Téma prezentace: Krytosemenné rostliny
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Josefína D.
Popis materiálu:
Tato prezentace slouží jako podklad k mluvenému referátu o krytosemenných rostlinách. Neobsahuje sáhodlouhé texty, pouze opěrné body, obrázky a příklady.
Osnova:
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
Osnova
1.Společné znaky skupiny
2.Stavba těla
3.Rozmnožování
4.Reprodukční orgány
5.Systém
1.Dříve
2.Dnes
6.Význam
7.Zdroje
Společné znaky skupiny
botanické oddělení řazené do říše rostlin
Magnoliophyta
druhohory
Název – vajíčka v pestíku → semena v plodu ze semeníku
X nahosemenné – vajíčko volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina (šiška)
Společné znaky skupiny
Většinou zelené autotorofní rostliny
byliny i dřeviny, velikost 0,5 cm – desítky m
podle posledních odhadů (2010) něco přes 400 000 druhů
Rostou na nejrůznějších biotopech
Vývojově nejdokonalejší skupina semenných rostlin tvořící květ
Stavba těla
Tělo členěno na stonek, kořen a list
cévní svazky složeny z cév
Reprodukční orgán květ
vzniká květ a květní obaly
Reprodukční orgány
Uloženy v květu
Samičí – pestík
Srůstem plodolistů
Semeník, čnělka, blizna
Gyneceum
Samčí – tyčinky
Nitka, prašník
soubor tyčinek v květu = andrecerum
Produkce pylových zrn
Reprodukční orgány
Různé tvary pylových zrn
Rozmnožování
Rozmnožování
OPYLENÍ
Pyl na bliznu
Předchází oplození
Větrosnubné – květ malý nevýrazný, lehký sypký pyl
Hmyzosnubné – květ výrazný,
Rozmnožování
OPLOZENÍ
Splynutí ♂ a ♀ pohlavní buňky
Typické dvojí oplození u krytosemenných
1.Jedna spermatická buňka oplozuje vaječnou buňku, vzniká zygota → zárodek budoucí rostliny
2.Druhá spermatická buňka oplozuje centrální jádro, vzniká triploidní buňka, jejím dělení vzniká endosperm – zásobní pletivo semen
Oplozené vajíčko se mění v semeno a semeník v plod
Rozmnožování
Systém
Původně
Jednoděložné
Dvouděložné
Dnes
Jednoděložné Liliopsida
Nižší dvouděložné Magnoliopsida – nově vytvořená skupina evolučně nejstarších krytosemenných rostlin
Vyšší dvouděložné Rosopsida
Systém
jednoděložné
Převážně byliny
jedna děloha, jeden děložní lístek
souběžná žilnatina
cévní svazky roztroušené
Ne druhotné tloustnutí
3-četný květ → okvětí
Svazčité kořeny
dvouděložné
Byliny i dřeviny
dvě dělohy, dva děložní lístky
zpeřená žilnatina
cévní svazky uspořádány ve válci
Druhotné tloustnutí
4- nebo 5-četný květ → kalich, koruna
hlavní a vedlejší kořeny
jednoděložné vs. dvouděložné
Jednoděložné – čeledi
Liliovité
byliny s oddenky, cibulemi nebo hlízami
Plod – tobolka/bobule
Vstavačovité
Orchideje, vlhké tropy
Arekovité
Tropické, subtropické stromy
Lipnicovité
Duté kolénkaté stonky = stébla
větrosnubné
Liliovité
Hyacint východní
Vstavačovité
Vanilka
Arekovité
Datlovník obecný
Lipnicovité
Ječmen setý
Dvouděložné – čeledi
Růžovité
Vonné silice
Dřeviny i byliny
Kopřivovité
často mají žahavé chlupy
Hvězdnicovité
Druhově nejpočetnější čeleď dvouděložných
Často v pletivech mléčnice
Růžovité
Višeň
Kopřivovité
Kopřiva dvoudomá
Význam
Význam
Produkce kyslíku
Potrava živočichů
Plodiny – hl. zdroj lidské stravy
Textilie, léčiva, kosmetika
Estetický význam
Zdroje
RŮŽIČKA, Vít. EU. Krytosemenné: prezentace. [online].Praha 10, 2013-[cit.2015-04-05]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0CCAQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.gymvod.cz%2Fvp%2Fsoubor%2F17292&ei=XPQgVbGRKMjWavW3gcAP&usg=AFQjCNHAON6N5ojMDs1-3lZiZJX4tDRt2g&sig2=rSJ1lo7conZAFT44k-buQw&bvm=bv.89947451,d.d2s
MACHÁČEK, T. et al., Krytosemenné rostliny. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2015-04-05]. Dostupné z:http://www.biomach.cz/biologie-rostlin/system-a-evoluce-rostlin/krytosemenne-rostliny#TOC-SYST-M-KRYTOSEMENN-CH-ROSTLIN
Krytosemenné. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 20014 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krytosemenn%C3%A9#Charakteristika
Odmaturuj z biologie. 2. přepracované. Brno: DIDAKTIS, 2013. ISBN 978-80-7358-231-9.
Biologie rostlin. 4. přepracované vydání. Praha: Fortuna, 2008. ISBN 80-7168-947-5.
Děkuji za pozornost ☺
