Z Buzuluku do Prahy

Téma prezentace: Z Buzuluku do Prahy
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): Ondrej Kvašňovský

Popis materiálu:

Tato prezentace obsahuje informace o vzniku 1. československého praporu na východní frontě a jeho putování z města Buzuluk do Prahy.

Podklad pro tuto prezentaci najdete zde: 

• https://studijni-svet.cz/z-buzuluku-do-prahy-vyklad-k-prezentaci/ 

Osnova:

• Vznik 1. československého praporu na východní frontě
• Kořeny 1. československého armádního sboru, vojenské jednotky, která na východní frontě bojovala po boku Rudé armády, najdeme v uralském městě Buzuluk.
• Klíčovou úlohu zde sehrál Ludvík Svoboda- nesouhlasil se zradou západních spojenců a kapitulací Československa
  • zapojil se do odboje – Obrana národa
  • utekl do Polska k formující se československé vojenské jednotce
  • po zajetí se zasazoval za vznik vojenské jednotky v SSSR
  • Na vlastní žádost po výzvě svých vojáků dosáhl zařazení 1. Československého praporu do bojů a stal se tak vůbec prvním spojencem SSSR ve zbrani na východní frontě v bojích 2. světové války.

• http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/160579-vznik-ceskoslovenskych-jednotek-na-vychode-provazely-improvizace/?mobileRedirect=off

• Průběh cesty
• Charkov – Sokolovo
• V Březnu 1943 byl 1. Československý prapor v síle ~900 vojáků nasazen jako druhosledová jednotka při postupu Rudé armády na Charkov po vítězství u Stalingradu.
• Němci však zahájili mohutný protiútok s cílem znovu dobýt Charkov a prapor posílený protitankovými zbraněmi zaujal obranu u městečka Sokolova. Úkol byl: nepustit Němce přes řeku Mži.
• Otakar Jaroš – velitel 1. roty československého praporu

• Kyjev
• Prapor byl se ztrátami přibližně 300 vojáků stažen z bojů a u Novochoperska se za pomoci Záložního pluku přeskupil na 1. československou samostatnou brigádu v počtu přibližně 3500 vojáků.

• Brigáda byla zařazena do sestavy Ukrajinského frontu, kde měla sehrát roli druhosledové jednotky při osvobozování Kyjeva. Ludvík Svoboda ovšem se zařazením nesouhlasil, proto byl vyzván, aby si zvolil zařazení v boji sám. Zvolil si k překvapení velitelů Rudé armády směr hlavního úderu. Zařazení bylo nakonec potvrzeno, takže 1. Čs. brigáda byla 3.11.1943 na čele vojsk osvobozujících Kyjev.
• Stalin o několik týdnů později na Teheránské konferenci prohlásil, že „Československá armáda osvobodila Kyjev“, což zřejmě mělo velký význam pro obnovu Československa

• Osvobozování Československa
• Karpatsko-dukelská operace- Sovětská armáda+ Československé jednotky->těžké boje u Karpat-> Dukelský průsmyk
  • SNP – slovenští odbojáři měli obsadit Dukelský průsmyk, aby pomohli sovětským vojskům dostat se přes Karpaty
  • po 80 dnech, kdy došlo během bojů k velkým ztrátám, se podařilo čs. vojskům přejít na území Slovenska
• Závěrečné boje
• Dne 15. dubna překročili českoslovenští tankisté česko-slovenskou hranici a pokračovali v bojích na území Moravy a Slezska až do počátku května 1945.
• 4. května 1945 osvobozen Vsetín
• Dne 7. května se uskutečnil poslední větší boj – bitva o Břest
• tažení skončily československé oddíly 8. května 1945 u obce Pivín u Prostějova
• Dne 10. května dorazily první čs. jednotky do Prahya 17. května se konala v Praze přehlídka čs. vojsk.
• 1. československý armádní sborvzrostl při osvobozování Československa o nové síly, přičemž v jeho složkách působili zmobilizovaní vojáci i partyzáni, takže na konci svého poslání čítal šedesát tisíc mužů.

Zdroje

• Literatura:
• • Svoboda, L.: Z Buzuluku do Prahy. Praha 1974.
  • VOJENSKÉ DĚJINY ČESKOSLOVENSKA, DÍL IV. (1939-1945) – Naše vojsko, Praha 1988
• Internetové stránky:
• • http://vojenskaakademiehranice.ic.cz/osobnosti.html
  • http://cs.wikipedia.org/wiki/1._%C4%8Deskoslovensk%C3%BD_arm%C3%A1dn%C3%AD_sbor