Povodně – prezentace

Téma prezentace: Povodně

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): stray

 

 

Popis materiálu:

Povodně – co to je, jak vznikají, ochrana před povodněmi a povodně v historii ČR.

 

Osnova:

 

Povodeň je přírodní katastrofa, způsobená rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta řek. Jejími následky mohou být různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech.

Význam povodní

Podmínka zemědělství (Egypt, Mezopotámie, Čína)

-> systémy hrází

Hlavní příčiny povodní

Monzunové deště

Hurikány

Velké množství dešťových srážek

Rychle tající horský sníh

Dělení povodní

Přirozené povodně – povodně vzniklé především shodou přírodních podmínek v povodí vodního toku v daném místě

Zvláštní povodně – povodně, jež nevznikly z přírodních příčin, ale v důsledku technické závady či havárie na nějakém vodním díle v povodí příslušného vodního toku

Povodeň vs záplava

Povodeň – výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku, ať již v důsledku náhlého zvětšení průtoku (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu), nebo zmenšením průtočnosti koryta (ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů apod.).

Záplava – vylití vody z koryta v důsledku povodně.

Stupeň povodňové aktivity

je jednoduché číselné označení situace z hlediska míry ohrožení obyvatelstva a jeho majetku možnou či právě probíhající povodní. V současné době definuje platný zákon tři možné stupně povodňové aktivity.

První stupeň stav bdělosti

Druhý stupeň stav pohotovosti

Třetí stupeň stav ohrožení

Protipovodňová hráz

uměle vytvořená překážka, která ma za úkol odklonit či usměrnit rozvodněnou řeku nebo jiný vodní tok nebo vodní plochu.

Valy a zdi – základ tvořen zeminou, štěrkem nebo velkými kameny, ve městech se budují betonové a zděné hráze

Improvizované mobilní hráze – pytle plněné pískem

Mobilní kovové zábrany

Bariéry na Temži

Hráze v Nizozemí

Protipovodňová ochrana

Stavba vodních nádrží

Protipovodňové hráze

Suché a polosuché poldery (vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Je vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se voda buď nehromadí vůbec nebo jen částečně)

V oblasti zástavby je nezbytné regulovat, zpevnit a pravidelně čistit koryto toku

Povodně v českých zemích

1272 – Praha – Juditin most – jehož mecenáškou byla Judita Durynská, choť krále Vladislava II. – poškodila velká voda.

1342 – Praha – Juditin most nápor ledu definitivně zničil.

1432 – Praha – Karlův most – velká voda zbořila pět pilířů. Oprava trvala 71 let.

1768 – Písek – při povodni se zřítila levobřežní brána Kamenného mostu. Pravobřežní brána byla stržena z důvodu komunikační v roce 1825.

Karlův most 1872

1970 – jižní Morava (35 mrtvých)

1997 – Morava, Odra (50 mrtvých)

1998 – 23. července Královéhradecký kraj (6 obětí)

2002 – srpen, Vltava a Labe, největší změřené povodně v Čechách – průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých)

2006 – Čechy  – různé řeky (7 obětí)

2009 – červen a červenec, především Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj (13 mrtvých)

2010 – květen,srpen – především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý)

2013 – zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy – průtok Vltavy v Praze 3210 m³/s (8 mrtvých k 4. 6. 2013)

značky povodní  (Vepřek a Srbsko)

Bruntál (1997)

Ničivá záplava se v roce 1997 městu Bruntál téměř vyhnula. Nejhorší ničivá vlna se přehnala z Vrbenska až na Krnovsko. Řeka Opava v Jeseníkách lámala stromy, dál po toku likvidovala domy, silnice i železnice a zabíjela lidi.

Povodeň v Česku (2002)

17 lidí přišlo o život

v 7 krajích byl vyhlášen stav nouze

753 postižených obcí

225 000 evakuovaných lidí

73,3 mld. Kč škod, z toho přes 6 mld. Kč pražské metro

nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Povodeň v Česku (2013)

Probíhá zhruba od 31. května 2013

Ke 4.červnu 8 mrtvých

Hasiči evakuovali přes 8 tisíc lidí