorba
  • V duchu poetismu
  • většinou na cizí námět
  • většinou veršované
  • V letech 1931-1942 jako dramaturg Osvobozeného divadla psal divadelní hry v duchu poetismu. Patřily ke kmenovému repertoáru avantgardních scén. Většinou se nejednalo o původní náměty, náměty bral kdekoliv ve starší literatuře – Tři mušketýři (A.Dumas), Schovávaná na schodech /Calderon/, Milenci z kiosku /původní/. K vrcholům jeho dramatické tvorby patří dramatizace románu abbé Prévosta Manon Lescaut. Ve stejné době /1942/ vznikla i hříčka Loretka, ale úspěchu Manon už nedosáhla. Po válce, v době hrozby nové /atomové/ války napsal hru Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, kdy zánik Atlantidy byl líčen jako důsledek zahrávání si s jadernou technologií.

 

  • Osvobozené divadlo
  • Zal. Honzl a Frejka jako protiváhu ke klasickým divadlům (Na Vinohradech, Národní)
  • Nabídl spolupráci studentům gymnázia Jiřímu Voskovci a Janu Werichovi
  • Jaroslav Ježek – hudba
  • Vest pocket revue (slovní hříčky, obrovský úspěch)
  • Smoking revue (pokus o opakování úspěchu, už se nepovedlo)
  • Forbíny
  • Další tvorba
  • Caesar – 1. politická hra (Caesar jako diktátor)
  • Osel a stín
  • Kat a blázen

–hry vyvolávaly nevoli hitlerovského Německa ”

–změna názvu (Spoutané divadlo)

  • Balada z hadrů
  • Těžká Barbora
  • Rub a líc
  • Za války v USA, po válce pokus o pokračování – nevyšel, Voskovec zpět do USA (úspěšný v Holywoodu – Dvanáct rozhněvaných mužů)
  • Werich jako ředitel divadla ABC

–uvádí  muzikál Divotvorný hrnec

–hledá partnera (Miroslav Horníček)