Téma prezentace: Život svaté Kateřiny
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): Mgr. Lucie Nováková
Popis materiálu:
Tato prezentace zpracovává českou veršovanou skladbu Život svaté Kateřiny. Jedná se o rozbor díla určený k prezentování či přípravě k maturitě.
Osnova:
- Obsah
- Úvodní informace
- Děj
- Obrazná pojmenování
- Závěrečné informace
- Ukázka
- Závěrečné otázky (řešení viz.text)
- Zdroje informací
Úvodní informace
Tuto nejproslulejší staročeskou legendu vysokého stylu zpracoval neznámý básník dle latinské předlohy, své dílo doplnil o lyrické a dramatické prvky. Četné moravismy v legendě dokazují, že byl autor moravského původu. Veškerá další fakta o autorovi nejsou potvrzená.
Vznikla asi v 60. letech 14.stol. Skladba čita celkem 3519 veršů a je psána
poměrně pravidelným osmislabičným veršem s přesahy, se sdruženým rýmem a s tzv. lomením rýmu.
Rukopis je dochovaný v jediném opise a je součástí kodexu o 129 listech, který pochází pravděpodobně z počátku 15.stol. Tento kodex se objevuje poprvé v knihovně Petra Voka o několik let později se dostává do rukou Ferdinanda III. a roku 1647 se stěhuje na pražský Hrad. Jedná se o jednu z nejstudovanějším staročeských památek vůbec.Zkoumali ji například Štítný, Gebauer či Jedlička.
Děj – podle stran v knize
119: Žil císař Maxencius (zlý) a král Kostus (hodný)
121: Kostus má dceru Kateřinu a bydlí spolu v Alexandří, Kostus Kateřinu miluje a je to jeho jediná dcera
122: Kostus dal Kateřinu na Vysokou školu a ona byla nejlepší a nejchytřejší, byla také krásná a měla čistý život
123: Ona nechtěla žádného manžela, měla panenskou čistotu. Syn císaře Maxenciuse se stal císařem a chtěl se za někoho oženit. Poslal posli,aby hledali ženu a oni zajeli i do Alexandří.
124: Poslové mluví o Kateřině – ona je nejlepší
125: Matka Kat. slíbí poslům, že ji nedá nikomu jinému než císaři
126: Královna chce dceru vydat ale ona se diví, co to po ní matka žádá
127: Kateřina nechce být císařovna, císař ji podle ní není hoden – nevyrovná se jí moudrostí a krásou
149: Kateřina se chce odevzdat Bohu a stane se to. Maria matka boží ji odevzdá Bohu svému synu. Kateřina se stane chotí Boha.
151: Kateřině umře matka. Maxenc káže popravit toho, kdo věří v Boha, jedou i do Alexandří.
184: Mluví se o Kateřině, jako o dceři Kosta, která měla hrady, města, zaslíbila se Bohu a proto musela trpět.
187: Kateřina byla mučena a vězněna kvůli tomu, své víře.Nakonec byla popravena.
Jazyk, obrazná pojmenování
Symbolika barev (str.184-187) →bičování Kateřiny)
Aluze na literární postavy →Tristan a Izalda str. 187
Přirovnání: jako tur divoký řiče
Anafora: jeho věk, jeho zbožie, jeho kochanie….
Aliterace: pano praviť pod tajemnstvím
Přímá řeč je obsažena ve více než polovině veršů
Závěrečné informace
Kateřinský kult, který zdůrazňuje její mučednictví, zázraky a učenost, se od 11. století velmi rychle rozšiřuje. Svata Kateřina se stává mimo jiné patronkou
univerzit. U nás ji propagoval sám Karel IV. a existuje dokonce nepotvrzena domněnka, že legenda byla napsána na popud císaře.
Ukázka (umučení Kateřiny)
Toé tu ďe svého přietele
z šesti barev čistá mesla
u věrnéj milosti nesla,
jakož věrná milá svého
nositi imá ďe milého.
První barvu nesla v spěchu,
eŽ tě |těci, iešto kwiechu
ubielei v červenosti,
tě sě obě v tej žalosti
změnivše, však krve nezbyvše,
ďe krásu svú pokryvše,
Ukázka (umučení Kateřiny)
Zelená sta pravým,studem
eŽ přěd tiem pohanským bludem
stáše obnažena jsúci.
U pravé milosti vrúcí,
spenši svoji rucě k sobě,
zawořivši oči obě,
hlavu schýlivši sě tiši.
Nad níž ti pohani liší
divoké bitie wořiechu
Ukázka (umučení Kateřiny)
od nichžto ran sě nořiechu
blesky z jejie očí jasnú
v horkých krópkách čilú nečasnú
přěs tě líčci ďe bolesti.
Druhú barvu bez všiej pesti
nesla dle jiných nádějí.
Ba kteréj iest kdy milejí
byl ktery chot než té drahé‘
ež jejie bělúcie nahé
Část díla v PDF
http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zliteratury/VZCL3/60.pdf
ZÁVĚREČNÉ OTÁZKY
Do jaké doby řadíme toto dílo (panovník)?
Co je to legenda?
Co je to Kateřinský kult?
Čeho byla Kateřina patronkou?
Jaká byla Kateřina?
Jmenujte všechny postavy díla a charakterizujte je :
Zdroje informací
HRABÁK J., VÁŽNÝ V., ŠKARKA A., Dvě legendy z doby Karlovy. Praha: Československá akademie věd, 1959.
Rozbor díla: autor
