Obsah prezentace:
Prezentace o základním dělení neziskových organizaci (nevládních neziskových organizací a příspěvkových organizací) s příklady
Tisíce prezentací online i ke stažení
Obsah prezentace:
Prezentace o základním dělení neziskových organizaci (nevládních neziskových organizací a příspěvkových organizací) s příklady
Obsah prezentace:
Dobrý den, zde přikládám prezentaci o ministerstvo obrany 2018.
Obsah prezentace:
Ekonomická analýza Řecka se zaměřením na řeckou krizi. Rozebrány důvody, průběh, důsledky i výhled do budoucna. Bez slovního (textového) komentáře.
Obsah prezentace:
Prezentace shrnuje aspekty reformu v péči o duševně nemocné v ČR. Postup, důležité mezníky a ukazatele z pohledu ministerstva zdravotnictví.
Obsah prezentace:
Jedná se o stručnou charakteristiku politického systému Číny. Kdo stojí v čele, kdo co řídí a jak to celé tak zhruba funguje.
Obsah prezentace:
Prezentace v krátkosti rozebírá a představuje základní filosofické směry v oblasti Indie a Číny. Zaměřuje se na jejich krátký popis a ne zévrubný rozbor, proto je lepší ji použít, spíše jako osnovu pro další infromace. Na prvních třech slidech je popsána historie filosofie Indie, její rozdělení na ortodoxní a neortodoxní směry plus velice obecný popis pár z nich. Na zbytku se věnuju filosofie Číny a to hlavně Konfuciánství, Laoismu a filosofie Ying a Yang.
Obsah prezentace:
V prezentaci jsou obsaženy informace o historii feminismu, vlnách feminismu, otázky a odkaz na video na kterém je stávka za ženská práva, která se odehrála ve Španělsku.
Obsah prezentace:
Jedná se o moji krátkou prezentaci na závěr pololetí. Měli jsme si v semináři sami zvolit nějakého filozofa, který nás v maturitních otázkách zaujal. Zvolila jsem si Pythagora ze Samu, protože mi přišel zajímavý a zjistila jsem si o něm informace, které jsem netušila a chtěla jsem se s nimi podělit i s ostatními.
Obsah prezentace:
Tato prezentace na téma adolescence popisuje vývojové období mladého člověka mezi pubertou (pohlavním dozráváním) a ranou dospělostí.
Adolescence
Období biologických a fyziologických změn, které vedou k úplné tělesné dospělosti.
Do období adolescence můžeme zařadit osoby ve věku 16 – 20 let, věk kdy mladý člověk chce vypadat a žít jako dospělý, ale chybí mu k tomu důležité vnitřní předpoklady – zkušenost a odpovědnost.
Charakteristika I.
fyzické vyzrání – je ukončen proces růstu, stejně tak se ustálila i váha
proces osamostatňování se – spojen s touhou stát se dospělým, rodiče ztrácejí svoji nadřazenou pozici nad svým „dítětem“
pocity nejistoty – obavy z budoucnosti, co budu dělat po škole (práce, vysoká škola), kde budu bydlet,..
proces hledání vlastního místa ve světě, urovnávání si vlastních hodnot, postojů a cílů. Vlastní sebepojetí získá převzetím nějakého vzorce (pokračuje v rodinném podnikání), anti identifikací (dělá opak toho, co je od něj očekáváno), vytvořením vlastní identity (studuje herectví, loví zvířata v divočině) nebo se projeví tzv. adolescentní moratorium (odkládá rozhodnutí a odjede jako do USA)
Charakteristika II.
„hlubší“ socializace – probíhá přeskupení nebo budování nových přátelských skupin (přechod na SŠ, později na VŠ nebo do práce), přičemž jsou kladeny větší nároky na hloubku vztahu (porozumění, společné cíle)
podceňování a přeceňování sebe sama – výkyvy ve výkonu a v kázni ve škole nebo v práci, potřeba „velkých výkonů“ – prokazování odvahy, fyzické kondice
role rovnocenného oponenta – v diskuzích s dospělými již disponují bystrým úsudkem, nejsou zatíženi předsudky, ale mají málo zkušeností
péče o zevnějšek – fyzická krása je důležitou součástí sebepojetí, je úzce spjata se psychosociální sexuální potřebou
sexuální aktivita a partnerský život – sex není jen tělesnou a „prestižní“ záležitostí, vzniká potřeba se k někomu citově vázat, partner je idealizován a zcela nárokován
V psychologii
Psychologicky adolescenci charakterizuje postupné konsolidování duševního života (proti krizím a labilitě puberty), krystalizace postojů a názorů a zejména rozumově psychické zrání.
Jedinec dosahuje již téměř vrchol rozumových schopností, úroveň inteligence tohoto období se v dalším životě překračuje jen výjimečně.
Adolescence je však také období krizí, například statisticky častějších pokusů o sebevraždu nebo vyšší náklonnosti ke zneužívání drog. Také z prvních sexuálních zkušeností vznikají často psychická traumata.
V sociologii
Ze sociologického hlediska je adolescence období oddělování od orientační (primární) rodiny, zapojování do společnosti a jejích institucí, přejímání dospělých rolí, hledání a vymezování vlastního společenského postavení.
Protože jde o také náročné období rozvíjení genitální sexuality, přimlouvá se například psycholog Erik Erikson za společenské hájení adolescentů, jejichž výstřelky se mají posuzovat shovívavěji.
Podobné rozlišení se vyskytuje i v právu.
Obsah prezentace:
Tato prezentace obsahuje historii Evropské unie, hlavní vize, postupné vstupování států do EU, rozšiřování či popis vlajky.
Počátky EU
Důvody pro poválečnou Evropskou integraci :
zabezpečení míru na Evropském kontinentě
překonání nacionalisticky orientovaných státních struktur
umožnění společného trhu jakožto prostředku ke zvyšování hospodářského blahobytu
Hlavní vizionáři
Jean Monet – „Vytrvejte! Pro národy Evropy není jiná budoucnost, než v unii.“
Robert Schuman – Evropské spolkové shromáždění musí být založeno na deklaraci lidských práv – osobních, politických a hospodářských…
Konrad Adenauer – Smlouvy jako takové, žádnou důvěru mezi smluvními partnery nevytvářejí. Společná práce a vzájemné poznání jeden druhého je to, co vytváří důvěru.
Hlavní vize
1946 Winston Churchill –slavná řeč k mladým akademikům v Curychu
„We must build a kind of United States of Europe.”
Historie EU I.
V roce 1951 založilo šest států Společenství uhlí a oceli (ESUO)
Římské smlouvy je souhrnný název pro dvě smlouvy, které byly podepsány v Římě 25. března 1957:
Evropské hospodářské společenství
Evropské společenství pro atomovou energii – Euratom
Belgie, Německo, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko
Historie EU II.
30. červenec 1962 společné zemědělské plodiny
8. duben 1965 sloučení výkonných orgánů (ESUO, EHS, Euratom) vytvoření jedné rady a jedné komise
1. červenec 1968 zrušení vnitřních cel
10. prosinec 1974 Evropský fond pro regionální rozvod
28. únor 1975 Společenství se 46 zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří
7. a 10 červen 1979 volby do Evropského parlamentu
15. červen 1987 program Erasmus
1993 Smlouva o Evropské unii známější pod názvem Maastrichtská smlouva
Historie EU III.
1. leden 1993 Jednotný trh zboží, služeb, kapitálu
4. října 1993 Evropské dohody zakládající přidružení mezi ČR a ES
26. březen 1993 jednotný trh zboží, služeb, osob, kapitálu
17. leden 1996 přihlášení ČR do EU
2. říjen 1997 Amsterodamské smlouvy
23. – 24. březen 2000 Lisabon – cíl zvýšit zaměstnanost a modernizovat hospodářství
7. – 8. prosinec 2000 Nice – Listina práv Evropské unie
1. leden 2002 12 členských států používá euro
31. března mírové operace na Balkáně
Historie EU IV.
1. květen 2004 vstup ČR do EU
29. říjen 2004 Smlouva o Ústavě pro Evropu
2009 ČR předsedá Radě Evropské unie
Hymna Evropské unie a Rady Evropy
Óda na radost
Z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena z roku 1823
používána oběma organizacemi při slavnostních příležitostech
Evropská hymna se hraje při významných příležitostech jako je Den Evropy a formálních akcích jako je podepisování mezinárodních smluv.
Hymna není určena k nahrazení státních hymen jednotlivých členských států
Vstupování států do EU
1952–58: zakládající státy: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo*, Nizozemsko (*1990 rozšířeno o bývalou NDR)
1973 –Dánsko**, Irsko, Spojené království (**Grónsko vystoupilo 1985)
1981 – („jižní“): Řecko
1986 – („jižní“): Portugalsko, Španělsko
1995 („severní“): Finsko, Rakousko, Švédsko
2004 – („východní“): Česko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko
2007 – („druhé východní“): Bulharsko, Rumunsko
2013 – Chorvatsko
28 členských států EU
Belgie Maďarsko
Bulharsko Malta
Česká republika Německo
Dánsko Nizozemsko
Estonsko Polsko
Finsko Portugalsko
Lucembursko Švédsko
Francie Rakousko
Chorvatsko Rumunsko
Irsko Řecko
Itálie Slovensko
Kypr Slovinsko
Litva Spojené království
Lotyšsko Španělsko
Rozšiřování EU
Kdo může do EU vstoupit?
O členství v Unii může požádat každý evropský stát, který uznává demokratické hodnoty EU
Podmínky členství:
politické –demokracie, právní stát a lidská práva
ekonomické –fungující tržní hospodářství a
právní – musí přijmout platné právo EU
Vlajka EU
Původně byla užívána Radou Evropy a měla reprezentovat celou Evropu
Hvězdy symbolizují ideály jednoty, solidarity a souladu mezi evropskými národy
EU žádnou vlajku nemá.
Některé státy EU prohlásily, že ji jako symbol uznávají. Mezi těmi, které takové vyjádření nevydaly je i ČR.
Vlajka je vyobrazena na přední straně všech eurobankovek, na mincích je pouze kruh hvězd.
Počet hvězd je ustálen na dvanácti a nesouvisí s počtem členů Evropské unie. V roce 1953 měla Rada Evropy 15 členů.