Gotika – prezentace

Téma prezentace: Gotika

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Helen

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace popisuje základní prvky období gotiky, především z hlediska architektury. Zároveň také dává informace do historických souvislostí a zaměřuje se na západní Čechy.

ž

Osnova:

—Gotické památky
v Čechách a na Moravě

—Autor: Helena Bětáková

—Obsah

—- název

—- časové vymezení

—- charakteristické znaky

—- gotické památky v Čechách a na Moravě

—- význam tohoto období

—- shrnutí a kviz

—

Úvodem malý test :
Které z následujících památek řadíme
do období gotiky?

—Proč GOTIKA?

—

—- název pochází od kmene Gótů

—- měl připomínat primitivní, barbarské umění (označili jej tak italští humanisté)

—- ve Francii označován jako „style ogival“ – sloh lomený

—- vzniká ve Francii kolem r. 1150

—- po r. 1230 proniká do Čech

—

—Katedrála Notre-Dame v Paříži

—Časové vymezení

—- Gotika přichází do Čech kolem r. 1230

—- navazuje na sloh románský

—- toto období trvá tři století

—- vystřídá jej renesance po r. 1492

—

—Gotika v Českých zemích

—Raná gotika

—- přichází za Václava I.

—- zhruba od 30. let 13. století – do počátku 14. století

—- převládá tzv. cistercko-burgundská gotika  –  šířená             z Burgundska

—- zakládání kolonizačních měst, hradů a velkých klášterů

Znaky:

-těžké hmotné stavební články

—Most v Písku

—

—Vrcholná gotika

—- v období panování Lucemburků (1310 – 1419), kromě vlády Zikmundovy – do r. 1437

—- česká gotika usiluje o jednotný světlý prostor

—- zbavuje se přemíry architektonických článků – žebra se nakonec zasekávají bez přípor a bez konzol do stěn nebo oblých sloupků

—- baziliku nahrazuje síňový prostor a dvoulodí

—- objevují se síťové klenby (místo uzavřených klenebních polí)

—- města se zakládají již jen ojediněle (např. 1348 Nové město pražské)

—- stavějí se ale zděné měšťanské domy, první radnice, kostely

—- staví se katedrála sv. Víta

—- další hrady, na vsích tvrze

—- kamenný most v Praze

—Pozdní gotika

– za vlády

Jiříka z Poděbrad

a zejména Vladislava II. Jagelonského

– vladislavská gotika

– královský stavitel Benedikt Rejt

(kostel v Lounech)

—

—Gotika se odráží především v architektuře

—Gotická katedrála

—- symbolem středověkého stavitelství

—- součástí systému kulturních hodnot středověké společnosti – symbol dokonalého božího království

—podzemní část – krypty s hroby králů, biskupů a dobrodinců – sféra zemřelých

—přízemní vrstva – sféra smrtelníků

—horní vrstvy – sféra nebeská – s Kristem, Pannou Marií, světci a anděly

—- tyto hierarchické prvky jsou také na detailech stavby: vnitřní výzdoba(okenní vitráže, výzdoba hlavic sloupů a přípor, sochařská výbava kaplí a oltářů)

—

—Katedrála sv. Víta na Pražském hradě

—- založen r. 1344 v souvislosti s povýšením pražského biskupství na metropoli

—- z velké části dostavěn před husitskými válkami (1419)

—- jako většina katedrál nebyl dokončen ve středověku – dostavěn na přelomu 19. a 20. století

—stavitelé: Matyáš z Arrasu

(od r. 1344),

později Petr Parléř

—Hrady

—- stálá či dočasná sídla

—- podle vlastnictví se dělí na:

—královské (Karlštejn)

—panské

—církevních hodnostářů –biskupské , později arcibiskupské

(Horšovský Týn, Roudnice)

—své hrady měly i rytířské řády  –  např.  řád německých rytířů (Chomutov, nynější radnice), maltézští rytíři – johanité (Strakonice)

—později i města (Cheb)

—Hrady

-hrady spravoval purkrabí – úředník

-se značnou pravomocí

– význam:

—sídlo majitele (k nim většinou přiléhalo i město)

—strážní a obranná funkce

—sídlo správy panství / lesů (menší hrady) – některé výlučně lovecké – Křivoklát

—

—Hrady – uspořádání

—- u velkých hradů

—níže položené předhradí s hradbami:

—- správní budovy (purkrabství)

—- hospodářské objekty (sýpky, stáje)

—- obydlí čeledi

—

Společné prvky: od 13. století – štíhlá (válcovitá) útočná –věž – „bergfrit“ – -nepřístupná v přízemí

—palác – v odlehlé, lépe chráněné části, často samostatná kaple

—hradní studna či cisterna

—od 14.st – mohutná hranolová věž; spojování dříve oddělených částí, mohutné opevnění (rozvoj dělostřelby)

—

—Zemanské tvrze

—- méně chráněné, často zanikly většinou součást vsí (nestály osaměle jako hrady)

—- využívaly přírodní opevnění (jako hrady) – návrší nebo rybník

—

—Gotický sloh – hlavní rysy

—- ovlivňuje především architekturu

—- dominantním prvkem je vertikalita – směřování vzhůru

—- typické bylo použití lomeného oblouku – u oken i dveří

—-stavby byly světlejší (než v románském slohu), měly více oken

—- opěrný systém (zvenku i uvnitř) – podpíral velmi silné stěny

—- ozdoby: fiály (věžičky) a chrliče (ve tvaru různých stvoření, ze kterých vytékala voda ze střech)

—

—Lomený oblouk

– u oken i portálů

—Stavby měly více oken

—Ozdoby: věžičky a chrliče

—Gotická klenba

—- nesená žebry

—Vznik měst

—- vznikají od 13. století

—- zejména za vlády Přemysla Otakara II. a Václava II.

—- města královská (také věnná – jako věno královnám – např. Hradec Králové či Dvůr Králové, tj. královny)

—- města hornická – báňská

—- zakladatel (panovník, šlechtic či biskup) pověří lokátora, aby vyhledal správné místo – typický šachovnicový půdorys (čtyřúhelné náměstí, pravoúhlé protínání ulic) X na rozdíl od osad později na město povýšených

—Plzeň

—České  Budějovice

—České Budějovice

—- královské město na soutoku Malše a Vltavy

—- založeno r. 1265 Přemyslem Otakarem II.

—- oválného tvaru s centrálním čtvercovým tržištěm

—- šachovnicová síť ulic a domovních bloků – klasický lokační urbanismus

—opevnění již za krále Přemysla Otakara II., upravováno po r. 1339

—

—Kviz

—1. Jmenujte základní prvky gotiky

—2. Jaké je základní časové vymezení?

—3. Jmenuj tři základní období gotiky

—4. Podle jaké významné osobnosti nese jméno třetí období?

—5. Jaká známá jména architektů jsou spojena se stavbou chrámu sv. Víta v Praze?

—6. V jakém období (roce) se začal stavět?

—7. Jmenujte některé významné gotické stavby v Čechách (zmíněné v prezentaci)

—Použité zdroje

—Dr. Jaroslav Herout: Staletí kolem nás, nakl. Paseka 2001

—Radomíra Sedláková: Stavební slohy v Česku, nakl. Jan Vašut 2004

—Miloslav Pojsl, Vladimír Lodin: Dvanáct století naší architektury, nakl. Olomouc 2003