Téma prezentace: Žert
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): jana hradílková
Popis materiálu:
Jedná se o rozbor knihy Žert ve formě prezentace od spisovatele jménem Milan Kundera. Je vhodná k maturitě z českého jazyka.
Osnova:
ŽERT
Milan Kundera
O autorovi
M. Kundera se narodil v Brně v roce 1929.
Po maturitě odešel do Prahy, kde studoval na UK estetiku a literární vědu ale po dvou semestrech přestoupil na FAMU. V roce 1948 vstoupil do KSČ, po dvou letech byl vyloučen, členství mu bylo znovu obnoveno v roce 1956. Zkraje 50. let tvořil budovatelskou poezii, později se však stal odpůrcem režimu. V roce 1975 emigroval do Francie, kde žije a tvoří dodnes.
Další významná díla
Směšné lásky (1970)
Valčík na rozloučenou (1972)
Život je jinde (1973)
Kniha smíchu a zapomnění (1978)
Nesnesitelná lehkost bytí (1984)
Nesmrtelnost (1987-1988)
Autorovi nejvýznamnější současníci
Jiří Kolář
Václav Havel
Josef Kainar
Ivan Blatný
Ladislav Fikar
Oldřich Mikulášek
Karel Šiktanc
Jan Zahradníček
Charakteristika doby
ČESKÁ LITERATURA 2. POL. 20. STOLETÍ
Poválečná léta – rychlý rozvoj vědy a kultury, v literatuře reakce na válku
Rok 1948 – komunistický převrat,potlačení tvůrčí svobody, budovatelské romány
50. léta – zákaz dovozu západní literatury, 1956 – 1. vlna uvolnění kulturní atmosféry, kritika schematismu, požadavek umělecké svobody
60. léta – 2. vlna uvolnění, naděje v reformaci komunismu,rehabilitace nekomunistických spisovatelů, kritika kulturního útlaku
70. a 80. léta – vpád vojsk Varšavské smlouvy,politická i kulturní nesvoboda, zákaz publikování, násilné přerušení přirozeného vývoje literatury
Po listopadu 1989 – pád komunistického režimu, spojení literárních proudů, vydávání zakázaných autorů
Charakteristika díla
Druh – epika (má děj)
Žánr – společenský román
Kompozice – 7 kapitol, další podkapitoly, 4 vypravěči, ich – forma
Téma – msta, zapomnění, neschopnost odpuštění, láska, tradice
Místo a doba děje – Praha, Morava (Slovácko) a Ostrava v letech 1948 – 1965
Jazykové prostředky
Jazyk – spisovný
Vyjadřování – pestré, barvitá líčení bez patosu a vyumělkovanosti
Vyprávění – retrospektivní a chronologické, časté monology, esejistické a úvahové pasáže, polyfonní a matematická struktura románu
Ústřední postavy
Ludvík Jahn – student vysoké školy, člen Komunistické strany
Zemánek – Ludvíkův spolužák, zrádce, manžel Heleny
Jaroslav – také spolužák, zapálený folklorista
Helena – rozhlasová reportérka, Jahnova milenka
Kostka – Jahnův evangelický přítel
Lucie – Ludvíkova láska na vojně
Markéta – Jahnova přítelkyně ve škole
Dějová linie
Hlavní postavou je Ludvík Jahn, v raných padesátých letech jako student zapálený komunista, který byl kvůli žertovné pohlednici , kterou poslal spolužačce Markétě na socialistické školení, vyhozen ze školy i ze strany. Následně je poslán na vojnu, kde se seznamuje s Lucií. Zamiluje se do ní, ale ta ho kvůli své minulosti opustí.
Po vojně a službě v dolech je rehabilitován, ale stále se cítí ukřivděn a spřádá plány na pomstu Pavlu Zemánkovi, bývalému spolužákovi, který ho zradil a kvůli němuž ho vyloučili ze strany. Rozhodne se ,že mu svede manželku Helenu a tak ho raní. Svůj plán provede s pomocí přítele Kostky, který mu zapůjčí svůj byt. Bohužel mu jeho žert nevyjde, protože Helena s manželem již několik let nežije.
Kromě prolínání příběhů dvou hlavních hrdinů, Ludvíka a Zemánka, sledujeme i drobné epizodní příběhy jiných lidí, např. Jahnova přítele Jaroslava, zapáleného folkloristu, který trpí poznáním, že folklor už dlouho ustupuje ze své slávy.
Román prezentuje příběh zklamaných nadějí, křivd, které plodí další křivdy.
Můj názor
Kniha přibližuje dobu v padesátých letech v komunistickém Československu a proto zaujme především toho, kdo se zajímá o nedávnou historii našeho státu, nebo toho, kdo tuto dobu zažil.
Mě osobně se líbila zejména první část knihy, která pojednává o Ludvíkově mládí a pobytu na vojně a potom poslední část, kde se Ludvík uchyluje k pomstě.
Nezajímavá mi přišla část, v níž autor popisuje folklor a hudbu jako téma.
