Zásobovací činnosti podniku – prezentace

Téma prezentace: Zásobovací činnosti podniku

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): David

 

 

Popis materiálu:

Velmi rozsáhlá prezentace na téma obsahující celou maturitní otázku na téma zásobovací činnosti podniku.

 

Osnova:

Zásobovací činnosti podniku

Zásoby= za zásobu považujeme, to co bylo po nějakou dobu skladováno
Tvoříme je proto, abychom zajistili plynulost výroby
Zásoby patří do oběžného majetku, pro který je typické:
při použití se spotřebovává a mění svou podobu
jeho doba použitelnosti je kratší než 1 rok

 

Snažíme se, aby zásoby nebyly příliš vysoké protože:
Zásoby se nám začnou hromadit
Může docházet k znehodnocování (fyz., morální)
Mohou nám chybět peníze, které máme v zásobách, a pak si začneme brát půjčky
Mohou se zvýšit náklady s novým prostorem skladu
V zásobách je uloženo mnoho peněz, které by jsme mohli využít jinak, proto si bereme půjčky, za které bance platíme úroky (fin. náklad)

 

Jak velké mají být zásoby?
Zásoby by neměli být příliš nízké, aby zajistili plynulost výroby. Z toho vyplývá, že chceme optimální zásobu.

Optimální zásoba = je to takové množství, které váže přijatelné množství finančních prostředků a vyvolává co nejmenší náklady na pořízení a skladování , zabezpečuje plynulý chod výroby.

 

Není zásoba jako zásoba
Pro každodenní dodávky do výroby slouží běžná zásoba
Pojistná zásoba kryje zpoždění v dodávce materiálu nebo náhle zvýšenou spotřebu v důsledku výkyvu poptávky. Výše se stanoví pomocí stat. odhadů.
V podnicích, které musejí před použitím ve výrobě materiál ještě upravit mají technickou zásobu.
Příležitostná zásoba vzniká v okamžiku, kdy máme možnost nakoupit materiál výhodněji (se slevou , ve výprodeji), ale i zde porovnáváme kvalitu a cenu nakupovaného materiálu a kapacitu skladových prostor.

 

Výpočet celkové zásoby

Celková zásoba = běžná zásoba + pojistná zásoba + příležitostná zásoba + technická zásoba

 

Limity a normy zásob
Pomáhají nám udržovat zásoby v optimální výši
Mohou být vyjádřeny ve: dnech
naturálních jednotkách
korunách (v EUR)
Limity zásob
Vymezují hranice – minimální a maximální zásobu
– Obě hranice můžeme stanovit odhadem nebo výpočtem a to ve dnech i v naturálních jednotkách

 

Minimální zásoba
Říká nám, pod jakou výší nemá zásobu klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby
Nejvíce ji ovlivňuje DODACÍ LHŮTA
DODACÍ LHŮTA – běží od okamžiku podání objednávky ke skutečnému dodání
Minimální zásobu stanovíme u méně důležitých druhů, nebo když materiál nenakupuje pravidelně
Vzorec: DODACÍ LHŮTA + POJISTNÁ ZÁSOBA
(3 dny) (2 dny)

Vzorec: (dodací lhůta x průměrná denní spotřeba) + pojistná x průměrná denní spotřeba)

 

Maximální zásoba
= maximální zásoba udává množství materiálu, které by zásoba neměla přesáhnout, chrání nás před zbytečným množstvím prostředků vázaných v zásobách a respektuje kapacitu skladu

Maximální zásoba má být tak velká, aby zabezpečila výrobu mezi 2 dodávkami a dobu dodací lhůty

Doba mezi dvěma dodávkami = DODÁVKOVÝ CYKLUS jeho délka závisí na velikosti objednávek i na potřebách dodavatele

Maximální zásobu stanovíme u pravidelných dodávek, u nejvíce potřebných druhů materiálu

 

Vzorec max. zásoby
MAX. ZÁSOBA (dny) = dodávkový cyklus + dodací lhůta + pojistná zásoba

MAX. ZÁSOBA (nat. j.) = (dodávkový cyklus + dodací lhůta + pojistná zásoba) x DS

 

Normy optimální zásoby
Jejich účelem je zjistit, zda se průměrná zásoba pohybuje na přijatelné úrovni
Toto sledování není možné u každého druhu materiálu a neprovádí je ani každý podnik, je náročné na čas a podklady
Do norem optimální zásoby patří:
A) časová norma zásob – (je vyjádřena ve dnech) a říká nám na jak dlouho máme zajištěnu zásobu materiálu pro výrobu)
B) normovaná zásoba – je důležitá pro nákupčí materiálu, protože je vyjádřena v naturáliích (měrných) jednotkách – kg, ks

C) normativ zásob – udává jaké množství peněz je vázáno v zásobách
– jednotlivá vyjádření norem na sebe postupně navazují jako první počítáme vždy časovou normu zásob
Vzorce pro výpočet:
A) Časová norma zásob = dodávkový cyklus/2 + pojistná zásoba + technická zásoba
B) Normovaná zásoba = časová norma zásob x průměrná denní spotřeba materiálu
C) Normativ zásob = norma zásob x cena materiálu za jednotku

– vypočtená norma optimální zásoby se srovnává se skutečností
– zjišťujeme zda skutečné zásoby jsou vyšší nebo nižší a zda je v zásobách vázáno více nebo méně finančních prostředků

 

Bilanční rovnice

 

Netradiční metody skladování
Metoda ABC
Metoda JUST-IN-TIME

Metoda ABC
Na každý druh materiálu se objednává stejně často a ve stejných množstvích
Ne každému druhu tak musíme věnovat stejnou pozornost
A – Položky nejpoužívanější. Tvoří 60 – 80 % spotřeby. Provádíme u nich důkladné propočty optimální velikost dodávek a norem zásob
B – méně používané položky, můžeme je jednoduše nahradit. Tvoří 15 – 20 % spotřeby. Postačí určit maximální zásobu.
C – druhy lze snadno získat, nevyplatí se je skladovat, např. kancelářské potřeby. Tvoří asi 5 % spotřeby. Jejich zásobu postačí odhadnout.

 

Metoda JUST-IN- TIME
Cílem metody je téměř úplná likvidace zásob
Dodávky materiálu probíhají v okamžiku, kdy je materiál potřebný ve výrobě, v některých výrobních případech až přímo na výrobní linku
snížení nákladů za skladování
Předpokládají se zcela pravidelně a naprosto spolehlivé dodávky a přesné informace od odběratele a průběhu výroby
Důležitá velmi přísná kontrola kvality a komunikace
Systém je velmi náročný, ne vždy jej aplikovat lze, není rozšířen
Existují průběžné sklady, kam se materiál přiveze a ihned se vydává
Metodu je možné aplikovat pro nejvíce používané druhy materiálu

 

Stanovení spotřeby materiálu a výše jeho nákupu
Spotřeba = plán výroby x norma spotřeby

Chceme-li vhodně určit velikost zásob, je dobré na začátku provést odhad celkové spotřeby na delší dobu (rok, půlrok, ale ne méně než čtvrtletí)
Lze tak uzavřít dlouhodobější rámcové dohody s dodavateli
Pro stanovení očekávané spotřeby lze použít 2 způsoby:
1) stanovení podle technické dokumentace
2) podle statistických údajů

 

Stanovení podle technické dokumentace
Norma spotřeby = užitečná spotřeba + norma odpadu + norma ztráty

Celková spotřeba = norma spotřeby x plánovaný objem

Norma spotřeby vyjadřuje maximální množství spotřebovaného materiálu na jednotku výrobku
Výpočty podle technické dokumentace používáme podle nejpoužívanějších druhů materiálu

 

Stanovení podle statistických údajů
Nejčastěji vycházíme z průměrné spotřeby v minulém roce, čtvrtletí, měsíci
Tu pak snížíme/zvýšíme podle plánu výroby
Nepřesná metoda nemotivuje k úsporám materiálu
Použijeme v případě menšího množství materiálu, levnějších druhů atd.
Při odhadech můžeme využít i počítačových programů, které dokáží odhad spotřeby zpracovat přesněji, než je možné jednoduchým zvýšením spotřeby o určité %

 

Stanovení velikosti nákupu
Nákup = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba

Objednávání probíhá:
v pravidelném cyklu: tj. jednou týdně, měsíčně apod.
Probíhá zejména u nejčastěji nakupovaných druhů

V proměnlivých termínech – objednávka se vystavuje, je-li materiál potřebný nebo pokud poklesne stav na skladě minimální zásobou

Pro objednávání je třeba stanovit velikost objednávky. Objednávka závisí na tom, zda nakupuje pravidelně či nikoliv.

 

Způsoby
1) Doplnění stavu na skladě do maximální zásoby
– nakupujeme takové množství, aby aktuální zásoba byla doplněna na úroveň maximální zásoby, tedy:
Velikost objednávky = maximální zásoba – současná zásoba

2) Množství minimalizují náklady na dopravu
Výše objednávky – a také jak často objednáváme – vychází z nákladů na dopravu. Objednávku stanovíme tak, aby náklady na dopravu byly co nejnižší

3) Odhadnuté množství
V tomto případě vycházíme z průměrné spotřeby a podle ní určím velikost objednávky
4) Výpočet optimální velikost dodávky
Zde vycházíme ze dvou protichůdných hledisek, které říkají, že čím je větší objednávka, tím:
– vyšší jsou zásoby a také náklady na skladování
– klesá počet objednávek a tím i náklady na objednávání ( včetně nákladů na dopravu)
Proto objednáváme takové množství, kdy součet obou nákladů (na skladování a na objednávání bude nejnižší)
Dnes nám softwarové programy umožňují u každého druhu materiálu zadat min a max. zásobu, počítač nás průběžně upozorní, že je čas objednat a v jakém množství – je na nás zda toho využijeme

 

Rychlost obratu
Co rozumíme rychlostí obratu?
Rychlostí obratu pak budeme rozumět dobu, za kterou oběžný majetek projde všemi formami koloběhu
Jednoduše řečeno dobu, za kterou se nám peníze vložené do nákupu materiálu vrátí uhrazením pohledávky za prodané zboží. Rychlost obratu bychom rádi viděli co nejvyšší.

1) Zrychlení obratu přinese vyšší výnosy a tedy i zisk

2) Zrychlení obratu snižuje množství potřebných finančních prostředků

 

Jak zrychlit obrat oběžného majetku?
Kladné důsledky rychlého obratu jsou zřejmé, ale docílit toho není tak snadné
Možnosti ke zrychlení obratu oběžného majetku:
A) zrychlit výrobu (poskytnutí služby) – možnosti jsou dány oborem podnikání. V každém oboru jsou objektivně dané podmínky, které ovlivňují délku výrobního cyklu

B) zvýšit prodej = cíl každého podniku bez ohledu na rychlost obratu

C) zkrátit platební termíny odběratelů – čím dříve dostaneme zaplaceno, tím dříve můžeme prostředky dále použít

D) snížit zásoby materiálu, polotovarů, výrobků
– tím se sníží množství finančních prostředků vázaných v zásobách, což jsme si již vysvětlili

 

Měření rychlosti obratu zásob
1. Počet obrátek zásob = (𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑠𝑝𝑜𝑡ř𝑒𝑏𝑎)/(𝑃𝑟ů𝑚ě𝑟𝑛á 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑎 )

2. Doba obratu zásob = 360/(𝑃𝑜č𝑒𝑡 𝑜𝑏𝑟á𝑡𝑒𝑘 𝑧á𝑠𝑜𝑏)

 

Logistika
= soubor činností jejichž úkolem je zajistit, aby bylo správné zboží ve správném čase ve správném množství ve správné kvalitě, na správném místě a se správnými náklady

Jsou to všechny činnosti související se zásoby tzv. od jejich pořizovací, kdy vybíráme dodavatele, nákupní cesty a stanovíme velikosti nákupu až po zabezpečení dopravy, přejímku, skladování a výdej do spotřeby
Logistika je základem celého marketingu a má širší význam než zásobování