Téma prezentace: Hustiství
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Andrea Pešáková
Popis materiálu:
V této obsáhlé prezentaci je obsažena kritika církve, Jan Hus, období husitských válek, Jiří z Poděbrad a Jagellonci na českém trůně.
Osnova:
Období husitství, Jiří z Poděbrad a cesta ke stavovské monarchii
Andrea Pešáková, 4.C
Příčiny společenské krize
Morová epidemie r.1380 – umírá 10-15% obyvatelstva, hlavně Němci ve městech, což urychluje počešťování měst
Nedostatek pracovních sil, klesá počet poddaných, vrchnost tedy:
Zlepšuje podmínky na panstvích, aby nalákala přistěhovalce – např.: arcibiskup Jan z Jenštejna: odpustil odúmrtní poplatky – daň z dědictví
Vymáhá daně násilím -> vznikají lapkovská bratrstva – ze zkrachovalé nižší šlechty, pracuje ve službách vyšší šlechty, vymáhá daně, někdy i na vlastní pěst (Valdštejnové, Pernštejnové, páni z Kunštátu); Činnost lapků => oslabení hospodářství
1394 – šlechta vytvořila panskou jednotu = spolek proti Václavu IV., zajala krále v Králově Dvoře u Berouna, držen v domácím vězení na Pražském hradě, šlechta vládne jeho jménem
Spojenec Václava – Jan Zhořelecký = bratr Karla IV., vojensky zasáhl, král musí být propuštěn
Šlechta se snaží omezit královu moc = vraždí královi rádce (na Karlštejně zabiti 4 členové královské rady)
1400 – Václav sesazen z říšského trůnu
Poč. 15. stol. – č. šlechta – konflikt s králem, dohodli se se Zikmundem Lucemburským: zajali Václava ve Vídni, rok ho drželi v domácím vězení se souhlasem Zikmunda
Po roce však musí být propuštěn
Dostává se však do velkého sporu s církví a jejími hodnostáři
Dne 20.března 1393 nechává zajmout arcibiskupova pomocníka Jana z Pomuku a tvrdě mučit se třemi dalšími
Jan jediný mučení nepřežil a tak bylo jeho tělo večer vhozeno z Karlova mostu do Vltavy
Č.16
Poč. 15. stol. – spory mezi Čechy a Němci o vůdčí postavení ve městech, projevilo se na Starém Městě Pražském – čeští měšťané ovládli vedení obce
Další z příčin krize v Evropě bylo např. papežské schizma, které po koncilu v Pise v roce 1409 přerostlo až v trojpapežství ( Řím, Avignon, Pisa)
Kritika církve
John Wycliff
Propagoval reformy římskokatolické církve
Z jeho popudu vzniká první anglický překlad Bible
Dle jeho učení by církev neměla mít pozemské statky, jediným pramenem víry je Písmo svaté
V křížových výpravách viděl pouze loupení a plenění
Byl sesazen ze své funkce na univerzitě
V Praze byly jeho knihy páleny
Matěj z Janova
Ital, kázal a psal v latině
Konrad Waldhauser
pozval ho na území Čech Karel IV.
kázal a psal německy
hájil pouze zájmy šlechty
Jan Milíč z Kroměříže
kázal a psal česky
jeho žáci vybudovali v roce 1371 Betlémskou kapli
Tomáš Štítný ze Štítného
psal a kázal česky, pocházel z Jižních Čech
zchudlý zeman, který dojížděl do Prahy na kázání, později kázal sám
autor děl pro děti → zakladatel naučné prózy (literatury) pro děti
sepsal názvosloví teologie, zakladatel traktátu
Traktát o Hospodáři, hospodyni a čeledi – nejvýznamnější dílo
píše pouze česky
Jan Hus
narodil se roku 1371 v Husinci (Prachaticko – jižní Čechy)
vystudoval Pražskou universitu, mistr svobodných umění, univerzitní profesor
působil jako lidový kazatel v Betlémské kapli
angažoval se ve veřejných záležitostech
zasloužil se o vydání Dekretu Kutnohorského (1409)
v něm byl upraven poměr hlasů na univerzitě, omezen vliv cizinců
Psal latinsky a česky
kněz → vystupoval proti bohatství církve, odmítal projevy se zázraky, odhaloval podvody
roste obliba jeho kázání, roste počet jeho stoupenců, to se ale nelíbí církvi – Pražský arcibiskup proti Husovi několikrát vystoupil, nakonec ho dal do klatby (v Praze znemožněno kázání)
pobýval tedy na Kozím Hrádku u Tábora, káže také na Krakovci – na poloviční cestě mezi Prahou a Plzní
někteří šlechtici ho opouštějí v době, kdy bojuje proti odpustkům (odpustky – motlitba napsaná na papírku, která se musela denně odříkávat – hříšník si ji ale musel koupit) – říká, že prodávání odpustků je svatokupectví
Dílo:
Knížky o svatokupectví
Postila
Výklad Viery, Desatera a Páteře
O pravopise českém
zjednodušil pravopis, spřežkový nahradil diakritickým jazykem – tzv. nabodeníčka
zavedl krátké a dlouhé nabodeníčko (čárka a háček vznikly časem právě z nabodeníček)
slovo Hospodyn nahradil slovem Pán
zasahuje do lexikologie a tvarosloví, zbavuje jazyk archaismu – první osoba v singuláru prézenta, začal používat tvar m (př. prošu = prosím)
Citáty
„Pravda je jen to, co jest dobrem všech.“
Papežové zajisté mohou lháti, ale Bůh nelže.
Křesťan má být stálý ve víře a v rozjímání této trojí pravdy: té, která je obsažena v Písmu, té, kterou poznáváme smysly a té, jíž dosahujeme neomylným rozumem. Je lépe za tuto trojí pravdu vytrpět smrt než získat obročí pochlebováním.
Nemůže-li pravda býti projevena bez pohoršení, lépe je přijmouti pohoršení, nežli pustiti pravdu.
Proto, věrný křesťane, hledej pravdy, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdy až do smrti
Koncil v Kostnici
Byl svolán na naléhání římského krále Zikmunda Lucemburského
Kladl si za cíl ukončit papežské schizma
Byl zahájen 16.listopadu 1414
Byl zvolen papež, který přijal jméno Martin V.
Souběžně se měl zabývat reformou církve, ty byly zaměřeny proti učení Johna Wyclifa, Jana Husa a jejich stoupenců
Jan Hus v roce 1412 vystoupil proti křížovým výpravám, papež Jan XXIII. ním vyhlásil klatbu, stejně jako na všechny co se s ním stýkali, nařídil že má být zajat a souzen podle církevních zákonů a že má být zbořena Betlémská kaple
Hus se však odvolal ke Kristu jako k nejvyššímu soudci
Byl vyhlášen interdikt na místa kde Hus pobýval
Hus proto opustil Prahu, uchýlil se na venkov, na Kozí Hrádek, poté na hrad Krakovec
Spolu s odvoláním ke Kristu nebyl dokočen proces který s Husem církev vedla, avšak Kostnický koncil měl tuto funkci převzít
Jan Hus jel na koncil v domnění, že mu bude umožněno svobodně diskutovat o jeho víře a nauce, avšak to celé byl pouze právní proces, který navazoval na ten předchozí
Glejt od Zikmunda měl Husovi zaručit bezpečnou cestu přes jeho území, nad koncilem samotným však král neměl žádnou pravomoc
Král Zikmund po svém příjezdu žádal Husovo propuštění, avšak po církevním nátlaku ustoupil, dosáhl však slibu že Husovi bude umožněno veřejné slyšení
Jan Hus si připravil řeč, tzv. Řeč o míru, koncil však odmítl diskuzi a posuzoval, zde se jeho řeč shoduje s naukou římskokatolické církve
Jeho pozice byla snížena tím že se nedostavil na předchozí soud u papeže a proto neměl nárok na obhajobu ani odvolání
Proběhla 3 slyšení
Neměl možnost vyjádřit se k ničemu jinému než článkům předložených církví
Ty však vyznívaly jinak vytrženy z kontexu než v souvislostech
Vyžadovali, aby se oněch článků zřekl, on však žádal, že chce být poučen o opaku, a poté by odvolal
To však bylo bráno jako vzepření se autoritě koncilu
Členové sněmu se však nevzdávali, 18.června 1415 mu předložili zúžený seznam požadavků k odvolání
Odmítl, 20.června jeho literatura označena za bludnou, pálena a zákázána
Žádal důkaz o tom že jsou bludné, což však nebylo koncilu po vůli
Byla mu předložena formulace k vyřčení: „Tyto články jsem nikdy nedržel ani nekázal a kdybych to byl učinil, zle bych to byl učinil, neboť je prohlašují za mylné a přísahám, že je nechci držet ani kázat.“
Nabídl však verzi: „Dosvědčené bludy jsem nikdy nekázal, nedržel a netvrdil. Nebudu je kázat ani držet ani tvrdit“. Ta však nebyla přijata.
6.července 1415 se jednalo o jeho případu
Byl přečten průběh procesu a Husovy nauky označeny za heretické. Hus se chtěl znovu hájit, avšak byl umlčen, protože obsahem jednání již nebylo slyšení, ale vynesení rozsudku.
Jan Hus byl obviněn z šíření Viklefových nauk, ze snahy bránit odsouzení jeho článků, učení jeho nauky. Husovy knihy bylo nařízeno spálit a Jan Hus byl prohlášen za zatvrzelého kacíře
Poté, co byl přivázán k hranici, přijel Zikmundův maršálek a nabídli Husovi z králova rozkazu odvolání, aby si zachoval život
Hus odmítl a hranice byla zapálena. Hranice i s Husovými ostatky byla po upálení vhozena do řeky Rýna, aby si jeho přívrženci neudělali z hrobu poutní místo
Jeroným Pražský
Husův přítel, po příjezdu na koncil v roce 1415 přes Husovo varování byl zatčen
Po jeho upálení však dostal strach a tak odvolal
Později to však napravil a přiznal se, že je stoupencem učení Husa i Wiklefa a 30.května byl upálen stejně jako Hus
Koncil ukončen roku 1418, považován za úspěšný
Jediným papžem Martin V.
Katolická církev se domnívala, že upálením Husa se situace v Čechách uklidní, opak však byl pravdou
Na pozdim 1415 vystoupilo 452 šlechticů s protestem proti jeho smrti a poslali Zikmundovi “protestní listinu“, ten se však zachoval pohrdavě a nepřijal ji
Vytvořil se svaz české husitské šlechty, v čele zemský purkmistr ČENĚK Z WARTENBERKA
Král Václav IV. zůstaval v této situaci velmi pasivní, nezaujal žádné stanovisko
Čechy se začaly pomalu rozdělovat na dvě strany, katolická šlechta a církev x kališnická šlechta a nespokojení obyvatelé venkova
Začalo se přijímat podobojí (Jakoubek ze Stříbra)
Zlom nastal v létě 1419, kdy došlo k tzv.první pražské defenestraci
1.pražská defenestrace
Radikální kazatel Jan Želivský, který působil v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském, po kázání 30.července 1419 přivedl k novoměstské radnici rozvášněný dav
Událost byla zřejmě plánována, jelikož již na kázání se většina stoupenců dostavila ozbrojena
U radnice požadovali propuštění vězeňských stoupenců přijímání podobojí
Po odmítnutí byli konšelé vyhozeni z okna a tvrdě ubiti ->zahájena revoluce
Defenestrace se podle svědectví zúčastnil i Jan Žižka
Zpráva o defenestraci zastihla krále Václava IV.v Novém Hrádku u Kunratic a rozrušila jej tak, že podlehl 16.8.mozkové mrtvici
Český trůn se uvolnil a šlechta odmítla uznat legitimní nárok Zikmunda Lucemburského, roku 1420 mu byl Pražský Hrad vydán, ale nevládl
Nastalo interregnum, čili mezivládí
1) umírnění husité → husitské panstvo, číst nižší šlechty a univerzitní inteligence, Husovi přátelé → ochotni kompromisu, domluvy s katolíky
2) střed – tzv. pražané → chtěli dodržování 4 artikulí, chtěli aby stoupla moc Prahy, nebyli radikální
3) radikálové – „fanatičtí“ („modlete se, aby Boží soud nepřišel v sobotu“), návrat k apoštolské chudobě
a) táborité – založili nové město Tábor, obsadili Sezimovo ústí, zakládání náboženských středisek podle biblických jmen, byli to radikální sedláci, chtěli zlikvidovat katolíky
b) pikardé → fanatická sekta, odmítli přijímání podobojí
c) adamité → „Miláčkové moji, milujte se navzájem“ (z Bible). Chodili nazí, pobuřovali sexuálními výstřednostmi, žili promiskuitně, neuznávali tradiční rodinu…Vyhubil je Žižka.
d) orebité → radikální husité ve východních Čechách, jejich střediskem Oreb, ideologicky stejní jako táborité.
e) valdenští → sekta s názory podobnými táboritům, důraz na kázání, odpor přepychu, odmítání válek, násilí
– Husitství a jejich program ve světě bez odezvy, stejně jako na většině Moravy.
– Proti nim stála katolická strana, opory: Plzeň, České Budějovice, hrady jihočeského Oldřicha z Rožmberka.
Spojovalo je:
CHILIANISMUS (chililoi = tisíc), víra v blížící se konec světa, zemi přišel vládnout Antikrist (papež a Zikmund), v Bibli příslib, že bude poražen a Bůh nastolí 1000 let „prvého náboženství“, království Boží na zemi, husité se považovali za Bohem vyvolené v boji proti papeži.
DOGMA = Program, vypracovali jej profesoři tzv. 4 PRAŽSKÉ ARTIKULY :
1. svoboda kázání slova Božího a výkladu Bible. Nejen monopol kněží, ale Bibli mohl kázat kdokoliv (i ženy) a vysvětlovat po svém.
2. přijímání podobojí – víno i hostie
3. zákaz světské vlády kněží, zbaveni církve majetku, církev má být chudá = sekularizace, to přivítali husité, chtěli se obohatit
4. trestání těžkých hříchů u všech lidí stejně (kněz nebyl předtím trestán)
Založení Tábora
Část radikálních husitů se uchýlila na strategicky výhodný ostroh, bývalé hradiště nad řekou Lužnicí a vybudovala zde nové město, rok založení 1420
Dostalo biblický název Tábor
Radikální část husitů
Pokus o nastolení majetkové rovnosti
Město mělo svoje vojsko, v čele stáli hejtmani
Městské svazy vznikaly také jinde, např.v Hradci Králové, jeho bojovníci se nazývali orebité, sblížil se s nimi i Jan Žižka
Po jeho smrti se začali nazývat sirotci
Husitské války
V Praze narůstal konflikt mezi katolíky a kališníky
Královský purkrabí Čeněk z Vartenberka obsadil Pražský hrad a Jan Želivský Vyšehrad
Zikmund Lucemburský se sešel v Brně se zástupci českých stavů, kde mu kališnická šlechta opět předložila své požadavky
Ten nereagoval a na počátku roku 1420 vyhlásil křížovou výpravu proti kacířským Čechám
Očekával, že tím odpor husitů zlomí
Česká šlechta však doufala, že je zastaví sama a tak se v březnu 1420 odehrála bitva u Sudoměře (katolická šlechta x husité); husité zvítězili
Jan Žižka nechal zbudovat opevnění na hoře Vítkov, kde byl 14.července 1420 útok křižáků odražen
Zikmund se nechal narychlo korunovat králem, poté však opustil Prahu
Na podzim 1420 se jeho vojska pokusila o odvetu, ale i tehdy utrpěla porážku; První křížová výprava tak nesplnila svůj účel
V červnu 1421 se sešel v Čáslavi sněm, který odmítl Zikmunda jako krále, obvinili jej ze zločinů proti králoství a jeho obyvatelům
Byly přijaty 4 artikuly pražské, získaly platnost zemské ústavy a staly se oficiálním programem husitského hnutí
Přes nepříznivou situaci však Zikmund na trůn nerezignoval
Podzim 1421 – Zikmundova armáda vpadla do Čech, obsadili Kutnou Horu, Žižka je donutil k ústupu
Bitva u Kutné Hory-21.prosince 1421, husité donutili katolíky k ústupu
V roce 1422 byla Morava předána do rukou Albrechta Habsburského
Leden 1422 – bitva u Habrů– Zikmundova armáda X husité (Žižka) – Zikmundova armáda poražena
Zahraniční nebezpečí částečně pominulo -> spory mezi husity – likvidace táborských s
1423 – Žižka – vojenský řád – 1. stálá profesionální husitská armáda – tvrdá disciplína: nesmí rabovat
K Žižkovi se přidala část pánů: Jan Roháč z Dubé
1423 – Žižka vpadl do Uher – pronikl až k Trnavě, má spoustu protivníků – vytvořili proti němu koalici, snaží se ovládnout Čechy => vrátil se
Léto 1423 – bitva u Malešova – Žižka X koalice protivníků – Žižka vyhrál
Proti Žižkovi i část pražanů => Žižka chystá tažení na Prahu, jeho spolubojovník Jan Rokycana – aby se smířili – společné tažení na Moravu
Říjen 1424 – Žižka zemřel u Přibyslavi, nahrazen Janem Roháčem z Dubé, Prokopem Holým, Prokopem Malým
1425 – 1427 – Husité se snaží ovládnout všechny důležité cesty do Č. státu – podařilo se, vybudovali síť opěrných bodů ve vedlejších českých zemích – táborité – Slezsko; Sirotci – Lužice
1426 – Žižkovy smrti využili Němci – saské a durinské vojsko – do Čech
1426 – bitva u Ústí nad Labem – velitel husitům Prokop Holý – způsobil velké ztráty Němcům
Hospodářsky vyčerpává stát => výpravy do zahraničí = rejsy – Do Rakouska, Uher, Německa, k Baltu
Cíl: získat majetek na financování armád, šíření myšlenek
Další křížová výprava – reakce na rejsy
1427 – bitva u Tachova – husité X křižáci, husité vyhráli
1431 – křížová armáda, má dojít k bitvě u Domažlic – křižáci uprchli
1431 – ve švýcarské Bazileji – církevní koncil – jedná se o vztahu k husitům
1432 – předběžné jednání v Chebu – zástupci koncilu a husitů, podepsána dohoda Chebský soudce – o čem se v Bazileji bude jednat
1433 – husité do Bazileje v čele Prokop Holý, husité požadují aby 4 pražské artikuly platily pro všechno české obyvatelstvo – koncil odmítá; chtějí vynutit souhlas násilím, obléhají katolickou Plzeň
Umírnění husité nesouhlasí -> konflikt
Květen 1434 – bitva u Lipan – umírnění X radikální husité – radikální poraženi, Prokop Holý padl
Část radikálů do Uher, budují tábory, část radikálů přijala Zikmundovu nabídku – do jeho armády
Umírnění husité pokračují v jednání v Bazileji – dohoda
Léto 1436 – dohoda mezi koncilem a husity – Bazilejská kompaktáta – platí jako celek – buď vše, nebo nic
– V Českých zemích povoleny 2 církve – katolická, kališnická, každý se může svobodně rozhodnout, ke které bude patřit
– Šlechta a měšťané posílili politickou moc odstraněním církve ze světského rozhodování
– Husité slíbili, že přijmou Zikmunda za krále
– 4 pražské artikuly platí jen pro husity
Část radikálů kompaktáta odmítly – Jan Roháč z Dubé – sídlil na hradě Sión – dobyt, Jan Roháč zajat a popraven
1437 – Zikmund zemřel, na uherský trůn Albrecht Habsburský – brzy zemřel (1439); manželka Alžběta, dcera Zikmunda, syn Ladislav (Pohrobek)
Jiří z Poděbrad
V letech 1439-1452 se český trůn vyprázdnil a vzniklo další mezivládí
Čechy měly legitimního dědice, byl ale nezletilý a česká šlechta nespěchala ani s uznáním jeho nároků, ani s případnou volbou jiného kandidáta
V roce 1440 vznikla regionální mocenská uskupení, tzv.landfrýdy, v jejich čele hejtmani
Jedním z hejtmanů byl i Jiří z Poděbrad
Ten v letech 1444-58 budoval svou kariéru
1448 vojensky obsadil Prahu a prohlásil se zemským správcem a začal pracovat na sjednocení země
V roce 1452 stál v čele delegace vyjednávající o uznání a podmínkách nástupu Ladislava Pohrobka na český trůn
V době jeho vlády získal velkou moc (1453-1457), měli však dobré vztahy
V roce 1457, uprostřed příprav na svatbu, podlehl panovník velmi rychle záhadné chorobě
V roce 1458 šlechta zvolila panovníka, který neměl dynastický nárok na trůn a byl vyznáním utrakvista, Jiřího z Poděbrad, tzv.krále dvojího lidu
Chtěl dosáhnout náboženské tolerance a soužití katolíků s kališníky
Povýšil kompaktáta na zemský zákon, zastával názor že utrakvisté jsou legální součástí římské říše, ostatní vyznání potíral – táborské utrakvisty, jednotu bratrskou
Papeži se však Čechy jevily stále víc a víc kacířské
V roce 1462 prohlásil kompaktáta za neplatná
O dva roky poté zbavil poddané závazků ke králi
Jiří z Poděbrad se ocitl v klatbě
Ten zahájil mezinárodní iniciativu a navrhl vytvoření vojenského spolku evropských panovníků
V roce 1468 se proti Jiřímu postavil jeho zeť a uherský král Matyáš Korvín, který se souhlasem papeže uspořádal proti Čechám křížovou výpravu
Jeho postup byl zastaven v roce 1469 v Železných horách u Vilémova
Jiří Matyáše zajal a došlo k jednání
Matyáš byl nakonec propuštěn, měl však zprostředkovat jednání s papežem
To však nedodržel a nechal se v Olomouci korunovat českým králem (1469)
Válka mezi nimi tak pokračovala
Jiří z Poděbrad však neměl nástupce
Začal jednat o následovnictví s polskou dynastií Jagellonců
V roce 1471 zemřel
v srpnu 1471 byl ve Svatovítské katedrále korunován Vladislav Jagellonský
Matyáš Korvín byl uznáván jako panovník ve vedlejších zemích Koruny české (Morava, Slezsko, Lužice) a Vladislavovi připadla vláda v Čechách
Vzniklo dvojvládí
Hrozící konflikt byl odvrácen kompromisem
V letech 1478-1479 došlo k jednáním v Brně a Olomouci, kde se oba panovníci osobně setkali, vzájemně si potvrdili vládu v částech království českého a vyřešili problém nástupnictví
V případě úmrtí jednoho z nich mělo království připadnout soupeři
Situace se vyřešila v roce 1490, když zemřel Matyáš Korvín
Uherská šlechta zvolila Vladislava Jagellonského králem a vzniklo česko-uherské soustátí
Král musel slíbit přesídlení do Budína a Praha poněkud ztratila na svém významu
Vladislav byl katolík a těžce nesl že byly Čechy viděny jako kacířské
V Praze došlo v roce 1483 k náboženským střetům a panovník musel potvrdit postavení kališníků v městských radách
Na zemském sněmu v Kutné Hoře byla kompaktáta potvrzena jako základní zemský zákon
Země královstvé českého se staly místem náboženské tolerance
Utvářela se stavovská společnost
Panstvo, nižší šlechta, měšťané
Duchovenstvo zastoupeno nebylo
Nejnižší vrstvy poddaní a městská chudina
V roce 1500 vydán nový zákoník, Vladislavovo zřízení zemské
Jednalo se v podstatě o ústavu, v níž šlechta prosadila řadu článků namířených proti právům měst (zásahy do soudnictví, omezení počtu hlasů na sněmu)
Zástupci měst podali stížnost, Vladislav však 1502 zřízení potvrdil a vyjádřil se ve prospěch šlechty
Spory mezi šlechtou a městy měly také příčiny ekonomické
Šlechta začala vyvíjet vlastní hospodářské aktivity (rybníkařství, pivovarnictví) a stala se konkurentem měst, jež považovala zvláště výrobu piva za své výsadní právo
Došlo k ostrému politickému střetu, který byl vyřešen roku 1517 ve Svatováclavské smlouvě
Městům bylo potvrzeno právo účastnit se volby krále, třetí hlas na sněmu a nezávislé soudnictví
Šlechtě připadlo právo vařit pivo, eventuálně na další samostatné hospodářské podnikání
Na konci života promýšlel Vladislav další osudy soustátí
Ještě za svého života prosadil korunovaci svého syna Ludvíka králem uherským (1508) a králem českým (1509)
V roce 1515 uzavřel smlouvu o nástupnictví s Habsburky, kterou oba rody potvrdily dynastickými sňatky
Ludvík Jagellonský
Nastoupil na trůn v roce 1516
Jeho vláda však nebyla šťastným obdobím
Očekávání šlechty se nesplnilo a pokles panovnické autority pokračoval
V Praze se rozpoutaly náboženské spory
Situace v Čechách byla celkově neklidná, a v této chvíli se král pustil do války s Turky
V roce 1526 podlehl značné přesile tureckého vojska v bitvě u Moháče
Při útěku zahynul v bažině
Zdroje
www.studuju.cz
Odmaturuj! z dějepisu 1 (Didaktis)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Husitstv%C3%AD
Děkuji za pozornost!
