Téma prezentace: Geografie obyvatelstva
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): bobunka
Popis materiálu:
Tato prezentace popisuje obyvatelstvo na Zemi dle věku, pohlaví, rasy, jazyka, náboženství a mnoha dalších faktorů. Je vhodná například do zeměpisu.
Osnova:
¢Geografie obyvatelstva
¢Eliška Hofmannová
¢Věda, která se zabývá obyvatelstvem se nazývá demografie.
¢Rozmístění lidí je velice nerovnoměrné. Záleží na přírodních podmínkách, společnosti, úrodné půdě, politické situaci, sociálním zajištění, blízkosti k moři, politické situaci, vyspělosti státu apod.
¢Největší soustředěnost lidí je v z. Evropě, Indoganžské nížině, východním pobřeží USA, Číně a Indii.
¢Nejméně osídlená je Sahara, Grónsko, vnitrozemí Austrálie, Antarktida, Himaláje.
¢Průměrná hustota zalidnění je 40 lidí/km2.
¢Největší hustota zalidnění je v Monaku 31000 obyv./km2. Nejmenší hustota je na Sibiři 1-2 obyv./km2.
¢Specifická hustota zalidnění určuje počet obyvatel na ornou půdu (slouží k tomu, jestli by to lidi uživilo).
¢Přírůstek obyvatelstva
¢Dělí se na přirozený, mechanický a sociální.
1) Přirozený přírůstek slouží ke zjištění porodnosti (natality) a úmrtnosti (mortality). Určuje se v promilích
¢Přírůstek spočítáme tak, že od porodnosti odečteme úmrtnost. (V Evropě je každý 5. člověk důchodce)
¢Největší porodnost je v Asii a Africe (50promile), nejnižší v Evropě (10promile).
¢Nejvyšší mortalita je v Africe (25promile), nejnižší v Evropě (11promile).
¢Fertilita = plodnost určuje počet dětí, které se narodí jedné ženě. Nejnižší je v západní Evropě (1dítě).
2) Mechanický přírůstek je vlastně pohyb obyvatelstva. Je dán migrací, nebo-li pohybem.
Emigrace = odstěhování
Imigrace = přistěhování
Reemigrace = člověk se vrátí tam, odkud původně přišel.
Lidé migrují za prací, kvůli politické situaci ve státě, válkám, přírodním katastrofám, terorismu, sňatku…
Existují 3 druhy migrace:
a) interkontinentální – (odsun afrických černochů do Ameriky)
b) v rámci jednoho kontinentu (z Mexika do USA)
c) vnitrostátní (přesun z vesnice do měst).
Délka migrace může být trvalá, denní, sezónní.
¢Sociální přírůstek
¢3) Sociální přírůstek je přechod z jednoho sociálního prostředí do druhého (zaměstnaný – nezaměstnaný, svobodný – ženatý, změna náboženství).
¢Nezaměstnanost se určuje v % (lidé vedení na prac. úřadě / počet pracujících lidí * 100).
¢Struktura obyvatelstva podle pohlaví
¢Na světě se rodí o 1% více mužů než žen. Muži mají ale větší úmrtnost. Kolem 25 roku se počty vyrovnávají a začínají převažovat ženy. Ženy se dožívají vyššího věku.
¢V muslimských zemích mají ženy horší postavení a převládají muži.
¢Počítá se tzv. index maskulinity (počet mužů na 1000 žen). Index feminity určuje počet žen na tisíc mužů.
¢U nás – 1054 žen/ 1000 mužů
¢Struktura podle věku
Existují tři věkové skupiny:
¢předproduktivní (0-15 let)
¢produktivní (15-65 let)
¢postproduktivní (nad 65 let).
¢Nejvyššího věku se lidé dožívají v severní Evropě a v Japonsku. Ve vyspělých zemích je 21% důchodců, 19-20% mladých lidí, zbytek je v produktivním věku.
¢V zaostalých zemích je 40% do 15 let a málo lidí nad 65 let.
¢Ve vyspělých zemích se lidé dožívají vyššího věku (ženy 80 let, muži 75 let).
¢V jihovýchodní Asii a Africe se muži i ženy dožívají přibližně 40 let. U nás se hranice pohybuje kolem 72 let.
¢Struktura podle rasy
¢Europoidní – bílá rasa, 45% lidí, rozšířena v Evropě, západní Sibiři, severní Americe, jihozápadní Asii, Indii
-základní znaky – světlá pleť, vlasy, různá barva očí, obličej středně široký
¢ Mongoloidní – žlutá rasa, 40% lidí, rozšířena ve východní, jihovýchodní Asii, původní obyvatelé Ameriky, znaky
-šikmé oči, širší obličej, tmavé rovné vlasy, kratší končetiny, menší vzrůst
¢Ekvatoriální – černá rasa, dělí se na negroidní (Afrika, přistěhovalci v Americe) a australoidní (Austrálie, Nová Guinea)
-znaky – hodně tmavá pleť, australoidní jsou světlejší než negroidní, kudrnaté vlasy, masité rty, široký nos
Dochází k míchání ras a vznikají míšenci. Mulati (černá + bílá), mestici (bílá + žlutá), zambo (černá + žlutá).
¢Struktura podle jazyka
Etnická skupina lidí má společnou kulturu, jazyk, území, náboženství a území.
¢Národy se vyvíjejí z etnických skupin. Národy nemusí mít jednu společnost ani náboženství, ale mají společný historický vývoj apod. Většina národů tvoří stát.
¢Na světě je více než 6000 jazyků. Seskupují se do jazykových rodin podle toho jak jsou příbuzné.
¢Jazykové rodiny:
a) indoevropská – slovanské, germánské, románské, baltské jazyky, řečtina, keltské jazyky, irština, waleština
b) čínsko-keltská – čínština a tibetština
c) semito-hamitská – arabština
d) uralská – ugrofinské jazyky (estonština, maďarština, finština)
e) drávidská – jazyky v oblasti Indie f) kapulánská a australská
Nejrozšířenějším jazykem je čínština následuje angličtina, španělština, hindština, arabština, ruština, portugalština, francouzština.
¢Struktura podle náboženství
Náboženství se dělí na světová (křesťanství, islám, buddhismus), národní (hinduismus, judaismus), primitivní (indiáni, kmeny v Africe, šamani).
Křesťanství – má jednoho boha, vzniklo v Asii, dělí se do tří skupin, římskokatolické je v jižní, západní a střední Evropě a v latinské Americe, pravoslavné vzniklo odtržením je ve východní a jihovýchodní Evropě, neuznává papeže, pravoslavné (evangelíci, luteráni) je v Anglii, severní Evropě, USA, Austrálii.
Islám – zakladatel islámu je Mohamed, bůh se nazývá Alláh, posvátná kniha je korán, vyskytuje se v severní Africe, jihozápadní Asii, nejméně tolerantní, jednou za život musí navštívit Mekku, nejmladší náboženství, nejedí vepřové maso, pětkrát denně se modlí směrem k Mecce.
Buddhismus – zakladatel je Budha, vzniklo reformou hinduismu z Bráhánismánu, je ve východní a jihovýchodní Asii, v Japonsku je zenbuddhismus, v Tibetu lámaismus.
Hinduismus – člověk se musí hinduistou narodit, hlavně v Indii, v latinské Americe, polyteistické náboženství, posvátná řeka Ganga, tolerantní k ostatním náboženstvím, hierarchie lidí dělí se na kasty, nejedí hovězí, bohové Šiva, Khálí, aj.
¢Geografie sídel
Sídlo je místo koncentrace lidských obydlí a hospodářských budov, apod.
¢Ekumena je trvale obydlené území (dnes skoro všechna).
¢Subekumena je přechodně obydlené území (Antarktida – výzkumníci).
¢Anekumena není člověkem vůbec obydlena.
¢Sídla se dělí na přechodně obývaná a trvalá. Přechodně obývaná sídla jsou například stany indiánů, iglú, chaty, maringotky. Trvalá sídla se dělí na venkovská a městská.
¢Venkovská sídla se dělí na samoty (izolovaná, farmy, hájovny), vísky (do 15 domů), vesnice (nad 15 domů do 250).
¢Vesnická sídla se podle půdorysu dělí na lineární (řadové, podél silnice, řeky), návesní (okrouhlice, okolo návsi, kostela), hromadné (kombinací předchozích dvou).
¢Městská sídla jsou vývojově mladší. Plní funkci průmyslovou, kulturní, obchodní. Města se podle funkce mohou dělit na univerzitní (Praha), lázeňská (Poděbrady, Karlovy Vary), vojenská apod.
¢Podle půdorysu mají města šachovnicový tvar (New York, pravoúhlé silnice, uměle vytvořené), radiální (okolo náměstí).
¢Urbanizace je proces stěhování lidí z venkova do měst. Počítá se v procentech.
¢Ve světě převládá venkovské obyvatelstvo nad městským. V Evropě je 70% lidí ve městech. V Africe je 90% lidí na venkově. 100% urbanizovaná země je Vatikán.
¢Ve městech je lepší přístup ke studiu, kultuře, práci. Velkoměsto má více než milion obyvatel. V české republice se počítá za město pokud má více než 100 tisíc obyvatel.
¢Aglomerace je seskupování menších sídelních jednotek okolo většího města. Jsou propojeny určitou dopravou.
¢Konurbace je souměstí neboli spojení dvou měst. Města se rozrostou a spojí se.
¢Megalopole je vysoce urbanizované území (více velkoměst dohromady). Boston a Washington se spojily v Boshwash. San Francisko a San Diego se spojily v Sansan.
