Vybrané filozofické směry 19. a 20. století – prezentace

Téma prezentace: —Vybrané filozofické směry 19. a 20. století

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Irena G

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace je zpracování maturitní otázky ze společenských věd na vybrané filozofické směry 19. a 20. století.

 

Osnova:

Vybrané filozofické směry 19. a 20. století

= období prudkého rozvoje vědy, filozofie se spojuje s vědou, literaturou nebo uměním, zabývá se problémy civilizace

POZITIVISMUS

= NOVOPOZITIVISMUS = LOGICKÝ POZITIVISMUS

navazuje na empirismus – upřednostňuje zkušenostní poznávání

cíl: utřídit vědění – člověk se lépe orientuje a dokáže svět řídit

vychází z faktů, vědeckých poznatků, ze skepticismu

Øvše zkoumá a na základě vědeckých poznatků prověřuje

Auguste Comte

Byl racionalista – upíral zájem k faktům

Důraz na:

Øveškerá věda by se měla zkoumat  z jevů a faktů – jsme schopni zkoumat jenom existující jev

ØUspořádání faktů podle zákonitosti – pouze z uspořádaných dat jsme schopni dál vyvozovat

stádia vývoje lidského myšlení:

1.Teologické : fáze, kdy si lidé vše vysvětlovali skrz bohy

2.Metafyzické : období objevování abstraktních pojmů

3.Pozitivní : lidé nehledají božskou nebo filozofickou pravdu, ale pozorují a třídí jevy a poznatky

Provedl klasifikaci věd (matematika, astronomie, fyzika atd..)

považován za zakladatele sociologie

„ Láska jako princip,  řád jako základ, pokrok jako cíl.“

PRAGMATISMUS

Vznikl v USA, 2. polovina 19. století

Filozofie činu a užitku

Pouhé ideje jsou zbytečné, pokud nevyvolávají jednání a nepřinášejí užitek

Relativita pravdy – co je pravdivé, to je užitečné a pro každého je pravda jiná – co je pro jednoho užitečné, může druhému škodit

V Evropě se příliš neujal

Zakladatel Charlese Pierce

Pokračovatel William James

Český pragmatik: Karel Čapek

William James

Nepátrá po absolutní pravdě – pravda je relativní

Jeho dílo Pragmatismus – obsahuje 3 teze:

Koncepce pravdy – pravdivé je to, co je užitečné v daném okamžiku

Koncepce dynamismu – svět je něco, co se neustále mění, tudíž podle potřeby můžeme měnit své názory

Koncepce plurality – na svět nelze pohlížet z jednoho úhlu pohledu

John Dewey

Vytvořil pro Ameriku novou koncepci vzdělávání – instrumentální vzdělávání ( praktická stránka )

FENOMENOLOGIE

Narozen v Prostějově

V oblasti poznání je pochybovačem

Tvrdil, že naše poznání je založeno na dogmatismu (= obecně vžitých představách o světě)

Toho je potřeba se zbavit, aby zbylo čisté vědomí

Vědomí = tvůrcem všeho, co se nám na světě jeví

Pojem „uzávokování“ = musíme se uzávorkovat a soustředit se na fenomén a na poznání

EXISTENCIALISMUS

Filozofický i umělecký směr

Zamýšlí se nad existencí člověka, hledá smysl lidského bytí – soustředění na člověka

Impuls vzniku – zkušenost  1. světovou válkou – člověk se v ní stal politickou a ideovou součástkou

Člověk zobrazen jako bytost, vržená do života a zmítající se v nejistotě

„Když člověk nahlédne na podstatu vlastní existence ( např. kvůli těžké životní zkoušce ), pak je schopen se osvobodit a začít naplňovat svůj život“

Otázka: Jak má člověk žít v iracionálním světě plném absurdních situací?

2 větve:

ØAteistická ( A. Camus, Jean Paul Sartre)

ØTeistickou ( němečtí filosofové – moc se neprojevila )

Nejvýznamnější představitelé: Jean Paul Sartre, A. Camus, Martin Heidegger, F. Kafka

Jean Paul Sartre

Odmítl Nobelovu cenu za literaturu

„Člověk je tvor svobodný a ke svobodě odsouzený, musí se pořád mezi něčím rozhodovat“

Existence předchází esenci – lidská bytost se sama ustavuje, svůj život si formuje a vytváří sama na základě vlastního rozhodnutí (nesmí přijímat rozhodnutí a role, které jsou mu přidělovány)

Existence = prosté bytí čehokoliv na světě

Esence = podstata, smysl, který člověk, tvor, věci mají ve světě

Odcizení člověka od světa – cítí se opuštěn, světu lhostejný a zbytečný

Jediná absurdní jistota je smrt

Dílo: Bytí a nicota, Zeď, Nevolnost

Albert Camus

otázka: Proč a jak žít?

Absurdno = něco nepochopeného – svět je absurdní a my z něj můžeme vystoupit pomocí revolty = vzpoury, boje, spácháni sebevraždy

(Jako jediné a přijatelné východisko z absurdní existence vidí sebevraždu)

Dílo: Cizinec

ØCizinec v lidské společnosti, světě morálních hodnot a postojů

ØOdcizený, zabloudilý, nepřizpůsobitelný, pocit nadpočetnosti

Martin Heidegger

vycházel z fenomenologie, studia teologie + filozofie

,,Velký problém Z světa není v nedostatku hodnot, ale to, že je vše převedeno na hodnotu“

existence člověka je všední a nezáživná

člověk se stává masou a ztrácí se v ní, přizpůsobujeme se

vnější požadavky nás nutí k tomu, co jsme si sami nezvolili

řešení = být apatičtí

bytí nás vede k smrti – uvědomujeme si nicotu; bytí je boj s časem = jak přežít čas

analýzu člověka rozpracoval do 6 bodů:

Øváženost (člověk vržen do světa a musí přežít)

Øobstarávání a starosti (bytí je starost, musíme se o sebe postarat)

Øspolubytí (autentické i neautentické)

Øčlověk spjat s okolím a s druhými lidmi

Øčlověk si je vědom času a své smrti

Øčlověk je bytostí pravdy (hledá ji a poznává)

poezie může být také formou poznání

ovlivnil Havla a další filozofy 20. století

díla: Bytí a čas, O pravdě a bytí

NEOMARXISMUS

rozkvět v 60. letech 20. století

ovlivněno psychoanalýzou, fenomenologií a existencionalismem

inspirace v Marxově rané filozofii, návrat k jedinci, levicový proud

kritika pozdně kapitalistické společnosti, snaha odstranit společenské bezpráví

musí být i odstraněny nerovnosti mezi lidmi – vznikly s třídní společností – odmítnutí soukromého vlastnictví

kritika Z i V, snaha o revoluci (vzbouření proti Z i V i proti přetechnizované společnosti)

snaha o demokratizaci v socialismu

představitelé: Antonio Branci, Roger Garaudy, T.W. Adorno, Georgie Lukacs

STRUKTURALISMUS

Struktura = uspořádání prvků

Doménou je lingvistika

Jazyk má svou pevnou strukturu, systém znaků – lze to dobře zkoumat

Filozofové zkoumají : Jakým způsobem jsou prvky mezi sebou spojeny?

Hledání vztahů mezi slovy

Autoři české mluvnice: Jedlička, Havránek

POSTMODERNISMUS

Umělecký a filozofický směr 60. let 20. století

Kritický k modernímu, avantgardnímu a revolučnímu chápání světa

Přehodnocuje celou evropskou tradici, pravdy jednotlivců

Snaží se zaujmout širokou veřejnost, míchání stylů a žánrů

FILOZOFIE ŽIVOTA

V literatuře z ní vychází vitalismus ( = život je dar, člověk by ho měl prožít a ne promrhat, měl by si uvědomit pravé hodnoty v životě )

vznik jako opozice proti racionalismu a klasické německé filozofii

snaží se teoreticky rozpracovat pojem život

navázání na Nietscheho a Schopenhauera

Snaha uceleného pohledu na život

Snaha vysvětlit teoreticky pojem život ve dvou liniích:

1.Život je chápán biologicky

2.Život je niterní zážitek, který nelze vysvětlit strohým pojmem

Představitelé:  Henri Bergson, Hans Driesche, Sigmund Freud