Krytosemenné rostliny – prezentace

Téma prezentace: Krytosemenné rostliny

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Josefína D.

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace slouží jako podklad k mluvenému referátu o krytosemenných rostlinách. Neobsahuje sáhodlouhé texty, pouze opěrné body, obrázky a příklady.

 

Osnova:

KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY

Osnova

1.Společné znaky skupiny

2.Stavba těla

3.Rozmnožování

4.Reprodukční orgány

5.Systém

1.Dříve

2.Dnes

6.Význam

7.Zdroje

Společné znaky skupiny

botanické oddělení řazené do říše rostlin

Magnoliophyta

druhohory

Název – vajíčka v pestíku → semena v plodu ze semeníku

X  nahosemenné – vajíčko volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina (šiška)

Společné znaky skupiny

Většinou zelené autotorofní rostliny

byliny i dřeviny, velikost 0,5 cm – desítky m

podle posledních odhadů (2010) něco přes 400 000 druhů

Rostou na nejrůznějších biotopech

Vývojově nejdokonalejší skupina semenných rostlin tvořící květ

Stavba těla

Tělo členěno na stonek, kořen a list

cévní svazky složeny z cév

Reprodukční orgán květ

vzniká květ a květní obaly

Reprodukční orgány

Uloženy v květu

Samičí – pestík

Srůstem plodolistů

Semeník, čnělka, blizna

Gyneceum

Samčí – tyčinky

Nitka, prašník

soubor tyčinek v květu = andrecerum

Produkce pylových zrn

Reprodukční orgány

Různé tvary pylových zrn

Rozmnožování

Rozmnožování

OPYLENÍ

Pyl na bliznu

Předchází oplození

Větrosnubné – květ malý nevýrazný, lehký sypký pyl

Hmyzosnubné – květ výrazný,

Rozmnožování

OPLOZENÍ

Splynutí ♂ a ♀ pohlavní buňky

Typické dvojí oplození u krytosemenných

1.Jedna spermatická buňka oplozuje vaječnou buňku, vzniká zygota → zárodek budoucí rostliny

2.Druhá spermatická buňka oplozuje centrální jádro, vzniká triploidní  buňka, jejím dělení vzniká endosperm – zásobní  pletivo  semen

Oplozené vajíčko se mění v semeno a semeník v plod

Rozmnožování

Systém

Původně

Jednoděložné

Dvouděložné

Dnes

Jednoděložné Liliopsida

Nižší dvouděložné Magnoliopsidanově vytvořená skupina evolučně nejstarších krytosemenných rostlin

Vyšší dvouděložné Rosopsida

Systém

jednoděložné

Převážně byliny

jedna děloha, jeden děložní lístek

souběžná žilnatina

cévní svazky roztroušené

Ne druhotné tloustnutí

3-četný květ → okvětí

Svazčité kořeny

dvouděložné

Byliny i dřeviny

dvě dělohy, dva děložní lístky

zpeřená žilnatina

cévní svazky uspořádány ve válci

Druhotné tloustnutí

4- nebo 5-četný květ → kalich, koruna

hlavní a vedlejší kořeny

jednoděložné vs. dvouděložné

 

Jednoděložné – čeledi

Liliovité

byliny s oddenky, cibulemi nebo hlízami

Plod – tobolka/bobule

Vstavačovité

Orchideje, vlhké tropy

Arekovité

Tropické, subtropické stromy

Lipnicovité

Duté kolénkaté stonky = stébla

větrosnubné

Liliovité

Hyacint východní

Vstavačovité

Vanilka

Arekovité

Datlovník obecný

Lipnicovité

Ječmen setý

Dvouděložné – čeledi

Růžovité

Vonné silice

Dřeviny i byliny

Kopřivovité

často mají žahavé chlupy

Hvězdnicovité

Druhově nejpočetnější čeleď dvouděložných

Často v pletivech mléčnice

Růžovité

Višeň

Kopřivovité

Kopřiva dvoudomá

Význam

Význam

Produkce kyslíku

Potrava živočichů

Plodiny – hl. zdroj lidské stravy

Textilie, léčiva, kosmetika

Estetický význam

Zdroje

RŮŽIČKA, Vít. EU. Krytosemenné: prezentace. [online].Praha 10, 2013-[cit.2015-04-05]. Dostupné z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&uact=8&ved=0CCAQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.gymvod.cz%2Fvp%2Fsoubor%2F17292&ei=XPQgVbGRKMjWavW3gcAP&usg=AFQjCNHAON6N5ojMDs1-3lZiZJX4tDRt2g&sig2=rSJ1lo7conZAFT44k-buQw&bvm=bv.89947451,d.d2s

MACHÁČEK, T. et al., Krytosemenné rostliny. Biomach, výpisky z biologie [online]. 2005– [cit. 2015-04-05]. Dostupné z:http://www.biomach.cz/biologie-rostlin/system-a-evoluce-rostlin/krytosemenne-rostliny#TOC-SYST-M-KRYTOSEMENN-CH-ROSTLIN

Krytosemenné. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 20014 [cit. 2015-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krytosemenn%C3%A9#Charakteristika

Odmaturuj z biologie. 2. přepracované. Brno: DIDAKTIS, 2013. ISBN 978-80-7358-231-9.

Biologie rostlin. 4. přepracované vydání. Praha: Fortuna, 2008. ISBN 80-7168-947-5.

Děkuji za pozornost ☺