Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

MANAGEMENT

Předmět:
ekonomika
Autor:
Market
Typ souboru:
Prezentace PPT



Obsah prezentace:

– souvisí s řízením

– existuje celá řada definic managementu:

1.=skupina lidí, která se zabývá řízením podniku

2.=pomocí managementu se usměrňují veškeré činnosti a výrobní faktory, abychom dosáhli určitého cíle→hlavním cíle je dosahovat, co nejlepšího poměru mezi vstupy (materiál, prac.síla, DLM) a výstupy (výrobky, služby)

VÝSTUPY/VSTUPY=EFEKTIVNOST

 

ÚROVNĚ ŘÍZENÍ:

  1. VRCHOLOVÁ LINIE ŘÍZENÍ→top management

Např. generální ředitel, premiér, předseda družstva

=zabývá se dlouhodobými cíli, strategií a organizací

-hlavním posláním je koncepční a strategické řízení

-na kvalitním top managementu závisí úspěch případě neúspěch každého podniku

 

 

  1. STŘEDNÍ LINIE ŘÍZENÍ→střední management

Např. finanční ředitel, ředitelé jednotlivých úseků-plánují konkrétní cíle a řídí jednotlivé úseky v podnicích

 

 

  1. ZÁKLADNÍ LINIE ŘÍZENÍ→nižší management

Např. ministr-řídí každodenní činnost

-vychází z krátkodobého plánování

– nutná znalost jednotlivých činností a detailů

 

 

ČINNOSTI MANAGEMENTU:

  1. plánování
  2. organizování
  3. vedení a motivace lidí
  4. kontrola

 

 

 

 

 

 

  1. PLÁNOVÁNÍ

– činnost, při které se na určité období stanoví cíle a prostředky a cesty k jejich dosažení

– z plánování vychází činnost každého managementu

– kvalitní plány vyžadují kvalitní podklady

 

Členění plánů:

  1. z hlediska obecnosti: a) strategické-dlouhodobé plány(více než 5 let)→formulují dlouhodobou

perspektivu podniku

→nejméně podobné

 

  1. b) taktické-rozpracovávají strategické plány na jednotlivé kroky

– jsou o něco konkrétnější

 

  1. c) operativní-do 1 roku (krátkodobé)

-reagují na běžné změny v podniku

-zabezpečují splnění krátkodobých cílů

 

  1. z hlediska času: a) dlouhodobé-5 a více let
  2. b) střednědobé-do 5 let
  3. c) krátkodobé-do 1 roku

 

  1. z hlediska obsahu: a) finanční-plán hospodářského výsledku
  2. b) hmotné-plán zásob, prodeje, výroby…
  3. c) práce-plán produktivity práce

-plán počtu zaměstnanců

 

  1. z hlediska dynamiky: a) stabilní-přesně stanovený plán pro určité období, beze změny
  2. b) pasivní-změna se do stávajícího plánu postupně zapracuje

 

-největším problémem plánování je získat kvalitní informace, a proto vznikají různé informační systémy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. ORGANIZOVÁNÍ

=činnost, při které se vytváří sktruktura řídícího a řízeného celku

– úkolem organizování je určit, jak budou probíhat jednotlivé činnosti a jak bude organizace uvnitř uspořádána

 

Proces organizování se zkládá z:

  • Identifikace činností: jaké činnosti se musí vykonat, aby byl plán splněn
  • Seskupení činností: podle nějakého kritéria

Např. činnosti spojené s nákupem

Činnosti spojené s účetnictvím

– každá skupina činností se přiřadí určitému organizačnímu útvaru

– ke každé činnosti se přiřadí zaměstnanec a určí se jejich potřebný

počet a co přesně budou vykonávat

 

– organizační struktura se znázorňuje graficky=organizační schéma

– základem tohoto schématu jsou vztahy nadřízenosti a podřízenosti a vztahy rovnocennosti

 

DRUHY ORGANIZAČNÍCH STRUKTUR:

  1. organizační struktury, které znázorňují organizování činnosti:
  2. a) funkcionální: veškeré činnosti v podniku řídí vedoucí, který je specializovaný na určitý úsek

– podle této struktury se podnik dělí na úseky

– pravomoci některých vedoucích se této struktuře doplňují, ale někdy i kříží

 

  1. b) výrobkové: veškeré činnosti jsou řízeny podle jednotlivých výrobků a nejčastěji se tvoří tak

že za každý výrobek odpovídá určitý závod

 

  1. 2. organizační struktury, které znázorňují rozdělení pravomocí a odpovědnosti:
  2. a) liniová struktura-každý pracovník má pouze 1 nadřízeného a přijímá úkoly pouze od něho

 

  1. b) liniově štábní-vychází z toho, že žádný vedoucí pracovník není odborně zdatný ve všech

oblastech, které se vyskytují v podniku, a proto má každý vedoucí několik

spolupracovníků, kteří mu poskytují informace a rady

– jedná se o štábní pracovníky a štábní útvary

Nepř. Ředitel a je mu k ruce sekretariát, právník…

 

ORGANIZAČNÍ DOKUMENTY:

organizační řád

popisy funkčních míst-vymezují jednotlivá prac. místa v podniku a popisují činnosti, které se

na těchto místech budou vykonávat

pracovní řád-vymezuje práva a povinnosti zaměstnanců, jejich odpovědnost atd..

– vychází ze zákoníku práce a konkretizuje ho na daný podnik

 

 

 

  1. VEDENÍ A MOTIVACE LIDÍ

=cílem je získat a udržet pracovníky a zajistit co nejlepší vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem

– některé větší firmy nehledají na novou práci nové zaměstnance, ale provádí změnu+zvýšení

kvalifikace u vlastních zaměstnanců

 

MOTIVACE LIDÍ=poskytnutí důvodu, proč má pracovník vykonávat určitou činnost a proč ji

má vykonávat co nejlépe

 

MASLOVA PYRAMIDA= dělí lidské potřeby od nejnižších po nejvyšší

Nejnižší:

  1. základní fyziologické potřeby – jídlo, pití, spánek
  2. existenční jistota=stálá práce, bydlení
  3. sociální podmínky=součást rodiny, kolektivu
  4. uspokojení z práce= práce, která nás baví
  5. seberealizace= práce je mi i koníčkem

 

Nástroje motivace:

  1. a) přímé- pokyny, nařízení, směrnice

– musí ji všichni dodržovat

 

  1. b) nepřímé- ekonomické (hmotné) např. odměna, mzda

– mimoekonomické (morální) např. pochvala, diplom

 

VEDENÍ LIDÍ= rady a připomínky nadřízených nebo spolupracovníků, jak postupovat při práci

  • Používají se 2 teorie:
  • Teorie X – metoda cukru a biče

– podřízený považuje své zaměstnání pouze za zdroj

příjmů

– k podniku ani práci nemá žádný vztah, vyhýbá se

rizikům, k úkolům se staví pasivně→chce mít klid

manager musí na tyto podřízené působit pomocí

příkazů, úkolů, hlídání pracovní morálky, kontroli…

 

  • Teorie Y – podřízený má kladný vztah k práci, neustále se

seberealizuje, k úkolům se staví aktivně, je iniciativní

– manažer uplatňuje volné vedení→využívá

samostatnostatnost

 

– v praxi se nejčastněji tyto 2 teorie kombinují

 

 

 

 

  1. KONTROLA

= proces, při kterém se zjišťuje skutečný stav a porovnává se s očekávanými výsledkami

– případné odchylky se musí vyhodnotit a učinit závěr

 

  • Dělení kontroly:
  1. a) z hlediska času-předběžná

– průběžná

– následná

 

  1.  b) z hlediska doby trvání-nepřetržitá

– periodická

– občasná (nepravidelná)-mimořádná inventarizace

 

  1. c) z hlediska místa – přímá (provádí se přímo na místě)

– nepřímá (např. znalecký posudek, statistické hlášení)

 

  1. d) z hlediska rozsahu – komplexní (kontrola všeho, na co se chceme zaměřit)

– dílčí (náhodná a cílená)

 

  1. e) z hlediska systému – kontrola vnější (hygiena, audit)

– kontrola vnitřní (kontrolní orgán v podniku)

 

  1. f) z hlediska nadřízenosti a podřízenosti – kontrola zdola(něco kontrolují zaměstnanci)

– kontrola shora (kontroluje nás šef)

–  vzájemná kontrola (navzájem)

– sebekontrola

 

 

 

 

MANAGER= osoba, která se zabývá řízením

Vlastnosti managera:

  • Vrozené-komunikativnost, cílevědomost, přirozená inteligence, temperament
  • Získané-zkušenosti, vzdělání, výchova, praxe

 

Dovednosti managera:

  • Technické-zda rozumí dané práci
  • Osobní-jednání s lidmi
  • Koncepční-celkový přehled

-aby uměl předvídat

 

 

 

 

 

Styly práce managera:

  • Autokratický-manager sám rozhoduje, vydává příkazy podřízeným, neustále je

Kontroluje

– uplatí se tam, kde nemají zaměstnanci o práci zájem

– používá se teorie X

 

  • Demokratický-manager se o všem radí s podřízenými

– bere v úvahu jejich názory, ale konečné řešení si udělá podle svého

– používá se teorie Y

 

  • Liberální-manager definuje konečný cíl, ale cesty k jeho dosažení nechává na

podřízených

– do komunikace s podřízenými téměř nezasahuje

– výhodný v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci (věda, výzkum)

– teorie Y

 

hodnocení managerů:

– provádí se na základě managerské smlouvy – není upravena žádným zákonem a nenahrazuje pracovní smlouvu

– je stanovena základní mzda a k ní se připočítává provize jejíž výše je závislá na výsledcích podniku

– u každého managera je důležitá kreativita, pružné přizpůsobování

– manageři většinou nemají pevnou pracovní dobu