Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

Emoce

Téma prezentace: Emoce
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Tereza


 
Popis materiálu:
Prezentace popisuje a klasifikuje emoce se zaměřením na mozek a limbický systém. Dále třídí a popisuje emoce z fyziologického hlediska, je tedy vhodná především pro studium biologie, tedy spíše než psychologie.
 
Osnova:
—Emoce
—Význam emocí
—jeden z nejdůležitějších mechanizmů zajišťujících přežití různých živočišných druhů
—vývoj emocí trval stovky milionů let
—výrazný podíl na udržení homeostázy
—komplexními fyziologickými procesy, odehrávající se v organismu
na základě specifických příčin
—systém s cílem usnadnit adekvátní reakce na důležité vnější i vnitřní podněty
—ovlivňují pozornost, procesy rozhodování, paměti, fyziologické procesy v organismu, sociální interakce
—specifická odpověď na příslušnou situaci
—spouštěč následných mechanizmů
—nutný motivační faktor k učení a poznávání
 
Kategorizace emocí
Na vzniku emocí se podílejí tři základní složky:

  • 1. podnět – vnější či vnitřní stimul
  • fyziologická odezva organismu
  • neuronální vjem – zajišťující vědomí prožitku

 
Dělení emocí:
—Nižší emoční pochody : strach, hněv, radost…
—Vyšší emoční pochody : city
—Nižší emoční pochody
—=primární emoční děje
—naprogramované vzorce chování vedoucí k zajištění homeostázy organismu
—geneticky determinované
—u vývojově nižších živočichů i u člověka
—strach, hněv, radost, smutek, překvapení a sexuální pudové emoce
—podílí se na schopnosti orientace v životním
prostředí u každého živočicha
—reakce organismu na bezprostřední vnitřní a vnější stavy organismu
—po změnách stavu organizmu okamžitě mizí
—Vyšší emoční pochody
—vývojově mladší emoční děje
 
Patří sem city
—mentální reprezentace fyziologických změn charakterizujících emoce
—zesilují vliv dané situace, zvyšují míru učení, zvyšují pravděpodobnost, že bude možné podobnou situaci předvídat
—charakteristické pro člověka, ale potvrzeny i u některých primátů či šelem
 
Znaky:

  • 1. Jsou vázány k určitým vzorcům chování.
  • 2. Vztahují se k charakteristickým objektům či jevům.
  • 3. Bývají situačním projevem obecného a povětšinou trvalého emocionálního vztahu k určitému objektu (vztah matky k mláděti).
  • 4. Jsou specifickými pochody organismu, souvisejícími se zapojením několika složek nižších emočních pochodů.

 
—Strach
—primární, nejpůvodnější a nejsilnější emoce
—ochranná funkce
—1. fáze: reflexivní odezva na podnět: podráždění sympatických nervů → hormonální vyplavení katecholaminů (neurotransmitery) → zvýšení krevního tlaku a zrychlení srdečního tepu
—2. fáze: aktivaci hypothalamo-hypofyzální osy → produkce adrenalinu a kotrikotropinu
+ katabolické reakce → uvolňování velkého množství energie
—celková strnulost organismu během procesu
—Hněv
—v omezující či ohrožující situaci
—centrum emocí hněvu amygdala
—zvýšení činnosti kardiovaskulárního systému
—zvýšení produkce hormonů
—vyplavení adrenalinu → uvolnění energie pro přechod organismu k následným reakcím
—změny v organismu: zrychlený dech, zúžení zornic, nadměrná produkce potních žláz, vztyčení chlupů, snížení produkce slin a hlenů, snížení aktivity gastrointestinálního traktu, zvýšená hladina glukózy v krvi
—Radost
—=pozitivní emoční pochody
—primární krátkodobá emoce
—dlouhodobý prožitek radosti = štěstí
—vrcholný prožitek radosti = extáze
—činnost parasympatických nervů
—hypothalamus a hypofýza vylučují endogenní opioidy (endorfiny)
—v opioidech morfin → naváže se na neuronální receptory v CNS → pocit radosti či štěstí
—klidový režim organismu
—zvětšení průsvitu krevního řečiště, snížení krevního tlaku, snížení dechové frekvence, snížení svalového tonu, zvýšení citlivosti smyslových čidel
—prožitky radosti, štěstí a extáze udržují organismus v homeostáze
 
Vznik emocí
—Neurologický základ emocí zahrnuje tyto tři procesy:
1) Identifikace emocionálního významu podnětu
2) Afektivní změna vyvolaná v reakci na podnět
3) Regulace afektivního stavu
—tyto tři procesy závisí na funkčnosti dvou neurálních systémů:
ventrální systém – amygdala, prefrontální kortex
– důležité v procesech 1. a 2.
dorsální systém  – hipokampus, prefrontální kortex
– zapojený v 3. procesu
—Teorie vzniku emocí
—za vznik emocí zodpovědný především limbický systém
—emoce se tvoří na základě tří složek: podnět, fyziologická odezva organismu a neuronální mozkový vjem zajišťující vědomí prožitku
—první vstupuje do procesu tvorby emocí podnět
—vědecké názory na pořadí zbylých dvou složek se různí
—
—Teorie vzniku emocí
  JamesLangeova (periferní) teorie
—po podnětu fyziologická změna – třes, bušení srdce, pocení
—tyto fyziologické procesy vyvolají specifickou emoci
 
  SchachterSingerova teorie (dvoufaktorová teorie emocí)
—příchod podnětu způsobí fyziologickou změnu organismu
—myšlení poté zapojeno dvoufaktorovým systémem
⇒ emoce vzniká na základě:

  1. vyhodnocení fyziologické změny
  2. přiřazení k již známým situacím, které byly emočně prožity

—oba procesy se aktivují paralelně
  Teorie změny výrazu (Facial Feedback Theory)
—pouze třístupňový proces: podnět – změna výrazu tváře – výsledná emoce
—výrazy tváře dávají pokyn mozku, jaké má mít emoce
—jestliže se mračíme, zažíváme smutek, jestliže se smějeme, zažíváme radost
—Teorie vzniku emocí
  Lazarusova teorie
—po podnětu nejdříve myšlení
—na základě výsledku myšlení současně vzniká emoce a fyziologická změna
  Cannon-Bardova teorie
—po podnětu následně a současně vznikají fyziologické změny i emoce
—neuvažuje o rozumovém vyhodnocení
—
  Thalamická (Cannonova) teorie emocí
—zdrojem emocí je thalamus
—za emoční chování (pláč, křik) je odpovědný hypothalamus
—
  (Izardova) Teorie diskrétních emocí
—emoce jsou základní motivací lidského chování
—každá emoce má svou funkci – funkcí radosti je pohoda a připravenost k přátelským jednáním, funkcí strachu vyhýbání se ohrožení, bolesti
—Zdroje
—http://www.vedeme.cz/pro-vedeni/kapitoly-vedeni/62-emoce/93-vznik-emoci.html
—http://www.wikiskripta.eu/index.php/Autismus
—http://is.muni.cz/th/184353/prif_b/Emoce_z_fyziologickeho_hlediska-bakalarska_prace.pdf
—http://is.muni.cz/th/184353/prif_m/Emoce_a_jejich_fyziologicky_vyznam_kpenzdnc.pdf
—http://www.samouk.cz/moodle/mod/presenter/view.php?open=1&id=124&chapterid=369
—http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki/?p=4916
—http://www.lidske-emoce.com/teorie-emoci/
—https://www.google.cz/imghp?ie=UTF-8&hl=cs&tab=wi&ei=PazJUsbjI83ZsQaiooHgAg&ved=0CAMQqi4oAg