Téma prezentace: Jižní Amerika
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Andrea Suchomelová
Popis materiálu:
Prezentace obsahuje obecné informace (rozloha, poloha, objevení), dále pak povrch a členitost, vodstvo (základní řeky a a jezera), podnebí (proudy, teplotní a srážkové rekordy) a nakonec vegetaci.
Osnova:
Obecné informace
Rozloha: 17,8 mil. Km2
Počet obyvatel: 387,5 milionů (2011)
Hranice mezi S a J Amerikou:
ØTehuantepecká-200 km a Panamská šíje-47 km (Panamský průplav)
Rozkládá se z větší části na jižní polokouli a její břehy omývají 3 oceány-na východě Atlantský, na západě Tichý a na jihu Jižní ledový.
Na jihu odděluje Drakeův průliv jižní cíp kontinentu tvořený ostrovem Ohňová země od Antarktidy. Na jih od Ohňové země se nachází Hornův mys, který spojuje Atlantský a Tichý oceán.
Kontinentem prochází rovník a obratník kozoroha.
Ameriku pojmenoval Amerigo Vespucci, poznal jako první, že země, kterou objevil Kryštof Kolumbus není Indie, ale nový kontinent.
Také se jí říká Latinská Amerika.
K prvnímu osídlení Jižní Ameriky došlo zřejmě přechodem lidí přes pevninský most v dnešním Beringově průlivu. Existují ovšem i náznaky migrace z oblasti jižního Tichého oceánu.
Krajní body
Sever-Punta Gallinas na poloostrově Guajira v Kolumbii (12° 27′ s.š.)
Jih-Cabo Froward na poloostrově Brunswick v Chile (53° 54′ j.š.)
Západ-Punta Pariñas v severním Peru (81° 22′ z.d.)
Východ-mys Branco v Brazílii (34° 45′ z.d.)
Najzazší body
Nejsevernější bod: ostrovy Los Monjes pod správou Venezuely (12° 30′ s.š.)
Nejjižnější bod: ostrov Diego Ramírez v Drakeově průlivu pod správou Chile (56° 32′ j.š.)
Nejzápadnější bod: Darwinův ostrov na Galapágách spravovaných Ekvádorem (92° 01′ z.d.) (Ještě západněji leží Velikonoční ostrov spravovaný Chile, ten se už ale obvykle nepřiřazuje k Jižní Americe, nýbrž k Oceánii.)
Nejvýchodnější bod: Ilha de Martin Vaz pod správou Brazílie (28° 51′ z.d.)
Ostrovy
V Jižní Americe u ústí Amazonky leží ostrov Marajó (42 000 km²-patří Brazílii) a v Tichém oceánu na rovníku ležící souostroví Galapágy (patří Ekvádoru). Zcela na jihu kontinentu pak leží Tierra del Fuego/Ohňová země (48 688 km²-patří Chille a Argentině) a souostroví Falklandy (Malvíny-patří Velké Británii).
Galapágy Falklandy
Ohňová země
Zálivy a Průlivy
Río de la Plata (Stříbrná řeka) je záliv, který
tvoří přirozenou hranici mezi Argentinou a
Uruguayem.
Průliv Beagle leží na jihu Jižní Ameriky, Drakeův průliv spojuje Atlantský a Tichý oceán.
Magalhãesův průliv také spojuje Atlantský a
Tichý oceán, nalézá se ale severněji od Drakeova
průlivu. Odděluje pevninskou část
kontinentu od největšího jihoamerického
ostrova – Ohňové země.
Povrch-Hory a Pohoří
Tak jako je v Severní Americe pohoří Kordillery, v Jižní Americe se toto pohoří nazývá Andy.
3 časti And: -Equádorské-Cotopaxi-5897m
-Peruánské-Huascarán-6768m
-Argentinské-Aconcagua-6959m
Východní část kontinentu vyplňuje rozlehlá Brazilská vysočina (Bandeira, 2 890 m n. m.).
Severně od Amazonské nížiny vystupuje Guyanská vysočina (Pico de Neblina-3014 m)
Patagonie-Na severozápadě ji ohraničují Andy, na severu řeka Río Colorado. Většina Patagonie náleží Argentině, zbytek Chile.
Cotopaxi Huascarán
Aconcagua
Povrch-Nížiny a Pouště
V Jižní Americe leží rozlehlá Amazonská nížina, která na severu přechází v Orinockou nížinu a na jihu v Laplatskou nížinu.
Poušť Atacama je nejsušší poušť na Zemi, která se nachází v Jižní Americe.
Vodstvo
Amazonka
V Jižní Americe je dominantní řeka Amazonka (nejdelší řeka na světě s délkou 7 062 km). Mohutnou říční síť Amazonky tvoří i její mohutné přítoky (např. pravý-Japurá,Negro; levý-Madeira, Tapajós).
Zdrojnice:
Urubamba
Ucayali Amazonka
Apurimac
Orinoko
Na severu se do Atlantského oceánu vlévá řeka Orinoko. Pravý přítok je řeka Caroni a nachází se na ní nejvyšší vodopád světa Salto Angel s celkovou výškou 979 metrů. Levý přítok jsou řeky Casiquiare a Negro (bifurkace=říční pirátství).
Paraná
Na jihu tvoří páteř říční sítě řeka Paraná (4 380 km) s přítoky Paraguay, Uruguay. Na jednom z přítoků řeky Paraná se nacházejí další světoznámé vodopády Iguazu.nachází se na ní také vodní nádrž Itaipú.
Amazonka Orinoko
Vodopády Iguacu Vodopád Angel
Jezera
V Jižní Americe již není tolik jezer. Největší z nich je slané jezero Maracaibo na severu ve Venezuele (14 343 km²), druhé největší je Lagoa dos Patos na jihu Brazílie (10 145 km²). Obě dvě jezera jsou lagunová a jsou přímo spojena s oceánem úzkým mělkým průlivem, proto někdy nejsou uváděna jako jezera.
Největším „klasickým“ jezerem (s největším objemem vody) je Titicaca v Andách na hranici Peru a Bolívie (8 135 km²), které je však největší vysokohorské tektonické jezero a nejvýše položené jezero s pravidelnou říční dopravou.
Kromě jezer je zde však mnoho poměrně velký umělých vodních nádrží (např. Itaipu, Sobradinho, Tucuruí).
Maracaibo Titicaca
Podnebí
Jižní Amerika se z velké části rozkládá v rovníkovém pásu (Amazonie), na něj navazuje tropický a subtropický pás. Jih pevniny (Patagonie) leží v mírném pásu a nejjižnější cíp (Ohňová země) již zasahuje do subpolárního klimatu.
Proudy
Studené:
Peruánský proud
Západní příhon-Falklandský proud
Teplé:
Jižní rovníkový proud
Brazilský proud
Teplotní a srážkové rekordy
Teplotní:
Rivadovia + 49°C
Sarmiento -33°C
Srážkové:
Buenaventura 7155 mm
Arica (na Atacamě) 1 mm
Vegetační pásy
V Jižní Americe zabírá největší plochu amazonský tropický deštný les, na který na sušších místech navazují savany. Na východním pobřeží (zejména Brazílie) se vyvinuly střídavě vlhké tropické lesy, které na jihu v oblasti Laplatské nížiny přecházejí ve stepi a lesostepi (místně nazývané pampy). Ve střední Argentině a Patagonii se rozkládají studené pouště a polopouště (nedostatek srážek).
Na západním pobřeží se díky suchému klimatu vyvinuly teplé pouště a polopouště (například Atacama), které na jihu přecházejí v malou oblast (střední Chile) s vegetací středomořského typu. V úzké nejjižnější části Jižní Ameriky se nacházejí lesy mírného pásu. Ohňová země má již vegetaci tunder a lesotunder (vliv Antarktidy). Nejvyšší oblasti pásma And mají charakteristickou vysokohorskou vegetaci.
Zdroje
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika
http://data.zsslusovice.cz/wcd/prezentace/zemepis/z_079_svtadly_jinamerika-vodstvo.pdf
http://www.hajduch.net/svet/amerika/prirodni-pomery
Konec
