Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

Bílkoviny

Téma prezentace: Bílkoviny
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Bůček
 

Načítací animace Načítání...
EAD Logo Trvá to moc dlouho?

Načíst znovu Načíst dokument znovu
| Otevřít Otevřít v nové kartě

Stáhnout [266.50 KB]


 
Popis materiálu:
V této prezentaci do hodin biologie najdete vše ohledně bílkovin. Co jsou to bílkoviny, jak se rozdělují, zdroje či jejich denní potřeba.
 
Osnova:
BÍLKOVINY
 
CO TO JSOU BÍLKOVINY?
Bílkoviny (proteiny) jsou hlavní stavební jednotkou orgánů a svalstva, součástí řady hormonů, enzymů i protilátek.
Jsou to organické sloučeniny obsahující uhlík (C), vodík (H), kyslík (O) a na rozdíl od sacharidů a tuků také dusík (N).
Bílkoviny se skládají z AMINOKYSELIN
– Některé aminokyseliny si naše tělo umí vytvořit
přeměnou jiných aminokyselin obsažených v potravě.
Nemusíme je tedy přijímat přímo.
– Výjimku tvoří 8 aminokyselin, které si lidské tělo vytvořit
nedokáže a musí být dodávány stravou – říkáme jim
 
NEPOSTRADATELNÉ neboli ESENCIÁLNÍ aminokyseliny
Čím více esenciálních aminokyselin bílkovina obsahuje, tím je pro člověka lépe využitelná a kvalitnější.
 
FUNKCE BÍLKOVIN V LIDSKÉM TĚLE
1.STAVEBNÍ – jsou základní stavební hmotou pro svaly, kosti i vnitřní orgány.
Jsou nezbytné pro růst a obnovu tkání
2.TRANSPORTNÍ a SKLADOVACÍ– (např. krevní bílkoviny – přenášejí živiny,
kyslík a oxid uhličitý)
3.POHYBOVÁ – na základě reakce svalových bílkovin je možný pohyb svalů
4.ŘÍDÍCÍ – enzymy, hormony, receptory
5.OBRANNÁ – protilátky, bílkoviny zajišťující srážení krve
6.ENERGETICKÁ – 1 g bílkovin = 17 kJ, čerpání energie z bílkovin ale není pro
tělo výhodné
 
VHODNÉ ZDROJE BÍLKOVIN
Bílkoviny získáváme jak z ŽIVOČIŠNÉ, tak i z ROSTLINNÉ potravy. Jednotlivé potraviny mají v bílkovinách různě zastoupené esenciální aminokyseliny – podle toho se liší jejich využitelnost.
– Lépe využitelné jsou pro nás živočišné bílkoviny – z vajec, mléka a
mléčných výrobků, masa a ryb.
– Z rostlinných potravin jsou nejlépe využitelné bílkoviny luštěnin, velmi
dobře využitelnou bílkovinu má například sója.
– Méně využitelným, ale přesto potřebným zdrojem bílkovin jsou ořechy,
semena a obiloviny.
– Ovoce a zelenina obsahují bílkovin pouze malé množství.
Pro co nejlepší využitelnost bílkovin je vhodné jejich zdroje v jídelníčku pestře střídat. Z masa dáváme přednost libovým druhům, jako jsou telecí, jehněčí, drůbeží, králičí. Alespoň 2x týdně zařazujeme ryby a stejně tak luštěniny.  Velmi kvalitní je také vaječná bílkovina a zdraví lidé mohou bez obav zařadit vejce do svého jídelníčku v množství 3 až 4 týdně. Denně bychom měli jíst také 2 až 4 porce mléčných výrobků v závislosti na věku. Pro zdravé srdce a cévy se doporučuje sníst každý den hrst ořechů a semínek v nepražené a nesolené formě
Z celkového energetického příjmu by bílkoviny měly tvořit 10 – 15 %.
 
DENNÍ POTŘEBA BÍLKOVIN
Protože bílkoviny neumí lidské tělo vytvářet z jiných živin, ani je uchovávat do zásoby, musíme bílkoviny denně získat z potravin. Při nedostatku bílkovin v potravě se v těle začínají odbourávat naše vlastní bílkoviny ze svalů a vnitřních orgánů – využijí se na tvorbu krevních bílkovin, hormonů a jiných nepostradatelných struktur.
Krátkodobý (méně než týden) lehký nedostatek bílkovin neznamená vážné poškození zdraví, výraznější nebo delší nedostatek však vede k podvýživě, zpomalení až zástavě růstu, snížení imunity, slabosti, narušení funkce orgánů až k úmrtí. V našich podmínkách je nedostatek bílkovin spíše výjimečný – hrozí především při přísné veganské výživě, nevhodné redukční či jednostranně zaměřené dietě.
Naopak nadměrný přívod bílkovin našemu zdraví také neprospívá – přebytek bílkovin je nutné odbourat, to ale znamená zvýšenou zátěž pro játra a ledviny a vyšší riziko některých onemocnění včetně nádorových. Příliš vysoký příjem bílkovin je u Čechů běžný.
Doporučený příjem bílkovin se liší podle věku, pohlaví, pohybové aktivity, ale i zdravotního stavu. Více bílkovin potřebujeme v době růstu, při zvýšené fyzické zátěži, v rekonvalescenci po nemoci nebo operaci, také v těhotenství a při kojení. Snížit spotřebu bílkovin se naopak doporučuje u některých onemocnění ledvin.
Pro školní věk se doporučuje příjem bílkovin 0,9 g na každý kilogram tělesné hmotnosti na den. U dívek nad 15 let je již doporučená dávka stejná jako pro dospělé – 0,8 g bílkovin/kg hmotnosti/den, u chlapců se doporučená dávka snižuje až po dosažení 19 let věku (později se ukončuje růst).
 
OBSAH BÍLKOVIN NA 100g VÝROBKU