Historie čerpání vody – prezentace

Téma prezentace: —Historie čerpání vody

Typ souboru: prezentace PPTX

Přidal(a): Dejv

 

 

Popis materiálu:

Tato prezentace je vhodná pro studenty, kteří studují školu strojírenského typu.  Tématem jsou čerpadla a v prezentaci je uvedena historie čerpadel až po turbíny současnosti.

 

Osnova:

Historie čerpání vody

Počátky čerpání vody př.n.l.

600 let př.n.l. – Chaldejci použili čerpací kolo na dopravu vody do závlahových kanálů

230 let př.n.l. – V Egyptě bylo použito hnací lžícové kolo na pohon věder k čerpání vody

150 let př.n.l. – V římské říši bylo použito vodní kolo na spodní vodu , v téže době používají v Řecku vodní mlýny s vodním kolem s vertikální osou (obdoba systému Savonius)

50 let př.n.l. – se o vodních mlýnech zmiňuje řecký zeměpisec Strabo

Stříkový hřebenáč

Typově se jedná o kolo na spodní vodu nejjednodužší konstrukce.
Účinnost 30 až 35% (při dobrém provedení).

Spád [m]- 0..0,9

Průtok [ltr./sec.]- do 5000

Hteor=c2/19,62
Hteor…teoretický spád [m]
c…rychlost vody [m/sec]

 

Korečník na horní vodu

Jedná se o nejtypičtější vodní kolo v Českých zemích. Na vstupu využívá kinetické, dále jen potenciální energie vody. Účinnost 65 až 80% (podle řemeslného a materiálového provedení a to při plnění od 10% do 120%).

Spád [m]- 2,5..10

Průtok [ltr./sec.]- 12..500

Voda je přiváděna ke kolu korytem – “vantrokem“, rychlostí od 0,6 do 1 m/sec

Počátky mlýnu

  1.  361– byly zbudovány prvnívodní mlýny v Německu na řece Mosel
  2.  536– v Římě byl zřízen prvníplovoucí lodní mlýn na řece Tibeře
  3.  718– tesař Halak postavilprvní vodní mlýn ve střední Evropě mlynáři Svachovi v Žatci na řece Ohři
  4. 1227– byl uveden do provozu prvníplovoucí vodní mlýn na Labi
  5. 1550– Francouz Besson vyvinulsudové kolo pro mlýn v Toulouse

Vodosloupcový  stroj

  1. 1749– Jozef Karol Hell na Slovensku sestrojil vysokotlaký vodosloupcový stroj

Jedná se o jednočinný pístový stroj s lineárním pohybem. Mechanická účinnost cca 78%. Celková účinnost při použití jako čerpací soustrojí 55%.

Voda je ke stroji přiváděna železným potrubím se značným spádem a o vysokém tlaku

Stroj se skládá ze svislého pracovního válce ve kterém se pohybuje píst

Turbíny:

Henschel – Jonvalova turbína

Typově se jedná o axiální přetlakovou vertikální turbínu s přímou savkou, regulovanou škrcením na výstupu.

Stavěla se na spády již od 0,6 metru a byla použitelná až do spádu 40 metrů.

účinnost 85%, hltnost byla 22m 3 /sec a výkon 1,1MW

Oběžné kolo mělo průměr až 5 metrů.

Gyrardova turbína

Typově se jedná o rovnotlakou vertikální turbínu s axiálním průtokem a ve většině případů s parciálním ostřikem.

Používala se od spádu 0,5 metru až do 50 metrů.

Největší stroje dosahovaly hltnosti až 6000 ltr./sec. a výkonu až 1,5 MW.

Dosahovala účinnosti 80%. Průměrná rychloběžnost byla 0,025

Bankiho turbína

Typově se jedná o příčně dvojnásobně protékanou turbínu s parciálním ostřikem.

Která na prvním dostředivém průtoku pracuje přetlakově nebo mezně, druhý odstředivý průtok je pouze rovnotlaký

Účinnost 78 až 84%.

Spád  2 až 30 metrů

Průtok  20 až 2000[m/sec.]