Behaviorismus a Neobehaviorismus – prezentace

Téma prezentace: Behaviorismus a Neobehaviorismus

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): baster

 

 

Popis materiálu:

žPrezentace obsahuje základní charakteristiku jednoho z nejdůležitějších myšlenkových směrů v psychologii – BEHAVIORISMU.

 

Osnova:

Behaviorismus a neobehaviorismus

Předchůdci BEHAVIORISMU

Za nejznámějšího předchůdce behaviorismu můžeme jistě označit Ivana Petroviče Pavlova (1849-1936), který získal Nobelovu cenu za výzkum trávicích reflexů.

 

Při své práci používal Pavlov psy, kterým implantoval do ústní dutiny vývod, aby mohl sledovat jejich produkci slin při krmení. V průběhu výzkumu se mimo jiné ukázalo, že psi začali slinit ještě dříve, než měli vůbec možnost ucítit potravu. Reagovali tak například na zvuk dveří, kroky, či rozsvícení světla.

 

ÒNepodmíněný podnět – je podnět, který vyvolává vrozenou reakci, reflexní – bez potřeby předchozího učení. Při výzkumu Pavlova byla nepodmíněným podnětem potrava pro psy.

ÒNepodmíněný reflex – je reakce na nepodmíněný podnět, která je vrozená, není třeba učit – v tomto případě slinění psů v reakci na potravu.

ÒPodmíněný podnět – je podnět, který byl původně neutrální – např. světlo, avšak díky učení získal schopnost vyvolat reflex, tedy u psů slinění.

ÒPodmíněný reflex – je již naučená reakce na podmíněný podnět – tedy slinění na základě rozsvíceného světla.

 

Ò Behaviorismus

Òod anglického slova behavior =chování

ÒZakladatel behaviorismu je John Broadus Watson (1878 – 1958)

ÒMyšlenkový směr v jehož centru zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza.

ÒPsychologie je podle behaviorismu čistě objektivní, experimentální přírodní věda. Jejím cílem je předvídání a ovládání chování.

ÒBehaviorismus

Òodmítá introspekci jako vědeckou metodu

Òodmítá i pojmy jako vědomí – nevědomí, pud, prožívání, myšlenka apod.

ÒBehaviorismus se soustředí jen na pozorovatelné jevy(chování).

ÒZaměřuje se především na učení, a to prostřednictvím podmiňování (metoda trestů a odměn).

Òcharakterizuje tzv.vzorce chování

ÒBehaviorismus

ÒOsobnost chápe jako soubor vnějších reakcí na nejrůznější situace a podněty.

Òpopírá roli dědičnosti – veří, že každé chování lze vycvičit

ÒWatson proslul těmito výroky:

Dítě, které mělo předky kováře nemá pravou ruku   větší než levou“.

Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám  zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu  podle vlastní volby – lékaře, právníka, umělce,  žebráka, zloděje…”.

ÒBehaviorismus

ÒPodle Watsona – má-li být psychologie vědou skutečnou (pozitivní), musí se držet schématu Stimul – Reakce

Òmusí studovat pozorovatelné reakce jedince na stimuly, které tyto reakce vyvolávají.

ÒTo co je mezi tím, je jen černá skříňka (black box), něco co nehraje příliš velkou roli a nemá tak smysl se tím zabývat.

ÒNeobehaviorismus

Ò zakladatel Edward Tolman (1886-1959)

ÒV důsledku kritiky radikálního behaviorismu vznikl ve 30.letech 20.století neobehaviorismus.

Òsnažil se překonat mechanické chápání psychiky

ÒNeobehaviorismus upravil rovnici na  S-O-R přičemž objekt je intervenující proměnná = např. dědičnost, fyziologický stav, míra vzrušivosti, inteligence, předchozí zkušenost, očekávání atd.

ÒPracuje s pojmem kognitivní mapa