Poruchy duševního života – prezentace

Téma prezentace: Poruchy duševního života

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): PJ

 

 

Popis materiálu:

Prezentace pojednává a příčinách vzniku poruch duševního života a také samotných poruchám a jejich druhům. Je zde zmíněna i prevence a léčba duševních chorob. Vše je rozebráno tak, aby tento materiál stačil na hodiny psychologie. Naleznete zde hodně příkladů a druhů.

 

Osnova:

PORUCHY DUŠEVNÍHO ŽIVOTA

Příčiny vzniku duševních poruch

duševní choroby mohou být vyvolány faktory, které můžeme rozdělit na:

biogenní

somatogenní

psychogenní

sociogenní

Biogenní

při biogenních příčinách jde většinou o zvýšené předpoklady vzniku duševních poruch

patří sem především dědičně získané předpoklady, ale i poškození zárodku během těhotenství a při porodu, zejména jeho mozkových částí (analyzátorů) – např.: při oligofrenii, vrozené hluchotě, slepotě

mezi vrozené neboli zděděné předpoklady řadíme i získanou zvýšenou náchylnost k některým chorobám, které současně znamenají náchylnost k duševním poruchám

za biogenní příčinu se považují i některé projevy biologického růstu vyvolané vývojovými a funkčními změnami (puberta, laktační období, úchylky v pohlavním životě, nepříjemné sexuální zážitky, … )

biologickou dispozicí duševních poruch mohou být i některé typologické zvláštnosti vyšší nervové činnosti ( např.: slabost a nevyrovnanost nervových procesů) a tělesné konstituce ( např.: astenie)

Somatogenní

mezi somatogenní příčiny patří především poškození mozku a analyzátorů během života vyvolané přímým fyzickým poškozením (úrazem), infekčními chorobami ( např.: roztroušený zánět mozkomíšní) nebo fyziologickými změnami (při demenci ve stáří, při otravě průmyslovými jedy, při narkomanii, … )

dále různé tělesné choroby ( např.: metabolické choroby jater, pankreatu a endokrinního systému), které narušují funkčnost nervové soustavy, čímž vyvolají odchylky v duševním životě

Psychogenní

psychogenní příčiny není vždy možné odlišit od příčin sociogenních, protože se v převážné většině případů prolínají

mají kořeny zejména ve zvláštnostech vlastního prožívání

mezi psychogenní příčiny patří déle trvající vnitřní konflikty, frustrační, deprivační a stresové stavy a akutní psychotrauma vyvolané silným zážitkem záporného charakteru ( ztráta blízkého člověka, zážitek z nehody, … )

psychogenním faktorem je i konfliktogenní osobnost

Sociogenní

sociogenní příčiny vyvěrají zejména z disharmonického, nepříznivého sociálního prostředí (rodinného, manželského, školního, pracovního, … ) a mají charakter dočasného nebo trvalejšího konfliktu jednotlivce s tímto sociálním prostředím

jiné sociogenní příčiny je třeba hledat v tzv. adaptačních mechanismech. označujeme jimi prožívání a chování při základní změně životního nebo pracovního prostředí ( stěhování z věsnice do města, změna pracoviště, odchod do důchodu )

sociogenní původ má i tzv. psychická infekce. Jde o psychické poruchy vyvolané soužitím s duševně narušenými lidmi. Psychickou infekcí mohou vzniknout různé bludy pronásledování, megalomanie apod.

U většiny psychických poruch působí více příčin současně, což komplikuje jejich léčbu.

Druhy duševních poruch

Duševní porucha může postihnout buď pouze některou psychickou funkci, nebo celou osobnost

Typickým příkladem poruch jednotlivých funkcí: dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie

Z poruch psychických procesů jsou to zejména poruchy čití a vnímání, paměti, myšlení, řeči a vůle.

Z psychických stavů jsou nejvýraznější poruchy citů.

Z poruch osobnosti se v jejím chování nejvíce odrážejí neurózy , psychopatie a oligofrenie.

Neurózy

neurózy se projevují narušením běžných mezilidských kontaktů, hladkého, bezkonfliktního soužití, zejména mezi blízkými lidmi (manželi, rodiči a dětmi, sourozenci, spolupracovníky, spolubydlícími apod. )

v důsledku opakujících se konfliktů, narušeného soužití vzniká zvýšená dráždivost na podněty vycházející z neurotizujícího sociálního prostředí a upevňují se chorobné reakce na ně ( např.: záchvaty, bolesti hlavy, únava, nespavost, zvracení, drobné svalové záškuby, nutkavé myšlenky, pohyby, afektivní reakce)

mezi neurózy patří takové psychické poruchy, které si postižená osoba uvědomuje a zpravidla se jich také snaží zbavit

řadíme sem:

neurastenii

hysterii

psychastenii

Neurastenie

nejčastější forma neurózy

funkční poruchy činnosti organismu, zejména vegetativního nervového systému, vzniklé nedostatečnou regulací této činnosti z centrálního nervového systému v důsledku jeho oslabení

chronická únava a poruchy činnosti vnitřních orgánů ( nepravidelná srdeční činnost, dýchání, trávení, zvýšené pocení, červenání, průjmy, poruchy sexuálních funkcí – impotence, frigidita apod. )

tyto příznaky provází zvýšená emocionální citlivost

běžné jsou poruchy spánku

Hysterie

další forma neurózy

zvýšené výkyvy v emocionální oblasti spojené se zvýšenou činností fantazie

poznamenávají celé prožívání a chování hysterického jedince

hysterický člověk e projevuje zejména úsilím upoutat na sebe pozornost okolí a nekritickým postojem k vlastní osobnosti

hraje úlohu osoby s maximálně příznivými vlastnostmi, aby udělal co nejlepší dojem

zvýšená citlivost, náladovost a emocionální labilita způsobují nepřiměřené reakce i na nepatrné podněty, a tím i neadekvátní chování

vyvrcholením hysterických příznaků je tzv. hysterický záchvat, který může být spojen i s poruchami vědomí

za monosymptomatickou neurózu se považují různé izolované funkční poruchy (např.: bolesti žaludku, střev, bušení a bolesti srdce nebo pomočování ), které mají psychogenní původ (vznikají při konfliktech apod.)

rozmanité tiky nebo koktavost

příznačné zejména pro děti a mládež

Psychopatie

trvalejší defekt osobnosti

psychopat je osobnost narušená natolik, že v jejím chování vystupují do popředí nápadné, rušivé, někdy až asociální tendence

zvýšená touha po moci a vládnutí, zvýšená touha po sexuálních zážitcích nebo jiných prožitcích, po dobrodružstvích apod

psychopatii si postižená osoba uvědomuje, ale nepodniká nic pro její odstranění

Oligofrenie

primárně se projevuje jen v jedné – intelektové oblasti

mentální méněcennost, rozumová zaostalost (slabomyslnost)

mohou ji vyvolat jak vrozené faktory, poškození mozku během vývoje, tak výrazná psychická deprivace

Prevence a léčení duševních chorob

dodržování zásad duševní hygieny

léčebny a poradny:

poradny duševního zdraví

linka důvěry

síť psychologických a psychiatrických ambulancí

speciální psychiatrické léčebny

zvláštní azyly

Léčba psychických poruch

  1. medikamentózní léčba – léčení somatické choroby, která vyvolá duševní onemocnění
  2. psychoterapie – systematické působení na pacienta různými psychologickými metodami, které mu mají pomoci orientovat se v příčinách a v podstatě choroby
  3. psychodezinfekce – úprava sociálního prostředí pacienta; odstranění vlivů, které vyvolaly duševní onemocnění