Téma prezentace: Povodně
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): stray
Popis materiálu:
Tato prezentace popisuje téma povodně. Dozvíte se co to je, jak povodně vznikají, ochrana před povodněmi a jejích historie v ČR.
Osnova:
Povodeň je přírodní katastrofa, způsobená rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta řek. Jejími následky mohou být různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech.
Význam povodní
Podmínka zemědělství (Egypt, Mezopotámie, Čína)
-> systémy hrází
Hlavní příčiny povodní
Monzunové deště
Hurikány
Velké množství dešťových srážek
Rychle tající horský sníh
Dělení povodní
Přirozené povodně – povodně vzniklé především shodou přírodních podmínek v povodí vodního toku v daném místě
Zvláštní povodně – povodně, jež nevznikly z přírodních příčin, ale v důsledku technické závady či havárie na nějakém vodním díle v povodí příslušného vodního toku
Povodeň vs záplava
Povodeň – výrazné přechodné zvýšení hladiny vodního toku, ať již v důsledku náhlého zvětšení průtoku (např. v důsledku dešťových srážek a/nebo tání sněhu), nebo zmenšením průtočnosti koryta (ledovou zácpou, ucpáním mostních otvorů apod.).
Záplava – vylití vody z koryta v důsledku povodně.
Stupeň povodňové aktivity
je jednoduché číselné označení situace z hlediska míry ohrožení obyvatelstva a jeho majetku možnou či právě probíhající povodní. V současné době definuje platný zákon tři možné stupně povodňové aktivity.
První stupeň – stav bdělosti
Druhý stupeň – stav pohotovosti
Třetí stupeň – stav ohrožení
Protipovodňová hráz
uměle vytvořená překážka, která ma za úkol odklonit či usměrnit rozvodněnou řeku nebo jiný vodní tok nebo vodní plochu.
Valy a zdi – základ tvořen zeminou, štěrkem nebo velkými kameny, ve městech se budují betonové a zděné hráze
Improvizované mobilní hráze – pytle plněné pískem
Mobilní kovové zábrany
Bariéry na Temži
Hráze v Nizozemí
Protipovodňová ochrana
Stavba vodních nádrží
Protipovodňové hráze
Suché a polosuché poldery (vodní dílo sloužící k protipovodňové ochraně. Je vytvořeno přehrazením vodního toku, za hrází se voda buď nehromadí vůbec nebo jen částečně)
V oblasti zástavby je nezbytné regulovat, zpevnit a pravidelně čistit koryto toku
Povodně v českých zemích
1272 – Praha – Juditin most – jehož mecenáškou byla Judita Durynská, choť krále Vladislava II. – poškodila velká voda.
1342 – Praha – Juditin most nápor ledu definitivně zničil.
1432 – Praha – Karlův most – velká voda zbořila pět pilířů. Oprava trvala 71 let.
1768 – Písek – při povodni se zřítila levobřežní brána Kamenného mostu. Pravobřežní brána byla stržena z důvodu komunikační v roce 1825.
Karlův most 1872
1970 – jižní Morava (35 mrtvých)
1997 – Morava, Odra (50 mrtvých)
1998 – 23. července Královéhradecký kraj (6 obětí)
2002 – srpen, Vltava a Labe, největší změřené povodně v Čechách – průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých)
2006 – Čechy – různé řeky (7 obětí)
2009 – červen a červenec, především Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj (13 mrtvých)
2010 – květen,srpen – především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý)
2013 – zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy – průtok Vltavy v Praze 3210 m³/s (8 mrtvých k 4. 6. 2013)
značky povodní (Vepřek a Srbsko)
Bruntál (1997)
Ničivá záplava se v roce 1997 městu Bruntál téměř vyhnula. Nejhorší ničivá vlna se přehnala z Vrbenska až na Krnovsko. Řeka Opava v Jeseníkách lámala stromy, dál po toku likvidovala domy, silnice i železnice a zabíjela lidi.
Povodeň v Česku (2002)
17 lidí přišlo o život
v 7 krajích byl vyhlášen stav nouze
753 postižených obcí
225 000 evakuovaných lidí
73,3 mld. Kč škod, z toho přes 6 mld. Kč pražské metro
nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s
Povodeň v Česku (2013)
Probíhá zhruba od 31. května 2013
Ke 4.červnu 8 mrtvých
Hasiči evakuovali přes 8 tisíc lidí
