Generic selectors
Pouze přesné výsledky
Hledat v názvech
Hledat v popisku
Post Type Selectors
Vybrat obor
Anglický jazyk
Biologie a zdravotnictví
Český jazyk a literatura
Chemie a biochemie
Dějepis a dějiny umění
Ekonomie a účetnictví
Francouzský jazyk
Fyzika a elektrotechnika
Hotelnictví a cestovní ruch
Informatika
Magazín
Management a marketing
Matematika
Německý jazyk
Ostatní
Právo
Rady a návody
Španělský jazyk
Společenské vědy
Zeměpis a geologie

František Škroup

Téma prezentace: František Škroup
Typ souboru: prezentace PPTX
Přidal(a): Eliška Svobodová
 


 
Popis materiálu:
Tato prezentace se zabývá životem českého hudebníka Františka Škroupa. Využití si najde například v hudební výchově či dějinách hudby.
 
Osnova:
František Škroup
-český hudebník, dirigent a hudební skladatel
-Narodil se v rodině kantora a skladatele jako páté dítě
-První seznámení s hudbou dostal u svého otce a od svých 8 let již veřejně vystupoval s hrou na flétnu.
-Studoval na pražské universitě práva.
-Aby si na své studium vydělal, vyučoval hudbě a zpěvu a vypomáhal ve sboru Stavovského divadla.
-Studia však nedokončil.
-Jeden rok byl i ředitelem Žofínské akademie .
-V roce 1860 přijal místo kapelníka u německé opery ve městě Rotterdam.
-Po necelých dvou letech zde 7. února 1862 zemřel a je pohřben na rotterdamském protestantském hřbitově.
-Jeho manželkou byla zpěvačka Vilemína Škroupová, rozená Koudelková, se kterou měl syna Alfréda, pozdějšího skladatele a dirigenta.
Podle Františka Škroupa je pojmenovaná nedaleká Škroupova vyhlídka na vltavské údolí (podle trnovské tradice právě v Trnové vznikl nápěv písně Kde domov můj) a Trnová nechala na počest jeho zdejších pobytů vydat turistickou známku.
Jako vedoucí muž opery Stavovského divadla má velkou
zásluhu na tom, že právě v tuto dobu se v Praze hráli (poprvé) významní hudební skladatelé (např. Richard Wagner).
Podle mínění odborníků byli hráni ve slušné kvalitě.
Většina jeho děl jsou opery, které na české poměry měly velice slušnou úroveň, na světové poměry však rozhodně nestačily a nelze tvrdit, že by zasáhl do světové hudby.
Skládal jak na české, tak na německé texty.
Nesmrtelnost mu zajistila hudba ke frašce Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, ve které při premiéře konané 21. prosince 1834 poprvé zazněla píseň slepého žebráka Mareše Kde domov můj, která se později stala českou národní hymnou.
Zpracovala: Eliška Svobodová
Třída: 2.B
Škol. rok: 2011/2012