Johann Gottlieb Fichte – prezentace

Téma prezentace: Johann Gottlieb Fichte

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): šárka

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace na téma —Johann Gottlieb Fichte popisuje jeho život, filosofii  a etiku.

 

Osnova:

—Johann Gottlieb Fichte

19. květen 1762 – 27. leden 1814

—

—Německý filosof

—Žák  Immanuela Kanta

—Vzdělání mu umožnil šlechtic

—Živil se jako domácí učitel

—Zemřel na tyfus

—

—Studium Kantových spisů

—Následoval ho do Královce

—Napsal –Pokus o kritiku všeho zjevení

—Kant dopomohl spisu k vydání → spis byl vydán anonymně → přisuzován Kantovi

—Stal se slavným a byl povolán na jenskou univerzitu

—Díky spisu O důvodu naší víry v boží vládu ve světě  měl pověst zarytého ateisty → jeho pobyt dále nemohl pokračovat

—

—Pobyt v Berlíně

—Jeho přednášky budily pozornost

—Posluchačem byl tehdejší rakouský vyslanec – kníže Metternich

—V roce 1808 pronesl slavné Řeči k německému národu

—Vyzval v nich celý německý národ k mravní obrodě

—

—Spis  Požadavek, aby evropští panovníci vrátili svobodu myšlení, kterou dosud potlačovali

—Obhajoba Francouzské revoluce

—Po korunování Napoleona za císaře ho nadšení z revoluce opadlo

—

—Podílel na založení berlínské univerzity v roce 1810

—Po vypuknutí osvobozenecké války propustil své žáky do pole

—Chtěl být vojenským řečníkem – nepovedlo se

—Filosofie

—O pojmu vědosloví neboli takzvané filosofie

—Základ veškerého vědosloví

—Kritika  Kantovi koncepce ,,dvou světů“

—Je nutno se rozhodnout:

– věc o sobě existuje – určuje nás → jsme nesvobodní

– věc o sobě neexistuje – neurčuje nás → jsme svobodní

 

—Fichte volí druhou možnost

—Jeho idea – vytvoření filosofické obhajoby lidské svobody

—Centrální pojem

—

—První fáze: Já určuje samo sebe a je uvnitř sebe aktivní

—Druhá fáze: vytváří Nejá =příroda, je polem pro jeho aktivitu

—Třetí fáze: Já se postaví proti Nejá → Já si uvědomí svou existenci = Já je, Nejá není

Uvědomí si, že Já vytvořilo přírodu, která  něm vyvolává pocit nesvobody

—

—Základ veškerého vědosloví

—Příroda je výsledkem vyšší nevědomé představivosti

—Sebeuvědomování jedince

—,,Příroda nejedná, svobodná bytost jedná.“

—

—Vychází z Kantova zkoumání samotného poznání – vědosloví

—Vysvětluje věci z představ o nich.

—Musíme začít od toho, co je absolutně věrohodné-od

—Celý svět, všechny věci jsou dány v Já jakožto obsahy vědomí (jinak bychom o nich vůbec nevěděli)

—Některé z nich vnímáme jako vnější, tj. jako ne-Já – o neuvědomělý důsledek činnost Já, které se takto, pomocí ne-Já, vymezuje

—Hranice mezi Já a ne-Já probíhá uvnitř subjektu

—

—existují pouze dva důsledné filosofické systémy

—Filosofie buď vykládá zkušenost (věc, předmět – dogmatismus), anebo lze odvozovat zkušenost z představy (idealismus). K jakému systému se přikloní, je věcí každého jednotlivce.

—Etika

—Mravouka

—Přednášky o pojmu člověka

—Lidský život by měl být postupným procesem očišťování od cizích příměsí, protože zdokonalování je smyslem, určením a plánem života.

—Morálka je dobrovolná a uvědomělá činnost směřující k dosažení cílů řádu světa.