Život svaté Kateřiny – rozbor díla

Téma prezentace: Život svaté Kateřiny

Typ souboru: prezentace PPT

Přidal(a): Mgr. Lucie Nováková

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace zpracovává českou veršovanou skladbu Život svaté Kateřiny. Jedná se o rozbor díla určený k prezentování či přípravě k maturitě.

 

Osnova:

  • Obsah
  • Úvodní informace
  • Děj
  • Obrazná pojmenování
  • Závěrečné informace
  • Ukázka
  • Závěrečné otázky (řešení viz.text)
  • Zdroje informací

 

Úvodní informace

žTuto nejproslulejší staročeskou legendu vysokého stylu zpracoval neznámý básník dle latinské předlohy, své dílo doplnil o lyrické a dramatické prvky. Četné moravismy v legendě dokazují, že byl autor moravského původu. Veškerá další fakta o autorovi nejsou potvrzená.

žVznikla asi v 60. letech 14.stol. Skladba čita celkem 3519 veršů a je psána

poměrně pravidelným osmislabičným veršem s přesahy, se sdruženým rýmem a s tzv. lomením rýmu.

žRukopis je dochovaný v jediném opise a je součástí kodexu o 129 listech, který pochází pravděpodobně z počátku 15.stol.  Tento kodex se objevuje poprvé v knihovně Petra Voka o několik let později se dostává do rukou Ferdinanda III. a roku 1647 se stěhuje na pražský Hrad.   Jedná se o jednu z nejstudovanějším staročeských památek vůbec.Zkoumali ji například Štítný, Gebauer či Jedlička.

 

Děj – podle stran v knize

ž119: Žil císař Maxencius  (zlý) a král Kostus (hodný)

ž121: Kostus má dceru Kateřinu a bydlí spolu v Alexandří, Kostus Kateřinu miluje a je to jeho jediná dcera

ž122: Kostus dal Kateřinu na Vysokou školu a ona byla nejlepší a nejchytřejší, byla také krásná a měla čistý život

ž123: Ona nechtěla žádného manžela, měla panenskou čistotu. Syn císaře Maxenciuse se stal císařem a chtěl se za někoho oženit. Poslal posli,aby hledali ženu a oni zajeli i do Alexandří.

ž124: Poslové mluví o Kateřině – ona je nejlepší

ž125: Matka Kat. slíbí poslům, že ji nedá nikomu jinému než císaři

ž126: Královna chce dceru vydat ale ona se diví, co to po ní matka žádá

ž127: Kateřina nechce být císařovna, císař ji podle ní není hoden – nevyrovná se jí moudrostí a krásou

ž149: Kateřina se chce odevzdat Bohu a stane se to. Maria matka boží ji odevzdá Bohu svému synu. Kateřina se stane chotí Boha.

ž151: Kateřině umře matka. Maxenc káže popravit toho, kdo věří v Boha, jedou i do Alexandří.

ž184: Mluví se o Kateřině, jako o dceři Kosta, která měla hrady, města, zaslíbila se Bohu a proto musela trpět.

ž187: Kateřina byla mučena a vězněna kvůli tomu, své víře.Nakonec byla popravena.

 

Jazyk, obrazná pojmenování

žSymbolika barev (str.184-187) →bičování Kateřiny)

žAluze na literární postavy →Tristan a Izalda str. 187

žPřirovnání: jako tur divoký řiče

žAnafora: jeho věk, jeho zbožie, jeho kochanie….

žAliterace: pano praviť pod tajemnstvím

žPřímá řeč je obsažena ve více než polovině veršů

 

Závěrečné informace

žKateřinský kult, který zdůrazňuje její mučednictví, zázraky a učenost, se od 11. století velmi rychle rozšiřuje. Svata Kateřina se stává mimo jiné patronkou

univerzit. U nás ji propagoval sám Karel IV. a existuje dokonce nepotvrzena domněnka, že legenda byla napsána na popud císaře.

 

Ukázka (umučení Kateřiny)

žToé tu ďe svého přietele

žz šesti barev čistá mesla

žu věrnéj milosti nesla,

žjakož věrná milá svého

žnositi imá ďe milého.

žPrvní barvu nesla v spěchu,

žeŽ tě |těci, iešto kwiechu

žubielei v červenosti,

žtě sě obě v tej žalosti

žzměnivše, však krve nezbyvše,

žďe krásu svú pokryvše,

žUkázka (umučení Kateřiny)

žZelená sta pravým,studem

žeŽ přěd tiem pohanským bludem

žstáše obnažena jsúci.

žU pravé milosti vrúcí,

žspenši svoji rucě k sobě,

žzawořivši oči obě,

žhlavu schýlivši sě tiši.

žNad níž ti pohani liší

ždivoké bitie wořiechu

žUkázka (umučení Kateřiny)

žod nichžto ran sě nořiechu

žblesky z jejie očí jasnú

žv horkých krópkách čilú nečasnú

žpřěs tě líčci ďe bolesti.

žDruhú barvu bez všiej pesti

žnesla dle jiných nádějí.

žBa kteréj iest kdy milejí

žbyl ktery chot než té drahé’

žež jejie bělúcie nahé

žČást díla v PDF

žhttp://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL3/60.pdf

 

ZÁVĚREČNÉ OTÁZKY

žDo jaké doby řadíme toto dílo (panovník)?

žCo je to legenda?

žCo je to Kateřinský kult?

žČeho byla Kateřina patronkou?

žJaká byla Kateřina?

žJmenujte všechny postavy díla a charakterizujte je :

 

Zdroje informací

HRABÁK J., VÁŽNÝ V., ŠKARKA A., Dvě legendy z doby Karlovy. Praha: Československá akademie věd, 1959.

Rozbor díla: autor