Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

Behaviorismus a neobehaviorismus

Téma prezentace: Behaviorismus a neobehaviorismus
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): baster
 


 
Popis materiálu:
Prezentace obsahuje základní charakteristiku jednoho z nejdůležitějších myšlenkových směrů v psychologii – behaviorismu.
 
Osnova:
Behaviorismus a neobehaviorismus
Předchůdci BEHAVIORISMU
Za nejznámějšího předchůdce behaviorismu můžeme jistě označit Ivana Petroviče Pavlova (1849-1936), který získal Nobelovu cenu za výzkum trávicích reflexů.
 
Při své práci používal Pavlov psy, kterým implantoval do ústní dutiny vývod, aby mohl sledovat jejich produkci slin při krmení. V průběhu výzkumu se mimo jiné ukázalo, že psi začali slinit ještě dříve, než měli vůbec možnost ucítit potravu. Reagovali tak například na zvuk dveří, kroky, či rozsvícení světla.
 
Nepodmíněný podnět – je podnět, který vyvolává vrozenou reakci, reflexní – bez potřeby předchozího učení. Při výzkumu Pavlova byla nepodmíněným podnětem potrava pro psy.
Nepodmíněný reflex – je reakce na nepodmíněný podnět, která je vrozená, není třeba učit – v tomto případě slinění psů v reakci na potravu.
Podmíněný podnět – je podnět, který byl původně neutrální – např. světlo, avšak díky učení získal schopnost vyvolat reflex, tedy u psů slinění.
Podmíněný reflex – je již naučená reakce na podmíněný podnět – tedy slinění na základě rozsvíceného světla.
 
Behaviorismus
Òod anglického slova behavior =chování
ÒZakladatel behaviorismu je John Broadus Watson (1878 – 1958)
ÒMyšlenkový směr v jehož centru zájmu stojí chování, jeho pozorování a analýza.
ÒPsychologie je podle behaviorismu čistě objektivní, experimentální přírodní věda. Jejím cílem je předvídání a ovládání chování.
Òodmítá introspekci jako vědeckou metodu
Òodmítá i pojmy jako vědomí – nevědomí, pud, prožívání, myšlenka apod.
ÒBehaviorismus se soustředí jen na pozorovatelné jevy(chování).
ÒZaměřuje se především na učení, a to prostřednictvím podmiňování (metoda trestů a odměn).
Òcharakterizuje tzv.vzorce chování
ÒBehaviorismus
ÒOsobnost chápe jako soubor vnějších reakcí na nejrůznější situace a podněty.
Òpopírá roli dědičnosti – veří, že každé chování lze vycvičit
 
Watson proslul těmito výroky:
Dítě, které mělo předky kováře nemá pravou ruku   větší než levou„.
Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám  zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu  podle vlastní volby – lékaře, právníka, umělce,  žebráka, zloděje…“.
 
Behaviorismus
ÒPodle Watsona – má-li být psychologie vědou skutečnou (pozitivní), musí se držet schématu Stimul – Reakce
Òmusí studovat pozorovatelné reakce jedince na stimuly, které tyto reakce vyvolávají.
ÒTo co je mezi tím, je jen černá skříňka (black box), něco co nehraje příliš velkou roli a nemá tak smysl se tím zabývat.
 
Neobehaviorismus
Ò zakladatel Edward Tolman (1886-1959)
ÒV důsledku kritiky radikálního behaviorismu vznikl ve 30.letech 20.století neobehaviorismus.
Òsnažil se překonat mechanické chápání psychiky
ÒNeobehaviorismus upravil rovnici na  S-O-R přičemž objekt je intervenující proměnná = např. dědičnost, fyziologický stav, míra vzrušivosti, inteligence, předchozí zkušenost, očekávání atd.
ÒPracuje s pojmem kognitivní mapa