Země západního Balkánu a jejich vztah k EU – prezentace

Téma prezentace: Země západního Balkánu a jejich vztah k EU

Typ souboru: prezentace PPT

Přidal(a): niki

 

 

Popis materiálu:

Prezentace obsahuje stručný historický vývoj tohoto regionu, charakteristiku jednotlivých zemí, vztah EU k těmto zemím, nastínění procesu postupu ke statutu členské země.

 

Osnova:

¢Nikola Koptová, 8/8

¢ZEMĚ BALKÁNU

¢RUMUNSKO

¢BULHARSKO

¢ZEMĚ BÝVALÉ JUGOSLÁVIE – SLOVISKO, CHORVATSKO, BOSNA A HERCEGOVINA, SRBSKO, ČERNÁ HORA, MAKEDONIE

¢ALBÁNIE

¢ŘECKO

 

¢VÝVOJ BALKÁNU – STRUČNÝ HISTORICKÝ NÁHLED

¢Historická i současná spojnice s Asií

¢Etnicky i nábožensky pestrá oblast

¢Vliv osmánské nadvlády trvající přes 500 let, jižní Slované se ale nikdy s nadvládou Turků nesmířili

¢Po pádu Osmanské říše nové rozdělení oblastí, podle zájmů velmocí a nejsilnějších etnik, ne hranicím dílčích národností

¢Po 1. světové válce – hranice Rumunska, Bulharska, Albánie, Řecka se postupně stabilizovaly – problém zůstal zakonzervovaný na území Jugoslávie, který byla téměř od svého začátku

 

¢jugoslávie

¢Uspořádání Jugoslávie se v průběhu let velmi často měnilo. Samotný společný stát doznal celé řady změn. V jeho čele se vystřídali jak králové, tak i prezidenti, předsedové, či vůdci.

¢Bylo spojeno velmi nesourodé území – katolické, hospodářsky vyspělé Slovinsko a Chorvatsko + zaostalé pravoslavné Srbsko, Černá Hora + kosmopolitní Bosna.

 

¢jugoslávie

¢Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů (říjen – prosinec 1918)

¢ Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1. prosinec 1918 – 3. říjen 1929)

¢ První Jugoslávie (3. říjen 1929 – duben 1941) Království Jugoslávie

¢Rozpad za 2. světové války – Chorvatsko podporuje Němce, těžké partyzánské boje – vznik Nezávislého státu Chorvatsko, Slovinsko ŕozděleno mezi Německo, Itálie, Maďarsko,

 

¢Druhá Jugoslávie (1945 – 1991)

¢Demokratická federativní Jugoslávie (1945)

¢ Federativní lidová republika Jugoslávie (1945 – 1963)

¢-  Socialistická federativní republika Jugoslávie (1963 – 1991)

 

¢Třetí Jugoslávie  (1992 – 2003) Svazová republika Jugoslávie (duben 1992 – únor 2003)

 

¢Jugoslávský konflikt

¢Rozpad Jugoslávie předznamenal 14. sjezd Komunistické strany, který opustily slovinská a chorvatská delegace

¢ Zbytek federace se na druhou stranu dostával do stále většího područí Slobodana Miloševiće

¢Neustálé diskuze o reformě soustátí skončily krachem, stejně jako hospodářství státu

¢ Měna se zhroutila

¢vyhlášení nezávislosti jednotlivých republik v polovině roku 1991 (Slovinsko a Chorvatsko)

¢Odtržení těchto dvou republik přerostlo v ozbrojený konflikt, Srbové nechtěli připustit rozpad Jugoslávi, konflikt byl první na území Evropy po druhé světové válce.

¢I další svazové republiky se odtrhly, takže na konci roku 1992 zbyly ve svazku jen Srbsko a Černá Hora

 

¢Další vývoj

¢1991: Deset dní trvající slovinská válka za nezávislost

¢1991 – 1995: Chorvatská válka za nezávislost

¢1992 – 1995: Válka v Bosně a Hercegovině

¢1999: konflikt v Kosovu mezi kosovskými Albánci a Srby, Kosovo pod správou mise OSN (UNMIK

¢2000: summit EU v Záhřebu – zemím západního Balkánu je přislíbena perspektiva členství v EU,

¢2003: summit EU v Soluni – Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie (FYROM), Srbsko a Černá Hora jsou potenciálními kandidátskými zeměmi 2003: summit EU v Soluni – Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie (FYROM), Srbsko a Černá Hora jsou potenciálními kandidátskými zeměmi

 

¢Vztah eu k bývalé Jugoslávii

¢Jednoznačně pramenil z důsledků války

¢Balkán nemá pro EU zásadní strategický význam, je ale zdrojem řady bezpečnostních hrozeb

¢Masové migrace válečných uprchlíků do zemí EU představovaly hrozbu v letech 1991-1995, 1998-1999 a 2000-2001 (v řádu statisíců, hlavními zdroji byla Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Srbsko),

¢od pádu komunismu sílil význam ilegální  pracovní migrace (v řádu miliónů, hlavním zdroje bylo Rumunsko a Albánie),

¢mezi roky 1991-1997 představovala velkou zátěž i azylová migrace (v řádu statisíců, hlavním zdrojem bylo Kosovo).

¢Po roce 1995 začalo území Balkánu hrát stále větší roli jako tranzit mezi asijskými zeměmi a západní Evropou.

¢Negativní vlivy balkánu

¢Závažný je vliv organizovaného zločinu, především pašování a distribuce drog,

¢obchod se ženami,

¢pašování cigaret a pašování pohonných hmot,

¢nechybí však ani ilegální obchod se zbraněmi,

¢některé země (především Bosna a Hercegovina) poskytovaly prostor i pro mezinárodní terorismus.

¢Uvedené hrozby byly z hlediska EU posíleny posledním rozšířením v roce 2004, kterým se hranice mezi EU a Balkánem znatelně rozšířily

¢Stanovisko EU

¢Tyto problémy je nejsnazší řešit prostřednictvím přibližování k EU, který by se měl projevit zvyšováním politických, právních a ekonomických standardů v balkánských zemích

¢Po vstupu do EU bude lepší možnost kontroly nežádoucích jevů v členských zemích

¢ Tento přístup obsahuje dva rizikové faktory, jimiž jsou:

– relativní chudoba balkánských zemí,

– slabost státních a soudních institucí.

¢Tyto dva faktory společně hrozí tím, že přibližování a vstup do EU nebude dostatečným stimulem.

 

¢Vztahy s EU

¢Mezi EU a Jugoslávií platila Dohoda o spolupráci

¢6/1990 – EK navrhla opatření na zlepšení vzájemných vztahů, rozpad země 1991 situaci změnil

¢10.6.1999 vzniká Pakt stability (viz. dále),

¢Od 2003 Soluňská agenda – ošetřuje již rozhodnutí EU ohledně trvalé podpory, provádění reforem směřující k začlenění do EU

¢Nástroje – od Paktu stability k Radě pro regionální spolupráci

¢Finanční prostředky zajišťoval nejprve CARDS – investice do obnovy infrastruktury, podpory usmíření, budování právního řádu, postupného přibližování evropským normám – EU pomohla 5,5 miliardami EUR (2000 – 2006)

¢Později IPA = nástroj předvstupní pomoci, určen pro kandidátské i případné kandidátské země, v současném dotačním období 2007 – 2013 činí částka pomoci 11,5 miliard  – 5 oblastí podpory (budování institucí, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj venkova)

¢Pakt stability pro jihovýchodní evropu

¢Z iniciativy EU v roce 1999 vznikl Pakt stability pro jihovýchodní Evropu, který je dnes hlavní kolektivní institucí pro koordinaci rozvojové pomoci pro Balkán, podpory demokratizace a prevence konfliktů.

¢Účastníky jsou balkánské země, členské země EU, Evropská komise a další vyspělé země, regionální iniciativy a nejdůležitější mezinárodní organizace a finanční instituce

¢Politika rozšíření

¢Cílem politiky EU na Balkáně je dosáhnout situace, kdy bude vojenský konflikt mezi státy tohoto regionu nemyslitelný a bude zde vládnout mír a prosperita. EU se snaží dosáhnout tohoto cíle pomocí hlubší integrace států západního Balkánu do EU. EU k dosažení tohoto cíle slouží politika rozšíření

¢Všem státům z. Balkánu přislíbeno členství v EU

¢EU zahájila Stabilizační a asociační proces (SAP), do nějž jsou již zapojeny všechny země regionu.

¢Byly podepsány s téměř všemi státy západního Balkánu Stabilizační a asociační dohody (SAA), což je podmínka plného členství v EU

¢Nástrojem SAPu je Evropské partnerství, které každému státu stanovuje rámec pro reformy v klíčových oblastech, určuje pravidla pro přidělení finanční pomoci na jejich realizaci a stanoví principy pro fungování partnerství

¢Politika rozšíření ii

¢Od roku 2000 do roku 2006 čerpaly státy finanční podporu převážně z programu CARDS

¢Na nové rozpočtové období 2007 – 2013 jej však nahradil Nástroj předvstupní pomoci (IPA – Instrument for Pre-accession Assistance), který je jediným nástrojem finanční pomoci pro kandidátské země i pro státy, které o získání kandidátského statutu teprve usilují

¢slovinsko

¢Nejvyspělejší země Balkánu, vyspělá průmyslová země (průmysl hutnický, strojírenský, elektrotechnický, farmaceutický), důležitý je cestovní ruch,

¢HDP 28 524,110 USD (30. na světě, 2009)

¢Členem EU (od 1. 5. 2004), Eurozóny (od 1. 1. 2007), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. 12. 2007) a OECD (od 21. 7. 2010),

¢Měnou je Euro

 

¢chorvatsko

¢Průmyslově zemědělský stát (těžební průmysl, vápenec a bauxit, hutnictví, strojírenství, potravinářství), cestovní ruch (více než 10 % HDP),

¢HDP – 14131 USD (46. na světě – info z 2010)

¢Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), CEFTA (od 2002) a NATO (od 1. 4. 2009). Členem Evropské unie se Chorvatsko stane dne 1. července 2013

¢Na výrobky z Chorvatska nejsou v EU uvalena žádná cla

¢ O velmi intenzivních obchodních vztazích svědčí i to, že přes 70% chorvatského exportu míří na trh EU

¢Chorvatsko ii

¢Podle EK Chorvatsko splňuje politické předpoklady budoucího členství,

¢Má stabilní demokratické instituce a nemá problémy s prosazováním vlády zákona či s nerespektováním základních prá

¢ALE – někde se musí reformovat – jedná se o soudní reformy a reformy státní správy, boji proti korupci, práv menšin a návratu uprchlíků z dob válečného konfliktu v první polovině devadesátých let.

¢musí také plně spolupracovat s soudním tribunálem OSN  (potíže Chorvatska s vydáváním příslušné dokumentace),

¢Chorvatská ekonomika je funkční tržní, dosahuje srovnatelné úrovně s některými členy EU (komise ocenila snahu země o dosažení „značného stupně makroekonomické stability s nízkou inflací“)

¢Chorvatsko jako kandidátská země může čerpat finanční prostředky prostřednictvím evropského programu Předvstupní pomoci (IPA). V roce 2009 mělo Chorvatsko k dispozici 151 milionů eur, v roce 2010 může čerpat 154 milionů a v roce 2012 dokonce 160 milionů.

 

¢Chorvatsko iii

¢V roce 2008 Evropská komise předpokládala, že se Chorvatsku podaří dokončit přístupové rozhovory v roce 2009. Avšak kvůli bilaterálnímu hraničnímu sporu se sousedícím Slovinskem se naděje na brzké chorvatské členství rapidně snížily. Hrozilo totiž, že Slovinsko, které je členskou zemí EU, znemožní uzavřít jednání v některých z přístupových kapitol. Slovinskou hrozbu se podařilo odbourat až v září 2009, kdy nová chorvatská premiérka Jadranka Kosor uzavřela dohodu s předsedou slovinské vlády Borutem Pahorem o tom, že vzájemný spor už nebude překážkou na chorvatské cestě ke členství. Oba politici se domluvili, že spor bude řešen na základě mezinárodní arbitráže. To schválilo v červnu 2010 těsným výsledkem (51,5 % pro) i slovinské referendum.

¢Chorvatsko uzavřelo přístupová jednání na konci června 2011 a jeho vstup do Unie byl schválen Evropským parlamentem. 9. prosince 2011 během summitu EU v Bruselu byla slavnostně podepsána přístupová smlouva. Pokud vstup schválí i občané v referendu a smlouva bude ratifikovaná všemi členskými národními parlamenty, stane se Chorvatsko 28. členským státem EU 1. července 2013.

 

¢srbsko

¢Bývalý největší stát Jugoslávie,

¢Národnostně velmi heterogenní,

¢Velmi utrpěl válkou (otázka Kosova se řeší dodnes),

¢HDP 10 900 USD (77. na světě, 2010)

¢Bude moci zahájit přístupová jednání o vstupu do EU, pokud viditelně zlepší vztahy s bývalou jihosrbskou provincií  Kosovem,

 

¢Srbsko II

¢Srbsko se oficiálně zapojilo do Stabilizačního a asociačního procesu až v roce 2003. Jednání o SAA se Srbskem EU přerušila, když Srbsko dostatečně nespolupracovalo s ICTY. SAA byla nakonec podepsána v dubnu 2008. Ratifikace SAA však stále není dokončená právě kvůli pochybám o bezvýhradné spolupráci srbské vlády s ICTY. Srbská vláda sice dopadla v červenci 2008 Radovana Karadžiće, ale další mezinárodně hledaný Ratko Mladić se stále ukrývá neznámo kde.

 

¢Dohoda o vízech a vracení nelegálních imigrantů vstoupila v platnost 1. ledna 2008. Díky nim se výrazně zjednodušila pravidla pro udílení víz. Srbsko čerpalo finanční pomoc z EU díky programu CARDS a od ledna 2007 pak prostřednictvím IPA.

 

¢Vztahy EU a Srbska velmi zkomplikovala otázka Kosova. Srbsko se této provincie nechtělo vzdát, protože jde o historicky významné území, kde stále žije početná menšina etnických Srbů. Na stranu Srbska se v tomto sporu postavilo Rusko. Kosovo však vyhlásilo jednostranně nezávislost 18. února 2008 a většina zemí EU jeho nezávislost uznala. Srbsko nezávislost Kosova uznat odmítá

 

¢Kosovo

¢1999: Kosovo pod správou mise OSN v Kosovu (UNMIK)

¢duben 2005: Komise zveřejnila sdělení „Evropská budoucnost pro Kosovo“

¢18. únor 2008: Kosovo vyhlásilo nezávislost

¢1. ledna 2009: Mezinárodní soudní dvůr v Haagu začal prověřovat legalitu srbského požadavku na anulování kosovské deklarace nezávislosti.

¢30. listopadu 2009: EU zrušila víza pro srbské občany s platností od 19. prosince 2009.

¢22. prosince 2009: Srbsko oficiálně zažádalo o vstup do EU.

¢27. září 2010: Rezignace kosovského prezidenta Fatmira Sejdiu.

¢23. července 2010: Mezinárodní soudní dvůr v Haagu uznal legitimitu kosovské nezávislosti.

¢25. října 2010: Evropští ministři zahraničí požádali Komisi, aby posoudila srbskou přihlášku do EU.

 

¢Kosovo II

¢listopad 2010: Smírčí jednání mezi Kosovem a Srbskem byla oddálena kvůli pádu kosovské vlády.

¢19. ledna 2011: Europoslanci dali zelenou Dohodě o stabilizaci a přidružení, jenž upevnila politické a ekonomické vztahy EU a Srbska.

¢8. března 2011: Byly zahájeny historicky první přímé rozhovory mezi Srbskem a Kosovem.

¢duben 2011: Novou prezidentkou Kosova se stala společná kandidátka hlavních koaličních a opozičních stran Atifete Jahjaga.

¢27. května 2011: Byl zatčen bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić.

¢2. července 2011: Kosovo a Srbsko podepsaly dohodu o zpřístupnění matrik, snadnějším přechodu hranic či uznávání univerzitních diplomů.

¢20. července 2011: Byl dopaden také srbský generál a bývalý prezident Republiky Srbská Krajina Goran Hadžić.

 

¢KOSOVO III

¢25. července 2011: Jednostranný útok kosovské policie za účelem zajištění kontroly nad severní části Kosova. Akce vedla k obnovení napětí na hranici se Srbskem a došlo k několika násilnostem.

¢24. února 2012: Pod záštitou EU byla obnovena jednání mezi Srbskem a Kosovem. Země normalizovaly své vzájemné vztahy.

¢1. března 2012: Srbsko obdrželo status kandidátské země EU.

¢6. května 2012: V Srbsku proběhly prezidentské, parlamentní i komunální volby.

¢EU je nejštědřejším dárce finanční pomoci Kosovu. Od roku 2007 čerpá Kosovo finanční prostředky z IPA. Prostředky z tohoto zdroje jsou používány na vytváření fungujících institucí a na přeshraniční spolupráci. Kosovo je zapojeno do Stabilizačního a asociačního procesu. Od roku 2005 Komise zveřejňuje každý rok hodnotící zprávu o pokroku Kosova na cestě do EU

¢Měnou je euro.

¢BOSNA a Hercegovina

¢Nejvíce postižena válkou,

¢Multikulturní složení (Bosňáci – muslimové, Srbové, Chorvati),

¢patří k pěti nejslabším evropským ekonomikám. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky)

¢Nevyspělé zemědělství, 10 % HDP, zaměřené na pěstování pšenice, kukuřice, ovoce – zejména švestky, zeleniny a chov skotu a ovcí, ještě dnes je v některých oblastech (hlavně v horách) zemědělství závislé na lidské síle či síle zvířat

¢dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství – velký podíl ekonomicky aktivních zaměstnávají průmyslová odvětví, dlouho bylo hlavním zbrojařství

¢HDP – 8.200 USD (2011), KORUPCE

¢patří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky

¢Bosna a hercegovina a eu

 

¢červen 2008: Podpis SAA.

¢Jednání o podpisu SAA byla zahájena v listopadu 2005 a podepsána pak byla až v červnu 2008, když se zlepšila spolupráce Bosny a Hercegoviny s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a byla provedena reforma veřejné správy.

 

¢Od roku 1991 EU poskytla Bosně a Hercegovině podporu ve výši 2,5 miliard eur. Bosna a Hercegovina čerpala finanční pomoc z programů ECHO, PHARE, Obnova.

¢V letech 2001 – 2006 pak získala z CARDS více jak 500 milionů eur. V rámci IPA může Bosna a Hercegovina získat v letech 2007 – 2009 až 226 milionů eur. EU je nejdůležitějším obchodním partnerem Bosny a Hercegoviny.

 

¢V rámci mise EUFOR/ Althea působí na území Bosny a Hercegoviny více jak 2.500 příslušníků ozbrojených složek z EU, kteří zde dohlíží na dodržování míru a pořádku a pomáhají místním autoritám v plnění jejich povinností. Misi EUFOR/Althea schválila Evropská rada v červenci 2004 a její působení v Bosně a Hercegovině je v souladu s Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou. Zároveň zde působí evropská policejní mise (EUPM), jejíž mandát byl prodloužen o další dva roky a vyprší tak na konci roku 2009.

 

¢makedonie

¢Velmi zaostalá – mezi 10 nejzaostalejších zemí Evropy,

¢HDP 8491 USD (2007),

¢Zemědělství – 21 % HDP, produkty jsou vinná réva, tabák, zelenina, mléko a vejce,

¢Průmysl – potravinářství, textilní průmysl, chemický průmysl (včetně farmacie), hutnictví (železo, ocel), průmysl stavebních hmot (výroba cementu) a energetika

¢Velmi silná nezaměstnanost, KORUPCE

¢2001 konflikt mezi většinovými Makedonci a menšinovými Albánci, naštěstí rychle urovnán,

¢Spor s Řeckem o název – jedná se o letitý spor (Bývalá jugoslávská republika Makedonie).

 

¢Makedonie ii

¢1996: První vzájemná dohoda, která umožnila Makedonii čerpat pomoc z programu PHARE

¢1997: Dohoda o spolupráci (v platnosti do r. 2004),

¢duben 2001: V Lucemburku podepsána SAA

¢duben 2004: SAA vstoupila v platnost

¢březen 2004: Makedonie podává přihlášku do EU

¢listopad 2005: Komise zveřejnila svůj názor na připravenost Makedonie na vstup do EU

¢listopad 2005: Komise zveřejnila svůj názor na připravenost Makedonie na vstup do EU

¢prosinec 2005: Evropská rada přiznává Makedonii kandidátský statut,

 

¢Černá hora

¢Vznik v roce 2006, odtržením od Srbska

¢Chudá země, řazena mezi 5 nejslabších ekonomik,

¢HDP – 10.800 USD

¢Struktura ekonomiky – 2 % zemědělství, 15 % aktivního obyvatelstva, hlavními zemědělskými produkty jsou obilí, tabák, brambory, citrusy, olivy, vinná réva. Z živočišné výroby je nejvýznamnější chov ovcí

¢Oblasti těžby nerostných surovin se nacházejí v okolí měst Nikšić (bauxit – vlastníkem dolů je ruská firma EN PLUS), Pljevlja (hnědé uhlí) a Berane (hnědé uhlí a lignit). Dále se těží rudy olova a zinku (Pljevlja a Mojkovac). V zemi se vyskytují rovněž stavební suroviny

¢Černá hora II

¢21. května 2006: V referendu se občané Černé Hory vyslovili pro odtržení od Srbska

¢12. června 2006: Evropská rada se rozhodla, že bude nadále rozvíjet vztahy se suverénním a nezávislým státem Černá Hora,

¢červenec 2006: Zahájen Stálý posílený dialog s Černou Horou,

¢září 2006: Začala jednání o SAA,

¢listopad 2006: Komise zveřejnila první zprávu o pokroku Černé Hory na cestě do EU,

¢leden 2007: Evropská rada schválila Evropské partnerství pro Černou Horu,

¢říjen 2007: Parlament Černé Hory schválil ústavu, která je v souladu s evropskými principy,

¢15. října 2007: Podpis SAA,

¢1. ledna 2008: Vstoupila v platnost Prozatímní dohoda,

¢Slíbeno členství 2019

 

¢ Od 1. ledna 2008 je snížen poplatek za vízum pro občany Černé Hory, kteří cestují do EU a některé skupiny dokonce nemusí platit vůbec, protože vstoupila v platnost Dohoda o vízech a vracení nelegálních imigrantů mezi EU a Černou Horou. Dialog, který by měl vést k úplnému zrušení víz, již byl také zahájen

¢Černá Hora má v současné době nárok na finanční pomoc z IPA v rámci jeho dvou složek: budování institucí a transformační fáze a přes-hraniční spolupráce

¢Zdroje

¢Euractiv.cz( http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu )

¢Wikipedia.cz

¢www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_6.4.1.pdf

¢Bakalářská práce Zuzana Pluhařová : Vztahy EU se svým blízkým okolím-Západní Balkán

 

Děkuji za pozornost