Téma prezentace: Johann Gottlieb Fichte
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): šárka
Popis materiálu:
Tato prezentace na téma popisuje život, filosofii a etiku německého filozofa jménem Johann Gottlieb Fichte. Nechybí jeho pobyt v Berlíně, zkoumání a další.
Osnova:
Johann Gottlieb Fichte
19. květen 1762 – 27. leden 1814
Německý filosof
Žák Immanuela Kanta
Vzdělání mu umožnil šlechtic
Živil se jako domácí učitel
Zemřel na tyfus
Studium Kantových spisů
Následoval ho do Královce
Napsal –Pokus o kritiku všeho zjevení
Kant dopomohl spisu k vydání → spis byl vydán anonymně → přisuzován Kantovi
Stal se slavným a byl povolán na jenskou univerzitu
Díky spisu O důvodu naší víry v boží vládu ve světě měl pověst zarytého ateisty → jeho pobyt dále nemohl pokračovat
Pobyt v Berlíně
Jeho přednášky budily pozornost
Posluchačem byl tehdejší rakouský vyslanec – kníže Metternich
V roce 1808 pronesl slavné Řeči k německému národu
Vyzval v nich celý německý národ k mravní obrodě
Spis Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení, kterou dosud potlačovali
Obhajoba Francouzské revoluce
Po korunování Napoleona za císaře ho nadšení z revoluce opadlo
Podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810
Po vypuknutí osvobozenecké války propustil své žáky do pole
Chtěl být vojenským řečníkem – nepovedlo se
Filosofie
O pojmu vědosloví neboli takzvané filosofie
Základ veškerého vědosloví
Kritika Kantovi koncepce ,,dvou světů“
Je nutno se rozhodnout:
– věc o sobě existuje – určuje nás → jsme nesvobodní
– věc o sobě neexistuje – neurčuje nás → jsme svobodní
Fichte volí druhou možnost
Jeho idea – vytvoření filosofické obhajoby lidské svobody
Centrální pojem Já
První fáze: Já určuje samo sebe a je uvnitř sebe aktivní
Druhá fáze: vytváří Nejá =příroda, je polem pro jeho aktivitu
Třetí fáze: Já se postaví proti Nejá → Já si uvědomí svou existenci = Já je, Nejá není
Uvědomí si, že Já vytvořilo přírodu, která něm vyvolává pocit nesvobody
Základ veškerého vědosloví
Příroda je výsledkem vyšší nevědomé představivosti
Sebeuvědomování jedince
,,Příroda nejedná, svobodná bytost jedná.“
Vychází z Kantova zkoumání samotného poznání – vědosloví
Vysvětluje věci z představ o nich.
Musíme začít od toho, co je absolutně věrohodné-od Já
Celý svět, všechny věci jsou dány v Já jakožto obsahy vědomí (jinak bychom o nich vůbec nevěděli)
Některé z nich vnímáme jako vnější, tj. jako ne-Já – o neuvědomělý důsledek činnost Já, které se takto, pomocí ne-Já, vymezuje
Hranice mezi Já a ne-Já probíhá uvnitř subjektu
existují pouze dva důsledné filosofické systémy
Filosofie buď vykládá zkušenost (věc, předmět – dogmatismus), anebo lze odvozovat zkušenost z představy (idealismus). K jakému systému se přikloní, je věcí každého jednotlivce.
Etika
Mravouka
Přednášky o pojmu člověka
Lidský život by měl být postupným procesem očišťování od cizích příměsí, protože zdokonalování je smyslem, určením a plánem života.
Morálka je dobrovolná a uvědomělá činnost směřující k dosažení cílů řádu světa.
