Téma prezentace: Světový oceán a polární oblasti
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Linda
Popis materiálu:
Prezentace je o světových oceánech a polárních oblastech. Nechybí slapové jevy, vlny, tsunami, znečištění oceánů, hospodářský význam a mnoho dalšího.
Osnova:
Světový oceán a polární oblasti
Oceány
Světový oceán zaujímá 71% zemského povrchu
Oceány pohlcují až 85% slunečního záření-zásobárna tepla
Působí jako regulátor teploty ovzduší
Zapojuje se do oběhu vody na Zemi
Ovlivňuje pobřeží
Vznik života
Zdroj obživy
Oceány
Tichý oceán
Atlantský oceán
Indický oceán
Severní ledový oceán
Části oceánu jsou i okrajová a vnitřní moře
Slapové jevy (dmutí)
Jako dmutí označujeme střídavé vzestupy a poklesy mořské hladiny vyvolané gravitačním působením Měsíce a Slunce na naši planetu
největší rozsah přílivu a odlivu na světě je v zálivu Fund mezi kanadským Novým Skotskem a americkým státem Maine, kde přílivová vlna dosahuje v průměru až 10 m.
k přílivu a odlivu dochází každých cca 12 hodin 25 minut
Každých 28 dní se gravitační síly Slunce a Měsíce sčítají, nastává tedy nejvyšší stav přílivu a odlivu – skočné dmutí.
Vlny
Většinu vln vyvolává vítr vanoucí přes otevřenou vodní plochu
Tření strhává povrchovou vodu a způsobuje její pohyb
Vlny jsou nejednotné a nepravidelné, ovšem když se z této oblasti šíří, spojují se do uspořádaných vln a doplouvají na velké vzdálenosti
Tsunami
Vyvolané pohyby dna oceánu
Vlivem podmořských zemětřesení
Sesuvy dna a sopečných erupcí
Mají ohromnou délku, až 160 km mezi dvěma po sobě jdoucími hřebeny vln a pohybují se rychlostí až 800 km/h
Mohou měřit až 25 metrů
Oceánské proudy
Žádná část oceánu není nehybná, ačkoliv pohyb vody v hloubkách bývá často mimořádně pomalý
Kdyby voda nebyla v pohybu, kyslík, na němž závisí život, by se brzy spotřeboval
Povrchové proudy jsou ovlivňovány větry a rotací Země
Tyto proudy se vlivem Coriolisovy síly přesně nepřizpůsobují směru převládajícího větru
Tato síla odchyluje proudy na severní polokouli vpravo ve směru pohybu hodinových ručiček a na jižní vlevo proti směru pohybu hodinových ručiček
Podmořské hlubinné proudy jsou vyvolány rozdíly v teplotě a salinitě
Jedním z nejdůležitějších účinků oceánských proudů je, že mísí oceánskou vodu a tak ovlivňují úrodnost moře.
Podpovrchová voda je bohatá na živiny, které podporují růst planktonu, potravy pro hejna ryb
Mořské proudy také silně ovlivňují podnebí. Např. část Golfského proudu plyne kolem Norska, otepluje pobřeží a přináší SZ Evropě zimní teplotu o 11°C vyšší, než činí průměr pro tyto šířky
Proudy z polárních oblastí mohou naopak ohrožovat lodní dopravu, protože přinášejí do cest ledové kry.
Největší pohromou pro lidstvo je v poslední době El Niňo- jedná se teplý proud tekoucí Tichým oceánem, který zablokuje výstup studené vody z hlubin, nezbytné pro život ryb-působí velké škody rybářům v Jižní Americe a způsobuje také změny počasí
V průměru se vrací každé 4 roky
Znečištění oceánů
Těžba ropy- riziko vylití ropy do oceánů
Odpadní vody-do Středozemního moře se vypouští 90% odpadních vod ze 120 pobřežních měst (430 milionu tun odpadu ročně)
Množství ropy, které se kvůli haváriím tankerů, vrtných plošin čí vymývání nádrží tankerů na moři dostává do světového oceánu za rok, se odhaduje asi na 10 milionů tun
Jinou vrůstající formou znečištění oceánů je kvetení řas a příliv plný planktonu. Vědci se domnívají, že důvodem je vysoký výskyt stopových kovů vypouštěných do řek a do moře průmyslem.
Hospodářský význam oceánů
Ohromné biologické, minerální a energetické zdroje
Lovení ryb, korýšů, měkkýšů a mořských řas
Kromě potravy jsou plody moře využívány i v lékařství nebo agrotechnice
Dopravní cesty
energetické využití mořských vln, proudů a dmutí
Biologické zdroje
Rozsáhlé zásobiště mořských organismů
150 tisíc druhů živočišných
10 tisíc rostlinných
Minerální bohatství
Nerostné bohatství světového oceánu je obsaženo jednak bezprostředně ve vodě, jednak je uloženo na mořském dně nebo pod ním
Oceánská voda-zásoby:chlor, hořčík, síra, dusík, vápník
Zlato, rtuť, olovo
Chlorid sodný (80%)- kuchyňská sůl
Nerostné suroviny
Ropa-záliv Venezuela,Perský záliv, Mexický záliv
Zemní plyn
Uhlí-pobřeží Anglie, Kanady, Turecka, Japonska
Žula-poblíž Finska,
Bazik a ultrabazik-(rudy niklu, platina,..)
Polární oblasti
Arktida a Antarktida jsou nejstudenější oblasti na světě
Arktida je území ohraničené severním polárním kruhem, myšlenou čarou kolem severního pólu
Uprostřed se nachází Severní ledový oceán, většinou zamzrzlý
Na okrajích je pás tundry
Většina antarktické plochy je pokryta silnou vrstvou ledu
Život se vyskytuje jen kolem pobřeží a na přilehlých ostrovech, kde je tepleji než ve vnitrozemí
Arktida
Po značnou část roku je arktická tundra pokryta sněhem
Během krátkých letních měsíců sníh roztává,ale voda se v tomto období nemůže vsáknout, jelikož pod povrchem je vrstva věčně zmrzlé půdy, proto se tato voda shromažďuje v jezírkách nebo tůních
V tundře žije většina arktických živočichů, kteří jsou přizpůsobeni k životu v těchto polárních podmínkách
Mnohá arktická zvířata mají bílý kožich, který je na sněhu maskuje. Např. medvěd lední- jeho potravou jsou tuleni
V Arktidě se už dnes těží některé přírodní suroviny, například ropa. Využití jejich zásob se však musí plánovat velmi opatrně, aby nebylo poškozeno jedinečné životní prostředí pro polární zvířata
Antraktida
Antarktida je nejchladnější a největrnější místo na Zemi. Její ledový příkrov tvoří značnou část věčného ledu na Zemi. Některé části pobřeží jsou v létě bez ledu.
Rostou zde lišejníky a řasy, ale jen velmi málo jiných rostlin
Od souvislé ledové vrstvy při pobřeží se uvolňují kusy ledu o rozměrech až 100km a odplouvají na moře. Jsou to největší plovoucí ledovce na světě.
Na antarktické pobřeží zalétají téměř výhradně mořští ptáci, jako je třeba albatros stěhovavý, burňáček bělavý nebo chaluha příživná.
Žijí zde tučnáci
Dvanáct druhů velryb, včetně mohutného plejtvákovce obrovského, největšího živočicha na světě.
