Téma prezentace: Země západního Balkánu a jejich vztah k EU
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): niki
Popis materiálu:
Prezentace obsahuje stručný historický vývoj tohoto regionu, charakteristiku jednotlivých zemí, vztah EU k těmto zemím, nastínění procesu postupu ke statutu členské země.
Osnova:
¢Nikola Koptová, 8/8
¢ZEMĚ BALKÁNU
¢RUMUNSKO
¢BULHARSKO
¢ZEMĚ BÝVALÉ JUGOSLÁVIE – SLOVISKO, CHORVATSKO, BOSNA A HERCEGOVINA, SRBSKO, ČERNÁ HORA, MAKEDONIE
¢ALBÁNIE
¢ŘECKO
¢VÝVOJ BALKÁNU – STRUČNÝ HISTORICKÝ NÁHLED
¢Historická i současná spojnice s Asií
¢Etnicky i nábožensky pestrá oblast
¢Vliv osmánské nadvlády trvající přes 500 let, jižní Slované se ale nikdy s nadvládou Turků nesmířili
¢Po pádu Osmanské říše nové rozdělení oblastí, podle zájmů velmocí a nejsilnějších etnik, ne hranicím dílčích národností
¢Po 1. světové válce – hranice Rumunska, Bulharska, Albánie, Řecka se postupně stabilizovaly – problém zůstal zakonzervovaný na území Jugoslávie, který byla téměř od svého začátku
¢jugoslávie
¢Uspořádání Jugoslávie se v průběhu let velmi často měnilo. Samotný společný stát doznal celé řady změn. V jeho čele se vystřídali jak králové, tak i prezidenti, předsedové, či vůdci.
¢Bylo spojeno velmi nesourodé území – katolické, hospodářsky vyspělé Slovinsko a Chorvatsko + zaostalé pravoslavné Srbsko, Černá Hora + kosmopolitní Bosna.
¢jugoslávie
¢Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů (říjen – prosinec 1918)
¢ Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1. prosinec 1918 – 3. říjen 1929)
¢ První Jugoslávie (3. říjen 1929 – duben 1941) Království Jugoslávie
¢Rozpad za 2. světové války – Chorvatsko podporuje Němce, těžké partyzánské boje – vznik Nezávislého státu Chorvatsko, Slovinsko ŕozděleno mezi Německo, Itálie, Maďarsko,
¢Druhá Jugoslávie (1945 – 1991)
¢Demokratická federativní Jugoslávie (1945)
¢ Federativní lidová republika Jugoslávie (1945 – 1963)
¢- Socialistická federativní republika Jugoslávie (1963 – 1991)
¢Třetí Jugoslávie (1992 – 2003) Svazová republika Jugoslávie (duben 1992 – únor 2003)
¢Jugoslávský konflikt
¢Rozpad Jugoslávie předznamenal 14. sjezd Komunistické strany, který opustily slovinská a chorvatská delegace
¢ Zbytek federace se na druhou stranu dostával do stále většího područí Slobodana Miloševiće
¢Neustálé diskuze o reformě soustátí skončily krachem, stejně jako hospodářství státu
¢ Měna se zhroutila
¢vyhlášení nezávislosti jednotlivých republik v polovině roku 1991 (Slovinsko a Chorvatsko)
¢Odtržení těchto dvou republik přerostlo v ozbrojený konflikt, Srbové nechtěli připustit rozpad Jugoslávi, konflikt byl první na území Evropy po druhé světové válce.
¢I další svazové republiky se odtrhly, takže na konci roku 1992 zbyly ve svazku jen Srbsko a Černá Hora
¢Další vývoj
¢1991: Deset dní trvající slovinská válka za nezávislost
¢1991 – 1995: Chorvatská válka za nezávislost
¢1992 – 1995: Válka v Bosně a Hercegovině
¢1999: konflikt v Kosovu mezi kosovskými Albánci a Srby, Kosovo pod správou mise OSN (UNMIK
¢2000: summit EU v Záhřebu – zemím západního Balkánu je přislíbena perspektiva členství v EU,
¢2003: summit EU v Soluni – Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie (FYROM), Srbsko a Černá Hora jsou potenciálními kandidátskými zeměmi 2003: summit EU v Soluni – Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie (FYROM), Srbsko a Černá Hora jsou potenciálními kandidátskými zeměmi
¢Vztah eu k bývalé Jugoslávii
¢Jednoznačně pramenil z důsledků války
¢Balkán nemá pro EU zásadní strategický význam, je ale zdrojem řady bezpečnostních hrozeb
¢Masové migrace válečných uprchlíků do zemí EU představovaly hrozbu v letech 1991-1995, 1998-1999 a 2000-2001 (v řádu statisíců, hlavními zdroji byla Bosna a Hercegovina, Chorvatsko a Srbsko),
¢od pádu komunismu sílil význam ilegální pracovní migrace (v řádu miliónů, hlavním zdroje bylo Rumunsko a Albánie),
¢mezi roky 1991-1997 představovala velkou zátěž i azylová migrace (v řádu statisíců, hlavním zdrojem bylo Kosovo).
¢Po roce 1995 začalo území Balkánu hrát stále větší roli jako tranzit mezi asijskými zeměmi a západní Evropou.
¢Negativní vlivy balkánu
¢Závažný je vliv organizovaného zločinu, především pašování a distribuce drog,
¢obchod se ženami,
¢pašování cigaret a pašování pohonných hmot,
¢nechybí však ani ilegální obchod se zbraněmi,
¢některé země (především Bosna a Hercegovina) poskytovaly prostor i pro mezinárodní terorismus.
¢Uvedené hrozby byly z hlediska EU posíleny posledním rozšířením v roce 2004, kterým se hranice mezi EU a Balkánem znatelně rozšířily
¢Stanovisko EU
¢Tyto problémy je nejsnazší řešit prostřednictvím přibližování k EU, který by se měl projevit zvyšováním politických, právních a ekonomických standardů v balkánských zemích
¢Po vstupu do EU bude lepší možnost kontroly nežádoucích jevů v členských zemích
¢ Tento přístup obsahuje dva rizikové faktory, jimiž jsou:
– relativní chudoba balkánských zemí,
– slabost státních a soudních institucí.
¢Tyto dva faktory společně hrozí tím, že přibližování a vstup do EU nebude dostatečným stimulem.
¢Vztahy s EU
¢Mezi EU a Jugoslávií platila Dohoda o spolupráci
¢6/1990 – EK navrhla opatření na zlepšení vzájemných vztahů, rozpad země 1991 situaci změnil
¢10.6.1999 vzniká Pakt stability (viz. dále),
¢Od 2003 Soluňská agenda – ošetřuje již rozhodnutí EU ohledně trvalé podpory, provádění reforem směřující k začlenění do EU
¢Nástroje – od Paktu stability k Radě pro regionální spolupráci
¢Finanční prostředky zajišťoval nejprve CARDS – investice do obnovy infrastruktury, podpory usmíření, budování právního řádu, postupného přibližování evropským normám – EU pomohla 5,5 miliardami EUR (2000 – 2006)
¢Později IPA = nástroj předvstupní pomoci, určen pro kandidátské i případné kandidátské země, v současném dotačním období 2007 – 2013 činí částka pomoci 11,5 miliard – 5 oblastí podpory (budování institucí, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj venkova)
¢Pakt stability pro jihovýchodní evropu
¢Z iniciativy EU v roce 1999 vznikl Pakt stability pro jihovýchodní Evropu, který je dnes hlavní kolektivní institucí pro koordinaci rozvojové pomoci pro Balkán, podpory demokratizace a prevence konfliktů.
¢Účastníky jsou balkánské země, členské země EU, Evropská komise a další vyspělé země, regionální iniciativy a nejdůležitější mezinárodní organizace a finanční instituce
¢Politika rozšíření
¢Cílem politiky EU na Balkáně je dosáhnout situace, kdy bude vojenský konflikt mezi státy tohoto regionu nemyslitelný a bude zde vládnout mír a prosperita. EU se snaží dosáhnout tohoto cíle pomocí hlubší integrace států západního Balkánu do EU. EU k dosažení tohoto cíle slouží politika rozšíření
¢Všem státům z. Balkánu přislíbeno členství v EU
¢EU zahájila Stabilizační a asociační proces (SAP), do nějž jsou již zapojeny všechny země regionu.
¢Byly podepsány s téměř všemi státy západního Balkánu Stabilizační a asociační dohody (SAA), což je podmínka plného členství v EU
¢Nástrojem SAPu je Evropské partnerství, které každému státu stanovuje rámec pro reformy v klíčových oblastech, určuje pravidla pro přidělení finanční pomoci na jejich realizaci a stanoví principy pro fungování partnerství
¢Politika rozšíření ii
¢Od roku 2000 do roku 2006 čerpaly státy finanční podporu převážně z programu CARDS
¢Na nové rozpočtové období 2007 – 2013 jej však nahradil Nástroj předvstupní pomoci (IPA – Instrument for Pre-accession Assistance), který je jediným nástrojem finanční pomoci pro kandidátské země i pro státy, které o získání kandidátského statutu teprve usilují
¢slovinsko
¢Nejvyspělejší země Balkánu, vyspělá průmyslová země (průmysl hutnický, strojírenský, elektrotechnický, farmaceutický), důležitý je cestovní ruch,
¢HDP 28 524,110 USD (30. na světě, 2009)
¢Členem EU (od 1. 5. 2004), Eurozóny (od 1. 1. 2007), Evropské celní unie a Schengenského prostoru (od 21. 12. 2007) a OECD (od 21. 7. 2010),
¢Měnou je Euro
¢chorvatsko
¢Průmyslově zemědělský stát (těžební průmysl, vápenec a bauxit, hutnictví, strojírenství, potravinářství), cestovní ruch (více než 10 % HDP),
¢HDP – 14131 USD (46. na světě – info z 2010)
¢Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), CEFTA (od 2002) a NATO (od 1. 4. 2009). Členem Evropské unie se Chorvatsko stane dne 1. července 2013
¢Na výrobky z Chorvatska nejsou v EU uvalena žádná cla
¢ O velmi intenzivních obchodních vztazích svědčí i to, že přes 70% chorvatského exportu míří na trh EU
¢Chorvatsko ii
¢Podle EK Chorvatsko splňuje politické předpoklady budoucího členství,
¢Má stabilní demokratické instituce a nemá problémy s prosazováním vlády zákona či s nerespektováním základních prá
¢ALE – někde se musí reformovat – jedná se o soudní reformy a reformy státní správy, boji proti korupci, práv menšin a návratu uprchlíků z dob válečného konfliktu v první polovině devadesátých let.
¢musí také plně spolupracovat s soudním tribunálem OSN (potíže Chorvatska s vydáváním příslušné dokumentace),
¢Chorvatská ekonomika je funkční tržní, dosahuje srovnatelné úrovně s některými členy EU (komise ocenila snahu země o dosažení „značného stupně makroekonomické stability s nízkou inflací“)
¢Chorvatsko jako kandidátská země může čerpat finanční prostředky prostřednictvím evropského programu Předvstupní pomoci (IPA). V roce 2009 mělo Chorvatsko k dispozici 151 milionů eur, v roce 2010 může čerpat 154 milionů a v roce 2012 dokonce 160 milionů.
¢Chorvatsko iii
¢V roce 2008 Evropská komise předpokládala, že se Chorvatsku podaří dokončit přístupové rozhovory v roce 2009. Avšak kvůli bilaterálnímu hraničnímu sporu se sousedícím Slovinskem se naděje na brzké chorvatské členství rapidně snížily. Hrozilo totiž, že Slovinsko, které je členskou zemí EU, znemožní uzavřít jednání v některých z přístupových kapitol. Slovinskou hrozbu se podařilo odbourat až v září 2009, kdy nová chorvatská premiérka Jadranka Kosor uzavřela dohodu s předsedou slovinské vlády Borutem Pahorem o tom, že vzájemný spor už nebude překážkou na chorvatské cestě ke členství. Oba politici se domluvili, že spor bude řešen na základě mezinárodní arbitráže. To schválilo v červnu 2010 těsným výsledkem (51,5 % pro) i slovinské referendum.
¢Chorvatsko uzavřelo přístupová jednání na konci června 2011 a jeho vstup do Unie byl schválen Evropským parlamentem. 9. prosince 2011 během summitu EU v Bruselu byla slavnostně podepsána přístupová smlouva. Pokud vstup schválí i občané v referendu a smlouva bude ratifikovaná všemi členskými národními parlamenty, stane se Chorvatsko 28. členským státem EU 1. července 2013.
¢srbsko
¢Bývalý největší stát Jugoslávie,
¢Národnostně velmi heterogenní,
¢Velmi utrpěl válkou (otázka Kosova se řeší dodnes),
¢HDP 10 900 USD (77. na světě, 2010)
¢Bude moci zahájit přístupová jednání o vstupu do EU, pokud viditelně zlepší vztahy s bývalou jihosrbskou provincií Kosovem,
¢Srbsko II
¢Srbsko se oficiálně zapojilo do Stabilizačního a asociačního procesu až v roce 2003. Jednání o SAA se Srbskem EU přerušila, když Srbsko dostatečně nespolupracovalo s ICTY. SAA byla nakonec podepsána v dubnu 2008. Ratifikace SAA však stále není dokončená právě kvůli pochybám o bezvýhradné spolupráci srbské vlády s ICTY. Srbská vláda sice dopadla v červenci 2008 Radovana Karadžiće, ale další mezinárodně hledaný Ratko Mladić se stále ukrývá neznámo kde.
¢Dohoda o vízech a vracení nelegálních imigrantů vstoupila v platnost 1. ledna 2008. Díky nim se výrazně zjednodušila pravidla pro udílení víz. Srbsko čerpalo finanční pomoc z EU díky programu CARDS a od ledna 2007 pak prostřednictvím IPA.
¢Vztahy EU a Srbska velmi zkomplikovala otázka Kosova. Srbsko se této provincie nechtělo vzdát, protože jde o historicky významné území, kde stále žije početná menšina etnických Srbů. Na stranu Srbska se v tomto sporu postavilo Rusko. Kosovo však vyhlásilo jednostranně nezávislost 18. února 2008 a většina zemí EU jeho nezávislost uznala. Srbsko nezávislost Kosova uznat odmítá
¢Kosovo
¢1999: Kosovo pod správou mise OSN v Kosovu (UNMIK)
¢duben 2005: Komise zveřejnila sdělení „Evropská budoucnost pro Kosovo“
¢18. únor 2008: Kosovo vyhlásilo nezávislost
¢1. ledna 2009: Mezinárodní soudní dvůr v Haagu začal prověřovat legalitu srbského požadavku na anulování kosovské deklarace nezávislosti.
¢30. listopadu 2009: EU zrušila víza pro srbské občany s platností od 19. prosince 2009.
¢22. prosince 2009: Srbsko oficiálně zažádalo o vstup do EU.
¢27. září 2010: Rezignace kosovského prezidenta Fatmira Sejdiu.
¢23. července 2010: Mezinárodní soudní dvůr v Haagu uznal legitimitu kosovské nezávislosti.
¢25. října 2010: Evropští ministři zahraničí požádali Komisi, aby posoudila srbskou přihlášku do EU.
¢Kosovo II
¢listopad 2010: Smírčí jednání mezi Kosovem a Srbskem byla oddálena kvůli pádu kosovské vlády.
¢19. ledna 2011: Europoslanci dali zelenou Dohodě o stabilizaci a přidružení, jenž upevnila politické a ekonomické vztahy EU a Srbska.
¢8. března 2011: Byly zahájeny historicky první přímé rozhovory mezi Srbskem a Kosovem.
¢duben 2011: Novou prezidentkou Kosova se stala společná kandidátka hlavních koaličních a opozičních stran Atifete Jahjaga.
¢27. května 2011: Byl zatčen bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić.
¢2. července 2011: Kosovo a Srbsko podepsaly dohodu o zpřístupnění matrik, snadnějším přechodu hranic či uznávání univerzitních diplomů.
¢20. července 2011: Byl dopaden také srbský generál a bývalý prezident Republiky Srbská Krajina Goran Hadžić.
¢KOSOVO III
¢25. července 2011: Jednostranný útok kosovské policie za účelem zajištění kontroly nad severní části Kosova. Akce vedla k obnovení napětí na hranici se Srbskem a došlo k několika násilnostem.
¢24. února 2012: Pod záštitou EU byla obnovena jednání mezi Srbskem a Kosovem. Země normalizovaly své vzájemné vztahy.
¢1. března 2012: Srbsko obdrželo status kandidátské země EU.
¢6. května 2012: V Srbsku proběhly prezidentské, parlamentní i komunální volby.
¢EU je nejštědřejším dárce finanční pomoci Kosovu. Od roku 2007 čerpá Kosovo finanční prostředky z IPA. Prostředky z tohoto zdroje jsou používány na vytváření fungujících institucí a na přeshraniční spolupráci. Kosovo je zapojeno do Stabilizačního a asociačního procesu. Od roku 2005 Komise zveřejňuje každý rok hodnotící zprávu o pokroku Kosova na cestě do EU
¢Měnou je euro.
¢BOSNA a Hercegovina
¢Nejvíce postižena válkou,
¢Multikulturní složení (Bosňáci – muslimové, Srbové, Chorvati),
¢patří k pěti nejslabším evropským ekonomikám. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky)
¢Nevyspělé zemědělství, 10 % HDP, zaměřené na pěstování pšenice, kukuřice, ovoce – zejména švestky, zeleniny a chov skotu a ovcí, ještě dnes je v některých oblastech (hlavně v horách) zemědělství závislé na lidské síle či síle zvířat
¢dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství – velký podíl ekonomicky aktivních zaměstnávají průmyslová odvětví, dlouho bylo hlavním zbrojařství
¢HDP – 8.200 USD (2011), KORUPCE
¢patří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky
¢Bosna a hercegovina a eu
¢červen 2008: Podpis SAA.
¢Jednání o podpisu SAA byla zahájena v listopadu 2005 a podepsána pak byla až v červnu 2008, když se zlepšila spolupráce Bosny a Hercegoviny s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a byla provedena reforma veřejné správy.
¢Od roku 1991 EU poskytla Bosně a Hercegovině podporu ve výši 2,5 miliard eur. Bosna a Hercegovina čerpala finanční pomoc z programů ECHO, PHARE, Obnova.
¢V letech 2001 – 2006 pak získala z CARDS více jak 500 milionů eur. V rámci IPA může Bosna a Hercegovina získat v letech 2007 – 2009 až 226 milionů eur. EU je nejdůležitějším obchodním partnerem Bosny a Hercegoviny.
¢V rámci mise EUFOR/ Althea působí na území Bosny a Hercegoviny více jak 2.500 příslušníků ozbrojených složek z EU, kteří zde dohlíží na dodržování míru a pořádku a pomáhají místním autoritám v plnění jejich povinností. Misi EUFOR/Althea schválila Evropská rada v červenci 2004 a její působení v Bosně a Hercegovině je v souladu s Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou. Zároveň zde působí evropská policejní mise (EUPM), jejíž mandát byl prodloužen o další dva roky a vyprší tak na konci roku 2009.
¢makedonie
¢Velmi zaostalá – mezi 10 nejzaostalejších zemí Evropy,
¢HDP 8491 USD (2007),
¢Zemědělství – 21 % HDP, produkty jsou vinná réva, tabák, zelenina, mléko a vejce,
¢Průmysl – potravinářství, textilní průmysl, chemický průmysl (včetně farmacie), hutnictví (železo, ocel), průmysl stavebních hmot (výroba cementu) a energetika
¢Velmi silná nezaměstnanost, KORUPCE
¢2001 konflikt mezi většinovými Makedonci a menšinovými Albánci, naštěstí rychle urovnán,
¢Spor s Řeckem o název – jedná se o letitý spor (Bývalá jugoslávská republika Makedonie).
¢Makedonie ii
¢1996: První vzájemná dohoda, která umožnila Makedonii čerpat pomoc z programu PHARE
¢1997: Dohoda o spolupráci (v platnosti do r. 2004),
¢duben 2001: V Lucemburku podepsána SAA
¢duben 2004: SAA vstoupila v platnost
¢březen 2004: Makedonie podává přihlášku do EU
¢listopad 2005: Komise zveřejnila svůj názor na připravenost Makedonie na vstup do EU
¢listopad 2005: Komise zveřejnila svůj názor na připravenost Makedonie na vstup do EU
¢prosinec 2005: Evropská rada přiznává Makedonii kandidátský statut,
¢Černá hora
¢Vznik v roce 2006, odtržením od Srbska
¢Chudá země, řazena mezi 5 nejslabších ekonomik,
¢HDP – 10.800 USD
¢Struktura ekonomiky – 2 % zemědělství, 15 % aktivního obyvatelstva, hlavními zemědělskými produkty jsou obilí, tabák, brambory, citrusy, olivy, vinná réva. Z živočišné výroby je nejvýznamnější chov ovcí
¢Oblasti těžby nerostných surovin se nacházejí v okolí měst Nikšić (bauxit – vlastníkem dolů je ruská firma EN PLUS), Pljevlja (hnědé uhlí) a Berane (hnědé uhlí a lignit). Dále se těží rudy olova a zinku (Pljevlja a Mojkovac). V zemi se vyskytují rovněž stavební suroviny
¢Černá hora II
¢21. května 2006: V referendu se občané Černé Hory vyslovili pro odtržení od Srbska
¢12. června 2006: Evropská rada se rozhodla, že bude nadále rozvíjet vztahy se suverénním a nezávislým státem Černá Hora,
¢červenec 2006: Zahájen Stálý posílený dialog s Černou Horou,
¢září 2006: Začala jednání o SAA,
¢listopad 2006: Komise zveřejnila první zprávu o pokroku Černé Hory na cestě do EU,
¢leden 2007: Evropská rada schválila Evropské partnerství pro Černou Horu,
¢říjen 2007: Parlament Černé Hory schválil ústavu, která je v souladu s evropskými principy,
¢15. října 2007: Podpis SAA,
¢1. ledna 2008: Vstoupila v platnost Prozatímní dohoda,
¢Slíbeno členství 2019
¢ Od 1. ledna 2008 je snížen poplatek za vízum pro občany Černé Hory, kteří cestují do EU a některé skupiny dokonce nemusí platit vůbec, protože vstoupila v platnost Dohoda o vízech a vracení nelegálních imigrantů mezi EU a Černou Horou. Dialog, který by měl vést k úplnému zrušení víz, již byl také zahájen
¢Černá Hora má v současné době nárok na finanční pomoc z IPA v rámci jeho dvou složek: budování institucí a transformační fáze a přes-hraniční spolupráce
¢Zdroje
¢Euractiv.cz( http://www.euractiv.cz/rozsirovani-eu )
¢Wikipedia.cz
¢www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_6.4.1.pdf
¢Bakalářská práce Zuzana Pluhařová : Vztahy EU se svým blízkým okolím-Západní Balkán
Děkuji za pozornost
