Z Buzuluku do Prahy – prezentace

Téma prezentace: —Z Buzuluku do Prahy

Typ souboru: prezentace PPT

Přidal(a): Ondrej Kvašňovský

 

 

Popis materiálu:

Prezentace obsahuje informace o vzniku 1. československého praporu na východní frontě a jeho putování z města Buzuluk do Prahy.

Podklad pro tuto prezentaci najdete zde: www.dejiny-online.cz/z-buzuluku-do-prahy-vyklad-k-prezentaci

 

Osnova:

  • Vznik 1. československého praporu na východní frontě
  • Kořeny 1. československého armádního sboru, vojenské jednotky, která na východní frontě bojovala po boku Rudé armády, najdeme v uralském městě Buzuluk.
  • Klíčovou úlohu zde sehrál Ludvík Svoboda- nesouhlasil se zradou západních spojenců a kapitulací Československa
    – zapojil se do odboje – Obrana národa
    – utekl do Polska k formující se československé vojenské jednotce
    – po zajetí se zasazoval za vznik vojenské jednotky v SSSR
    – Na vlastní žádost po výzvě svých vojáků dosáhl zařazení 1. Československého praporu do bojů a stal se tak vůbec prvním spojencem SSSR ve zbrani na východní frontě v bojích 2. světové války.
  • http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/160579-vznik-ceskoslovenskych-jednotek-na-vychode-provazely-improvizace/?mobileRedirect=off

 

  • Průběh cesty
  • Charkov – Sokolovo
  • V Březnu 1943 byl 1. Československý prapor v síle ~900 vojáků nasazen jako druhosledová jednotka při postupu Rudé armády na Charkov po vítězství u Stalingradu.
  • Němci však zahájili mohutný protiútok s cílem znovu dobýt Charkov a prapor posílený protitankovými zbraněmi zaujal obranu u městečka Sokolova. Úkol byl: nepustit Němce přes řeku Mži.
  • Otakar Jaroš – velitel 1. roty československého praporu

 

  • Kyjev
  • Prapor byl se ztrátami přibližně 300 vojáků stažen z bojů a u Novochoperska se za pomoci Záložního pluku přeskupil na 1. československou samostatnou brigádu v počtu přibližně 3500 vojáků.

 

  • Brigáda byla zařazena do sestavy Ukrajinského frontu, kde měla sehrát roli druhosledové jednotky při osvobozování Kyjeva. Ludvík Svoboda ovšem se zařazením nesouhlasil, proto byl vyzván, aby si zvolil zařazení v boji sám. Zvolil si k překvapení velitelů Rudé armády směr hlavního úderu. Zařazení bylo nakonec potvrzeno, takže 1. Čs. brigáda byla 3.11.1943 na čele vojsk osvobozujících Kyjev.
  • Stalin o několik týdnů později na Teheránské konferenci prohlásil, že „Československá armáda osvobodila Kyjev“, což zřejmě mělo velký význam pro obnovu Československa
  • Osvobozování Československa
  • Karpatsko-dukelská operace- Sovětská armáda+ Československé jednotky->těžké boje u Karpat-> Dukelský průsmyk
    – SNP – slovenští odbojáři měli obsadit Dukelský průsmyk, aby pomohli sovětským vojskům dostat se přes Karpaty
    – po 80 dnech, kdy došlo během bojů k velkým ztrátám, se podařilo čs. vojskům přejít na území Slovenska
  • Závěrečné boje
  • Dne 15. dubna překročili českoslovenští tankisté česko-slovenskou hranici a pokračovali v bojích na území Moravy a Slezska až do počátku května 1945.
  • 4. května 1945 osvobozen Vsetín
  • Dne 7. května se uskutečnil poslední větší boj – bitva o Břest
  • tažení skončily československé oddíly 8. května 1945 u obce Pivín u Prostějova
  • Dne 10. května dorazily první čs. jednotky do Prahya 17. května se konala v Praze přehlídka čs. vojsk.
  • 1. československý armádní sborvzrostl při osvobozování Československa o nové síly, přičemž v jeho složkách působili zmobilizovaní vojáci i partyzáni, takže na konci svého poslání čítal šedesát tisíc mužů.

 

  • Zdroje

Literatura:

Svoboda, L.: Z Buzuluku do Prahy. Praha 1974.

VOJENSKÉ DĚJINY ČESKOSLOVENSKA, DÍL IV. (1939-1945)Naše vojsko, Praha 1988

Internetové stránky:

http://vojenskaakademiehranice.ic.cz/osobnosti.html

http://cs.wikipedia.org/wiki/1._%C4%8Deskoslovensk%C3%BD_arm%C3%A1dn%C3%AD_sbor