Obsah prezentace:
každé číslo označuje číslo slidu
OBECNĚ
2) největší přírodní hazard (počty obětí, míra škod, velikost zasaženého území)
náhlý pohyb zemské kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z neustálých pohybů zemských desek – podél zlomů
otřesy většinou přichází náhle, často bez jediného varování, a za několik desítek sekund za sebou zanechávají obrovské neštěstí
i přes pokroky ve výzkumu je předpověď zemětřesení a ochrana před touto katastrofou velmi obtížná
studiu zemětřesení se věnuje geofyzika konkrétně její součást seismologie.
3) ohnisko zemětřesení je místo v zemské kůře nebo plášti, kde dané otřesy vznikají, není prostorově omezeno, může dosahovat velkých rozměrů (i několika set kilometrů)
nahrazujeme jej jedním bodem, hypocentrem, který představuje těžiště plochy ohniska
kolmý průmět hypocentra na zemský povrch nazýváme epicentrem (bod na povrchu nejblíže k oblasti vzniku otřesů)
vzdálenost mezi epicentrem a hypocentrem udává hloubku ohniska
Epicentrální vzdálenost – vzdálenost epicentra od místa pozorování
Epicentrální čas – okamžik, v němž se zemětřesení projeví v epicentru
Pleistoseistní oblast – okolí epicentra nejvíce postižené zemětřesením
6) intenzita zemětřesení – veličina, charakterizuje účinky na základě makroseismických projevů (subjektivně pozorované lidmi v krajině (ničení staveb, sesuvy, pukliny v povrchu apod.))
velikost zemětřesení udává množství energie otřesy uvolněné,objektivní veličina, vychází z měření mikroseismických účinků (zaznamenávány speciálními přístroji – seismografy)
DĚLENÍ
zemětřesení dělíme i:
7) 1)původu vzniku
řítivá: řícení stropů podzemních dutin (krasové jeskyně, doly); 3%
vulkanická: doprovázejí/předcházejí sopečné erupci, charakt. Výskyt otřesů ve skupinách (tzv. zemětřesné roje); 7%
tektonická: nejčastější, nejnebezpečnější, vázány na poruchy v litosféře – uvolnění nahromaděné energie; 90%
8) 2)hloubky ohniska
• mělká – vyskytují se do 70 km, jedná se o 85 % všech zemětřesení
• středně hluboká – vyskytují se mezi 70 až 300 km, 12 % všech zemětřesení
• hluboká – hlouběji než 300 (nejčastěji do 700 km), 3 % všech zemětřesení
9) a 10)
Obr:Seismické oblasti světa mezi roky 1990 – 2000 s uvedenou hloubkou ohniska. Z obrázku je jasné, že ve většině oblastí vnikají otřesy v hloubkách do 70 km
11)
TSUNAMI
podmořská zem – příčina vzniku vln tsunami
termín tsunami – spojení japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna) „velké vlny v přístavu.“
„Tsunami – dlouhé vlny katastrofického rázu, vznikající hlavně tektonickými pohyby na dně moří“
hazard pro všechny přímořské oblasti světa
většina z nich vzniká ve vodách Tichého oceánu
Japonsko – jedna z nejvíce postižených zemí světa
12) SEISMICKÉ VLNY
Při uvolnění nashromážděné energie vzniká vlnění= seismické vlny
rozdíl v rychlostech, pohybu částic i v ničivých účincích
.
podélné, neboli P-vlny Jednotlivé částice kmitají shodně se směrem šíření vlny, jedná se o periodické zhušťování a zřeďování hmoty (obr. 1). P-vlny se mohou šířit v jakémkoli prostředí (pevné, kapalné, plynné), prochází tedy celým zemským tělesem. nejrychlejší type, způsobují minimální škody ( zvuková rezonance – otřesy okenních tabulek)
příčné, neboli S-vlny, Částice kmitají kolmo na směr šíření vlny
pomalejší (přibližně 0,5 – 0,6 rychlosti P-vln), představují mnohem větší nebezpečí, neboť při jejich působení dochází k fyzickému pohybu zemského povrchu (ničení staveb)
13) Po zemském povrchu se elastické vlnění šíří v podobě dvou typů s-vln.
Rychlejší Loveho vlny kmitají částicemi kolmo na směr vlnění v horizontální rovině. Vlny Rayleighovy naopak v rovině vertikální
Povrchové vlny jsou celkově pomalejší než vlny objemové (tj. primární a sekundární), ale představují maximální rizika. Vzhledem k jejich velkým amplitudám pohybují značně zemských povrchem, a to v horizontálním i vertikálním směru.
jak se seismické vlny šíří tělesem Země, dochází k jejich postupnému útlumu
pro určení intenzity zemětřesení slouží zemětřesné stupnice:
1)dvanáctistupňová škála MCS (Mercalli-Cancani-Sieberg), rovněž známá jako stupnice MM (Modified Mercalli)
2)dvanáctistupňová škála MSK-64 (Medveděv-Sponheuer-Kárník).
16) moderní seismografy založeny na principu magnetické indukce – jednotlivé kmity přenášeny na registrační papír vzniká zápis zemětřesení zvaný seismogram (rozlišujeme jednotlivé druhy vlnění, dobu jejich příchodu i maximální amplitudu)
Příklad seismogramu. Jako první jsou registrovány přímé, odražené a přeměněné vlny podélné (P), po nich přicházejí přímé, odražené nebo přeměněné vlny sekundární (S). Jako poslední dorazí vlny povrchové (LR), které způsobují maximální rozkmit seismografu
17) na základě měření seismografy stanovujeme veličinu magnitudo M – reprezentuje velikost zemětřesení
M – základ Richterovy stupnice: nemá horní ani dolní hranici, nejde o stupnici lineální, nýbrž logaritmickou každý další stupeň desetinásobkem stupně předchozího (malá zemětřesení milionkrát slabší než velká
nejsilnější zemětřesení jsou považovány otřesy v Chile roku 1960 (uvažované M = 9,5).
za rok výskyt asi 49 000 otřesů o M = 3,0 – 3,9, ale pouze 1 otřes o M > 8,0.
19) OHNIVÝ KRUH
pásmo okolo Tichého oceánu, charakteristické častým výskytem projevů vulkanické činnosti a zemětřesení
celkové délka 40 000 km, 452 sopek, přibližně 90 % všech zemětřesení na planetě
příčinou tření jednotlivých litosférických desek navzájem, výsledkem erupce či otřesy
tvar podkovy otevřené směrem k jihu a obíhá z větší části po okrajích Pacifické litosférické desky, ovšem i několika menších desek
22) ZEMĚTŘESENÍ 2004
podmořské zemětřesení
neděle 26. 12. 2004 (07:58:53 místního času)
oblast západního pobřeží indonéského ostrova Sumatra
vlna tsunami
podsunutí části indické tektonické desky pod barmskou tektonickou desku – ničivé vln tsunami podél většiny pobřeží pevniny sousedící s Indickým oceánem
usmrtilo 230 000 lidí ve čtrnácti státech
zaplavilo pobřežní sídla vlnou vysokou až 30 metrů
za normálních podmínek pohyb této desky asi 6 cm za rok, nyní o celých 30m
ohnisko otřesů v hloubce asi 30 km pod hladinou moře
jde o jednu z nejsmrtonosnějších přírodních katastrof
nejhůře zasaženou zemí byla Indonésie, následovaná Srí Lankou, Indií a Thajskem
23) M 9,1 – 9,3
po hlavním otřesu další desítky zemětřesení s velikostí větší než 5 stupňů Richterovy stupnice
délka trvání 8,3 až 10 min – nejdéle trvající zemětřesení, které kdy bylo pozorováno
24) epicentrum zemětřesení se nacházelo mezi ostrovem Simeulue a pobřežím Sumatry
vlny zasáhly přilehlé ostrovy Indonésie (do 15 min), za hodinu a půl dorazily na břehy Srí Lanky a východní Indie, Thajsko zaznamenalo nárůst hladiny až za dvě hodiny, k Somálsku dorazily vlny po sedmi hodinách, vzestup hladiny (asi 1,5 m) zaznamenaly ještě po 16 hodinách oblasti na jihu Afriky vzdálené 8500 km od ohniska zemětřesení
Přičemž nejvzdálenější známá oběť vlny tsunami se nacházela 8 000 kilometrů od epicentra zemětřesení.
Organizace distribuující humanitární pomoc oznámily, že jednu třetinu obětí vlny tsunami tvoří děti.
nejméně 9 000 zahraničních turistů užívající si vrchol turistické sezony v letoviscích na pobřeží Indického oceánu. Mezi oběťmi převažují Skandinávci, nejhůře zasaženým státem se stalo Švédsko s 543 oběťmi. Na různých místech pobřeží Indického oceánu zahynulo také celkem 8 českých turistů.[4] Smrti o vlásek unikla i modelka Petra Němcová, která byla v tu dobu v Thajsku (později založila nadaci na pomoc obětem podobných katastrof).
utrpení vyvolalo celosvětovou humanitární reakci – světové společenství humanitární darovalo pomoc v hodnotě více než 14 miliard amerických dolarů
25) následky obrovské:
vysoký počet obětí
zdravotní rizika (šíření nemocí spojených s velkým počtem usmrcených osob – kontaminace pitné vody,..)
environmentální dopady (poničení ekosystémů korálových útesů, pralesních porostů atd)
ekonomické dopady (rybářský průmysl, jeden z havních příjmů obyvatelstva, negativně ovlivněn cestovní ruch)
26) Zemětřesení 5. 8. 2018
indonéský ostrov Lombok
91 mrtvých, >200 vážně zraněných
7 stupňů Richterovy stupnice
ohnisko zemětřesení asi 10 km hluboko
27) Zemětřesení 2. 10. 2018
indonéský ostrov Sulawesi
1234 obětí
epicentrum 70 kilometrů jihozápadně od ostrova Sumba
ohnisko v hloubce deseti kilometrů (Sumba 400 km od Sulawesi)
nejsilnější otřes 7,5 stupně, 6 m vlna tsunami