Spalovač mrtvol (rozbor)

Téma prezentace: Spalovač mrtvol
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): kikulinulinenka13
 

• Spalovač mrtvol (1967)
• Ladislav Fuks (1923-1994)
• Ladislav Fuks
• Autor psychologických a rafinovaně konstruovaných próz. Často staví půdorys románu na konfliktu bezbranného charakteru s násilím a zlem, které člověka obklopuje a deformuje jeho vnitřní svět.
• První texty čerpají z období okupace a 2. svět. v. – např. Pan Theodor Mundstock (1963) či Spalovač mrtvol. Řada knih vykazuje fantaskní prvky – např. Myši Natálie Mooshabrové (1970).
• Jako postmoderní bývá označován rozsáhlý román Vévodkyně a kuchařka (1983), evokující vídeňský život na sklonku 19. stol. pomocí bizardní imaginace a mystifikace.

 
Celková charakteristika
Román-horor o vlivu ideologie a moci na vnitřní mravní svět
a charakter člověka.
Postavy
Soubor postav vytváří bizardní panoptikum, někteří aktéři
nemají záměrně plnohodnotné role ani jména, jsou jen
schematizovanými, odlidštěnými figurkami.
Hlavním hrdinou je vzorný otec rodiny a spalovač pražského
Krematoria, spořádaný občan pan Kopfrkingl, kterého
fašistická ideologie postupně deformuje až k úplnému
rozpadu osobnosti. Přesvědčen o nutnosti očistit svou krev,
vraždí postupně všechny své blízké. Okázale demonstruje
abstinenci, nekuřáctví i vřelý vztah k hudbě. Blízké osoby i
předměty nazývá exotickými jmény (sebe místo Karel
Roman, manželku Lakmé, krematorium Chrám smrti).
Kopfrkinglova postava nemá ostré kontury, přiživuje se
okolími frázemi a gesty, takže se stává průnikem cizích
vlivů.
Důležitou úlohu hrají kromě členů Kopfrkinglovy
rodiny nacista Willi Reinke a zaměstnanci krematoria.
Motivace jejich jmen (Lišková, Zajíc, Fenek, Beran)
odpovídá plně hrdinově perspektivě a jeho rovnocennému
chápání lidí a zvířat. Jiní aktéři (Strauss, Dvořák, Janáček,
Wagner) mohou deklarovat zaujetí hudbou.
Ukázka
Když Lakmé vylezla na židli, pan Kopfrkingl ji pohladil lýtko,
hodil ji smyčku na krk a s něžným úsměvem jí řekl:
„Co abych tě, drahá, oběsil?“
Děj a kompozice
Svébytný svět protagonisty narušuje návštěva dávného
přítele, nyní přesvědčeného nacisty, Williho Reinkeho. Ten
přiměje spalovače uvěřit v jeho rasovou nadřazenost a
nutnost zbavit se pojítek s bytostmi nižšími a méněcennými.
Převlečen za žebráka se vetře na oslavu židovského
Pohřebního bratrstva a udáním si po zřízení Protektorátu
zajistí cestu do nacistického Casina. Manželčin židovský
původ mu brání v další kariéře, proto postupně zavraždí
nejen ji, ale i svého syna. Na základě pokřivené interpretace
tibetské filozofie hodnotí páchané zločiny jako pomoc
nešťastníkům, kteří nechápou vyšší zájmy světa. Když se
pokusí vztáhnout ruku i na svou šestnáctiletou dceru,
přeruší jej jeho dvojník – výplod choré mysli, tibetský
vyslanec, nazve ho inkarnací Buddhy a vyzve ho, aby se
ujal trůnu ve Lhase. Prožitek osvícení završují tři „andělé“,
kteří odvádějí Kopfrkingla do sanitky. V závěru je
protagonista konfrontován s průvodem vyhublých lidských
trosek vracejících se po skončení války z koncentračního
tábora. Ani tehdy se nevzdává přesvědčení, že je mesiášem.
Kompozice románu je velmi rafinovaná a podílí se na
výstavbě napětí (např. výjevy předváděné mechanickými
loutkami při návštěvě panoptika jsou předobrazem zločinů
páchaných později Kopfrkinglem apod.). Fuks klade důraz na
významové zatížení detailů, logiku a následnost děje
částečně nahrazuje spojnicí jednotlivých motivů.
Jazyk a styl
I v tomto románu je patrná Fuksova typická obliba v
propojování reálného světa s iluzemi, sny a halucinacemi.
Hranice mezi realitou a fikcí, mezi skutečností a její
stylizací je záměrně rozostřována a zpochybňována,
většina událostí si zachovává dvojakou podobu. Autor se
pouští, jak je u něj obvyklé, do hry s fakty a historickými
reáliemi, které, jak předpokládá, čtenář zná. Mystifikováním
jim dává groteskní význam. Rafinovaný jazykový projev
využívá složité symboliky a rozvinuté metaforičnosti.
Perspektiva hlavní postavy je dominantní, a to přestože je
příběh vyprávěn v er-formě. Fuks navíc místy důmyslně
stírá stylistické rozdíly vyjadřování vypravěče a vyjadřování
Kopfrkingla. Vypravěč události pouze zaznamenává, ale
neinterpretuje, čímž zamlžuje motivaci některých
Kopfrkinglových činů.
Okolnosti vzniku díla
Spalovačem mrtvol opustil Fuks metodu mapování
pohnutých lidských údělů, sondování vnitřních citových
zranění a duševních šrámů. Poprvé zvolil žánr hororu a
přenesl pozornost z obětí na nositele zla. Tématicky
spřízněné Spalovači mrtvol jsou prózy Myši Natálie
Mooshabrové a Příběh kriminálního rady (1971). Zlo
přestává být abstraktní veličinou dějin a vtěluje se do
fanatických jedinců posedlých nadosobními ideami.
Vliv díla
V 60. letech 20. stol. se objevují v české literatuře tendence
relativizovat vypravěčův jazyk a budovat prozaické texty na
složitých kompozičních principech, využívat mechanického
opakování, stereotypu a také rozšiřovat autorskou fabulaci
o svéhlavou hru s historickými aj. fakty.
Fuks bývá považován za jednoho z inspirátorů české
postmoderny.
Román byl zfilmován roku 1968 Jurajem Herzem.