Žert – Kundera – prezentace – rozbor

Téma prezentace: Žert

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): jana hradílková

 

 

Popis materiálu:

Rozbor knihy Žert (Milan Kundera) k maturitě a ve formě prezentace.

 

Osnova:

žŽERT

žMilan Kundera

žO autorovi

žM. Kundera se narodil v Brně v roce 1929.

žPo maturitě odešel do Prahy, kde studoval na UK estetiku a literární vědu ale po dvou semestrech přestoupil na FAMU. V roce 1948 vstoupil do KSČ, po dvou letech byl vyloučen, členství mu bylo znovu obnoveno v roce 1956. Zkraje 50. let tvořil budovatelskou poezii, později se však stal odpůrcem režimu. V roce 1975 emigroval do Francie, kde žije a tvoří dodnes.

ž

žDalší významná díla

žSměšné lásky (1970)

žValčík na rozloučenou (1972)

žŽivot je jinde (1973)

žKniha smíchu a zapomnění (1978)

žNesnesitelná lehkost bytí (1984)

žNesmrtelnost (1987-1988)

žAutorovi nejvýznamnější současníci

žJiří Kolář

žVáclav Havel

žJosef Kainar

žIvan Blatný

žLadislav Fikar

žOldřich Mikulášek

žKarel Šiktanc

žJan Zahradníček

žCharakteristika doby

ČESKÁ  LITERATURA 2. POL. 20. STOLETÍ

žPoválečná léta – rychlý rozvoj vědy a kultury, v literatuře reakce na válku

žRok 1948 – komunistický převrat,potlačení tvůrčí svobody, budovatelské romány

ž50. léta – zákaz dovozu západní literatury, 1956 – 1. vlna uvolnění kulturní atmosféry, kritika schematismu, požadavek umělecké svobody

ž60. léta – 2. vlna uvolnění, naděje v reformaci komunismu,rehabilitace nekomunistických spisovatelů, kritika kulturního útlaku

ž70. a 80. léta – vpád vojsk Varšavské smlouvy,politická i kulturní nesvoboda, zákaz publikování, násilné přerušení přirozeného vývoje literatury

žPo listopadu 1989 – pád komunistického režimu, spojení literárních proudů, vydávání zakázaných autorů

ž

žCharakteristika díla

žDruh – epika (má děj)

žŽánr – společenský román

žKompozice – 7 kapitol, další podkapitoly, 4 vypravěči, ich – forma

žTéma – msta, zapomnění, neschopnost odpuštění, láska, tradice

žMísto a doba děje – Praha, Morava (Slovácko) a Ostrava v letech 1948 – 1965

žJazykové prostředky

žJazyk – spisovný

žVyjadřování – pestré, barvitá líčení bez patosu a vyumělkovanosti

žVyprávění – retrospektivní a chronologické, časté monology, esejistické a úvahové pasáže, polyfonní a matematická struktura románu

žÚstřední postavy

žLudvík Jahn – student vysoké školy, člen Komunistické strany

žZemánek – Ludvíkův spolužák, zrádce, manžel Heleny

žJaroslav – také spolužák, zapálený folklorista

žHelena – rozhlasová reportérka, Jahnova milenka

žKostka – Jahnův evangelický přítel

žLucie – Ludvíkova láska na vojně

žMarkéta – Jahnova přítelkyně ve škole

žDějová linie

Hlavní postavou je Ludvík Jahn, v raných padesátých letech jako student zapálený komunista, který byl kvůli žertovné pohlednici , kterou poslal spolužačce Markétě na socialistické školení, vyhozen ze školy i ze strany. Následně je poslán na vojnu, kde se seznamuje s Lucií. Zamiluje se do ní, ale ta ho kvůli své minulosti opustí.

Po vojně a službě v dolech je rehabilitován, ale stále se cítí ukřivděn a spřádá plány na pomstu Pavlu Zemánkovi, bývalému spolužákovi, který ho zradil a kvůli němuž ho vyloučili ze strany. Rozhodne se ,že mu svede manželku Helenu a tak ho raní. Svůj plán provede s pomocí přítele Kostky, který mu zapůjčí svůj byt.  Bohužel mu jeho žert nevyjde, protože Helena s manželem již několik let nežije.

ž

Kromě prolínání příběhů dvou hlavních hrdinů, Ludvíka a Zemánka, sledujeme i drobné epizodní příběhy jiných lidí, např. Jahnova přítele Jaroslava, zapáleného folkloristu, který trpí poznáním, že folklor už dlouho ustupuje ze své slávy.

Román prezentuje příběh zklamaných nadějí, křivd, které plodí další křivdy.

žMůj názor

Kniha přibližuje dobu v padesátých letech v komunistickém Československu a proto zaujme především toho, kdo se zajímá o nedávnou historii našeho státu, nebo toho, kdo tuto dobu zažil.

Mě osobně se líbila zejména první část knihy, která pojednává o Ludvíkově mládí a pobytu na vojně a potom poslední část, kde se Ludvík uchyluje k pomstě.

Nezajímavá mi přišla část, v níž autor popisuje folklor a hudbu jako téma.