Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

Totalitní režimy meziválečného období

Téma prezentace: Totalitní režimy meziválečného období
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): tystam
 


 
Popis materiálu:
Tato prezentace obsahuje společné znaky totalitních režimů, dále také popisuje podrobný rozbor fašismu, komunismu a nacismu.
 
Osnova:
Totalitní režimy meziválečného období
Kristýna markovičová, vi.a
Charakteristika a společné znaky totalitních režimů
uNedemokratický (neexistuje více politických stran, svobodné volby atd.)
uVůdcovský princip – diktátoři
uNeliberální (naprostá podřízenost jedince státu – existuje jediný správný názor, hodnoty atd., jiné jsou tvrdě potlačovány)
uÚplná kontrola života občanů (včetně rodinného života, volného času apod.)
uCentrální řízení ekonomiky
uUzavření hranic
uVyužití násilí (donucování, policejní dohled) nebo propagandy, manipulace a cenzury
 
Pozadí vzniku totalitních režimů ve společnosti
uObdobí 20. – 30 let 20. století
uPříčiny vzniku: nespokojenost obyvatel, nezaměstnanost, hospodářská krize, mocenské spory, atd.
uZpůsob šíření: puč, převrat, násilí, …
 
Německo
u30. ledna 1933 – Adolf Hitler legálně dosazen na post říšského kancléře
uV této době špatná ekonomická a sociální situace v Německu – společnost je nespokojená s postavením po válce
uHitler hlásí revanšismus (nápravu Versailleského mírového systému)
uPodporuje nezaměstnané dělníky, svými projevy si u lidí postupně získává přízeň
uHlásá též rasismus (spojen s antisemitismem), sociální problémy jsou zaměňovány za rasové (za vše špatné mohou Židé)
uV roce 1934 přebírá pravomoci prezidenta
uDochází k potlačení demokracie a k postupnému zakazování ostatních politických stran, ruší se odbory, rozpuštěn říšský sněm
uFŰHRER UND REICHSKANZLER, NSDAP, NACISMUS
uSA, SS, GESTAPO, TŘETÍ ŘÍŠE
uNorimberské zákony, Křišťálová noc
uKoncentrační tábory
 
Nacismus obecně
uPostaven na tématice lidských ras
uSestavena striktní rasová hierarchie
uNa vrcholu stojí  „Herrenrasse“ („panská rasa“), která je tou nejčistší z árijské rasy a je úzce ztotožňována s nordickou rasou, následovanou dalšími odnožemi rasy árijské
uDo spodní části rasové hierarchie jsou umístěny „parazitující“ rasy nebo-li „Untermenschen“ („podlidé“) nebezpeční pro společnost (přiřazováno Slovanům, převážně Rusům, Srbům a Polákům)
uNejhorší postavení mají Romové a Židé, kteří jsou považováni za Lebensunwertes Leben („Život nehodný žití“)
Itálie
uBenito Mussolini roku 1919 zakládá organizaci Fasci italiani di combattimento
uRoku 1921 se mění ve fašistickou stranu s názvem Partito nazionale fascista
uO rok později je Mussolini jmenován, italským králem, ministerským předsedou
uRoku 1926 vyhlašuje fašistickou diktaturu s vládou jedné strany
uZačíná agresivní zahraniční politika a vedou se dobyvačné války
Fašismus obecně
uHovoří o spolupráci tříd lidí jedné rasy, opovrhuje hodnotou jedince
uZachovává soukromé vlastnictví
uOdmítá liberalismus (kapitalismus), demokracii (parlamentarismus, individualismus), Marxistický socialismus, pacifismus (výboje; právo silnějšího)
uZdůrazňuje roli kolektivu (= národa) a jeho historii, xenofobii (nenávist ke všemu cizímu) – až rasismus, úlohu vůdce (= syn národa), úlohu strany
uSociální hesla (odstranění nezaměstnanosti)
SSSR
uV.I . Lenin, V. Stalin – 1922 Stalin generálním tajemníkem Komunistické strany
u1924 Lenin umírá a Stalin se stává jeho nástupcem
uZahajuje kolektivizaci a industrializaci, transformaci sovětského hospodářství z kapitalistických principů k socialistickým
uPrioritou přestává být zisk, ale místo něj maximální možný růst (bez ohledu na vzniklé náklady)
uNásilná kolektivizace zemědělství vede k hlubokému snížení produkce a hladomoru
uV gulazích (oddělení tajné policie Sovětského svazu řídící a spravující systém koncentračních a pracovních táborů) na Sibiři hynou miliony odpůrců tehdejšího komunistického režimu
uPočty obětí režimu z této doby jsou srovnatelné s oběťmi druhé světové války
uIntervence, občanská válka, politická a ekonomická izolace
uSoudní procesy, Kult osobnosti
Komunismus obecně
uZaložen na myšlence třídního boje
uKlade důraz na univerzální lidské (humánní) hodnoty, i když je svou prací popírá
uPotlačuje osvětové názory, náboženství a nacionalismus jako nepřátelské
u„Každý podle svých možnostíkaždému podle jeho potřeb“ K. Marx
uKolektivní vlastnictví výrobních prostředků (státní, družstevní)
uKomunistická vize budoucnosti (K. Marx)
uV komunistické společnosti, kde nikdo nemá svoji výlučnou oblast činnosti, ale každý se bude moci zabývat čím bude chtít, společnost reguluje všeobecně výrobu a tím mi umožňuje dělat jednu věc dnes a jinou zítra, lovit dopoledne, rybařit odpoledne, chovat dobytek večer, kritizovat po večeři, podle toho, jak se mi bude chtít.“
 
Zdroje
uhttps://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102299/C_Historica_54-2007-1_5.pdf?sequence=1
uhttp://www.dejepis.com/ucebnice/nastup-nacismu-v-nemecku-priprava-nemecka-na-valku/
uhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Totalitarismus
uhttp://dejepis.wikidot.com/totalitni-rezimy-mezi-valkami
uBERĎAJEV, Nikolaj. Prameny a smysl ruského komunismu. J. Šedivý. 1. vydání. Praha : Prostor, 2012. ISBN 978-80-7260-262-9
uO‘BRIEN, Patrick a kol.. Světové dějiny v kostce. L. Ptáček aj. Richter 1. vydání. Praha : Rebo productions, 2005. ISBN 80-7234-445-5
uKUKLÍKOVI, Jan a Jan. Dějepis pro gymnázia a střední školy 4 nejnovější dějiny. Praha : SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, 2005. ISBN 80-7235-175-3