Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

Poruchy duševního života

Téma prezentace: Poruchy duševního života
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): PJ
 


 
Popis materiálu:
Prezentace pojednává a příčinách vzniku poruch duševního života a také samotných poruchám a jejich druhům. Je zde zmíněna i prevence a léčba duševních chorob. Vše je rozebráno tak, aby tento materiál stačil na hodiny psychologie. Naleznete zde hodně příkladů a druhů.
 
Osnova:
PORUCHY DUŠEVNÍHO ŽIVOTA
Příčiny vzniku duševních poruch
duševní choroby mohou být vyvolány faktory, které můžeme rozdělit na:
biogenní
somatogenní
psychogenní
sociogenní
Biogenní
při biogenních příčinách jde většinou o zvýšené předpoklady vzniku duševních poruch
patří sem především dědičně získané předpoklady, ale i poškození zárodku během těhotenství a při porodu, zejména jeho mozkových částí (analyzátorů) – např.: při oligofrenii, vrozené hluchotě, slepotě
mezi vrozené neboli zděděné předpoklady řadíme i získanou zvýšenou náchylnost k některým chorobám, které současně znamenají náchylnost k duševním poruchám
za biogenní příčinu se považují i některé projevy biologického růstu vyvolané vývojovými a funkčními změnami (puberta, laktační období, úchylky v pohlavním životě, nepříjemné sexuální zážitky, … )
biologickou dispozicí duševních poruch mohou být i některé typologické zvláštnosti vyšší nervové činnosti ( např.: slabost a nevyrovnanost nervových procesů) a tělesné konstituce ( např.: astenie)
Somatogenní
mezi somatogenní příčiny patří především poškození mozku a analyzátorů během života vyvolané přímým fyzickým poškozením (úrazem), infekčními chorobami ( např.: roztroušený zánět mozkomíšní) nebo fyziologickými změnami (při demenci ve stáří, při otravě průmyslovými jedy, při narkomanii, … )
dále různé tělesné choroby ( např.: metabolické choroby jater, pankreatu a endokrinního systému), které narušují funkčnost nervové soustavy, čímž vyvolají odchylky v duševním životě
Psychogenní
psychogenní příčiny není vždy možné odlišit od příčin sociogenních, protože se v převážné většině případů prolínají
mají kořeny zejména ve zvláštnostech vlastního prožívání
mezi psychogenní příčiny patří déle trvající vnitřní konflikty, frustrační, deprivační a stresové stavy a akutní psychotrauma vyvolané silným zážitkem záporného charakteru ( ztráta blízkého člověka, zážitek z nehody, … )
psychogenním faktorem je i konfliktogenní osobnost
Sociogenní
sociogenní příčiny vyvěrají zejména z disharmonického, nepříznivého sociálního prostředí (rodinného, manželského, školního, pracovního, … ) a mají charakter dočasného nebo trvalejšího konfliktu jednotlivce s tímto sociálním prostředím
jiné sociogenní příčiny je třeba hledat v tzv. adaptačních mechanismech. označujeme jimi prožívání a chování při základní změně životního nebo pracovního prostředí ( stěhování z věsnice do města, změna pracoviště, odchod do důchodu )
sociogenní původ má i tzv. psychická infekce. Jde o psychické poruchy vyvolané soužitím s duševně narušenými lidmi. Psychickou infekcí mohou vzniknout různé bludy pronásledování, megalomanie apod.
U většiny psychických poruch působí více příčin současně, což komplikuje jejich léčbu.
Druhy duševních poruch
Duševní porucha může postihnout buď pouze některou psychickou funkci, nebo celou osobnost
Typickým příkladem poruch jednotlivých funkcí: dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie
Z poruch psychických procesů jsou to zejména poruchy čití a vnímání, paměti, myšlení, řeči a vůle.
Z psychických stavů jsou nejvýraznější poruchy citů.
Z poruch osobnosti se v jejím chování nejvíce odrážejí neurózy , psychopatie a oligofrenie.
Neurózy
neurózy se projevují narušením běžných mezilidských kontaktů, hladkého, bezkonfliktního soužití, zejména mezi blízkými lidmi (manželi, rodiči a dětmi, sourozenci, spolupracovníky, spolubydlícími apod. )
v důsledku opakujících se konfliktů, narušeného soužití vzniká zvýšená dráždivost na podněty vycházející z neurotizujícího sociálního prostředí a upevňují se chorobné reakce na ně ( např.: záchvaty, bolesti hlavy, únava, nespavost, zvracení, drobné svalové záškuby, nutkavé myšlenky, pohyby, afektivní reakce)
mezi neurózy patří takové psychické poruchy, které si postižená osoba uvědomuje a zpravidla se jich také snaží zbavit
řadíme sem:
neurastenii
hysterii
psychastenii
Neurastenie
nejčastější forma neurózy
funkční poruchy činnosti organismu, zejména vegetativního nervového systému, vzniklé nedostatečnou regulací této činnosti z centrálního nervového systému v důsledku jeho oslabení
chronická únava a poruchy činnosti vnitřních orgánů ( nepravidelná srdeční činnost, dýchání, trávení, zvýšené pocení, červenání, průjmy, poruchy sexuálních funkcí – impotence, frigidita apod. )
tyto příznaky provází zvýšená emocionální citlivost
běžné jsou poruchy spánku
Hysterie
další forma neurózy
zvýšené výkyvy v emocionální oblasti spojené se zvýšenou činností fantazie
poznamenávají celé prožívání a chování hysterického jedince
hysterický člověk e projevuje zejména úsilím upoutat na sebe pozornost okolí a nekritickým postojem k vlastní osobnosti
hraje úlohu osoby s maximálně příznivými vlastnostmi, aby udělal co nejlepší dojem
zvýšená citlivost, náladovost a emocionální labilita způsobují nepřiměřené reakce i na nepatrné podněty, a tím i neadekvátní chování
vyvrcholením hysterických příznaků je tzv. hysterický záchvat, který může být spojen i s poruchami vědomí
za monosymptomatickou neurózu se považují různé izolované funkční poruchy (např.: bolesti žaludku, střev, bušení a bolesti srdce nebo pomočování ), které mají psychogenní původ (vznikají při konfliktech apod.)
rozmanité tiky nebo koktavost
příznačné zejména pro děti a mládež
Psychopatie
trvalejší defekt osobnosti
psychopat je osobnost narušená natolik, že v jejím chování vystupují do popředí nápadné, rušivé, někdy až asociální tendence
zvýšená touha po moci a vládnutí, zvýšená touha po sexuálních zážitcích nebo jiných prožitcích, po dobrodružstvích apod
psychopatii si postižená osoba uvědomuje, ale nepodniká nic pro její odstranění
Oligofrenie
primárně se projevuje jen v jedné – intelektové oblasti
mentální méněcennost, rozumová zaostalost (slabomyslnost)
mohou ji vyvolat jak vrozené faktory, poškození mozku během vývoje, tak výrazná psychická deprivace
Prevence a léčení duševních chorob
dodržování zásad duševní hygieny
léčebny a poradny:
poradny duševního zdraví
linka důvěry
síť psychologických a psychiatrických ambulancí
speciální psychiatrické léčebny
zvláštní azyly
Léčba psychických poruch

  1. medikamentózní léčba – léčení somatické choroby, která vyvolá duševní onemocnění
  2. psychoterapie – systematické působení na pacienta různými psychologickými metodami, které mu mají pomoci orientovat se v příčinách a v podstatě choroby
  3. psychodezinfekce – úprava sociálního prostředí pacienta; odstranění vlivů, které vyvolaly duševní onemocnění