Lakomec – rozbor (Moliér)

Téma prezentace: Lakomec – rozbor (Moliér)
Typ souboru: prezentace PPT
Přidal(a): Zuzka
 

• Moliére
• Klasicismus (17. a 18. stol.)
• obecně:

–z Francie (vrchol za Ludvíka XIV.)
–napodobování antiky (podpořily vykopávky v Pompejích)
–důraz na rozum (blízkost k racionalistické filosofii – Descartes), střídmost, účelnost, vyrovnanost
–krása v pravdě a přírodě

• v literatuře:

–literární žánry se rozdělovaly na vysoké (óda, epos, tragédie) a nízké (komedie, fraška, bajka, píseň, satira)
–základ v Aristotelově Poetice: zásada tří jednot v dramatu (čas, místo, děj)
–nadčasová a obecná témata

• Moliére= Jean-Baptiste Poqelin [Poklen]
• dramatik i herec
• narozen 15.1.1622 v Paříži
• studoval na jezuitské škole, právnický diplom, měl se stát notářem
• 1643 se dal k divadlu – nejprve si založil vlastní divadelní soubor, ale ten se rozpadl, pak kočovná společnost, jezdili po francouzském venkově – od té doby začal používat pseudonym Moliér, aby nepoškodil jméno rodiny
  podpora králova bratra, brzy i králova
  organizátorem královských slavností
• církev byla dost proti jeho hrám – provokovaly je náměty: lakota, pokrytectví, svatouškovství, cynismus šlechty, postavení ženy, aj.
• umřel 17.2.1673 na jevišti v hlavní roli své hry Zdravý nemocný
• 33 her
• Některé jeho další hry:
• Misantrop – veršované, hl. postava, vzdělaný muž naráží na faleš pokrytectví společnosti
• Don Juan (neboli Kamenná hostina) – kritika šlechty
• Tartuffe [tartyf] (neboli Podvodník) – veršované, kritikou nejodvážnější hra, proti pokrytectví, svatouškovství, donašečství (donašeč Tartuffe získal důvěru měšťana Orgona, vliv nad celou rodinou, jen díky zásahu králi ji nezničil)
• Zdravý nemocný – kritika hypochondrie a šarlatánství
• Měšťák šlechticem

• Postavy
• Charakteristika Harpagona:

Peníze a majetek jsou pro něj všechno, smysl celého života. Miluje je. Nikomu ohledně peněz nikomu nevěří, dokonce ani své rodině. Každého podezřívá, že  ho chce okrást. A když mu je opravdu někdo ukradne, skoro zešílí (chce chytnout zloděje, hledá někoho podezřelého, ale jelikož široko daleko nikdo není, chytne aspoň sám sebe a chvilku mu trvá, než si uvědomí, že to není zloděj, ale on sám). Má pocit, že umře, že ztratil všechno na světě. Dokonce krádež přirovnává k vraždě. Své děti chce oženit a provdat bez věna a do bohaté rodiny, aby nemusel ze svého majetku nic dávat. Dokonce ani žena, které se dvoří, není dostatečný důvod vzdát se třeba jen jediného zlaťáku, aby na ni zapůsobil. Dokáže najít jakékoli řešení nebo se vymluvit, jen aby nemusel nikomu platit (když chystá hostinu, sluhům odmítne pořídit nové oblečení, i když to staré mají zničené).
 

• Děj
• odehrává se v Paříži v době Moliéra
• Harpagon má dvě děti: Elišku a Kleanta. Eliška miluje Valéra, který šel k jejímu otci dělat správce, aby se mu zalíbil a aby později dostal svolení si Elišku vzít. Kleant se zamiloval do Mariany, která se nedávno přistěhovala a žije jen se svou matkou. Chtěl by si jí vzít, ale nemá dost peněz – chce si půjčit ve městě, ale nikdo mu půjčit nechce. Nakonec se přece jen někdo najde a jelikož je to sjednáváno přes prostředníky, neví o koho jde. Na papírku má napsané podmínky, které jsou pro něj dost nevýhodné, ale nemá na výběr – peníze opravdu potřebuje a jeho otec by mu nedal ani zlaťák. Jaké je to pak překvapení, že ten vydřiduch je jeho otec.
• Do Mariany se ale také zamiloval Harpagon. (Mariana musí být opravdu krásná, neboť Harpagonovi nevadí, že je chudá.) Dát se s ní dohromady mu pomáhá dohazovačka Fosina, která doufá, že z toho také něco bude mít, ale brzy zjistí, že i její schopnost tahat z lidí peníze je na Harpagonovo skrblictví krátká.

• Harpagon Marianu pozve na večeři, kde se jí dvoří. To se samozřejmě nelíbí Kleantovi. Za Harpagonovými zády se Mariana a Kleant domluví, že se vezmou. Harpagon mezi nimi něco tuší a lstí přinutí Kleanta aby to přiznal. (Nejprve se ho zeptá, co si myslí o Marianě. Kleant samozřejmě řekne, že je nic moc, přece mu ji nebude vychvalovat, když je do ní zamilovaný. Harpagon řekne, že je to škoda, protože o napadlo, že je na Marianu dost starý, ale když jí slíbil zasnoubení, tak aby to dodržel, zasnoubil by jí s Kleantem, ale když se mu nelíbí … Na to Kleant obrátí, že tak hrozná není a jestli si to jeho otec přeje tak mu splní přání a ožení se s ní. Až nakonec přizná že Marianu zná už nějaký čas a že se chtějí vzít. Načež se pohádají.)
• Kleantův sluha Štika na zahradě najde zakopanou Harpagonovu truhličku se zlaťáky a dá ji Kleantovi. Harpagonovi netrvá dlouho a zjistí, že jeho milovaná truhlička je pryč (chodí ji co chvíli kontrolovat). Pobíhá sem tam, úplně nepříčetný a křičí že ho okradli a ať chytí zloděje, že nikomu nemůže věřit…

• Pak povolá komisaře, aby to vyšetřil. Ten začne vysléchat Jakuba (kuchař a kočí) jako prvního. Jakub má vztek na Valéra, a tak si vymyslí, že ho viděl jak truhličku ukradl. Harpagon jde za Valérem ať se přizná, že už všechno ví. Valér, který o nějaké krádeži nemá ani tušení, si myslí, že mluví o jeho zasnoubení s Eliškou. Vznikne rozhovor kdy každý mluví o něčem jiném.
• Harpagon už slíbil Elišku Anselmovi, ale ten když vidí, že ho Eliška nechce, se jí dobrovolně vzdá. Valér ještě ujišťuje Harpagona, že Eliška se špatně nevdá, že on je z dobré neapolské rodiny d´Alburcy. A vypráví jak on a jeho celá rodina ztoskotali v bouři na moři a jeho se sluhou zachránila španělská loď. Myslel si, že je jediný, kdo přežil, ale nedávno se doslechl, že jeho otec je naživu a vydal se ho hledat. A tak se dostal do Paříže. Do hovoru se vloží Mariana, že jestli je to pravda, tak je jejím bratrem. A nakonec se ukáže, že pan Anselm je pravým jménem Thomas d´Albucy, tedy jejich otec.
• Harpagon přád má strach, že se mu jeho zlaťáčky nevrátí, ale Kleant ho ujistí, že když svolí k jeho svatbě s Marianou tak se mu vrátí. Když ho ještě Anselm ujistí, že všechny výdaje zaplatí, souhlasí jak se svatbou Kleanta s Marianou, tak i se svatbou Valéra a Elišky.

• lit. druh: Drama, žánr: komedie
• inspirací byla Plautova Komedie o hrnci (hl. postava Euklio žil v chudobě dokud nenašel zakopané peníze jeho otce, od té doby se o ně bál, nakonec mu je ukradl otrok a Euklio skoro zešílel, otrok je vrátil za svojí svobodu)
• název z lat. Harpago=kořistník
• přijetí hry nebylo příliš kladné – kritikům vadilo, že je to psané v próze a nesplňuje normy klasicismu – brzy stažena z repertoáru (Moliér hrál hlavní roli)
• zfilmováno: Louis de Funés v hl. roli, který to i režíroval
• psáno v próze
• 5 dějství – dodržení schéma tragedie (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)
• zachovány všechny tři jednoty

• situační komika
  1) několikrát rozhovor, kdy každý mluví o něčem jiném a myslí si, že druhý mluví o tom samém (když si Harpagon i Kleant myslí, že se ten druhý zříká Mariany; Harpagon mluví o ukradených penězích a Valér o zasnoubení s Eliškou;
  2) podezřívavost a hamounství Harpagona – hned se bojí o své zlaťáky, strach, že by nedej bože něco měl platit
  3) když si Kleant chce půjčit a jediný, kdo mu půjčí je nějaký vydřiduch (sám ho označí za darebáka a zloděje zlodějského), a nakonec se ukáže, že je to jeho otec
• kritika lakomství, ale i podlézání a obvinění někoho ze zločinu jen proto, že je nesympatický
• rozuzlení hry – Deux ex machina – Anselm (díky němu se můžou konat všechny svatby)
• nadčasové téma hry