Geografie obyvatelstva – prezentace

Téma prezentace: Geografie obyvatelstva

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): bobunka

 

 

Popis materiálu:

Prezentace popisuje obyvatelstvo na Zemi dle věku, pohlaví, rasy, jazyka, náboženství a mnoha dalších faktorů.

 

Osnova:

¢Geografie obyvatelstva

¢Eliška Hofmannová

¢Věda, která se zabývá obyvatelstvem se nazývá demografie.

¢Rozmístění lidí je velice nerovnoměrné. Záleží na přírodních podmínkách, společnosti, úrodné půdě, politické situaci, sociálním zajištění, blízkosti k moři, politické situaci, vyspělosti státu apod.

¢Největší soustředěnost lidí je v z. Evropě, Indoganžské nížině, východním pobřeží USA, Číně a Indii.

¢Nejméně osídlená je Sahara, Grónsko, vnitrozemí Austrálie, Antarktida, Himaláje.

¢Průměrná hustota zalidnění je 40 lidí/km2.

¢Největší hustota zalidnění je v Monaku 31000 obyv./km2. Nejmenší hustota je na Sibiři 1-2 obyv./km2.

¢Specifická hustota zalidnění určuje počet obyvatel na ornou půdu (slouží k tomu, jestli by to lidi uživilo).

 

¢Přírůstek obyvatelstva

¢Dělí se na přirozený, mechanický a sociální.
1) Přirozený přírůstek slouží ke zjištění porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality). Určuje se v promilích

¢Přírůstek spočítáme tak, že od porodnosti odečteme úmrtnost. (V Evropě je každý 5. člověk důchodce)

¢Největší porodnost je v Asii a Africe (50promile), nejnižší v Evropě (10promile).

¢Nejvyšší mortalita je v Africe (25promile), nejnižší v Evropě (11promile).

¢Fertilita = plodnost určuje počet dětí, které se narodí jedné ženě. Nejnižší je v západní Evropě (1dítě).

 

2) Mechanický přírůstek je vlastně pohyb obyvatelstva. Je dán migrací, nebo-li pohybem.

Emigrace = odstěhování

Imigrace = přistěhování

Reemigrace = člověk se vrátí tam, odkud původně   přišel.

Lidé migrují za prací, kvůli politické situaci ve státě, válkám, přírodním katastrofám, terorismu, sňatku…

Existují 3 druhy migrace:

a) interkontinentální – (odsun afrických     černochů do Ameriky)

b) v rámci jednoho kontinentu (z Mexika     do USA)

c) vnitrostátní (přesun z vesnice do    měst).

Délka migrace může být trvalá, denní, sezónní.

¢Sociální přírůstek

¢3) Sociální přírůstek je přechod z jednoho sociálního prostředí do druhého (zaměstnaný – nezaměstnaný, svobodný – ženatý, změna náboženství).

¢Nezaměstnanost se určuje v % (lidé vedení na prac. úřadě / počet pracujících lidí * 100).

¢Struktura obyvatelstva podle pohlaví

¢Na světě se rodí o 1% více mužů než žen. Muži mají ale větší úmrtnost. Kolem 25 roku se počty vyrovnávají a začínají převažovat ženy. Ženy se dožívají vyššího věku.

¢V muslimských zemích mají ženy horší postavení a převládají muži.

¢Počítá se tzv. index maskulinity (počet mužů na 1000 žen). Index feminity určuje počet žen na tisíc mužů.

¢U nás – 1054 žen/ 1000 mužů

¢Struktura podle věku

Existují tři věkové skupiny:

¢předproduktivní (0-15 let)

¢produktivní (15-65 let)

¢postproduktivní (nad 65 let).

¢Nejvyššího věku se lidé dožívají v severní Evropě a v Japonsku. Ve vyspělých zemích je 21% důchodců, 19-20% mladých lidí, zbytek je v produktivním věku.

¢V zaostalých zemích je 40% do 15 let a málo lidí nad 65 let.

¢Ve vyspělých zemích se lidé dožívají vyššího věku (ženy 80 let, muži 75 let).

¢V jihovýchodní Asii a Africe se muži i ženy dožívají přibližně 40 let. U nás se hranice pohybuje kolem 72 let.

 

¢Struktura podle rasy

¢Europoidní – bílá rasa, 45% lidí, rozšířena v Evropě, západní Sibiři, severní Americe, jihozápadní Asii, Indii

-základní znaky – světlá pleť, vlasy, různá barva očí, obličej středně široký

¢ Mongoloidní – žlutá rasa, 40% lidí, rozšířena ve východní, jihovýchodní Asii, původní obyvatelé Ameriky, znaky

-šikmé oči, širší obličej, tmavé rovné vlasy, kratší končetiny, menší vzrůst

¢Ekvatoriální – černá rasa, dělí se na negroidní (Afrika, přistěhovalci v Americe) a australoidní (Austrálie, Nová Guinea)

-znaky – hodně tmavá pleť, australoidní jsou světlejší než negroidní, kudrnaté vlasy, masité rty, široký nos

Dochází k míchání ras a vznikají míšenci. Mulati (černá + bílá), mestici (bílá + žlutá), zambo (černá + žlutá).

 

¢Struktura podle jazyka
Etnická skupina lidí má společnou kulturu, jazyk, území, náboženství a území.

¢Národy se vyvíjejí z etnických skupin. Národy nemusí mít jednu společnost ani náboženství, ale mají společný historický vývoj apod. Většina národů tvoří stát.

¢Na světě je více než 6000 jazyků. Seskupují se do jazykových rodin podle toho jak jsou příbuzné.

¢Jazykové rodiny:

a) indoevropská – slovanské, germánské, románské, baltské jazyky, řečtina,   keltské jazyky, irština, waleština

b) čínsko-keltská – čínština a tibetština

c) semito-hamitská – arabština

d) uralská – ugrofinské jazyky (estonština, maďarština, finština)

e) drávidská – jazyky v oblasti Indie f) kapulánská a australská

Nejrozšířenějším jazykem je čínština následuje angličtina, španělština, hindština, arabština, ruština, portugalština, francouzština.

¢Struktura podle náboženství
Náboženství se dělí na světová (křesťanství, islám, buddhismus), národní (hinduismus, judaismus), primitivní (indiáni, kmeny v Africe, šamani).

Křesťanství
 – má jednoho boha, vzniklo v Asii, dělí se do tří              skupin, římskokatolické je v jižní, západní a střední              Evropě a v latinské Americe, pravoslavné vzniklo              odtržením je ve východní a jihovýchodní Evropě,              neuznává papeže, pravoslavné (evangelíci, luteráni)              je v Anglii, severní Evropě, USA, Austrálii.

Islám – zakladatel islámu je Mohamed, bůh se nazývá Alláh,   posvátná kniha je korán, vyskytuje se v severní Africe,   jihozápadní Asii, nejméně tolerantní, jednou za život musí   navštívit Mekku, nejmladší náboženství, nejedí vepřové   maso, pětkrát denně se modlí směrem k Mecce.

Buddhismus – zakladatel je Budha, vzniklo reformou hinduismu z   Bráhánismánu, je ve východní a jihovýchodní Asii, v   Japonsku je zenbuddhismus, v Tibetu lámaismus.

Hinduismus – člověk se musí hinduistou narodit, hlavně v Indii, v   latinské Americe, polyteistické náboženství, posvátná řeka   Ganga, tolerantní k ostatním náboženstvím, hierarchie lidí   dělí se na kasty, nejedí hovězí, bohové Šiva, Khálí, aj.

 

¢Geografie sídel
Sídlo je místo koncentrace lidských obydlí a hospodářských budov, apod.

¢Ekumena je trvale obydlené území (dnes skoro všechna).

¢Subekumena je přechodně obydlené území (Antarktida – výzkumníci).

¢Anekumena není člověkem vůbec obydlena.

¢Sídla se dělí na přechodně obývaná a trvalá. Přechodně obývaná sídla jsou například stany indiánů, iglú, chaty, maringotky. Trvalá sídla se dělí na venkovská a městská.

¢Venkovská sídla se dělí na samoty (izolovaná, farmy, hájovny), vísky (do 15 domů), vesnice (nad 15 domů do 250).

¢Vesnická sídla se podle půdorysu dělí na lineární (řadové, podél silnice, řeky), návesní (okrouhlice, okolo návsi, kostela), hromadné (kombinací předchozích dvou).

¢Městská sídla jsou vývojově mladší. Plní funkci průmyslovou, kulturní, obchodní. Města se podle funkce mohou dělit na univerzitní (Praha), lázeňská (Poděbrady, Karlovy Vary), vojenská apod.

¢Podle půdorysu mají města šachovnicový tvar (New York, pravoúhlé silnice, uměle vytvořené), radiální (okolo náměstí).

¢Urbanizace je proces stěhování lidí z venkova do měst. Počítá se v procentech.

¢Ve světě převládá venkovské obyvatelstvo nad městským. V Evropě je 70% lidí ve městech. V Africe je 90% lidí na venkově. 100% urbanizovaná země je Vatikán.

¢Ve městech je lepší přístup ke studiu, kultuře, práci. Velkoměsto má více než milion obyvatel. V české republice se počítá za město pokud má více než 100 tisíc obyvatel.

¢Aglomerace je seskupování menších sídelních jednotek okolo většího města. Jsou propojeny určitou dopravou.

¢Konurbace je souměstí neboli spojení dvou měst. Města se rozrostou a spojí se.

¢Megalopole je vysoce urbanizované území (více velkoměst dohromady). Boston a Washington se spojily v Boshwash. San Francisko a San Diego se spojily v Sansan.