Jižní Amerika – prezentace

Téma prezentace: Jižní Amerika

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Andrea Suchomelová

 

 

Popis materiálu:

Prezentace obsahuje obecné informace (rozloha, poloha, objevení), dále pak povrch a členitost, vodstvo (základní řeky a a jezera), podnebí (proudy, teplotní a srážkové rekordy) a nakonec vegetaci.

 

Osnova:

Obecné informace

Rozloha: 17,8 mil. Km2

Počet obyvatel: 387,5 milionů (2011)

Hranice mezi S a J Amerikou:

ØTehuantepecká-200 km a Panamská šíje-47 km  (Panamský průplav)

Rozkládá se z větší části na jižní polokouli a její břehy omývají 3 oceány-na východě Atlantský, na západě Tichý a na jihu Jižní ledový.

Na jihu odděluje Drakeův průliv jižní cíp kontinentu tvořený ostrovem Ohňová země od Antarktidy. Na jih od Ohňové země se nachází Hornův mys, který spojuje Atlantský a Tichý oceán.

Kontinentem prochází rovník a obratník kozoroha.

Ameriku pojmenoval Amerigo Vespucci, poznal jako první, že země, kterou objevil Kryštof Kolumbus není Indie, ale nový kontinent.

Také se jí říká Latinská Amerika.

K prvnímu osídlení Jižní Ameriky došlo zřejmě přechodem lidí přes pevninský most v dnešním Beringově průlivu. Existují ovšem i náznaky migrace z oblasti jižního Tichého oceánu.

Krajní body

Sever-Punta Gallinas na poloostrově Guajira v Kolumbii (12° 27′ s.š.)

Jih-Cabo Froward na poloostrově Brunswick v Chile (53° 54′ j.š.)

Západ-Punta Pariñas v severním Peru (81° 22′ z.d.)

Východ-mys Branco v Brazílii (34° 45′ z.d.)

Najzazší body

Nejsevernější bod: ostrovy Los Monjes pod správou Venezuely (12° 30′ s.š.)

Nejjižnější bod: ostrov Diego Ramírez v Drakeově průlivu pod správou Chile (56° 32′ j.š.)

Nejzápadnější bod: Darwinův ostrov na Galapágách spravovaných Ekvádorem (92° 01′ z.d.) (Ještě západněji leží Velikonoční ostrov spravovaný Chile, ten se už ale obvykle nepřiřazuje k Jižní Americe, nýbrž k Oceánii.)

Nejvýchodnější bod: Ilha de Martin Vaz pod správou Brazílie (28° 51′ z.d.)

Ostrovy

V Jižní Americe u ústí Amazonky leží ostrov Marajó (42 000 km²-patří Brazílii) a v Tichém oceánu na rovníku ležící souostroví Galapágy (patří Ekvádoru). Zcela na jihu kontinentu pak leží Tierra del Fuego/Ohňová země (48 688 km²-patří Chille a Argentině) a souostroví Falklandy (Malvíny-patří Velké Británii).

Galapágy                                                Falklandy

Ohňová země

Zálivy a Průlivy

Río de la Plata (Stříbrná řeka) je záliv, který

tvoří přirozenou hranici mezi Argentinou a

Uruguayem.

Průliv Beagle leží na jihu Jižní Ameriky, Drakeův průliv spojuje Atlantský a Tichý oceán.

Magalhãesův průliv také spojuje Atlantský a

Tichý oceán, nalézá se ale severněji od Drakeova

průlivu. Odděluje pevninskou část

kontinentu od největšího jihoamerického

ostrova – Ohňové země.

Povrch-Hory a Pohoří

Tak jako je v Severní Americe pohoří Kordillery, v Jižní Americe se toto pohoří nazývá Andy.

3 časti And: -Equádorské-Cotopaxi-5897m

-Peruánské-Huascarán-6768m

-Argentinské-Aconcagua-6959m

Východní část kontinentu vyplňuje rozlehlá Brazilská vysočina (Bandeira, 2 890 m n. m.).

Severně od Amazonské nížiny vystupuje Guyanská vysočina (Pico de Neblina-3014 m)

Patagonie-Na severozápadě ji ohraničují Andy, na severu řeka Río Colorado. Většina Patagonie náleží Argentině, zbytek Chile.

Cotopaxi                                          Huascarán

Aconcagua

Povrch-Nížiny a Pouště

V Jižní Americe leží rozlehlá Amazonská nížina, která na severu přechází v Orinockou nížinu a na jihu v Laplatskou nížinu.

Poušť Atacama je nejsušší poušť na Zemi, která se nachází v Jižní Americe.

Vodstvo
Amazonka

V Jižní Americe je dominantní řeka Amazonka (nejdelší řeka na světě s délkou 7 062 km). Mohutnou říční síť Amazonky tvoří i její mohutné přítoky (např. pravý-Japurá,Negro; levý-Madeira, Tapajós).

Zdrojnice:

Urubamba

Ucayali       Amazonka

Apurimac

Orinoko

Na severu se do Atlantského oceánu vlévá řeka Orinoko. Pravý přítok je řeka Caroni a nachází se na ní nejvyšší vodopád světa Salto Angel s celkovou výškou 979 metrů. Levý přítok  jsou řeky Casiquiare a Negro (bifurkace=říční pirátství).

Paraná

Na jihu tvoří páteř říční sítě řeka Paraná (4 380 km) s přítoky Paraguay, Uruguay. Na jednom z přítoků řeky Paraná se nacházejí další světoznámé vodopády Iguazu.nachází se na ní také vodní nádrž Itaipú.

Amazonka                                                  Orinoko

Vodopády Iguacu                                   Vodopád Angel

Jezera

V Jižní Americe již není tolik jezer. Největší z nich je slané jezero Maracaibo na severu ve Venezuele (14 343 km²), druhé největší je Lagoa dos Patos na jihu Brazílie (10 145 km²). Obě dvě jezera jsou lagunová a jsou přímo spojena s oceánem úzkým mělkým průlivem, proto někdy nejsou uváděna jako jezera.

Největším “klasickým” jezerem (s největším objemem vody) je Titicaca v Andách na hranici Peru a Bolívie (8 135 km²), které je však největší vysokohorské tektonické jezero a nejvýše položené jezero s pravidelnou říční dopravou.

Kromě jezer je zde však mnoho poměrně velký umělých vodních nádrží (např. Itaipu, Sobradinho, Tucuruí).

Maracaibo                                                Titicaca

Podnebí

Jižní Amerika se z velké části rozkládá v rovníkovém pásu (Amazonie), na něj navazuje tropický a subtropický pás. Jih pevniny (Patagonie) leží v mírném pásu a nejjižnější cíp (Ohňová země) již zasahuje do subpolárního klimatu.

Proudy

Studené:

Peruánský proud

Západní příhon-Falklandský proud

Teplé:

Jižní rovníkový proud

Brazilský proud

Teplotní a srážkové rekordy

Teplotní:

Rivadovia + 49°C

Sarmiento -33°C

Srážkové:

Buenaventura 7155 mm

Arica (na Atacamě) 1 mm

Vegetační pásy

V Jižní Americe zabírá největší plochu amazonský tropický deštný les, na který na sušších místech navazují savany. Na východním pobřeží (zejména Brazílie) se vyvinuly střídavě vlhké tropické lesy, které na jihu v oblasti Laplatské nížiny přecházejí ve stepi a lesostepi (místně nazývané pampy). Ve střední Argentině a Patagonii se rozkládají studené pouště a polopouště (nedostatek srážek).

Na západním pobřeží se díky suchému klimatu vyvinuly teplé pouště a polopouště (například Atacama), které na jihu přecházejí v malou oblast (střední Chile) s vegetací středomořského typu. V úzké nejjižnější části Jižní Ameriky se nacházejí lesy mírného pásu. Ohňová země má již vegetaci tunder a lesotunder (vliv Antarktidy). Nejvyšší oblasti pásma And mají charakteristickou vysokohorskou vegetaci.

Zdroje

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika

http://data.zsslusovice.cz/wcd/prezentace/zemepis/z_079_svtadly_jinamerika-vodstvo.pdf

http://www.hajduch.net/svet/amerika/prirodni-pomery

Konec