Spalovač mrtvol – prezentace (rozbor)

Téma prezentace: Spalovač mrtvol

Typ souboru: prezentace PPT

Přidal(a): kikulinulinenka13

 

 

Popis materiálu:

Rozbor díla ve formě prezentace. Kniha Spalovač mrtvol – Ladislav Fuks.

 

Osnova:

  • Spalovač mrtvol (1967)
  • Ladislav Fuks (1923-1994)
  • Ladislav Fuks
  • Autor psychologických a rafinovaně konstruovaných próz. Často staví půdorys románu na konfliktu bezbranného charakteru s násilím a zlem, které člověka obklopuje a deformuje jeho vnitřní svět.
  • První texty čerpají z období okupace a 2. svět. v. – např. Pan Theodor Mundstock (1963) či Spalovač mrtvol. Řada knih vykazuje fantaskní prvky – např. Myši Natálie Mooshabrové (1970).
  • Jako postmoderní bývá označován rozsáhlý román Vévodkyně a kuchařka (1983), evokující vídeňský život na sklonku 19. stol. pomocí bizardní imaginace a mystifikace.

 

Celková charakteristika

Román-horor o vlivu ideologie a moci na vnitřní mravní svět

a charakter člověka.

Postavy

Soubor postav vytváří bizardní panoptikum, někteří aktéři

nemají záměrně plnohodnotné role ani jména, jsou jen

schematizovanými, odlidštěnými figurkami.

Hlavním hrdinou je vzorný otec rodiny a spalovač pražského

Krematoria, spořádaný občan pan Kopfrkingl, kterého

fašistická ideologie postupně deformuje až k úplnému

rozpadu osobnosti. Přesvědčen o nutnosti očistit svou krev,

vraždí postupně všechny své blízké. Okázale demonstruje

abstinenci, nekuřáctví i vřelý vztah k hudbě. Blízké osoby i

předměty nazývá exotickými jmény (sebe místo Karel

Roman, manželku Lakmé, krematorium Chrám smrti).

Kopfrkinglova postava nemá ostré kontury, přiživuje se

okolími frázemi a gesty, takže se stává průnikem cizích

vlivů.

Důležitou úlohu hrají kromě členů Kopfrkinglovy

rodiny nacista Willi Reinke a zaměstnanci krematoria.

Motivace jejich jmen (Lišková, Zajíc, Fenek, Beran)

odpovídá plně hrdinově perspektivě a jeho rovnocennému

chápání lidí a zvířat. Jiní aktéři (Strauss, Dvořák, Janáček,

Wagner) mohou deklarovat zaujetí hudbou.

Ukázka

Když Lakmé vylezla na židli, pan Kopfrkingl ji pohladil lýtko,

hodil ji smyčku na krk a s něžným úsměvem jí řekl:

„Co abych tě, drahá, oběsil?“

Děj a kompozice

Svébytný svět protagonisty narušuje návštěva dávného

přítele, nyní přesvědčeného nacisty, Williho Reinkeho. Ten

přiměje spalovače uvěřit v jeho rasovou nadřazenost a

nutnost zbavit se pojítek s bytostmi nižšími a méněcennými.

Převlečen za žebráka se vetře na oslavu židovského

Pohřebního bratrstva a udáním si po zřízení Protektorátu

zajistí cestu do nacistického Casina. Manželčin židovský

původ mu brání v další kariéře, proto postupně zavraždí

nejen ji, ale i svého syna. Na základě pokřivené interpretace

tibetské filozofie hodnotí páchané zločiny jako pomoc

nešťastníkům, kteří nechápou vyšší zájmy světa. Když se

pokusí vztáhnout ruku i na svou šestnáctiletou dceru,

přeruší jej jeho dvojník – výplod choré mysli, tibetský

vyslanec, nazve ho inkarnací Buddhy a vyzve ho, aby se

ujal trůnu ve Lhase. Prožitek osvícení završují tři „andělé“,

kteří odvádějí Kopfrkingla do sanitky. V závěru je

protagonista konfrontován s průvodem vyhublých lidských

trosek vracejících se po skončení války z koncentračního

tábora. Ani tehdy se nevzdává přesvědčení, že je mesiášem.

Kompozice románu je velmi rafinovaná a podílí se na

výstavbě napětí (např. výjevy předváděné mechanickými

loutkami při návštěvě panoptika jsou předobrazem zločinů

páchaných později Kopfrkinglem apod.). Fuks klade důraz na

významové zatížení detailů, logiku a následnost děje

částečně nahrazuje spojnicí jednotlivých motivů.

Jazyk a styl

I v tomto románu je patrná Fuksova typická obliba v

propojování reálného světa s iluzemi, sny a halucinacemi.

Hranice mezi realitou a fikcí, mezi skutečností a její

stylizací je záměrně rozostřována a zpochybňována,

většina událostí si zachovává dvojakou podobu. Autor se

pouští, jak je u něj obvyklé, do hry s fakty a historickými

reáliemi, které, jak předpokládá, čtenář zná. Mystifikováním

jim dává groteskní význam. Rafinovaný jazykový projev

využívá složité symboliky a rozvinuté metaforičnosti.

Perspektiva hlavní postavy je dominantní, a to přestože je

příběh vyprávěn v er-formě. Fuks navíc místy důmyslně

stírá stylistické rozdíly vyjadřování vypravěče a vyjadřování

Kopfrkingla. Vypravěč události pouze zaznamenává, ale

neinterpretuje, čímž zamlžuje motivaci některých

Kopfrkinglových činů.

Okolnosti vzniku díla

Spalovačem mrtvol opustil Fuks metodu mapování

pohnutých lidských údělů, sondování vnitřních citových

zranění a duševních šrámů. Poprvé zvolil žánr hororu a

přenesl pozornost z obětí na nositele zla. Tématicky

spřízněné Spalovači mrtvol jsou prózy Myši Natálie

Mooshabrové a Příběh kriminálního rady (1971). Zlo

přestává být abstraktní veličinou dějin a vtěluje se do

fanatických jedinců posedlých nadosobními ideami.

Vliv díla

V 60. letech 20. stol. se objevují v české literatuře tendence

relativizovat vypravěčův jazyk a budovat prozaické texty na

složitých kompozičních principech, využívat mechanického

opakování, stereotypu a také rozšiřovat autorskou fabulaci

o svéhlavou hru s historickými aj. fakty.

Fuks bývá považován za jednoho z inspirátorů české

postmoderny.

Román byl zfilmován roku 1968 Jurajem Herzem.