Téma prezentace: Historie čerpání vody
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Dejv
Popis materiálu:
Tato prezentace je vhodná pro studenty, kteří studují školu strojírenského typu. Tématem jsou čerpadla a v prezentaci je uvedena historie čerpadel až po turbíny současnosti.
Osnova:
Historie čerpání vody
Počátky čerpání vody př.n.l.
600 let př.n.l. – Chaldejci použili čerpací kolo na dopravu vody do závlahových kanálů
230 let př.n.l. – V Egyptě bylo použito hnací lžícové kolo na pohon věder k čerpání vody
150 let př.n.l. – V římské říši bylo použito vodní kolo na spodní vodu , v téže době používají v Řecku vodní mlýny s vodním kolem s vertikální osou (obdoba systému Savonius)
50 let př.n.l. – se o vodních mlýnech zmiňuje řecký zeměpisec Strabo
Stříkový hřebenáč
Typově se jedná o kolo na spodní vodu nejjednodužší konstrukce.
Účinnost 30 až 35% (při dobrém provedení).
Spád [m]- 0..0,9
Průtok [ltr./sec.]- do 5000
Hteor=c2/19,62
Hteor…teoretický spád [m]
c…rychlost vody [m/sec]
Korečník na horní vodu
Jedná se o nejtypičtější vodní kolo v Českých zemích. Na vstupu využívá kinetické, dále jen potenciální energie vody. Účinnost 65 až 80% (podle řemeslného a materiálového provedení a to při plnění od 10% do 120%).
Spád [m]- 2,5..10
Průtok [ltr./sec.]- 12..500
Voda je přiváděna ke kolu korytem – „vantrokem„, rychlostí od 0,6 do 1 m/sec
Počátky mlýnu
- 361– byly zbudovány prvnívodní mlýny v Německu na řece Mosel
- 536– v Římě byl zřízen prvníplovoucí lodní mlýn na řece Tibeře
- 718– tesař Halak postavilprvní vodní mlýn ve střední Evropě mlynáři Svachovi v Žatci na řece Ohři
- 1227– byl uveden do provozu prvníplovoucí vodní mlýn na Labi
- 1550– Francouz Besson vyvinulsudové kolo pro mlýn v Toulouse
Vodosloupcový stroj
- 1749– Jozef Karol Hell na Slovensku sestrojil vysokotlaký vodosloupcový stroj
Jedná se o jednočinný pístový stroj s lineárním pohybem. Mechanická účinnost cca 78%. Celková účinnost při použití jako čerpací soustrojí 55%.
Voda je ke stroji přiváděna železným potrubím se značným spádem a o vysokém tlaku
Stroj se skládá ze svislého pracovního válce ve kterém se pohybuje píst
Turbíny:
Henschel – Jonvalova turbína
Typově se jedná o axiální přetlakovou vertikální turbínu s přímou savkou, regulovanou škrcením na výstupu.
Stavěla se na spády již od 0,6 metru a byla použitelná až do spádu 40 metrů.
účinnost 85%, hltnost byla 22m 3 /sec a výkon 1,1MW
Oběžné kolo mělo průměr až 5 metrů.
Gyrardova turbína
Typově se jedná o rovnotlakou vertikální turbínu s axiálním průtokem a ve většině případů s parciálním ostřikem.
Používala se od spádu 0,5 metru až do 50 metrů.
Největší stroje dosahovaly hltnosti až 6000 ltr./sec. a výkonu až 1,5 MW.
Dosahovala účinnosti 80%. Průměrná rychloběžnost byla 0,025
Bankiho turbína
Typově se jedná o příčně dvojnásobně protékanou turbínu s parciálním ostřikem.
Která na prvním dostředivém průtoku pracuje přetlakově nebo mezně, druhý odstředivý průtok je pouze rovnotlaký
Účinnost 78 až 84%.
Spád 2 až 30 metrů
Průtok 20 až 2000[m/sec.]
