Září bývá na výlety lepší než červenec. Denní teploty klesly do snesitelných hodnot, na stezkách ubylo lidí a krajina začíná měnit barvu. A na rozdíl od kola nepotřebujete k výletu nosič, servis ani hodinu příprav. Stačí koloběžka a trasa, která nemá kopce.
Právě v tom je háček. Koloběžka je na výlety skvělá, ale jen na určitém typu cesty. Jakmile přijde stoupání, štěrk nebo kořeny, zábava končí. Dobrá zpráva je, že v Česku vzniklo za posledních patnáct let několik desítek kilometrů stezek, které jsou pro koloběžku jako dělané. Rovné, asfaltové a oddělené od aut.
Čemu se na koloběžce vyhnout
Než se pustíte do plánování, dvě pravidla, která ušetří zkažené odpoledne.
Hledejte asfalt. Jemný štěrk, který kolo skoro nevnímá, dokáže malá tvrdá kolečka zastavit. Pokud popis trasy mluví o „zpevněném povrchu“, nemusí to znamenat asfalt.
Hledejte bývalé železniční tratě. Stezky postavené na zrušených drahách mají ze své podstaty minimální stoupání. Vlak nikdy nejel do prudkého kopce. Bývají navíc široké, oddělené od silnic a často vedou tunely a po viaduktech, což z cesty dělá zážitek samo o sobě.
Šest tras, které koloběžce sedí
Jezerní stezka u Lipna
Zhruba patnáct kilometrů asfaltu podél břehu Lipna, prakticky bez převýšení. Vede pořád u vody, je široká a po celé délce jsou zastávky s občerstvením. Pokud máte vybrat jedinou trasu na první výlet s dětmi, tahle je nejjistější volba.
Cyklostezka Varhany, Liberecký kraj
Stezka na trase zrušené železnice mezi Českou Lípou a Kamenickým Šenovem. Rovina daná původní tratí, tunely a viadukty po cestě. Děti si z ní obvykle pamatují spíš tunely než kilometry, což je na výletu jedině dobře.
Posázavská cyklostezka
Další bývalá trať, zhruba deset kilometrů, oddělená od aut a bez stoupání. Délka je akorát na odpoledne. Dá se ujet tam i zpátky bez toho, aby se z výletu stal výkon.
Cyklostezka Bečva
Jedna z nejdelších stezek u nás, přes sto padesát kilometrů údolím řeky s nenáročným profilem a bez aut. Celou ji pochopitelně nikdo na koloběžce nejede. Vyberte si jeden úsek mezi dvěma obcemi, ideálně tam, kde se dá vrátit vlakem.
Labská stezka
Široká, hladká a hodně rovná trasa podél řeky s množstvím zastávek. Prochází několika kraji, takže si vyberete úsek blízko domova. Právě u dlouhých dálkových stezek platí, že povrch se úsek od úseku liší. Než vyrazíte, ověřte si konkrétní kilometry, ne jen název trasy.
Cyklostezka Ohře
Zhruba sto deset kilometrů Karlovarským krajem bez většího převýšení. Stejný přístup jako u Bečvy a Labe: vybrat úsek, ne celou stezku.
Jak naplánovat trasu, která vyjde
Počítejte s polovinou toho, co byste ujeli na kole. Na koloběžce se jede rychlostí zhruba deset až patnáct kilometrů v hodině a odráží se pořád dokola. Deset kilometrů tam a zpět je pro dítě slušná porce.
Střídejte nohy. Jízda na koloběžce je jednostranná zátěž. Jedna noha se odráží, druhá stojí. Na delší trase se vyplatí vědomě je střídat, jinak po výletě bolí jedna strana zad.
Plánujte zastávky. Na rozdíl od kola se na koloběžce nedá „jen tak vézt“. Každý kilometr stojí práci, takže pauza po třech kilometrech není známka slabosti, ale rozumného plánu.
Ověřte, jak se vrátíte. Nejčastější chyba je ujet patnáct kilometrů po proudu a pak zjistit, že zpátky to bude stejně daleko a proti větru. Trasy podél řek často kopírují železnici. Zpáteční cesta vlakem z výletu udělá pohodu.
Co si vzít
Na výlet mimo město potřebujete o něco víc než na cestu do školy.
Velikost koleček rozhoduje. Na stezkách si výrazně lépe povede koloběžka s většími koly, protože drží rychlost a nezastaví ji každá spára. Menší tvrdá kolečka zvládnou hladký asfalt, ale na delší trase se s nimi nadřete. Přehled typů a velikostí najdete v kategorii koloběžek.
Pokud se počítá s návratem vlakem, řešení je skládací koloběžka. Složí se do velikosti batohu, ve vlaku nezabere místo a nepotřebuje místenku pro jízdní kolo.
Pro nejmenší jezdce platí jediné pravidlo, které se nevyplatí obcházet: koloběžka musí odpovídat výšce dítěte. Příliš velký model se špatně ovládá a dítě se na něm unaví dřív. Modely podle výšky najdete mezi dětskými koloběžkami.
A přilbu. I na rovné stezce, kde se zdá, že se nemůže nic stát. Nejčastější pád na koloběžce přijde při vyhýbání se někomu jinému, ne při rychlosti.
Ještě je čas
Sezóna na stezkách končí zhruba s koncem října, kdy se začne brzy stmívat a listí na asfaltu dokáže překvapit. Do té doby zbývá šest víkendů. To je na šest tras z tohoto seznamu přesně akorát.
